Věž a náměstí

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Podtitul: Mocenské sítě od svobodných zednářů po Facebook. Niall Ferguson je uznávaný historik, autor čtrnácti knih, z nichž zná český čtenář tituly Vzestup peněz či Velký rozklad. V nové práci analyzuje podoby mocenského vlivu. Jednu – vertikální, hierarchickou – charakterizuje metafora věže; druhou, horizontální, založenou na síti vztahů, zase obraz náměstí. Autor zkoumá jejich historický vývoj i koexistenci. V historických knihách je patrnější ona vertikální struktura, na jejímž vrcholu stáli králové a papežové, ale to neznamená, že by horizontální sítě společenských vztahů byly záležitostí moderní doby, ve které jako by komunikace po Facebooku hrála větší roli než politické uspořádání. Ferguson ukazuje podobu společenských sítí v minulých dobách a v jejich rozvoji a úpadku nachází varovné signály pro sítě novodobé, protože sítě byly vždy náchylné k uzavírání, přenášení negativních signálů či výpadkům....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402289/vez-a-namesti-iHJ-402289.jpeg 3.912
Žánr
Literatura naučná, Historie, Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno, Argo, Dokořán
Orig. název

The Square and the Tower: Networks and Power, from the Freemasons to Facebook, 2017

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Kniha Věž a náměstí

Přidat komentář
OldřichHanton
25.12.2020

Knížky od Nialla Fergusona mám docela rád, na této mě navíc zaujalo docela neotřelé téma historie sociálních sítí od počátku lidské civilizace po Facebook. Název Věž a náměstí je metaforou hiearchických struktur společnosti (Věž) a neformálních struktur sociálních sítí (Náměstí). Konflikt těchto dvou způsobů uspořádání vztahů mezi lidmi je hlavním tématem celé knihy.
Ta je rozdělena do kratičkých několikastránkových kapitol, vždy bohatě ozdorojovaných a doplněných množstvím grafů a diagramů. Bohužel tento formát mi moc nevyhovoval. Ačkoli jsem se dozvěděl nové zajímavé informace, bylo každé téma nakonec popsáno jen velmi stručně. Jako by se pod množstvím poznámek a příloh ztrácel samotný text. Vše je umocněno ještě tím, že témata kapitolek se rychle mění.
Nakonec tedy trochu zklamání, už jsem od Fergusona četl zajímavější knihy. Určitě by bylo lepší, kdyby autor vybral třeba jen jedno historické období a tam se rozepsal, než se pokoušet zmapovat celou lidskou historii.

thorir
19.01.2020

„Lepším vysvětlením by však mohlo být zásadní zhoršení standardů v oblasti legislativy a výkonné moci, které pozorujeme takřka ve všech demokraciích nezávisle na jejich dějinách ve 20. století. Profesionální politikové produkují desetitisíce stran regulací, protože se spíš než na podstatu soustředí na vnější vyznání, média po každé nepříjemnosti umíněně volají po tom, že se „něco“ musí udělat, lobbisté dohlížejí na to, aby ustanovení psaná drobným písmem chránila jejich osobní zájmy, a právníci z celého toho zmatku těží. Následky by nás měli znepokojovat mnohem víc, než tomu tak je, protože dosahují daleko za právní normy nudné k nečitelnosti.“

„Mezigenerační nerovnost ve veřejných financích, hypertrofický růst regulace, zhoršování vymahatelnosti práva a úpadek vzdělávacích institucí – to vše vede k „velkému rozkladu“ jak v případě hospodářského výkonu, tak (jak uvidíme) soudržnosti společnosti. Krátce řečeno, stát úředníků představuje poslední typ vtělení politické hierarchie; systém, který chrlí pravidla, vytváří komplexitu a ohrožuje prosperitu a stabilitu.“

Další z řady knih pokoušející se vysvětlit dnes již nepopiratelný ústup a úpadek západu, relativní ztrátu prosperity, ztrátu vlivu a moci ve světovém společenství. Autor zde poměrně inovativně srovnává historické úspěchy a pády různých typů vztahových mocenských sítí, zejména hierarchické – vertikální – struktury s jasně definovanou posloupností „velení“ a anarchistické – horizontální – síťové struktury, bez jasné posloupnosti velení, se zdánlivě rovnocennými uzly. Analyzuje případy z minulosti pomocí popularizované, zjednodušené, analýzy z teorie grafů, ukazuje důležitost polohy uzlu, centrality, množství spojnic s okolními uzly. Text je opět průřezem historií civilizace, autor shromáždil ohromné množství faktů. Čtenáře provede Reformací, vzestupem a pádem Iluminátů a dalších tajných spolků, Americkým bojem za nezávislost, Ruskou revolucí roku 1917, vzestupu nacistického Německa a kořeny Německé fascinace Islámem a Orientem vůbec, infiltrací Britských univerzit komunistickými špióny, osobou Henryho Kissingera a jeho vazbami na světové státníky a v neposlední řadě též zcela nedávným fenomenálním úspěchem sociálních sítí, Facebooku a Twitteru. Tímto není výčet témat vyčerpán. Přes ohromné množství faktů je text plynulý a neuvěřitelně čtivý.

Hledíc na dnešní svět vyzdvihuji kapitoly analyzující právě moderní sociální sítě, odkaz spojení milionu a miliard jednotlivých lidí, v podstatě zdánlivé odstranění jakékoliv hierarchie a nástup anarchie. Dnešní rozpadající se svět je dle autora právě důsledkem obrovské horizontální sítě, bez hierarchické struktury. Autor se neubrání kritice Trumpa a volebního roku 2016, opakuje mantru Ruského vlivu, tedy berličku neúspěchu Demokratů, kterou se dodnes nepodařilo prokázat, naštěstí nepodléhá davové hysterii, text není prosycen rozhořčenými morálními soudy a neztrácí tak na čtivosti, za to autorovi jednoznačně patří dík. Na konci knihy je pak uvedena přímo skvostná analogie, kdy autor dnešní dobu připodobňuje k době po vynálezu knihtisku. Více neprozradím, pouze dodám, že jen tato samotná analogie si zaslouží 5 hvězd a mnohým pravděpodobně otevře oči.

Přes všechno nadšení zmíním několik nedostatků. Autor v knize odkazuje na množství grafů, v českém vydání však zřejmě chybí, v textu ani v barevných přílohách jsem je nikde nenalezl. Druhá kritika týkající se odfláknuté redakce je čitelnost, nebo spíš nečitelnost, některých obrázků a schémat v textu. Jde o zásadní pochybení a od této edice jsem to nečekal, přesto hodnocení nesnižuji a knihu rozhodně doporučuji. Vzkaz, který autor čtenáři předává, působí nezmenšenou silou.

Na závěr ještě dvě zcela zásadní citace:

„Pokud jde o cenzuru útočného obsahu, dají se uvádět argumenty pro i proti. Můžeme žasnout nad tím, že firmy a státní úřady utrácejí peníze za reklamu na internetu tak nepromyšleně, že jejich vyladěné slogany končí na webových stránkách džihádistů. Avšak tvrdit, že cenzuru mají provádět Google a Facebook, znamená nejen rezignaci na odpovědnost; je to důkaz neuvěřitelné naivity. Evropští politikové zřejmě chtějí těmto dvěma společnostem svěřit pravomoc omezovat svobodu projevu občanů, jako by už teď nebyly mocné až dost.“

„Myslel jsem si, že pokud bude každý mít možnost svobodně se vyjadřovat a podílet se na výměně informací a myšlenek, stane se svět automaticky lepším místem,“ řekl v květnu roku 2017 Evan Williams, jeden ze spoluzakladatelů Twitteru. „V tom jsem se mýlil.“ Poučení z minulosti zní, že svěřit řízení světa sítím je nejlepší cesta k anarchii: v nejlepším případě skončí moc v rukou iluminátů, ale pravděpodobnější je, že se jí chopí jakobíni.“