Úsvit

Kniha Úsvit je vlastně přepisem scénáře pro film,ale to mi vůbec nevadilo.
Kniha nesla silné téma intersexuality (hermafroditismu) a reakci tehdejší společnosti na „jinakost“. Hlavní postava, Helena je emancipovaná a tvrdohlavá lékařka.Snaží se dopátrat pravdy i přes odpor okolí.
Příběh sleduje Helenu a jejího muže, ředitele fabriky, kteří budují moderní město v podhůří Tater. Jejich ideály naruší nález mrtvého novorozence s nejasným pohlavím. Helena se odmítá spokojit s oficiálním vysvětlením a zahajuje vlastní pátrání, které odkrývá předsudky a ignoranci.Zvlášť se v ní bouří pocity, jelikož je sama těhotná.
Celkově jsem v knize cítila počátky industrializace a lidský chtíč dokázat vybudovat něco co tady po nás přetrvá.

Nějakou dobu jsem zvažovala, jestli jít na Úsvit do kina, ale nakonec jsem sáhla po knižní podobě. A nelituju. Četlo se to jedním dechem. Téma hermafroditismu a toho, jak společnost reaguje na „jinakost“, mě zasáhlo víc, než jsem čekala, i když jde o poměrně komorní příběh zasazený do uzavřeného prostředí na Slovensku. Postavy jsou zajímavé, vztahy mezi nimi napjaté a atmosféra příjemně tíživá – přesně ten typ knihy, který člověka vtáhne a nepustí.

Velké plus vidím v hlavní postavě Heleně, která je silná, emancipovaná a na svou dobu neobyčejně moderní. Je sebevědomá, neústupná a tvrdohlavá, a přitom velmi lidská. Její rozhodnutí a postoje dávají čtenáři pocit, že stojí za někoho, kdo umí bojovat za své přesvědčení a zároveň se neztrácí v tom, co od něj společnost očekává.

Je ale znát, že kniha vznikla přepsáním filmového scénáře. Děj má místy zkratkovité tempo, některé dialogy působí až příliš „filmově“ a sem tam chybí hlubší vnitřní prožitek postav, který by se na stránkách dobře vyjímal. Přesto mě to bavilo – díky svižnosti, silnému tématu a napětí jsem se od knihy neodtrhla.

Paradoxně teď ale nemám pocit, že by film mohl nabídnout něco víc než kniha. Celkově hodnotím Úsvit jako velmi povedené čtení – pro silné a aktuální téma, dobré tempo, poutavou atmosféru a skvělou hlavní ženskou postavu.

Čekala jsem víc, kniha je pouhou beletrizací filmového scénáře bez nějaké nadhodnoty. Řemeslná záležitost. Kdo viděl film, víc se nedozví, navíc tu chybí vizuální stránka a herecké výkony. A popravdě, některé věty mi připadaly divné a kostrbaté, chtělo to ještě stylisticky dočistit. Líbily se mi rozhovory s tvůrci filmu na konci. Ale celkově bych o nic nepřišla, kdybych to nečetla.

Jako bych znovu viděla film. Kniha je vlastně přepis jednotlivých filmových scén, chybí myšlenkové pochody postav, jejich vnitřní svět, prostě je napsáno jen to, co jsme viděli ve filmu. I když teď jsem při čtení třeba pochopila některé momenty, které mi ve filmu unikly, i tak se mi film líbil víc.

Tak to jsem se spletla! Při krátkém prolistování jsem zahlídla slovo Zlín, proto jsem si knížku nesla domů zvědavá, co v ní o Zlíně najdu. UF! Pro mne to bylo literárně skoro na nule a ke konci už jsem jen přeskakovala odstavce. Nelíbilo, nedoporučuju.

Zajímavý film působí v knižním přepisu (neplést s předlohou) hodně ploše.

Nějakou dobu jsem zvažovala, zda jít do kina na film, ale nakonec jsem si Úsvit vyposlechla v audio podobě a moc jsem si to užila. Jedná se o jednohubku odehrávající na Slovensku a je to inspirované skutečnými událostmi. Otevírá se tu téma hermafroditismu a toho, jak společnost přijímá, respektive nepřijímá lidi, kteří se nějak odlišují.
Toto psychologické drama tu zobrazuje uzavřenou skupinu lidí, kterých se vlivem událostí tato tématika hermafroditismu nějak dotkne - čtenář tu pak pozoruje rozličné reakce: od pohrdlivých, přes vyděšené po hlasy snažící se o edukaci na tomto poli. Na dvou protichůdných stranách tu stojí lidskost a snaha pomoci proti sobecké snaze "zbavit se problémů", ignorantství, vlastnímu prospěchu, neochotě postavit se věcem čelem. A mne to celé nějak zasáhlo, hodně jsem to prožívala. Což jsem vůbec nečekala.
Příběh byl napsaný velmi svižně, rychle mne to pohltilo, vztahy mezi postavami mne udržovaly v napětí, atmosféra se nesla v dost tíživém duchu, přitom to bylo ale také dost napínavé. Audioknihu namluvila Anita Krausová, jejíž přednes mne velmi bavil.
Kniha byla napsaná podle filmového scénáře. A když mne bavila kniha, budeme mne patrně bavit i film, tak se na něho přeci jen někdy podívám Tomuhle počinu dávám lepší 4 hvězdy, možná 4,5 - nečekala jsem od knihy mnoho, ale nakonec jsem si to dost užila.

Taková trochu oddychovka, mírná detektivní zápletka, ale určitě velice zajímavé téma hermafroditismu u lidí a jeho vnímání či spíše intolerance a nevědomost ve společnosti v první polovině dvacátého století. Hlavní postavě Heleně jsem občas fandila, občas mi lezla na nervy, ale nelze jí upřít jisté sebevědomí, neústupnost a tvrdohlavost. Četlo se to dobře, jsem zvědavá na filmové zpracování.

Knížka k rychlému přečtení. Očekávala jsem víc baťovských reálií. Ale za přečtení určitě stojí.

Kniha mě bavila, určitě to je pro mě zajímavé až neobvyklé téma. Když jsem viděla ukázky na film, tak jsem vlastně vůbec netušila, že tématem knihy je hermafroditismus, to pro mě bylo překvapení při čtení anotace knihy.
Líbil se mi popis krajiny, i celkove popis prostředí, Helena mi byla sympaticka, hlavně jsem měla před očima pořád Elišku Krenkovou, ta se mi líbí.
Chvíli jsem přemýšlela, jestli dát 4 nebo 5 hvězd, nakonec když to vezmu komplexně, tak dávám 5.

Film jsem neviděla, pouze ukázku. Přiznám se,že knížka mě moc nenadchla a nudila jsem se. Něco tomu chybělo.

Moc pěkná kniha.

Knihu jsem přečetla během tří dnů. Dlouho mě něco tak moc nechytlo.