Vědomí a svědomí Zena Cosiniho

Dnes som to vzdal, aj ked knihu mam rozčítanú už asi mesiac nedonútim sa denne prečítať viac ako 4 strany, je to strašne ťažké, nezáživné a z vety na vetu sa tam razom niečo zmení a ja nechápem prečo. Tak nech si ju užívajú iní čitatelia vraciam ju do knižnej búdky odkiaľ som ju vzal.)

Ačkoli z úst hlavního hrdiny se dočkáme jen kritiky psychoanalýzy, je to vlastně kniha, která tomuto psychologickému směru skládá hold. Vnitřní život hlavního hrdiny a jeho jednání představuje velmi živé a působivé ztvárnění neustálého souboje mezi Freudovým Id, Egem a Superegem, který, byť to nikdo z nás takto nepojímá, známe v menší či větší míře z vlastní zkušenosti všichni. V té době to ovšem byla představa revoluční a také Svevovo zpracování tématu nemělo obdoby. I proto kniha dosáhla na svou dobu takového úspěchu a zcela po právu bývá řazena k tomu nejlepšímu, co bylo kdy napsáno. Hlavní hrdina je spíše opakem hrdiny, přesto si jej nelze neoblíbit a nefandit mu po celou dobu vyprávění. Možná proto, že si v něm každý z nás najde nějakou tu svou slabost, kterou ovšem autor nekritizuje, jen se nad ní tak nějak shovívavě, s pochopením, usmívá.

Zase jedna z těch mála knih - moc se mi líbila, ale neodvážila bych se ji komukoli doporučit. Analytický přístup k celému příběhu by možná mohl mnohé čtenáře deprimovat či odrazovat, avšak asi jen díky němu lze v textu najít také mnoho humorných pasáží. Zdravý nadhled je třeba. Nejen v literatuře.
Ukázka: "Dnes, kdy tohle píšu a kdy se blížím věku, kterého dosáhl otec, už vím s jistotou, že člověk může mít pocit, že všemu svrchovaně rozumí, aniž se to porozumění navenek projevilo čímkoli jiným než tímto silným pocitem."

Modernistický román terstského autora, kterého pro svět objevil James Joyce. Přeci jen jsem jej nakonec dočetl a byl to pro mě zážitek zcela jinakého autorského světa. Nedramatické prožívání, psáno téměř bez emocí, analyticky a s určitým lehce humorným nadhledem.
-----------------
S odstupem musím říct, že onen lehký, ironizující tón, neznamená, že kniha nemá hloubku, a výstižnost. I po delší době ve mě zůstává živá a chystám se ji přečíst podruhé.