Vila na Sadové

Každý starý dům má svá tajemství...

Historický román, který přináší dva nezávislé, ale prolínající se příběhy, odehrávající se ve vile na Sadové ulici v Ostravě v minulosti a přítomnosti. Zčásti román fiktivní, zčásti skutečný.

1941 Reinhard Heydrich nastupuje do úřadu zastupujícího říšského protektora a Johann Proske začíná v pohodlí luxusní vily na Sadové ulici psát svůj deník. Muž na prahu šedesátky, přední úředník kanceláře starosty Moravské Ostravy. Na první pohled ustrašený byrokrat však hraje dvojí hru. Původního majitele vily, celou jeho rodinu i cennou sbírku uměleckých předmětů ukrývá… 2013 Realitní agentka Roberta, přáteli nazývaná Bo. Životem protřelá padesátnice, které nechybí vtip, inteligence a skvělý úsudek. Se svým bývalým manželem vlastní úspěšnou firmu. Jejich společná minulost sahá ale mnohem dál. Do Bosny, kde před 20 lety pracovali jako elitní agenti Ministerstva vnitra. Tuto dobrodružnou část života už ale mají dávno za sebou. Alespoň si to mysleli… O vilu na Sadové, kterou jejich společnost prodává, se začne zajímat tajemný kupec. Při pátrání po jeho identitě odhalí podezřele mnoho indicií souvisejících s jejich bosenskou minulostí. Někdo krutý a chladnokrevný se je rozhodl najít a pomstít se. Hra "kdo s koho" začíná... Dva příběhy, dva osudy, minulost a současnost. A tajemství, které všechno spojuje… Skvěle namíchaný koktejl napětí, literární fikce, historických událostí a skutečných postav protektorátní Ostravy.

https://www.databazeknih.cz/images_books/24_/246758/vila-na-sadove-ULK-246758.jpg 4106
Žánr:
Romány, Literatura česká, Historie
Vydáno:, Fragment (ČR)
více informací...
1. vydání originálu:2015
Počet stran:472
Autor obálky:Kamila Flonerová
Vazba knihy:pevná / vázaná s přebalem
ISBN:978-80-253-2441-7
Nahrávám...

Komentáře (50)

Přidat komentář
Toffee
21. července

Dočteno a jsem trochu rozpačitá, jak knihu hodnotit. Nebyla špatná. Námět dobrý - dvě časové roviny propojené osudem prvorepublikové vily. Líbilo se mi, že autor obě linie odlišil i tempem vyprávění. Válečný příběh v podobě deníkových zápisů plyne pomalu a tísnivě, zatímco ten současný je rychlý a akční. Bohužel právě příběh ze současnosti vnímám jako slabinu, protože román čím dál víc strhával do béčkového akčňáku, navíc s hrdinkou, která sama zvládne a přežije cokoli. Jednu chvíli se mi vybavil film Monty Python a Svatý Grál, scéna s rytířem s useknutou rukou a jeho hláškou "To je jen povrchové zranění." Prostě, co je moc, je moc. Nemluvě o tom, že právě tahle část románu je doslova zaplevelená podrobnými popisy všeho možného (od banálních myšlenkových pochodů, přes značky výrobků, popisy jídel až po všechna čůrání za den). Naopak se mi líbila ta válečná deníková část reflektující skutečné události. Celkově tedy knihu hodnotím jako lehce nadprůměrnou.

Deniska147
18. června

Ať jsem byla částečně v půlce třeba i zklamaná a přemýšlela jsem o odložení (mohlo to být způsobeno i tím, že jsem ji četla více než měsíc) jsem nakonec dočetla a jsem nadšená! Dvě dějové linky se nakonec spojí, což jsem nečekala a tak skvělým způsobem kniha skončí, že jsem si okamžitě objednala Anděla smrti, neboť chci další čtení o Bo, která neustále potřebuje čůrat (:D) a o Říďovi, který je neskutečný sympaťák.
Rozhodně doporučuji pro milovníky detektivek i pro ty, kteří rádi čtou deníkové zápisky. Plus je i skutečný dům na Sadové 41, který v knize hraje důležitou roli.

Danago
13. června

Knížka mě dost překvapila.
Popisuje dva příběhy, dva osudy, minulost a současnost. A tajemství, které všechno spojuje… SKnížka je směsí literární fikce, historických událostí a skutečných postav protektorátní Ostravy.
Linka minulosti byla pro mě zajímavější. Současná linka mi připadala trochu překombinovaná, ale přesto nebyla špatná. Bo mně přišla sympatická, i když měla i své slabiny vždycky se jí podaří všechno překonat, což je asi mírně přehnané, ale zase mi to tolik nevadilo.
Další díl si určitě přečtu.

hurwajz
11. června

Pecka. Baví mě při čtění se zastavit a vybavovat si popisované známé místa, a vidět v nich postavy z knihy, a prolínání děje z dob protektorátu je super.

gallovl
02. června

Paráda, konečně děj v pro mě známých místech! Bo, její nesmrtelnost a všecko značkové a nejlepší mi šli na nervy od prvních stránek, ale nakonec jsem to hodila za hlavu a držela jí palce. Díky autorovi za super přiblížení válečné Ostravy!

spackova.p
29. května

Mám z toho docela rozporuplné pocity. Ze začátku mě realitní makléřka Bo bavila a naopak nudily zápisy z deníku. Po pár stránkách se to otočilo, děj ze současnosti mi připadal místy "přitažený za vlasy", ale deníkové zápisky mě hrozně chytly. Závěr byl překvapivý, ale taky hrozně smutný. Na autora určitě nezanevřu a dám šanci další z jeho knih.

harvan69
14. května

Mám rád Bo, jejího roztomilého vnuka (i v pokračování Anděl smrti), Vila na Sadové se mi zdá akčnější, dobrodružnější než Anděl smrti, ale obě knihy mě nadchly, četly se samy.

mynamail
14. května

Vilu na Sadové jsem četla až po přečtení Anděla smrti. Obě knížky s emi líbily, možná i proto, že Ostrava je i moje město. Reálie mi byly tak blízké. Vilu na Sadové jsem si samozřejmě šla okouknout. Všem místním doporučuji. Z toho starého zanedbaného domu dýchá tajemno, fantazie začne běžet na plné obrátky. Jak to asi vypadá uvnitř doopravdy?
Jak píší i ostatní - pasáže v knize věnované minulosti jsem četla jedním dechem (možná i proto, že léta válečná jsou jedním z mála historických témat, která mě vždy plně pohltí).
Ale současná linie příběhu mi připadla už hodně, ale opravdu hodně přitažená za vlasy. Bo je asi Terminátor a Spiderman v jednom. Nezničitelná. A všichni ostatní jsou jen upatlaní pitomci, co si hrají na hrdiny. Autorova fantazie pracovala skutečně na plné obrátky a své fantazii ne že povolil uzdu, ale zcela ji odhodil. Takže někdy jsem si musela klepat na čelo, že to snad ani nemohl myslet vážně, dělat z čtenáře takového naivku?
Přesto ale knihu chválím za její čtivost,za místo, kam je příběh zasazen. Bo to bylo fakt fajne čtení.

denisa7638
03. května

kniha byla zajimava a ostrava k tomu jako bonus .ted jeste vic mne zajima kde a jak se ostrava meni a pasaze z valky ?necekala jsem ,ze budou tak top a tak dobre se budou cist

ugisha
12. března

Současná linie je takový Dan Brown po ostravsku :) Protektorátní super, líbilo se mi, jak se to na konci protlo. Jsem spokojená, je třeba brát román trochu s nadsázkou, pak je to skvělé čtení!

jarmila6295
21. února

Protektorátní linie - SUPER! Ta součásná je trošku ve stylu Jamese Bonda, ale i tak jsem četla jedním dechem!

frantisek8180
13. února

Kniha Vila na Sadové se mi z počátku velice líbila, hlavně prolínání současnosti a minulosti. Postupem času však přecházela do morbidní brakové literatury. Jen jsem čekal, kdy se konečně dozvím, že válka v bývalé Jugoslávii vznikla kvůli obrazům ve vile v Ostravě. Škoda, začalo to hezky.

PetaZ
26. ledna

Jedním slovem SUPER... Jasne pritazene za vlasy, ale naprosto skvele cteni... Jsem z Ostravska, takze hlasky me vzdy hrozne pobavily, protoze je velice dobre znam... Tema vaznejsi, ale ja se skvele bavila...

cecetka
13.09.2017

Jak uz je opakovane psano prede mnou, pribeh z Protektoratu je super. Pribeh ze soucasnosti je silene prehnany a prekombinovany. Konec je hezky, jen ze by az takova nahoda?
Roman je ctive napsany, velice dobre se cte. Ale fantazie autorovi rozhodne nechybi :-)

ritz
31.08.2017

Část, která pojednává o válce a je psaná formou deníku, je super. Současnost je přes čáru, ale možná to tak, bohužel, funguje, jenom o tom nevíme.

katy238
28.06.2017

Fantastická kniha. Kombinace napínavého příběhu ze současnosti s příběhem z protektorátní Ostravy. Nečekané souvislosti, dynamický děj, příjemné napětí. Doporučuji každému Ostravakovi i přespolním.

Boby17
08.06.2017

Super knížka. Napínavá, akční a v dějové lince protektorátní Ostravy také i poučná. S čistým svědomím dávám plný počet hvězd a doporučuji k přečtení.

MoniLi
29.05.2017

Moc se mi líbila část psaná formou deníku! Super! ale ta současnost dost nepravděpodobná, prostě pro mě přitažené za vlasy :), ale celkově pěkné čtení.

ještěrka38
11.05.2017

Na mě moc překombinované a na Ostravu nepravděpodobné...četla jsem nejprve knihu Anděl smrti a ta se mi líbila víc....

VladkaBU
10.03.2017

... současnou linku jsem takovou nečekala. Víc se mi líbily zápisky v deníku. Čekala jsem, až se hlavně dozvím, co se s tou rodinou stalo. Konec se mi velmi líbil, přečetla jsem rychle

Puntíkatýhrnek
07.03.2017

Tahle kniha mi dala zabrat, už dlouho jsem tak dlouho něco nečetla...někdy jsem si říkala, že už to ani nechci číst..nebo spíš nechci vědět, že je něco takového možné, že se něco takového dělo a děje...dost často jsem mrskla čtečku do kouta a pár dní na ní ani nesáhla...rozhodně to není pohodové čtení na dobrou noc...nicméně neskutečně bravurně napsané, takže jakmile s tím člověk začne, nemůže skončit...absolutní top současné české knihy..alespoň pro mne...Smekám před panem Sklářem.

dearkiki
24.02.2017

Tak tady jsem našla něco zcela jiného, než jsem očekávala. Bohužel, historická část v této poměrně silné knize mnoho stránek nezabrala a když už se tam objevila, tak mne to příliš nezaujalo. Spíš mne bavila ta současná linka. Příběh byl překvapující, pěkně napínavý a leckdy bylo těžké knihu večer odložit, protože jsem moc chtěla vědět jak to bude dál. Přesto už se na další knihu nechystám. Není to typ literatury, kterou vyhledávám.

veronika5179
17.02.2017

Do první poloviny jsem z románu byla nadšená a myslela jsem si, že předčí kdejakou severskou detektivku. Kombinace dvou odlišných postav, mluvy, vlastně i světa...Jenže toho bylo moc a od poloviny se to táhlo. Uvítala bych motivace postav namísto popisu, co kdo měl nebo bude mít k obědu a jak se kdo vyprazdňuje. Přitažené za vlasy mi přišly i popisy scén s mafií a následné vojenské "operace", výbuchy v Ostravě atd, po kterých se hrdinka jen najedla vajíček na benzince a život šel dál. Ostrava je "razovite" město, ale čeho je moc, toho je příliš. Ke konci současná linie už nebyla moc uvěřitelná. Naopak deníkové zápisy mne bavily moc a klidně bych si přečetla knížku složenou jen z popisků Proskeho. Na začátku jsem si byla jista, že dám plný počet hvězd, bohužel dávám jen tři. Příliš dlouhé a dočetla jsem jen abych věděla, jak se příběhy vzájemně propletly.

Vědruna
01.02.2017

Dobře vystavěný příběh, který nechce "jen" zaujmout čtenáře detektivek. Když jsem si přečetla anotaci, říkala jsem si, aby to nebylo, jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale musím před autorem smeknout. Kdyby svoji knihu a její volné pokračování Anděl smrti napsal v angličtině, určitě by se mu zadařilo nejen v českém rybníčku.

astroweb
23.01.2017

Velice zajímavá kniha, pro mě dosti nezvyklá, ale jsem rád, že jsem se k ní dostal. Historicky poučná o protektorátu a linie ze současnosti překvapivě super napínavá.

kečup60
07.11.2016

Moc se mi to líbilo. Velmi zajímavé propojení minulosti se současnosti.

vysypanel
06.10.2016

Výborné. Jsem zdejší, proto má kniha pro mě dvojnásobný význam. Některé pasáže se mi zdály přece jen přestřelené, ale teoreticky se to mohlo stát. Pasáž z války silně depresivní.

Januka
02.10.2016

Z knihy jsem byla poměrně zklamaná. Chápu, že lidem, kteří znají Ostravu může být kniha milejší, ale já jsem v tomto městě byla pouze jednou, takže mi místa nic neříkala a děj samotný se mi zdál těžko uvěřitelný, navic část ze současnosti příliš sadistická, možná kdyby byl příběh pouze tou historickou částí, tak by sei líbil mnohem víc.
Dočetla jsem knihu pouze pro to, abych se dozvěděla spojitost mezi válečným a současným příběhem. Ani toto rozuzlení mě nezaujalo.

Smiragl
30.09.2016

Kniha se mi líbila, byla napínavá, psaná svižným stylem, některé detaily byly poněkud nechutné, ale k hlavní hrdince mi sedly.

Eidalon
10.07.2016

Richard Sklář alias Bruno Ligocki - Sklářovo alter ego, mne svými kriminálními romány dostal. S Brunem (Richardem), jako autorem, jsem se setkal v knihách Besceler a Selebryta a tak objevil kdysi i Rudu z Ostravy (Michal Kavalčík), který se dnes stal skutečnou Selebrytou.

Ale pan Sklář se do mého chatrného literárního povědomí dostal až jako autor dvou na sebe navazujících knih – Vila na Sadové (2013) a Anděl smrti (2015). Dvě dílka, která je dobré číst ve správném časovém sledu, i když bezpodmínečně nutné to není.

Návaznost tu ale je a pomyslným prvním dílem je román Vila na Sadové, na který časově a dějově navazuje i „druhý díl“ Anděl smrti, i když datum vydání obou knih nese rok 2015, Anděl smrti se do popředí dostává až počátkem tohoto roku.

A tak jsem ve své nevědomosti zůstal až do přečtení Anděla smrti, a protože autor zaujal, dohledáním dalších informací jsem teprve prohlédl, a začetl se do dílu prvního. A tu řada nejasností druhé knihy přesně zapadla do vymezeného prostoru. Proto poznámka na úvod, můžete-li časový sled knih dodržte.

Vila na Sadové je prvním dílem a hned po začtení se do první třetiny knihy je jasné, že příběhy obou knih je vlastně pokračováním první knihy jen s jinou causou, klasický seriálový prvek přenesený do knihy, dneska zcela běžný zjev. Hlavní hrdinové jsou představeni, načrtnuty jejich charaktery, historie a vztahy a vše se dál jen pěkně rozvíjí vždy s novou zápletkou.

Druhá kniha hodně naznačuje, ale teprve první díl – Vila na Sadové vnáší do všeho jasno. Proto znovu apeluji na dodržení pořadí četby, hodně Vám to pomůže pochopit děj knihy druhé.

Ale jinak je styl psaní naprosto stejný, hodně akce, dějových zvratů, naturalistický popis scén je až na hraně, přínosem je regionální reálné prostředí. Jisté rozředění celého děje přináší druhý příběh – příběh točící se kolem historie domu, který zde hraje hlavní roli – Vila na Sadové, který je v knize veden kurzívou a naprosto v jiném čase (1940 – 1944).

Příběhy se v závěru knihy zajímavě protnou a jelikož jsem znal pokračování (Anděla smrti jsem četl jako první knihu pana Skláře) dává mne to celkový obraz a kruh se uzavřel.

Druhý příběh (hlavní hrdina je německý občan žijící v Ostravě, pracující pro Říši, ale duchem na druhé straně německého přesvědčení) je zajímavý pohled na určité historické události (neb ty jsme se v dějepise určitě neučili – zde převládala rozjásanost Rudé armády a krutost Gestapa), ale tak trochu si jej autor do knihy propašoval jako úlitbu, neb tento příběh by sám za sebe asi nikdo nedal.

Kniha je psána ve stejném duchu jako Anděl smrti, pokud Vám styl psaní pana Skláře vyhovuje a zaujal, pak doporučuji číst i druhou knihu. Mě se to líbilo, na českou soudobou původní krimi tvorbu dost dobré.

Dávám slušné čtyři hvězdy, já byl spokojen . . . pokud autor ubere pár litrů krve a oddělených hlav má u mne šanci na 100% spokojenost.