Věčná válka
Joe Haldeman
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21804/bmid_vecna-valka-eM2-21804.jpg
4
198
38
Věčná válka série
1. díl >
Druhé, podstatně přepracované vydání klasické science fiction z prostředí galaktického konfliktu. Autor o něm napsal: „Toto je definitivní verze Věčné války. Existují dvě jiné verze, avšak kniha, jíž držíte v rukou, je ta, která byla napsána původně, než mne vydavatelé donutili celou jednu její část přepsat..." Vojín William Mandella nechtěl jít do války. Ale jelikož patřil spolu s ostatními z jeho skupiny k pozemské elitě, byl zatažen do válečného konfliktu vesmírného rozsahu. Dokázal si poradit s krvelačnými Tauřany... Dokázal se vypořádat s hypnostudiem, v jehož průběhu mu do mozku nalili celou válečnou historii Země... Dokázal se přenést i přes to, že mu výbuch utrhl nohu a on musel čekat, až mu znovu naroste... Dokázal žít ve světě lesbiček a gayů, kteří ho považovali za zvrhlíka... Ale když ho oddělili od ženy, kterou miloval, a poslali ji na misi do úplně jiné doby, začal major Mandella uvažovat, za co vlastně bojuje.... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 2009 , PolarisOriginální název:
The Forever War , 1974
více info...
Přidat komentář
Čistokrevná (anti)military sci-fi plná na svou dobu originálních nápadů (za předpovězení deep fake v médiích přidávám hvězdu). Jenže dneska už bohužel působí většina autorových myšlenek zastarale (A sexisticky. A homofobně).
Rozhodně to není nadčasový příběh, doba jeho napsání na vás bude neodbytně pomrkávat od začátku do konce. Většina knihy staví na celkem zdařilém worldbuildingu a popisech vojenské reality, postavy jsou naopak ploché a postrádají jakýkoli vývoj. Závěr byl velmi předvídatelný, ale svým způsobem uspokojivý. Jako mnozí považuju za největší slabinu popis sexuálních a homosexuálních vztahů, kterým autor dává zbytečně moc prostoru, a které dnes působí v lepším případě směšně, v horším urážlivě. Překlad plný překlepů a hrubek (paperback z r. 96) tomu taky moc nepřidal.
Klasika žánru? Určitě ano. Dobrá kniha? Dnes už spíš ne.
Keď som sa započúval do úvodných kapitol, pomyslel som si, že sa mi dostala do rúk x-tá derivácia "vesmírnej pechoty". Trochu som ostal sklamaný, keď sa polovica deju odohrávala na zemi. Trochu ma zaskočil popis mobilného telefónu, alebo veta o kupovaní strojového času, kým som si nepozrel rok vydania, z tohto uhlu pohľadu klobúk dole. A čo sa týka prognózy našej sexuálnej orientácie, obavám sa nepotešil ani jeden tábor, väčšina sa zdesí a menšinu asi nepoteší že by mali byť iba odpoveďou prírody na preľudnenosť planéty.
Počúvala som ju ako audioknihu. Musím sa priznať, že pri popise budúcnosti, kde je popisované vládami pretlačená homosexuálna spoločnosť, som to chcela prestať počúvať. Pozrela som sa však na rok, kedy bola kniha napísaná a som presvedčená, že autor nechcel dávať za pravdu Putinovsko- Orbánovskej propagande o nebezpečenstve LGBT. Keď som sa nad túto stránku knihy povzniesť, tak musím uznať že je to veľmi zaujímavý sci-fi román s protivojnovym posolstvom.
Kvalitní protiválečné dílo. I když se tato kniha považuje za zakladatele subžánru military sci-fi, tak zde vlastně o boj až tolik nejde. Tedy, ne že by ho tu bylo málo to ne. Moc se mi líbil ten nápad s kolapsarovými skoky a dilatací času. Po každém tažení, které subjektivně trvá pár měsíců se hrdina vrací zpět, aby zjistil, že na Zemi mezitím uplynuly roky, dekády nebo celá staletí a jeho rodina či přátelé buď hodně zestárli nebo jsou dávno mrtví. Nicméně válka s Tauřany i přesto trvá celé tisíciletí a hlavní hrdina už ani neví za co vlastně bojuje neboť Země, kterou znal už dávno neexistuje. To ale vojenské mašinérii nebrání, aby ho i nadále posílala na další sebevražedné mise.
Druhý nejskandálnější případ klamavé reklamy, hned po Nekonečném příběhu. A teď vážně. Věčná válka je fantasticky vymyšlené a zručně napsané (anti)military sci-fi s přesahem, jehož od těch úplně nejlepších dělí jedna podstatná vada. V 70. letech byli lidé posedlí přelidněním a nevyhnutelným kolapsem společnosti. Natočili na toto téma několik filmů, nespočet dokumentů a napsali stovky studií. Ani Joe Haldeman neodolal a vepsal ho do své nejslavnější knihy. Kvůli tomu jsou popisy budoucí společnosti částečně úsměvné a částečně hloupé. Ten zbytek se ovšem dotýká hvězd. Knížka je útlá, takže pro vylepšení zážitku ještě doporučím povídku Rozdělená válka, popisující osudy druhé poloviny zamilovaného páru.
Musím říci, že kniha mě mile překvapila. Jako člověk, co se pohybuje ve vojenském prostředí jsem v tom kolikrát viděl absurdní situace, které jsou v armádě viditelné do určitého měřítka i dnes. Dílo rozhodně plní svou úlohu, i když myslím, že by šlo i trochu více přitlačit na pilu. Určité části (jako vyobrazení života na zemi v pokročilých fázích a homosexualita) mi přišly již méně zdařilé, ale celkový dojem zůstal vysoce pozitivní.
Stylem mi to hodně připomenulo Heinleinovu Hvězdnou pěchotu. I tady mi přišlo, že děj knihy je podružný a autor se více zabývá problematikou vedení vesmírné války na dlouhé vzdálenosti a vývojem společnosti v budoucnosti. Je vidět, že auto nad tím značně přemýšlel a jeho pohled na budoucnost je velmi zajímavý a často jsem se ve čtení knihy zastavoval, abych se nad jeho myšlenkami sám zamyslel. Je však také znát, že kniha a některé její myšlenky jsou v tuto dobu již zastaralé. Velmi úsměvné mi pak také přišlo řešení otázky přelidnění Země. Zajímalo by mě, nakolik autor považoval tuto tezi v době napsání knihy za pravděpodobnou.
Zpravidla mi nějakou dobu trvá, než se dokopu k zhodnocení knížky, tady mi to ale nějak nedá. Přestože se považuju za fanouška sci-fi, moc knih s touto tématikou doma nemám, ani jsem jich příliš mnoho nepřečetl. Těch pár, které mi v knihovně za ta dlouhá léta uvázly, však stojí za to, to se musí nechat. A velmi rád se k nim vracím. Tato je jednou z nich . Vůbec není divu, že s ní autor tolik prorazil. Dost nestandardní je použití Ich formy, s tím jsem se již velmi dlouho nesetkal. Dále parádní nápad s kompozicí knihy (ve smyslu vlastního děje je to takové poměrně minimalistické, a když to člověk porovná s celkovým časem, jenž v románu uběhne…). Úžasné na té knize jsou i vnitřní monology (a mudrování) a jejich přechody do dialogů. Navíc, překlad verze z roku 1996 je skutečně geniální (přestože jsem originál nikdy neviděl). Je to vtipné, inteligentní, někde na pomezí střední a hard sci-fi. Byť to není zas až tak krátké, přelouskal jsem to za tři večery.
Dodatečně podle komentářů zjišťuji, že je i verze z roku 2009 (a podle autorových slov definitivní?)... no třeba se na to taky někdy podívám. To porovnání by mě zajímalo. Zatím tedy platí, že tohle první vydání mě dostalo.
Zajímavé čtení, ale stačilo by to v klidu stáhnout na polovinu. Četl jsem první komix a na tuhle knížku jsem v podstatě narazil náhodou. Myslím, že ten komix byl dostačující.
Na military sci-fi je to pro mě trochu slabé, málo akční. O tom jak se Země a lidé na ni mění díky dilataci času je úsměvný pohled.
I přesto se to dobře četlo jako jednohubka.
Když vietnamský veterán s kombinovaným bakalářem astronomie/fyzika napíše scífo obtěžkané Hugem, Nebulou i Locusem, očekávám tachyonovou bombu. A taky že jo. Je sice trochu jinačí, věcnější, ale jo; Věčná válka nás nejdřív za ručičku provede pustinami smrtícího Cháronského příjímače a pak už se vesele skáčou žabky po chřtánech černých děr, štve se světlo, o desetimilióno-kilometrový vlásek se uniká nepřátelským výpadům, přičemž se zhusta časově dilatuje.
Je tu ale jedno ale; a sice mezihra návratu domů, které by, i když letmo nastiňuje některá, nejen na svou dobu, neokoukaná témata (arkologie, kalorická měna) mocinky moc prospěla tak třetinová délka. Naprosto směšné „řešení“ přelidnění, které se pak bohužel vleče i dál, jí taky zrovna nepomáhá.
Suma sumárum, hlavně kvůli onomu návratu, jdu za 4,31407 ****
Docela zajímavé, avšak rozporuplné (proti)válečné SF.
Bitevní pasáže mě moc neberou, ale na těch kniha ani moc nestaví. Kniha výborně pracuje s časovou relativitou, kdy let k nepřátelské planetě trvá celé roky, zatímco členům výsadku to připadá jako pár dní - a ve výsledku se celá válka rozprostírá v měřítku celých staletí. Co mě naopak příliš nenadchlo byly poněkud bizarní a zjevně nereálné vize lidské společnosti v těchto dobách (otázka homosexuality).
Celkově dobré, ale nic výrazného.
Večná vojna je kniha podprahovo kritizujúca vojnu vo Vietname, kniha, ktorá zlučuje military, hard a soft sci-fi a space operu dokopy. Je o vojakoch a vojne, o úžasných a desivých technológiách, o cestovaní na odľahlé svety a je o človeku a jeho mieste v spoločnosti, ktorá sa mu odcudzila, lebo prešla búrlivou a preň nepochopiteľnou transformáciou.
Pro mě: kam se hrabe Hvězdná pěchota. Skutečně jedna z nejlepších knih v žánru. A ani mi to nějak nepřipomíná Válku starého muže, jak je zmíněno v úvodu. Snad pořádně poprvé zde spatřuji "hrátky" s časem, nebo bych měl napsat jak si čas hraje s lidmi. Za mě 4,5* a mohu jen doporučit
Známá a slavná kniha, mnohými považována, spolu s Hvězdnou pěchotou R. A. Heinleina, za knihu definující a zakládající žánr military sf. Závratná reputace, přesto mi kniha dlouhá leta ležela v knihovně. Rozporuplné komentáře udělali své, nedokázal jsem se rozhodnout, zda chci číst military sf, které je vlastně svým celkovým vyzněním antimilitaristické, což jsem vždy považoval tak trochu za protimluv. Knihu jsem nakonec přečetl. Co si tedy odnáším?
Kniha má své skvělé i vyloženě špatné momenty. K těm skvělým patří zajímavý příběh a ještě zajímavější způsob války vedené s uvažováním relativistických efektů. Autorovy dále nelze upřít schopnost vytvořit místy hodně intenzivní atmosféru, takovou, jakou by jeden právě od military sf čekal. Souhlasím s tím, že přibližně první polovina je výrazně čtivější než druhá, nicméně neplatí to obecně. Spíš jde o to, že ve druhé polovině již naplno vyplave na povrch antimilitarismus.
Zde je možná na místě poznamenat, že autor sám prošel válkou ve Vietnamu, kde byl zraněn, za což obdržel Purpurové srdce. Přenesl autor část svých traumat z války ve Vietnamu do Věčné války?
Antimilitarismus je v příběhu patrný již od samého začátku, nejprve náznaky (elitní odvody, vojáci plní nesmyslné úkoly, vojáci cvičí neužitečné techniky). V druhé polovině je zmar a zbytečnost zřejmá v téměř každém odstavci. Zejména posledních několik stran je vyloženě zoufalství, žádné zadostiučinění, žádný smysl. Pokud tím autor chtěl popsat pocity vojáků vracejících se z války ve Vietnamu, rozhodně jim tedy nebylo co závidět. Toto, z mého pohledu, snad nejvíce přispívá k nižší popularitě druhé poloviny a celkové ambivalenci hodnocení.
Zaslouží si kniha své místo v síni slávy SF? Na to neumím odpovědět. Avšak již jen tím, že ovlivnila mnoho dalších děl, by rozhodně neměla být zapomenuta a založena. Možná nenaplňuje kritéria zábavnosti dnešních „moderních“ military sf, přesto bych ji doporučil přečíst každému fandovi tohoto sub-žánru.
Ze začátku mě to opravdu bavilo a liboval jsem si, že jsem našel další z kvalitních scífek. Přesvědčilo mě o tom pár dobrých myšlenek a ucházející styl psaní.
Jenže čím déle jsem četl, tím to bylo horší. Místo aby se (když už, tak alespoň u hlavní postavy) charakter rozvíjel a postavu jsem postupně poznával, zůstala plochá a nezáživná.
Celkově se mohl autor víc snažit. Všimněte si například, kolik dialogů končí trojtečkou. Pohodlný způsob jak jej ukončit bez nutnosti ho domýšlet. Jenže na kvalitě je to potom znát.
Klesající tendence mi vadila čím dál víc, protože reálie, které autor nastínil, skrývaly veliký potenciál. Někdo jiný (lepší) by z něj dokázal vykouzlit neobyčejné dílo.
A na úplném konci jsem si říkal, jestli už si ze mě dotyčný nedělá srandu. Nejlepším způsobem, jak vymazat všem v okolí osobnosti, je používat množné číslo v běžných činnostech. Jako nějak takhle:
...při posledním střetu jsme ztratili 88 procent lidí...
...na zpáteční cestě jsme se bavili a četli si...
...byli jsme unavení... ale zadostiučinění jsme necítili...
Sice by někdo mohl namítnout, že vojáci, kteří byli celé roky vychovávání a byli jim vymazávány mozky, už ztratili svoji individualitu, ale já tomu prostě nevěřím. Podle mě to autor prostě odflákl.
Škoda!
Hodnocení: 3/5
Ze začátku jsem si myslel, že půjde o čistě akční sci-fi. Ale po návratu na Zem mě překvapilo pojetí realistické budoucnosti, až jsem si říkal, jestli není prorocké. Od poslední fáze knihy jsem si sliboval trochu více, autor mohl více rozvinout směr vývoje lidstva a uvrhnout nás do nějaké bezvýchodné orwellovské reality.
(8/10) Při čtení mě provázel jakýsi ubíjející pocit marnosti a nesmyslnosti toho všeho, což se vlastně nakonec ukázalo jako účel. Zajímavý byl nápad s dilatací času, ale Haldemanova vize budoucnosti mi přišla dost děsivá (což mě přivádí na myšlenku, že bych se někdy docela rád dostal ke sci-fi, kde by byl svět, co by se mi líbil). Na to, že je kniha tak opěvovaná, z ní nejsem až tak unešen, ale zajímavá rozhodně je a k rozšíření obzorů můžu jen doporučit. Zkusím i pokračování.
Štítky knihy
hard sci-fi antimilitarismus válečné sci-fi
Věčná válka
Kniha Věčná válka je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 252x |
| Čtenářské výzvě | 14x |
| Doporučených | 23x |
| Knihotéce | 139x |
| Chystám se číst | 151x |
| Chci si koupit | 41x |
| dalších seznamech | 10x |
Protože je to sotva týden, co jsem knížku dočetla, a stěží si pamatuju, o čem vlastně byla, tak dávám průměrné hodnocení.