Úsměv klauna

6 15.01.2020

Příjemné počteníčko, pohladí na duši

9 01.01.2020

Protože jde o výběr z díla pana Wericha, přečetl jsem jen asi třetinu knihy, ostatní jsem četl nedávno v jiných knihách. Jde o texty s různou tematikou. Co je spojuje, je krásná čeština, laskavý humor a moudrost. Doporučuji hlavně těm, kdo se chtějí s Werichovou tvorbou teprve seznámit, ale i ti, kdo ji již znají, si zde najdou něco nového.
Velmi uspokojivé.

2 29.08.2019

Čím vice čtěte knihy Jana Wericha, o Janu Werichovi tím více připadají stejné, co naplat historky a historie je stále stejná, pohádky a povídky už jsou přece jen jednou napsané.
Jan Werich uměl kouzlit jazykem jak v mluvené verzi tak v té psané a sám říkal: Vezměte si takové malé kulaťoučké jablíčko! To se dá do angličtiny nejlépe přeložit jako Little round apple, no uznejte sami to postrádá barvu i vůni.
Jan Werich je pro mě vzorem, který jsem si chtě, nechtě ale spíše chtě postavila jako jistou lidskou autoritu. Přestože to byl člověk, který jistě neměl každý den dobrý a nebylo s to s ním někdy lehké. S kým je. Díky němu vím, že s blbostí se musí bojovat nejlépe smíchem ;)

1 08.03.2019

Majster mluvy a pera. Citat Wericha je ako hltat kvapky dazda, ktore padaju z neba. Stale neni dost.

21 24.11.2018

„Už vím, že chuť do života a radost z bytí
může člověk načerpat snáz z počínání přírody
než z počínání lidí.“

Jan Werich

Tato kniha je něco jako bohatě pestrý švédský stůl. A díky kuchaři je to pokrm podobný maně nebeské. Je to kniha plná mouder a tím pádem (jak jinak) i moudrá. Ale to vlastně od pana Wericha už tak nějak samozřejmě i očekáváme. Je to zároveň i kniha inspirující pro nás, co se ke knihám pokoušíme psát komentáře či dokonce recenze. U těch je ale docela důležité, aby byly veskrze seriózní. My, co píšeme pouze komentáře, můžeme být daleko více werichovější, čtvrtkovější nebo čapkovější.
SPOILER!
Dostávám se k těm moudrům z knihy. Pár pro ty, kteří nemají možnost si přečíst celou knihu:

-U sochy Davida: „Kámen. Kus mramorové skály o mnoha tunách hovoří o věcech křehčích skleněného vlasu. To dokázal udělat člověk svýma rukama a svou duší.“

- „Velkorysá ušlechtilost se normálně v našem světě nevyskytuje. Ta patří do oddělení snů a toužení.“

- „To je ovšem ústní podání a můžete mi věřit a nemusíte. To je jako s politikou. Té nemůžete věřit, ale musíte.“

Na závěr ještě jedna zajímavost. Snad poprvé jsem zaznamenal, že pan Werich vzpomíná na svoji babičku. Vzhledem k tomu, že se pomalu ale jistě blíží Vánoce, může se vám rada jeho babičky hodit: „Nechtěj mít ty vánočky moc kolosální, aby se ti nerozpadly vlastní mocností!“

26 14.11.2018

Pan Werich je klaun s citlivou dušičkou, člověk nad jeho moudrostí smeká, ale vzápětí si uvědomí, jestli on si z něj náhodou Werich nedělá legraci . Pak smutně zkonstatuje, že nedělá, že takový je prostě život. Ale číst Werichovy knihy, to je takové pohlazení po duši, když zrovna není poblíž někdo, kdo by tu dušičku pohladil....

2 15.07.2017

Knížka plná nejen vyprávění, ale i autorových pohádek. Krásné, inteligentní, moudré, humorné, lidské. Zkrátka WERICHovské.