Vše, co jsme si nikdy neřekli
Celeste Ng
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403792/bmid_vse-co-jsme-si-nikdy-nerekli-QIS-403792.jpg
4
807
206
Lydia je mrtvá. To ale zatím nevědí… Šestnáctiletá Lydia (prostřední a nejoblíbenější ze tří dětí) se musí vyrovnávat s tlakem rodičů, kteří si chtějí splnit vlastní nenaplněné sny a touhy o společenské kariéře. Její otec pochází z uzavřené komunity první americké generace čínských přistěhovalců, matka je obyčejná americká žena, které se nepodařilo stát se lékařkou. Když je jednoho dne Lydia nalezena utonulá uprostřed jezera, nikdo nedokáže pochopit, jak a proč se to stalo. Začíná vyšetřování, ve kterém si paradoxně nejvíce zdravého rozumu zachovává nejmladší z dětí – dcera Hannah… Znepokojující a tragický příběh čínsko-americké rodiny žijící na předměstí Ohia získal prestižní ocenění Kniha roku obchodu Amazon za rok 2014.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2016
,
Odeon
Originální název:
Everything I Never Told You , 2014
více info...
Přidat komentář
Téma dobré, zpracování bídné. Kdyby to vzal do ruky někdo, kdo dokáže z psychologie rodinných vztahů vytěžit maximum, mohla to být dobrá kniha. A nepotřeboval by k tomu ani moderní berličky v podobě zbytečných přívažků témat asijských přistěhovalců či chlapecké homosexuality. Hádám, že přes zdejší vysoké hodnocení po této knize za pár let neštěkne ani pes.
Na tuto knihu jsem se moc těšila - byl trochu probém ji sehat, v knihovně jsem si ji musela objednat, ale povedlo se! A rozhodně stála za to čekání! Celeste Ng jsem objevila díky její druhé knize - "Ohníčky všude kolem". Prvotina je stejně dobrá, jak její druhá kniha. I v té se objevuje stejné téma - žijeme si své životy, máme pocit, že vše je v pořádku, a že jednáme správně, ale známe vlastně své nejbižší? Rozumíme jim? Nezpůsobujeme jim svojí pozorností a starostlivostí vlastně životní traumata? V rodině Leeových se vyskytují dva faktory, které velmi ovlivňují život jejich dětí. Marilyn se touží stát lékařkou, vymanit se ze stereotypu "správné ženy", jejímž cílem je starat se o domácnost a o manžela. Totéž si přeje pro svoji dceru, chce, aby "vynikla" mezi ostatními. James naopak touží, aby jeho dcera "zapadla", protože on sám nezapadá. Jde totiž o Čínského přistěhovalce. I přesto, že oba dva dceru nade vše milují, Lydia nedokáže tento tlak z obou stran ustát.
Příběh mě opět donutil zamyslet se nad tím, jak přijímáme své děti a jestli do nich někdy zbytečně neprogramujeme svoje představy a touhy. V domění, že je to to nejlepší pro ně samotné.
Další věc, která mě překvapila, byla atmosféra v Americe v 70. letech minulého století, kdy se děj knihy odehrává. Přijetí přistěhovalců, lidí, kteří měli jinou pleť... to, že nemohli studovat, brát se... že nebyli přijati. Je důležité si připomínat, že demokratická země, jako USA, nebyla vždy ke svým občanům zrovna nakloněna. Je správné si na odlišnosti zvykat, přijmout je. Mnohdy dokáží naši společnost obohatit.
Autorku jsem objevila náhodou a jako první jsem si od ní přečetla "Ohníčky..." Na základě toho jsem sáhla i po druhé její knize, která byla v Čechách vydaná. Téma bylo náročné. Rasová segregace v Americe ještě v nedávné minulosti a to až do té míry, že sňatky mezi jinými rasami byly trestné! Celý příběh je velmi smutný, autorka ale bravurně popisuje pochody uvnitř jednotlivých hrdinů, jde opravdu až na dřeň a byť je postav v románu poměrně málo, má stále co odhalovat, čím se zabývat, v čem se "rejpat". Jediné, co se mi na knize nelíbilo, bylo skákání v čase (přítomným píše současnost a minulým vše co bylo), ale těch minulých rovin je tam poměrně dost a někdy není snadné se orientovat, kde a kdy se zrovna čtenář vyskytuje. Celkově ale kniha splnila mé očekávání, dávám 5hvězd. Pro případné čtenáře... není to oddechovka na jedno odpoledne. Tato kniha se vám zažere pod kůži a chce svůj čas.
Kniha není úplně můj žánr, ale chtěla jsem změnu.
Je hodně o zamyšlení a již název mluví za vše..
Líbila se mi a určitě si něco podobného ještě dám od Odeonu
Propracovaný, hluboký příběh. Skoro bych ho zařadila mezi povinnou četbu ;), protože je zde nádherně odkryto, že člověk nesmí dát na první (ani pátý) dojem, že si nemá dělat předsudky, a že i když si myslíme, že někoho známe nebo že do něčeho vidíme, málokdy (jestli vůbec kdy) je to pravda. Zároveň román ukazuje, jak i malé, nevýznamné události, činy nebo ne/vyřčené věty se můžou už navždycky promítnout do něčího uvažování a jednání a ovlivnit tak celý jeho život (včetně rozhodnutí, že by bylo lepší od takového života utéct).
Kniha řešící rasismus, nenaplněné ambice, (ne)komunikace mezi lidmi. V řešení témat jde kniha do hloubky a mimo jiné ukazuje, že všechny výše jmenovaná témata spojuje jeden společný problém, předsudky. Předsudky ovládají každého člověka a kniha toto skvěle ukazuje . Rasismus není jenom otevřená nenávist a věci, které člověk nevnímá jako podstatné ke sdělení můžou přerůst do obludných rozměrů a mít fatální následky. Člověku nezbývá než komunikace.
"Vše co jsme si nikdy neřekli", ale není pouze o řešení sociálních témat , je to skvěle napsaná kniha, přístupná, zároveň hluboká , psaná lehkým čtivým jazykem . Jedna z knih, která věřím dokáže každému člověku předat nějakou hodnotnou myšlenku.
Úžasná kniha z moderního rodinného prostředí. O vztahu mezi mužem a jeho manželkou, mezi rodiči a dětmi, mezi sourozenci. Skvělé a výstižné. Obashovalo to spoustu propojených myšlenek. Skvěle poskládané kapitoly, přeskakování tam a zpět - ale skutečně bravurně odhadnuté a načasované. Miluju tu knihu!
Co všechno můžou způsobit nevyřčená přání a polopravdy... Několik dějových linií, retrospektivní odbočky ve vyprávění i zajímavá zápletka. Dobře se to četlo.
Rodinné drama je můj oblíbený žánr a tato kniha se v jeho rámci pohybuje na nejvyšších stupních pomyslného žebříčku. Retrospektiva a intimní zpovědi jednotlivých vypravěčů čtenáře vedou od překvapivého začátku přes záblesky rodinné historie, kterou každý ze členů předkládá z vlastní perspektivy, až ke konečnému rozuzlení tragédie, jež je hrozná právě tím, jak zdánlivě snadno se jí dalo zabránit. Autorce se na nevelkém počtu stran podařilo podat velmi ucelený příběh, který si po celou dobu udržuje dobré tempo, a vyhnula se úskalí zdlouhavého, useknutého, nesmyslného či příliš patetického konce. Určitě si ji v budoucnu ráda přečtu znova.
Nádherná knížka, ačkoliv velmi smutná. Možná se kniha může podle synopse jevit jako thriller nebo detektivka, při níž budeme rozplétat okolnosti smrti Lydie, ale ve skutečnosti to tak není. Nebo... ne tak úplně. Postupně je nám v knize představen osud jedné rodiny a jejích členů. Máme tu příběh o otci, jež kvůli barvě své pleti nikdy nezapadal, ačkoliv to bylo všechno, co si kdy přál. Příběh o matce, která se musela vzdát svého snu stát se lékařkou a místo toho se z ní stala žena v domácnosti. Je to příběh o rodičích, jež se rozhodli, že jejich dětem se nikdy nesmí stát to samé co jim. Naději vidí hlavně ve své prostřední dceři Lydii, kterou podporují a tlačí ji k tomu, aby dosáhla velkých věcí a byla oblíbená. Jejích syna Natha a nejmladší Hannah však zase naopak přehlíží. Nath se už nemůže dočkat, až bude moci odejít z domu, a chudinka Hannah je pro celou rodinu jako vzduch. Postupně se dozvídáme příběhy každé naší postavy a všechny tyhle dílky pak dávají dohromady krásný, ale zato také srdcervoucí příběh o jedné rodině.
Samotný příběh je odstartován nalezením těla šestnáctileté Lydie, což naprosto zdrtí celou rodinu Leeových. Ani jeden z rodičů nevěří, že by si jejich dcera sáhla na život sama, probíhající vyšetřování však nenaznačuje opak. O jednom možném podezřelém ale ví Lydiin bratr a neváhá zajít tak daleko, jak bude potřeba, aby se domohl spravedlnosti. Byť se tedy kniha na první pohled jeví jako thriller ve stylu Zmizelé, toto zdání už snad nemůže více klamat. Ve skutečnosti Vše, co jsme si nikdy neřekli nese naprosto oprávněně svůj název, neboť o víc než cokoliv jiného, se jedná o velmi komorní příběh jedné rodiny, v níž každý má své touhy a tajemství. Problémem je, že snad žádná z tužeb protagonistů nebyla nikdy naplněna, o těchto pocitech se však striktně mlčí. Nikdo se tak nezajímá o Nathovu potřebu prosadit se a stát se úspěšným, a to i přesto, že ve škole dosahuje nadprůměrných výsledků; o Hanninu touhu po obyčejném objetí; o matčinu nikdy nezahojenou křivdu, kdy se kvůli těhotenství musela vzdát studia či o otcův celoživotní zápas s odmítáním jen kvůli barvě kůže. Stylisticky a vlastně i příběhově mi kniha neuvěřitelným způsobem připomínala můj oblíbený Medvědín od Fredrika Backmana a její čtení na mě mělo podobný úzkostlivý účinek. Je to jeden z těch pomalejších příběhů, kdy jsou karty vykládány postupně a opatrně, jednotlivé informace jsou pečlivě vrstveny, až se vytvoří plastická mozaika, ve které má každičká věta své místo. Máte-li rádi komornější příběhy odhalující tajemství, tohle je trefa do černého.
Byla jsem velmi mile překvapená, jak dobře se kniha čte. Bála jsem se dlouhých kapitol. Mám ráda, když jsou kapitoly kratší a čtenář tím získá pocit, jak to hezky svižně plyne. Nicméně se mi velmi svižně četly i kapitoly delší. Kniha je psána jednoduchým stylem i jazykem (jednodušším než jsem u knih od Odeonu zvyklá), ovšem tato jednoduchost je vykompenzována náročným tématem osob trpících rasismem či rozdíností a vším nevyřčeným.
Příliš mnoho lásky na straně jedné a příliš málo lásky na straně druhé rozehrává osudy rodiny a jejich jednotlivých členů.
Nevysvětlené a nevyslovené se často stane nepochopeným a nepochopitelným.
Děj se odehrává v Ohiu v roce 1977 a týká se převážně odvěké lidské touhy někam patřit a zároveň být sám sebou. Členové rodiny Leeových, kde otec je čínského původu a matka běloška, zejména děti, se každý sám po své snaží buďto zapadnout a nebo naopak uniknout z maloměstského prostředí, ovládaného nejen společenskými normami 70., potažmo 50. let, ale také všudypřítomnými nesplněnými sny a ambicemi předchozí generace. O tom, jak je důležitá komunikace. Velmi dobře literárně zpracované a velmi smutné. Čteno v originále.
KNIHA: V románu je minimum přímé řeči. Což mi zprvu dost vadilo. Text je rozvláčný, hodně popisný (vnějších kulis i vnitřních pocitů postav), dost drobnohledný a místy až poetický. Má to své kouzlo, ale než do něho proniknete může to působit taktéž zbytečně zdlouhavě. Sic to není pravda, (téměř) každá věta má své opodstatnění, trvalo mi zhruba celé čtyři kapitoly, než jsem si knihu začala užívat a dychtivě otáčela stránku, co se stane dál... Poté už mě strhl proud slov, příběh, psychologie postav a schopnost říct mnohé náznakem. Člověk si musí zvyknout na styl psaní, ale pak to stojí za to.
Štítky knihy
prvotina americká literatura rodinné vztahy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Vše, co jsme si nikdy neřekli |
| 2017 | Ohníčky všude kolem |
| 2023 | Naše ztracená srdce |
Moje prvni kniha autorky, na kterou jsem nahodne narazila v knihovne. Velmi ctiva, i pres bezutesne tema. Dalsi kousek na tema, 'jak co nejlip zkazit detem vstup do zivota', na ktery jsem v posledni dobe neplanovane narazila.