Přidat komentář

knihy_a_zuzka
17.02.2021 4 z 5

Jedna z jednoušších (co se týče obtížnosti čtení) básnických sbírek Svatopluka Čecha. Řekla bych, že každý čtenář si v této sbírce najde "tu svoji oblíbenou" báseň - příběh, který ho osloví nejvíce. Lípa jako pojítko všech básní neprozradí nic jiného, než autorovo vlastenectví, které se odráží ve většině jeho děl. Kniha je krátká, milá a dobře se čte. Velmi doporučuji.

Lenka339
11.12.2020 5 z 5

Tuto knihu jsem si zamilovala na gymnáziu díky panu profesorovi češtiny. Nejraději mám vyprávění mlynáře. Nedávno jsem jí náhodou našla v jedné knihobudce. Moc ráda jsem si ji znovu přečetla.


Adele02
18.07.2020 1 z 5

Pointa mi někde utekla.

kralika
14.04.2020 4 z 5

Tu příhoda anekdotická, tu tragická, která se vine okolo stolu ve stínu lípy u dobrého piva...

tereza5413
19.02.2020 5 z 5

Velmi se mi líbila symbolika lípy ve formě národního stromu a symbolu, že Češi milují svůj domov. Když někdo vyjel do zahraničí, vždy se vrátil domů a ba naopak litoval důsledku jeho rozhodnutí. Krásná knížka.

sgjoli
11.11.2018 4 z 5

Ta symbolika lípy jako velkého, rozložitého stromu, pod nímž se lidé scházejí a vyprávějí si, mi přijde prostě skvělá. A funguje nejen v literatuře, ale i na živo – mám s tím sama zkušenosti, kdy jsme se s rodinou scházeli u babičky a pod lípou si udělali sezení a povídali si. :-) Jinak tato sbírka se mi moc líbí, Čech má smysl pro jazyk, pro rytmus. Jeho verše se čtou úplně samy. Ráda se k této sbírce vracím. :-)

Rup
08.02.2017 4 z 5

Povídání jako z obrázkového kalendáře pro lid selský i dělný, pro zábavu i poučení sestavený, v řeči poetické, veršem vázaným, poetou slovutným vyhotovený. Umné a hezké.

3497299
01.12.2011 3 z 5

Čechovy veršované povídky oslavující prostý lid a lásku k rodnému kraji, se skvějí ve své prostotě (mnohdy ovšem dost zábavné prostotě) vřelostí místy téměř vražedných rozměrů. Struktura je celkem jednoduchá: veselé historky "ze života" s roztomile lehtivým nebo histriónsky fanfarónským obsahem se otrocky střídají s vážnými lidskými dramaty lásky a chudoby (v těch vážných vždycky objekt lásky zemře, ale ve smrti je šťastný, protože spočine v rodné hroudě). Ovšem je třeba vyzdvihnout jednu podstatnou věc, že se jedná o povídky ve vázaném verši, což není zase tak jednoduchý počin.