Vše, co jsme si nikdy neřekli
Celeste Ng
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509173/bmid_vse-co-jsme-si-nikdy-nerekli-UfO-509173.jpg
4
807
206
Lydia je mrtvá. To ale zatím nevědí... Šestnáctiletá Lydia (prostřední a nejoblíbenější ze tří dětí) se musí vyrovnávat s tlakem rodičů, kteří si chtějí splnit vlastní nenaplněné sny a touhy o společenské kariéře. Její otec pochází z uzavřené komunity první americké generace čínských přistěhovalců, matka je obyčejná americká žena, které se nepodařilo stát se lékařkou. Když je jednoho dne Lydia nalezena utonulá uprostřed jezera, nikdo nedokáže pochopit, jak a proč se to stalo. Začíná vyšetřování, ve kterém si paradoxně nejvíce zdravého rozumu zachovává nejmladší z dětí – dcera Hannah… Znepokojující a tragický příběh čínsko-americké rodiny žijící na předměstí Ohia získal prestižní ocenění Kniha roku obchodu Amazon za rok 2014.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , OdeonOriginální název:
Everything I Never Told You , 2014
více info...
Přidat komentář
Celeste Ng se stává jednou z mých nejoblíbenějších spisovatelek, což jsem víceméně věděla už po "Ohníčky všude kolem". Po přečtení její druhé knihy se mi to jen potvrdilo. Vlastně vůbec nevím, co konkrétně na jejím stylu psaní a myšlení zbožňuju. Jisté však je, že umí popsat vztahy v rodině i vztah k sobě samotnému tak, jak nikdo jiný. Bylo pro mě obohacující si číst o věcech, se kterými se v nové zemi může setkávat imigrant, ale i žena v padesátých letech minulého století. Střídání úhlů pohledu, postav i času se mi strašně líbilo. Příběh byl srdcervoucí, s perfektním závěrem.
Krasna kniha, psana krasnym jazykem. Obcas trochu moc sebelitostna, ale prectena jednim dechem.
Další z mnoha knih, jejíž děj se točí okolo toho, jak se rodiče/sourozenci vyrovnávají se ztrátou potomka/sourozence. Ve srovnání s těmi, které jsem četla, patří tato bohužel mezi ty slabší. Co ale oceňuji je, že se zde vyskytlo pár narážek na rasismus, vzhledem k původu Lydie a její rodiny a vlastně i samotné autorky.
Dovolím si napsat, že styl psaní je podle mě velmi amatérský. Často jsem se ztrácela a nevěděla jestli se to děje teď, nebo zda je to minulost.
Přiznám se, že už je to dlouho, kdy jsem knihu četla a jelikož už si z ní téměř nic nepamatuji, usuzuji, že nebyla dostatečně zajímavá pro zapamatování.
Krásná a srozumitelná kniha o bezmezné lásce, sebeobětování v zájmu vyššího dobra a nadějích, které zčásti zůstanou nenaplněny. Román, který se mi každou noc, co ho čtu, promítá do snů. Pro mě, jakožto rodiče, je ústřední téma hodně zajímavé, a byť se jedná o beletrii, tak i poučné ve smyslu, jak to nedělat. Bylo mi velmi líto Natha i Hannah, ale snad ještě víc samotné Lydie, jíž rodiče vložili na bedra pretěžký úkol, a to naplnění vlastních neuskutečněných ambicí. S tímhle se těžko vyrovnává dospělý, natožpak holčička a posléze mladá dívka. Příběh vyprávěný perspektivně-retrospektivním (nebo retrospektivně-perspektivním?) stylem skrývá mnoho dalších jemných nuancí, které ale nebudu zmiňovat, abych případné čtenáře neochudila o zážitek. Tentokrát byl velmi dobře napsaný i doslov ke knize, byť mám jindy pocit, že u Odeonu je banda grafomanů, kteří vyplodí, co jim prvně vytane na mysli, a považují to za velmi intelektuálské.
V jazyku knihy jsem se občas trochu ztrácel a stejně tak v ději. Autorka často bez varování přeskakovala mezi postavami i časovými rovinami. Členové rodiny mi k srdci moc nepřerostli a bylo mi tedy poměrně jedno, co se s nimi stane. Chyběla mi i nějaká gradace knihy, jakoby děj vyplynul do ztracena. Navíc to mohlo být určitě mnohem kratší.
A doslov, který jen převypráví děj knihy v časové posloupnosti tomu dodává korunu.
Spletitý příběh jedné rodiny povětšinou znamená těžké sousto. Zasáhne ty, kteří se mezi řádky najdou a zaujme jiné, kteří soucítí. Je ve vašem životě opravdu vše řečeno, není nic, co byste byli bývali udělali jinak, řekli, neřekli?
Mnohdy u knih s podobným laděním by mohl nastat problém, že vám postava/y nejen nesedne charakterově, ale také nemáte dále zájem se starat o její osud a být zvědaví, jak to s ní dopadne, tj.číst dále. V tomto případě oceňuji “chronologii” velmi čtivého vyprávění, pomalé rozplétání a vysvětlení činů a pocitů postav.
Důležitou součástí je také motiv menšin. Pro někoho, kdo ačkoli do žádné nepatří, se tak naskyne pochopení a náhled do světa právě tímto problémem tížených lidí a uvědomí si, jaké detaily mohou přispívat do mračna nad životy druhých.
Pro mě zklamaní. Nic, co by člověka povzneslo, žádný přesah, který by (mě) dokázal oslovit. Podrobný protokol o neporozumění, inventura podivných vztahů – a to je všechno.
Jinak ukázka zdařile okopírovaného mustru, jak napsat úspěšný moderní román: začít údernou větou, přidat expozici, která navnadí – a pak už jen začít nadzvedávat každý kámen na cestě (abychom si mohli prohlédnout všechny ty hnusný brouky) a řádně se pošťourat ve všech bolístkách.
60%.
Knížka byla o trochu lepší, než ohníčky...Neumím si ani představit, jaké je to vyčnívat z davu a být diskriminovaný kvůli barvy pleti ap., autorka podle doslovu s tím má také zkušenost. Musím uznat, že vykreslení rodinných vztahů bylo zvládnuto velmi dobře a můžeme zde vidět, jak rodiče můžou velmi ovlivnit svoje děti. Knížka stojí určitě za přečtení.
Při čtení jsem měla pocit, že jsem šestým členem rodiny a že všechny události prožívám spolu s ostatními, jako bych stála vedle nich a viděla a cítila vše, co prožívají a sledovala jejich falešné štěstí. Při čtení se ve mně mísila hromada pocitů (vztek, smutek, lítost, naštvanost), že mi i po čtení bylo jako by se příběh naší knižní rodiny týkal i mě. Ačkoli z knihy srší klid a ticho, stáváme se svědky silného rodinného dramatu, který vás nenechá chladnými a věřím, že vám zaplní hlavu na několik dnů.
Tato kniha je opravdu dokonale propracovaným psychologickým náhledem do lidské duše. Ukazuje, že ač každý z nás má své problémy, tak si musíme dát velký pozor na to, jak tyto problémy a nenaplněné touhy přenášíme na ostatní. Jak je důležité mezi sebou mluvit, a to o všem. Co jsem u této knihy neočekávala – překvapivý konec, který mě hodně zasáhl. Vše, co jsme si nikdy neřekli pro mě bylo opravdovým čtenářským zážitkem a jsem přesvědčena, že mi tato kniha hodně dala i do budoucna!
Jednoduché a srozumitelné čtení o složitých problémech rodiny, která žije v době, kdy se lidé teprve učí být tolerantní k menšinám a kdy ženy teprve hledají své místo ve společnosti. Kniha o tom, jak moc velký vliv mají rodiče na své děti a jak velká traumata si mohou lidé z dětství odnášet, o tom jak důležitá je komunikace a o tom, že je někdy těžké být sám sebou, ale mnohem těžší je být tím, kým být nechceme.
Tohle rozhodně nezařadím mezi nejoblíbenější.
Celeste Ng je mistryní na rodinná dramata, kdo zná Little Fires Everywhere, ví, že dokáže na malém počtu stránek dokonale vykreslit rodinné vztahy a charaktery do posledního detailu. Co se týče příběhu, jedná se o velmi silný příběh který vás zasáhne.
Nicméně, co se týče děje, no, sice se pořád něco děje, ale vlastně neděje. Vůbec totiž primárně nejde o Lydiino zmizení. Řeší téma nesplněných snů, rodinných tajemství, postavení americko-čínské rodiny ve společnosti.
Na mě ta smršť drama, negace, dlouhých souvětí plných barevných přídavných jmen (čteno v originále) byla trochu moc, ale kdo má rád takovéto knihy, Celeste Ng je jedna z těch lepších současných autorek.
Dej od začiatku až do konca nič moc...zato rodinné vzťahy vykreslené na výbornú. Skvelá kniha o tom, aká dôležitá je v rodine a vo vzťahoch komunikácia a aké fatálne dôsledky môže mať zamlčanie aj najmenšieho detailu...
Mluviti stříbro, mlčeti zlato? Nikoliv v tomto příběhu. Když se frustrace rodičů přenáší na jejich děti, je to vždy špatně. Kolikrát už jsme takový příběh viděli? Kolik dětí ještě zničí jejich vlastní psychopatičtí rodiče? Kniha, ze které mrazí.
Dočítané zhruba pred hodinou, nedokážem v tejto chvíli niečo zmysluplné napísať, možno neskôr, keď sa mi všetko rozloží v hlave...Celeste Ng sa mi opäť raz dostala pod kožu. Pre mňa osobne oveľa silnejšie ako taký všade omieľaný Malý život.
Tato kniha americké autorky původem z Hongkongu dává náhled do duše dospívající dívky, která je nucena se na prahu dospělosti konfrontovat s mnoha existenciálními problémy - snaha dostat přáním sve matky, co má v životě být, co dokázat, jak se zařadit do společnosti, pokud se lisim barvou pleti a kulturou, jak se stát vnitřně svobodným a organizovat život po svém. Mistrny náhled do duše hlavní protagonistky, do které se okolí snaží projektovat své nezdarene životní plány a která i přes tento fakt chce žít své autentické já za každou cenu. Víme o svých blízkých opravdu vše podstatné, nebo jen podlehame povrchním soudům?
Krásný jazyk. A přitom tolik důvodů k mlčení..a jen jeden k upřímnosti. Ten jeden, který může někomu zachránit nebo "zachránit" život. Třeba nám samotným.
"...a jemu se v hrdle cosi zatřepotalo jako ptáček...Ptáček v Nathove hrdle zemřel a nafoukl se, že přes něj skoro nemohl dýchat."
Kniha mne velice silně zasáhla, ani po jejím přečtení se od ní nedokážu úplně oprostit. Opravdu mistrně zpracované dílo. Silný příběh, bravurně napsaný. Určitě se k němu ještě někdy vrátím.
Komorní drama jedné rodiny a jedné smrti. Na 250 stranách se autorka velmi dopodrobna pitvá v traumatech jednotlivých dospělých i dětských členů rodiny a naložila jim jich na bedra opravdu pořádný ranec. Manželka se celý život snažila ze všech sil vyniknout, manžel zase ze všeho nejvíc toužil zapadnout. Ona byla hezká blondýnka, on přistěhovalecký číňan druhé generace. Ani jednomu z nich se jejich přání nesplnilo a tak je přenesli na děti, nebo spíše na jedno z dětí, a to v takové míře, až to hraničilo s psychickým týráním, i když oni sami si mysleli, že dělají jen to nejlepší. Všichni jsou napjatí, nespokojení, podráždění, nervózní a děti platí za nenaplněné ambice svých rodičů.
Je těžké uvěřit, že svatba smíšeného páru mohla být někdy v Americe takovým frustrujícím problémem. Amerika přece platí za tavicí tyglík národností, ale možná v šedesátých letech ještě nebylo pod kotlem pořádně zatopeno.
Občas se mi to celé zdálo trochu vykonstruované a přál jsem si, ať se už něco stane, ať se autorka věčně jen bolestínsky nešťourá špejlí v té hnědé smradlavé hromádce. Nakonec se přece jen něco dít začne, ale to už zapácháte od hlavy k patě. Asi to byl umělecký záměr, abyste na tuto knihu jen tak nezapomněli. :o)
Co vše může způsobit mlčení... Geniálně vymyšleno, propleteno, popsáno a rozmotáno.
Štítky knihy
prvotina americká literatura rodinné vztahy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Vše, co jsme si nikdy neřekli |
| 2017 | Ohníčky všude kolem |
| 2023 | Naše ztracená srdce |
Nevím, proč jsem autorčina díla odkládala, jsou skvělá. Troufám si říci, že ústředním tématem této knihy je otázka očekávání blízkých, nenaplněných tužeb z mládí či problém odlišitelnosti od okolí. Stejně jako v autorčině dalším díle (Ohníčky všude kolem) i zde doutná řada dalších ošemetných témat, počínaje rasismem, etnickou promíšeností přes neopětovanou a konče genderovou nerovnoprávností. Kniha se četla velmi dobře a těším se na autorčiny další počiny.