Víkend v Londýně
Jan Folný (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362798/mid_vikend-v-londyne-LxM-362798.png
3
172
54
Průměrný český muž se dožívá sedmdesáti šesti let, což znamená, že jste-li muž a je-li vám čtyřicet, jste ve druhé polovině svého života. V té horší polovině. Dostavuje se úzkost z času, který vám zbývá, z toho, kým jste se stali, i z toho, kým už nikdy nebudete. Cítíte, že šance na změnu života jsou minimální, a začínáte si uvědomovat jeho konečnost. A pokud máte navíc pocit, že jste v té první půlce něco zanedbali, něco nestihli nebo si ji dostatečně neužili, je právě teď poslední možnost to napravit. Tři kamarádi a bývalí spolužáci se chystají na víkendovou pařbu v Londýně, kde chtějí oslavit své čtyřicátiny. Chlast, sex, jídlo, fotbal a kecy o všem a o ničem. To všechno proto, aby odehnali společnou úzkost z toho, že se jejich životy právě lámou do té horší poloviny. A to je ještě ta nejoptimističtější předpověď. Během nadcházejícího víkendu se však v jejich životech změní víc než jen jejich věk.... celý text
Přidat komentář
Víkend v Londýně je příjemná oddychovka plná negativních emocí. Kupodivu mi to ale nevadilo. I přes takto negativní a životem zkroušené osoby jsem si našla vždy něco, co mě dokázalo rozesmát.
Oceňuji rozdělení kapitol podle osob, vždy se mi takovéto knihy lépe čtou a víc toho ve mně zanechají. Jediné co mi v knize opravdu vadilo, byla krátká část psaná Petrovým synem Pavlem. Nevěřím, že dnešní puberťáci mluví až takto přehnaně. Dělalo mi problém těch pár stran přelouskat a autorova snaha vykreslit postavu Pavla podle jeho věku, byla podle mě přehnaná.
Pan Folný opět nezklamal. Svým stylem mi naprosto vyhovuje. Oproti jeho předchozím knihám je tahle méně "buzní". Není to 248 stran o sexu mezi muži, kteří nastavují své anály a penisy kde komu a pokud možno všude.
Tímhle dílem bych řekl, že se autor pokusil o trochu hlubší charakteristiku osob a jejich povah a pohled na život z mnoha stran. A povedlo se mu to. Obzvlášť se mi líbilo rozdělení kapitol na jednotlivé osoby.
Doufám, že bude ještě nějaké další dílo.
Zdá se, že autor nemá moc valné mínění o lidech obecně, ale především o mužích přibližně jeho věku... Taky pozoruju, že tahle (moje) generace má řekněme krizi identity a potřebuje zjistit, kým vlastně jsou a co je jejich úkolem v životě, ale tenhle pohled je trochu drsný a hlavně působí dost "jednoduchým" dojmem. Jen doufám, že až tak zlé to s nimi není...
Pro mě byl Víkend v Londýně příjemné čtenářské překvapení. Jedná se o hodně čtivý román s hrdiny, kterým táhne na čtyřicet let. Přečetla jsem snadno, ovšem na konci knihy jsem měla trochu pocit, že těch přemrštěných očekávání a nespokojeností se životem je možná trochu moc. Beru to tak, že autor chtěl, aby si čtenář řekl - sláva, to jsem na tom ještě dobře :-).
Skvělá kniha, která se ze začátku tváři nevinně. Tři kamarádi, co prožívají krizi středního věku se chystají na společný víkend v Londýně plný alkoholu a zábavy. Pak je ale v půlce knihy nečekaný zvrat a vše je úplně jinak.
Napsaný čtivě. Spoustu vtipných pasáží, smutných pasáží i pasáží plných erotiky. Pecka!
Je mi prave ctyricet, takze to byla hlavne zvedavost. A vyplatila se! Neco pasuje - neco ne, neco je k smichu - neco k placi...
Ale zivot - i pres par otazniku - ve ctyriceti preci nekonci!
Kdyby knihu někdo překládal do angličtiny, mohl by ji klidně pojmenovat "What the fuck did I just read", protože to naprosto přesně vystihuje, jak jsem se cítila po dočtení.
Nebylo to vůbec špatné, ale čekala jsem něco dost jiného.
Občas mi dělalo problém se orientovat. Kdo co říká, kdo zrovna vypráví, jestli je to, co čtu realita, sen, halucinace nebo představa... Takže jsem se z knihy vyhrabala s očima navrch hlavy a celkem dost dezorientovaná. Musím uznat, že jsem knihu možná nepochopila. Možná byla takhle zmatečná schválně.
Kdybych se snažila si z knihy něco odnést, asi by to bylo varování jak daleko nás může zahnat posedlost. A taky jak velký je rozdíl mezi tím, jaký je člověk uvnitř a jak ho různí lidé vidí.
Můj šálek kávy to každopádně nebyl.
Musím prostě dát pět hvězdiček, protože to byla opravdu jízda a zážitek. Skvěle napsáno! To, jak jsou popsány myšlenkové pochody všech zúčastněných je prostě dokonalé. O klíčové události se nemohu zmiňovat, ale šokovala mě hodně podobně jako ostatní čtenářky. A spoustu věcí jsem si díky ní uvědomil. Doufám...
Já jsem nadšená, od autora je to moje poprvé. Počáteční obavy, jak moc to bude "pouze" mužsky bujaré a drsné, se rozplynuly. Je to mužské, vtipné, dramatické, dojemné. Máme možnost poznat dobře hlavní hrdiny, očima druhých, i z jejich vlastních, utajených úvah a zpovědí. A ještě se objeví další vedlejší postavy, včetně žen a dospívajících dětí (naštěstí v rozumném množství, žádné "bábovkové" propletence). U postavy manželky a přísné učitelky (jedna osoba) mě pobavilo prolínání jejího běžného života s osudy červenoknihovních hrdinek z její oblíbené četby - na malém prostoru vítaná a odlehčující hravost. Knížku doporučuji těm, kdo čtou současné autory, od P.Soukupové po P.Hartla. Tento román Jana F. je něčím zase jiný, ale velmi dobrý.
Opět výborné čtivo a za mě okamžitě pět hvězdiček bez jakýchkoliv námitek. Příběh mě okamžitě chytil, přišel mi upřímný, opravdový, bez obalu o tom, jak se může cítit chlap ve čtyřiceti a co se mu asi tak honí hlavou. Občas jsem se i zasmála a vzpomněla si na někoho ze svého okolí, kdo by přesně udělal nebo řekl,co bylo v kapitole. Moc chválím prolínání děje, rozdělení textu i styl sepsání knihy. Klíčová událost v příběhu mě šokovala a bohužel na mě zapůsobila poněkud depresivně. Najednou si člověk uvědomí, že nikdy neví, co ho potká, že by měl žít naplno a nejen o něčem snít, plánovat si, věřit, že se samo nějak spraví. Nikdy není jisté, kolik na to budeme mít ještě času a to je, si myslím, také částečným poselstvím této knihy.
Ze začátku mě kniha bavila hodně. Pak mi přišlo, že příběh jde do ztracena. Přečteno za dvě a půl hodiny cesty vlakem, ale čekala jsem víc.
Tři muži, tři nečekaná vyústění oslavy 40. narozenin v Londýně. Ještě mi to "běží" hlavou. Palec nahoru (opět) pro autora
Perfektní sonda do duše mužů překračujících čtyřicítku a pociťujících nastávající krizi středního věku. Co na srdci, to na jazyku, proto je styl psaní dost přímočarý, svérázný, ale ani drsnější výrazy mne nijak nepohoršovaly. Doporučuji i ženám přečíst si, po čem vlastně muži touží.
Štítky knihy
homosexualita humor partnerské vztahy manželství krize středního věku představy pro muže gayové LGBT, queer, LGBT+
Kniha Víkend v Londýně je v
| Přečtených | 208x |
| Čtenářské výzvě | 33x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 84x |
| Chystám se číst | 126x |
| Chci si koupit | 32x |
"Víkend v Londýně" jsem zařadila na svém pomyslném žebříčku nejlepších knih českých autorů současnosti hodně vysoko. Drsná výpověď o životě čtyřicátníků, o jejich zklamáních i touhách bravurně napsaná skvělou češtinou. Každá figura mluví jinak, čtyřicátník-otec jinak než jeho syn, matka učitelka jinak než gay Adam. Možná to někomu přijde samozřejmé, ale já jsem se většinou setkala v knihách současných autorů s tím, že všechny osoby mluví stejně (Třeštíková-Bábovky apod.). Autorova práce s češtinou je téměř dokonalá a přináší čtenáři skutečný požitek ze čtení.
Nedá se říci, že všichni dnešní čtyřicátníci (nebo většina) jsou stejní jako Folného postavy, rozhodně ale přinášejí uvěřitelnou výpověď o životě lidí, jejichž mládí je už dávno pryč, ale důchod také zrovna neklepe na dveře... (5/5).
PS. A knihu bych v žádném případě neoznačila jako oddechovku...nebo možná jen pro příslušníky mladších generací:-)