Indiánské léto
Karel May
https://www.databazeknih.cz/img/books/96_/969/bmid_indianske-leto-65c89a3ba735d.jpg
5
896
119
Nejslavnější indiánský příběh o přátelství, čestnosti a odvaze náčelníka Apačů Vinnetoua a jeho bílého bratra Old Shatterhanda se u nás stal legendou. Příběh vyjde ve třech svazcích v nezkrácené podobě, v nichž naleznete skvělé ilustrace mistra Zdeňka Buriana. Není mnoho knižních titulů, na které by kluci tak vzpomínali, jako na knižního Vinnetoua před šedesáti roky. Věřte, že ty knihy jsou živé dodnes.... celý text
Přidat komentář
Vyrástol som s Mayovkami, Verneovkami, s Troma pátračmi. Počas detstva som Vinetoua I, II, III čítal hádam raz ročne. Bol som pravým zálesákom, rozhodol som sa, že keď budem veľký, určite pôjdem na prériu, že nevyhnutne musím za apačmi, a že súrne potrebujem medveďobijku.
No a nevidel som, že kladné postavy majú zásadne nemecký pôvod, že černosi sú poloretardi vyjadrujúci sa akousi angličtinou bez gramatiky, hoci v nej vyrástli a iný jazyk nepoužívajú, že Indiáni sú dobrí, féroví, statoční - ak robia to, čo sa Old Shatterhandovi a jeho kamošom hodí; inak sú falošní, zákerní a blbí. Že Petrolejový princ končí slaboduchým rasistickým vtipom...a ďalšie more vecí, ktoré by bolo nenapísať, alebo napísať inak. A že vzťah Oldu s jeho červeným bratom nemal svoju Skrotenú horu, čo by normálne človek predpokladal. Aspoň občasný kopček.
No i tak - štyri hviezdičky. Za krásne zálesácke detstvo.
Vinnetou je má nejčtenější kniha. V dětství patřil Vinnetou k mým nejoblíběnějším dobrodružným románům, které jsem opakovaně četl - mám třídílné zpracování s krásnými obrázky od Buriana, už velmi ohmatané, místy potrhané a slepované. Ale stále se k této klasice vracím, neboť v příběhu nejde jen o dobrodružství, ale také o krásné poselství o přátelství, spravedlnosti, čestnosti, poctivosti ... A tak podobně jako Foglar ve svých příbězích z naší vlasti, tak i May v jeho dobrodružných příbězích z Divokého západu i z celého světa výborně formoval duše svých dětských čtenářů. Pokrevní bratr Vinnetoua - Old Shatterhand - byl můj skvělý dětský hrdina a v mnohém jím zůstal dodnes. Později jsem přečetl všechny mayovky - ale trojdílný Vinnetou byl první, nepřekonatelný. 100%
26.12.2018 - přečteno poosmé.
Vinnetou byl vždy mým indiánem č.1. Stejně tak Apači nejoblíbenějším kmenem. A protože jsem knihu četl dříve, než mé oči spatřily film, nikdy v mých myšlenkách Vinnetou nefiguruje jako herec Brice. Můj Vinnetou byl více Indián, více udatný a více oddaný všem svým blízkým. První díl řadím k nejhezčím literárním zážitkům ve svém životě...
Asi bohužel, ale přečteno až po prvním, a pak několikátém, shlédnutí slavné filmové verze, takže jsem jako dětský čtenář byl o celkový dojem z knihy ochuzenější. I tak však nutno podotknout, že Karl May byl prostě frajer a klobouk dolů před jeho fantazií!:-)
Takže po mnoha letech jsem se zase dal do Vinnetoua od prvního dílu.Samozřejmě,že to čtu jinak,než když jsem byl kluk.Ale stejně mě to zase vzalo.A do toho obrázky od Buriana.A znova se mi to všechno vrací...
Skoro nadpřirozeně úžasný Šárlí zvládá všechny situace levou zadní.
Oceňuju příjemně barvitý popis prérií, života indiánů, vztahů mezi kmeny a bílými i svižný spád a napínavé zápletky. Určitě musím sehnat druhý díl.
Sice starší ale výtečná dobrodružná kniha. Old Shatterhand a Vinnetou jsou chytří a zajímaví hlavní hrdinové. S knihou jsem se rozhodně nenudil.
Mayovky v čele s Vinnetouem, spolu s několika dalšími knihami, jsou neoddělitelnou částí mého mládí. Ani nevím, kolik odpolední a víkendů jsme s kamarády strávili za městem hraním na naše oblíbené hrdiny. Z té doby mi zůstal kousek kluka v srdci, ale hlavně celoživotní velká láska a obdiv k přírodě. Těch pár knížek můžu číst pořád dokola.
Vrcholně uspokojivé!
Ohmataný, stokrát slepovaný brožovaný výtisk, nekonečné zelené prérie, stáda bizonů, indiánská teepee, stříbrná puška, bledé tváře, ocelový oř a v neposlední řadě má dětská touha vlastnit náhrdelník z medvědích drápů - to jsou mé nostalgické vzpomínky z dětství.
Vinnetou - náčelník Apačů, který se zrodil z fantazie německého učitele a stal se legendou a symbolem míru, statečnosti, čestnosti a ryzího přátelství.
Vinnetou a jeho pokrevní bratr Old Shatterhand zůstanou navždy mými dětskými hrdiny. Jejich příběhy se četly, čtou a ještě dlouho budou číst. Howgh.
Zajímavost: Dle posledních výzkumů bylo potvrzeno, že Karel May zemřel na otravu těžkými kovy pravděpodobně dlouhodobým pitím kontaminované vody. Na vině jsou zřejmě olovnaté trubky vodovodního potrubí. To by se mu v prérii po boku Vinetoua nestalo.
P.S: Zajímalo by mě, zda by postava Vinnetoua vznikla i za předpokladu, že by nebyl Karel May uvězněn. Ale koho se zeptat...?
Bohužel, už to není pro mě. Chtěl jsem se vrátit do dětských let a zkusit, zda tam ještě něco objevím a připomenu si dětské zážitky, ale nešlo to a po 160 stranách prvního dílu jsem to vzdal. Vadilo mi tam skoro všechno, nekonečné dialogy, kdy Sam Shatterhandovi něco vysvětloval nebo obráceně, zdlouhavé vysvětlování proč Indiáni nebo někdo jiný dělají to nebo ono, pokusy o humor Sama, které se mi možná v dětství líbily mi teď připadaly skoro trapné, dokonalost Mirka Dušína, pardon Old Shatterhanda, minimum opravdového děje, neustálá až úporná snaha být spravedlivý a pořád někomu zachraňovat život, až má člověk pocit, že čte nějakou náboženskou nalejvárnu... Posledním momentem, po kterém jsem to vzdal bylo, když spolu bojovali běloši s Kiowava proti Apačům a v podstatě to proběhlo bez krveprolití, no to snad, ne?
Ale ta krásná nostalgie z dětství a z těch filmů stále zůstává. Jen nevím, zda to ještě dnešní mládež může číst, je to celé takové zastaralé. Howgh!
Když jsem byla mladší, knihy jsem měla ráda, ovšem teď, když jsem si knihu přečetla znovu, již jako vyspělejší čtenářka, musím na knihu bohužel pohlížet trochu kritičtěji.
To, že je Old Shatterhand jasným případem Mary Sue, musí každého čtenáře praštit do očí již během prvních dvou kapitol. Tak přemoudřelá není snad ani Aranis z Poselství jednorožců. K Vinnetouovi není potřeba se vyjadřovat. Na mě působil jako dobrá, i když někdy příliš naivní postava. Ale měla jsem ho radši než Shatterhanda. K Nšo-či a Inču-čunovi se vyjadřovat nebudu. Sam Hawkens na mě působil sympaticky, ale příliš se mi nezamlouvalo, že ačkoliv měl být zkušený a slavný zálesák, geniální Shatterhand z něj dělal blbce.
I přes všechny tyto nedostatky se mi však kniha líbila. Vracet se k ní už asi nebudu, ale rozhodně ve mně zanechala dobrý pocit. Plný počet hvězd však udělit nemohu.
V televizi (a už je to déle) běželo nové zpracování toho notoricky známého příběhu o vskutku netradičně silném přátelství mezi "bílou tváří a rudým bojovníkem". No...a tak se to dějově lišilo od prvního zpracování, že jsem neodolala a jala se hledat pravdu přímo v díle pana Maye. A voala...je tu třetí (do té doby mně neznámá) verze :-)
Začátek se mi líbil velmi, uprostřed jsem se do toho nějak nemohla zakousnout (trochu rozvláčnější) a konec mě opět bavil. Ale nebudu nikomu nic nalhávat, je to opravdu hooodně naivní. Ikdyž tak nějak roztomile ;-)
Víte, Inču-čuna byl pro mě stěžejním Indiánem příběhu o Vinnetouovi. A také Nšo-či... Krásná jako jasná noc.
A samozřejmě Old Shatterhand. Tato trojice mě uhranula, spojila myšlenky spravedlnosti v jeden celek. Vinnetou byl jen jakýsi spojovací článek mezi bílými a Indiány. Nicméně se stal krásnou románovou postavou, která přetrvá staletí, podobně jako např. Sherlock Holmes, Buffalo Bill, nebo Hercul Poirot. :-)
Karl May dokázal vytvořit atmosféru příběhu, jako málokterý jiný autor westernů. Jednou se jistě k přečtení Vinnetoua vrátím, zavrtám se do deky a představím si modré nebe, zlé bělochy, spravedlivého Old Shatterhanda a jeho neomylnou pěst. Ta je totiž nepřekonatelnou klasikou žánru... U každého zásahu se mi zrychloval tep a zvětšoval obdiv k hlavní postavě.
A kuriozita... V dětství jsem se zúčastnil jediného maškarního bálu... Hádejte, za koho jsem šel... No jasně... A byl jsem neodolatelný... :-)))
Májovky si pamatuju ze stejné doby jako foglarovky - byly to šedesátky a nám bylo kolem deseti. Četli jsme Vinnetoua a spol., chodili na filmy, sbírali pohlednice a tak...Vinetou je klasika naší generace a kdo tvrdí, že ho nečetl, možná nemluví tak úplně pravdu. Pro mne za čtyři i kvůli té nostalgii a světu Indiánů, kde je dobro i zlo jasně definováno.
Knihu jsem četla především proto, že miluju filmové zpracování. Máme v knihovničce všechny díly, přesto jsem se dala do čtení jen toho jednoho. Musím ale bohužel říct, že kniha mě nenadchla ani zdaleka tolik, jako její filmové přepracování. Asi už jsem tolik zvyklá na tu filmovou verzi... Film oproti knížce je napínavý a má jednu jasnou dějovou linii. V knize to tak nevnímám. Je to asi první knížka, u které musím říct, že film je lepší než původní knižní verze.
Přečetla jsem to v deseti letech. Byla to moje první májovka. Jestli mám říct, co mě nejvíc pobavilo, byl to Old Shatterhandův způsob, jakým si "vynutil" na Samu Hawkensovi pochvalu :)
Od té doby jsou mayovky moje nejoblíbenější knížky. Přečetla jsem zatím všechny, které se mi dostaly do ruky. Dnes jsem dočetla sérii V zemi mahdího :) Nejradši mám sice Ve stínu pádišáha, Supy Mexika a Old Surehanda, ale jak bych mohla být nevděčná ke knize, která mě k tomu přivedla? Už svým legračním popisem greenhorna hned na prvních dvou stranách.
Štítky knihy
zfilmováno Indiáni westerny Vinnetou Old Shatterhand dobrodružství
Autorovy další knížky
| 1969 |  Syn lovce medvědů |
| 1965 | Vinnetou 1 |
| 1971 | Divokým Kurdistánem |
| 1970 | Pouští |
| 1973 | Žut |
Kniha Indiánské léto je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 1 524x |
| Čtenářské výzvě | 135x |
| Doporučených | 83x |
| Knihotéce | 497x |
| Chystám se číst | 70x |
| Chci si koupit | 14x |
| dalších seznamech | 9x |
Uff! Uff! To bola ale parádna jazda! :)
Napínavé, dokonalo gradované, s precízne (hoci priamočiaro a čiernobielo) vykreslenými postavami a prostredím. A, samozrejme, s nádherným odkazom priateľstva, statočnosti, odvahy, čestnosti a dôležitosti charakteru. Človek tomu nemôže nič vytknúť, ak sa nemýlim, hihihi :))).
Sam Hawkins, hoci som si ho dovolila citovať, vie však občas poriadne veci zamotať, nehovoriac o jeho večnom podpichovaní Old Shatterhanda. Akosi rád zabúda, že nebyť tohto greenhorna, už dávno by prišiel nielen o parochňu...
V kúzelnom úvode, kde sa z (ne)obyčajného zememerača pomaličky stáva bezchybný zálesák (lov bizónov, chytanie mustanga/muly, stretnutie s grizlym), si čitateľ musí, inak to nejde, postavu Old Shatterhanda obľúbiť, aby potom s napätím sledoval jeho ďalší osud (po stretnutí s Klekí-petrom, Inču-čunom a Winnetouom, neskôr s Nšo-či, v bojoch proti "proradným" Kiowom...) až po záver, ktorý nedá spať, a ja musím neodkladne začať čítať dvojku, aby som sa dozvedela, ako to dopadne so Santerom...
Páči sa mi tiež prístup vševediaceho rozprávača k čitateľom a vsuvky o bažení autora (Šarlího alias Old Shatterhanda) po sláve na literárnom poli :).
Neodolala som a po prečítaní 1. dielu som si opäť pozrela aj film. Nutno konštatovať, že, hoci pri výbere hlavných predstaviteľov nešliapli vedľa (vhodnejšiu a charizmatickejšiu dvojicu by sotva našli), je škoda, že z knihy ostali vo filme LEN mená postáv, ich charaktery a zopár kratučkých scén.