Ve svitu plynových lamp
Steven Price
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402935/bmid_ve-svitu-plynovych-lamp-FLo-402935.jpg
4
80
36
Hluboce působivý, strhující román o nekonečném pátrání, které utváří lidský život. William Pinkerton, syn nejproslulejšího amerického detektiva všech dob, má za sebou řadu úspěchů. Nyní se vydává do podsvětí viktoriánského Londýna v honbě za legendárním podvodníkem Edwardem Shadem, kterého se nepodařilo odhalit ani Williamovu otci. Je rozhodnutý tohoto zločince vypátrat stůj co stůj. Adam Foole, gentleman bez minulosti, jednoho dne dostane dopis od své ztracené lásky Charlotte. Vypraví se ji hledat do Londýna, kde se dozvídá o jejím zlém osudu a také o tom, že byla ve spojení s mužem známým jako Shade. Mezi oběma muži, slavným detektivem Pinkertonem a Foolem, který je zřejmě jediným klíčem k nalezení Edwarda Shadea, vznikne neobvyklé přátelství. Společně tedy vyrážejí na lov do londýnských stok, opiových doupat a spiritistických salonů a jsou odhodláni Shadea jednou provždy polapit.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2018
,
Host
Originální název:
By Gaslight , 2016
více info...
Přidat komentář
Ve svitu plynových lamp je velmi rozsáhlý román, který cestuje napříč kontinenty i dekádami. Přesto se jeho ústředním jevištěm stává Londýn 19. století. Užívala jsem si Priceovu vizi této doby se vší špínou i leskem, stejně jako exotickým kořením v podobě opiových doupat, více či méně podvodných seancí a vůně Orientu. Příběh se odmotává jako vlákno z klubíčka, prodchnutý tajemstvími, nevyřčenými slovy a duchy minulosti, jen aby se všechny nitky provázaly v závěrečné ticho a osamění.
Kniha se přes svou tloušťku četla s lehkostí a komorní počet postav ji dokázal utáhnout díky dobře budovanému vývoji a také vlivem autorova psaní, které je v rámci beletrie na poměrně vysoké úrovni a s charakteristickým rukopisem. Zvláště epilog je psán pro mne naprosto skvostným jazykem, který snoubí konce a začátky éry minulé a budoucí.
P.S.: Oceňuji v textu schovaný popis osoby, která je dle mého zmínkou o A. C. Doyleovi.
Nečekaný a náhodný objev, tahle skvělá kniha. Velkolepý a dechberoucí příběh. Příběh o posedlosti a hledání. O vině, nenávisti i křivdě. O tom, že minulost nejde změnit ani napravit. Americká občanská válka, mlhou zahalený Londýn, Jižní Afrika. Tady všude se splétají osudy hrdinů románu, až do smutného a smířeného konce.
Čtení jsem si ohromně užíval, a bylo mi líto že se tahle skoro sedmisetstránková kniha blíží ke konci.
Kniha velká objemem, časovým a místním rozpětím, příběhem i množstvím postav. Ne, že bych ji přímo zhltla, ale každý večer jsem se na čtení těšila, oba hrdinové mi byli i přes svou rozporuplnost poměrně sympatičtí. A Londýn viktoriánské éry, tak špinavý a zároveň dechberoucí, ten zde byl "postavou" sám o sobě.
Jen to psaní bez uvozovek, to už, prosím, ne.
uf, teda, dala mi zabrat....jsem rychlo čtenář, ale tato kniha se rychle číst nedala. Dle mého autor neumí vytvořit napětí a zcela vtáhnout do děje a když už se mu to podaří, čtení začne bavit a příběh vás v táhne, tak najednou hopne o desítky let dopředu, nebo dozadu .... někdo toto skákání umí a drží napětí stále, ba naopak napětí to zvyšuje...tady to tak není. Celkové finále také velmi slabé.... člověk pořád čeká, co se stane, až se to stane a ono nic...prošumí to a nic. Plus ten problém s těmi uvozovkami, nechápu proč tam nejsou a zvykala jsem si na to dobře dvě stě stran. Oceňuji navození atmosféry doby, ale to je příliš málo.
Kniha mě tak chytla, že jsem si musel vzít den dovolené, abych tu bichli dočetl. Román mi připomněl Atlas mraků, spousta mikropříběhů poskládaných ze vzpomínek různých lidí a odehrávajících se na různých kontinentech v různém čase. Kapitoly o americké občanské válce a začátky Pinkertonovi agentury jsou historicky věrné. Atmosféra viktoriánské Anglie byla jak živá. Nepředstavitelná bída, zloději, prostitutky, vrazi, opiová doupata, sirotčince, živé mrtvoly žijící ve smradlavých kanálech. Pro mnoho obyvatel Impéria, tehdy nejbohatší země světa, to byla hodně tvrdá doba. Vše ostatní už bylo napsáno v komentářích pode mnou, v těch pozitivních i v těch negativních.
Příběh je asi zajímavý, ale nevím, kdo v nakladatelsví vymyslel, že vydá knihu bez uvozovek, uvozujících přímou řeč.
Typografická pravidla byla vymyšlena z určitých důvodů.
Nevím jak pro koho, ale pro mě je to unavující a nečitelné. Bohužel vyhozené peníze - odpad!
Dlouhé, ale rozhodně ne nudné. Na to, že uvozovky označující přímou řeč tam nejsou, jsem si zvykla překvapivě rychle. Děj plynul a četlo se mi to rychle, i přes skoky do minulosti a ještě starší minulosti... Pozor, nejedná se o detektivku, i když se tam stal zločin a hlavní hrdinou je detektiv.
Uff, konečně dotčeno. Autor je skvělý konkurent Diany Gabaldon, co se popisu míst a lidí týče. Dobře propracované, jen na detektivku moc utahane. A chybějící uvozovky u přímé řeči v celé knize jsou jen na obtíž a četbu ještě stěžují.
Průměrná kniha, která neurazí, ale ani nenadchne.
Zcela originální román na dlouhé zimní večery. Neotřelé téma, spletitý děj, bohatý jazyk a brilantně vykreslená psychologie postav. Úplně jsem propadla temnému kouzlu viktoriánského Londýna a cítila čpavé chuchvalce mlh. Krok za krokem budete odhalovat taje zločinů i složité touhy lidí. Super.
Velice rozsáhlá kniha! Prý detektivka. Celý týden jsem s ní bojoval, že ji dočtu. Nepodařilo se mi to. Únavné a vleklé - i když téma je velice zajímavé. Pokud najdete něco jiného k přečtení, této knize se vyhýbejte.
Hodnotím jen asi tu třetinu, kterou jsem přečetla, než jsem to odložila. Upřímně, tuhle knížku bych si užila, kdyby byla o polovinu kratší. Když jsem ale týden četla (ano, jen po večerech) a měla jsem ve čtečce pořád 30+ %, bylo to únavné. Na můj vkus se to hodně táhlo, opakovalo, fakt by tomu slušela mnohem větší svižnost. Ale na druhou stranu jsem si užívala popis atmosféry špinavého a temného Londýna, bylo zajímavé, jak pracovala policie a detektivové před spoustou let... Samotnou mě to mrzí, ale prostě se to táhlo jak žvýkačka.
Podle informací od vydavatele jsem se domnívala, že si kupuji detektivní román. Ale není to tak. Kniha se tak nějak nedokáže pro žádný žánr rozhodnout. Autor by asi rád, aby se jednalo o kombinaci detektivky a psychologického románu, ale to nefunguje. Na detektivku je vyprávění zoufale rozvleklé a neustále přerušované návratem do různých časových rovin minulosti. Samotná linka vyšetřování se tak ztrácí, řadu detailů a jmen jsem si nebyla schopná vybavit a nedařilo se je ani zpětně dohledat, natolik je text rozsekaný na krátké nespojité úseky. A jako psychologický román není vyprávění prostě dost dobré. Postavy jsou ploché, nevýrazné, nudné. Úseky z občanské války pak především nechutné. Kdybych o nich věděla, asi bych se do knihy vůbec nepouštěla. Takže shrnuto - nejsem nijak nadšená, knihu jsem dočetla jen se sebezapřením. Škoda, že se autor nevěnoval jen detektivní zápletce, stačilo by tak odhadem 200-250 stran a výsledek by byl o dost lepší.
PS: čtení znesnadňují i chybějící uvozovky u řeči přímé. Není to pohodlné. Místy jsem opravdu nevěděla, kdo co řekl, co si jen myslel a nevyslovil nahlas…. Chaos v ději tím jen narůstá.
Četl jsem od úterý do úterý, těžká kniha obsahem i váhou.Hlavně v začátku, než se to začalo rozplétat.Příběh dobrý,ale atmosféra Londýna neopakovatelná.
Nehodnotím, odkládám po přečtení prvních 76ti stran. Bohužel mě příběh nezaujal, vadí mi přímá řeč bez uvozovek a logika hlavního detektiva je podle mě trochu nelogická-viz. úvahy o tom, proč ženská skočila do řeky. Na tuhle knihu jsem se těšila kvůli počtu stran a dobrému hodnocení, ale nebudu ztrácet čas s něčím tak mdle šedým.
Člověče, to je stráánek!
A i přesto se ta kniha v pohodě čte. Trochu jsem se bála, zda mne kniha v půlce neunudí. Což se nestalo. Děj byl zajímavý, i přesto že jste si mysleli jak skončí, tak neskončila. Vždy přišel nepatrný zvrat a vaše teorie byla tatam. Vykreslení viktoriánské anglie a společnosti bylo v knize více než dost. Autor vám v knize opravdu "naservíruje" to, co slibuje popisek.
Nicméně mne trochu zklamal ten konec knihy. To se přiznám - čekala jsem víc.
Syn zesnulého otce, majitele úspěšné Pinkertonovy detektivní agentury, se vydává do viktoriánského Londýna, kde by rád pokračoval v otcově celoživotním pátrání po nepolapitelném zloději. Zde ho ale čeká vyšetřování smrti, které se stane očitým svědkem.
Ještě zhruba ve třetině románu bych na otázku, jaká kniha je, s čistým svědomím tvrdila, že více než detektivní zápletka mě baví ponurá atmosféra mlhou zahaleného Londýna. Pak ale zločinecké podsvětí viktoriánského Londýna spolu s vyšetřováním smrti ustupuje do pozadí a otevírají se nové a nové dějové linky. V románu se střídají různá období, místa i příhody několika postav. Vše je ale podstatné pro poskládání celého příběhu. A zdaleka nezůstáváme jen v Anglii. Významnou roli mají třeba události uprostřed bojů v americké občanské válce.
Román měl pro mě zpočátku pomalejší tempo, musela jsem si zvyknout na způsob, jak je psaný. Tím nenarážím na absenci uvozovek u přímé řeči, která by třeba někomu mohla vadit. Spíše na přeskakování v čase, místech a osobách. Čím dále jsem se ale posouvala v příběhu, tím více mě to bavilo.
Původně jsem myslela, že půjde o klasickou historickou detektivku. Dostalo se mi ale dějově rozmanitého a obsáhlého románu s historickým pozadím, který má jedinečnou atmosféru a originální příběh.
Ohromující čtení: velkolepý román, který čtenáře výborně provede dobovou atmosférou nejen Londýna a USA, ale krátce i Kapského města a Kalkaty, aby nabídl mnohem víc než dobrodružný a do jisté míry krimi příběh. Je to velkolepé pátrání po životních pravdách, spravedlnosti, důvěře, která bývá zrazena a pošlapána, nebo si to alespoň někdy (výjimečně mylně) myslíme.
Detektivní linka v románu nemůže chybět, když se jedná o Pinkertony: zahrnuje zločiny nejtěžšího kalibru, ale také drobné lumpárny, zlodějiny, loupeže, až takový úsměvný podfukářský kousek na závěr. Ale především pátrání, hledání lidí, kteří zmizeli před dávnou dobou a které má někdo potřebu najít, i když se jedná o do jisté míry přízraky, ti, kterými byli, už totiž nejsou. Pátrání poháněné jakoby touhou po pomstě, ale ve skutečnosti touhou po zjištění pravdy, která se čtenáři pootevírá každu stránkou, kdy nahlížíme do podrobností životů hrdinů, od dětství, které mnohým přineslo utrpení, když se ocitli jako sirotci tváří v tvář ohavnému světu a museli si s tím poradit. V mládí pak nastoupí lásky, opouštění, manželství, rodina, pokrevní i nepokrevní, práce...
William, syn slavného Allana Pinkertona, šel ve vyšlapaných stopách, a dokonce na sebe vzal otcovu honbu po přízraku za svou. A i když román jakoby vůbec není o "starém" původem bednářovi ze Skotska, který před Angličany prchnul z místa, kde spravedlnost a zákon nebyly jedno a totéž, za oceán a nakonec si založil veleúspěšnou, první detektivní agenturu, tak jeho duch a nejdůležitější fáze života jsou zobrazeny v nejmenších detailech. A to, co formovalo jeho, jeho syna i ten následně hledaný přízrak, byla děsivá zkušenost: válka, Občanská válka zejména roku 1862, se vší hrůzou a neštěstím, důvěrou a zradou, domnělou i skutečnou.
Autorovi se povedlo skvěle vyobrazit "šplíchanci plynových lamp osvětlený" Londýn 80. let 19. století ve vší bídě úplně stejně hrůzně jako místa zachvácená právě Občanskou válkou za oceánem o 20 let dříve.
"Londýn není jako jiná města. Dokonce ani jako ten váš New York. Tady není žádné my a oni. To ti mladí vůbec nechápou. Zločin je zkrátka způsob, jak celé toto město žije a funguje. Někdo krade, aby se uživil. Jiný si založí živobytí na tom, že vrací, co bylo ukradeno. Další ty ukradené věci prodává. A všechno tohle drží prosté lidi na živu."
Formování lidského charakteru na všech životních frontách pak nevede k jasně černobílému výsledku, že ti zastupující zákon a honící padouchy jsou ti dobří, stejně jako jejich protivníci jsou ti špatní. Často to může být i naopak, ale nejčastěji je to tak, že každý má v sobě to dobré i to špatné, ať to sám sobě přizná, nebo ne.
"Na tomto světě máme jen jediný úkol: žít spravedlivý život. - A kdo určí, co to znamená? - Máte pravdu. Pro každého z nás je to něco jiného. Ale jedno je pokaždé stejné: je třeba podřídit svůj osud Boží vůli."
Autor svůj příběh skokem dotáhl až do prvních let Velké války, kdy už hrdinové hlavně jen zdálky sledují ohromný technologický pokrok kolem i v souvislosti s ještě většími válečnými hrůzami, a osobně na sobě pociťují nevyhnutelné chátrání stáří, když smrt už vzala všechny kolem.
Ten románový záběr a zejména postupný vhled do myslí a života několika málo hrdinů je opravdu velkolepý. Neposkytuje žádný čas na nudu, ale vyžaduje čas na podumání a pochopení komplikované psychologie postav.
Pozn.: mám jen jednu výtku - volba skupin jmen na jedné straně Shade, Shore a Shorter, na straně druhé Foole a Fludd byla poněkud obtížná na rozlišení, když to nebylo zrovna lineární vyprávění a přeskakovalo neustále v čase a místě děje.
Jinak souhlasím se všemi nadšenými komentáři níže, tak snad jsem zbytečně neopakovala stejné postřehy.
(Hledala jsem portrét Emma od Wrighta, ale našla jsem jen krásný obraz od Romneyho, takže básníkova autorova licence?)
Štítky knihy
Kniha Ve svitu plynových lamp je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 101x |
| Čtenářské výzvě | 22x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 95x |
| Chystám se číst | 187x |
| Chci si koupit | 38x |
| dalších seznamech | 3x |
Tento román je velmi rozsáhlý.Připadalo mi, že v něm nic není tak,jak se na první pohled jeví a to ať už se jedná o žánr nebo postavy.Děj se odehrává na různých místech a autor skvěle vykreslil především atmosféru viktoriánského Londýna.Linie příběhu je spletitá,rozmotává se po nitkách.Hnacím motorem je láska? Nenávist? Žárlivost?Bolest?Přijde nakonec smíření,že hledání odpovědí je smyslem života? Teskné a vnitřně smutné hlavní postavy jsou jako mlhavý,blátivý a záhadný Londýn, rozporuplné, roztříštěné mezi dobrem a zlem.Posedlost lapit a posedlost uniknout jsou dvě strany téže mince a Adam a William o tom ví své.