Usedlost
Maria Turtschaninoff
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521930/bmid_usedlost-65a0f76a9520f.jpg
5
43
43
Usedlost se odehrává na jednom místě, ale v různých dobách. Začíná v současnosti – žena, která odlehlé rodinné stavení s pozemky právě zdědila, k nim nemá příliš silný vztah, připadá si tam cizí. Ale jak chodí po vsi a zařizuje vše potřebné, na každém kroku ji někdo poznává. Jako by ji poznávala snad i samotná země. Pochází zkrátka odsud, z místa, kam v 17. století přišel vysloužilý voják Matts, založil první políčko a svázal svůj život se zdejšími tajemnými lesy a močály. Přes čtyři století sledujeme osudy jedné rodiny na jednom místě, ale není to tradiční kronika – Usedlost mluví mnoha hlasy, každý je naprosto originální, má svůj rytmus a poetiku. A nevyprávějí jen lidé: stejnou důležitost může mít i chleba, kámen, ptáci nebo rostliny. Kořeny lidí a lesa se proplétají v hlubinách země. Román připomíná, odkud jsme přišli, a vybízí k úvahám o tom, co po sobě zanecháme budoucím pokolením.... celý text
Přidat komentář
Parádní kniha mapující život na usedlosti Nevabacka v průběhu 400 let. Jsou tu zmíněny všechny zásadní historické události jako třicetiletá válka, ruský vpád,hladomor v 19. století, opět Rusko na počátku 20.století, zimní válka vehementně let 1939 až 1940 a tyto události se promítají do života všech majitelů usedlosti a jejich rodin a sousedů. Žijí s lesními bytostmi, lesem, zvířaty a vnímají koloběh roku a tvrdě pracují
ano, musím uznat, že kniha je krásně napsaná. Já mám tyhle rodinný ságy v oblibě. Zpočátku je tam trochu nadpřirozeného a to já nemusím. Ale k té době tyto pověry patřily. Krásně se čte, je tak poetická. I přes všechny potíže, kterými hlavní hrdinové procházejí. Pěkné a čtivé
Nádherná kniha. Obalem, obsahem, pojetím dějin a koloběhu života. Poetické čtení o krásách lesa, divoké přírodě, blatech, v krajinách, kde ještě člověk nezapomněl, kým je. Zásahy nemocí, válek, příchodů, odchodů, naplněné touhy, lesní lidé, kteří jsou nebo ne, oběti, které přinášíme jim nebo sobě.
Nádherná kniha.
Asi se mi budete smát, ale já už jsem si strašně dlouho nepřečetla knížku, která by tu moji věčně zasněnou duši zabalila do hřejivý deky a nechala ji tam tak dlouho, jak sama bude chtít...
Přírodu jsem milovala vždycky a les dvojnásob. Jako malá holka jsem ho měla denně takřka na dosah. A čím jsem starší, tím víc toužím po tichu. Po vlastním prostoru na myšlenky a nekonečné přemítaní.
Usedlost je kniha, která mi ten pocit dala. Zachycuje proměnu jednoho místa a jedné rodiny po dobu čtyř století. Zachycuje severskou historii a nechává promlouvat různé postavy včetně přírody samotné.
Je melancholická, poetická a k zamyšlení.
Nechybí mytologie, pověsti, pověry a fantaskní prvky.
Mluví o vztahu lidí k přírodě, o tom, co po nás zůstane a o tom, co předáváme dál.
Připomíná dobu, kdy si člověk na živobytí vydělával tvrdou prací a neměnící se koloběh života.
Má krásný ilustrace a číst se vám bude skvěle, protoze @turtschaninoff je skvělou vypravěčkou :) Doporučuji!
Pro mě jde o literární událost letošního roku, která má všechno, co mám rád – finskou přírodu, sepětí člověka s místem napříč generacemi jednoho rodu a magický realismus, kde se sny, staré příběhy, pověsti a předkové stále nějakým způsobem objevují v životních příbězích současníků. Je tu i hodně prvků severské lidové kultury, zvyků, znalostí, dovedností, řemesel, zkušeností a těžkých osudů. Fascinuje mě, jak přirozeně autorka dokázala zaplést jednotlivé příběhy nositelů jednoho rodu v průběhu pěti staletí nejen mezi sebou, ale i s proměnami místa a velkými dějinami, které i na tuto venkovskou samotu osudově doléhají. Vše se tu prolíná jako ty úponky vegetace na obálce i krásných průvodních ilustracích a jak se výstižně píše na předsádce: "Kořeny lidí a lesa se proplétají v hlubinách země". Knihou prostupují i opakující se motivy, jako je např. tajemná žlutá orchidej rostoucí na blatech, jejíž jméno nikdo nezná. Samotný žánr je pozoruhodný, protože jde vlastně o povídky, které se svou provázaností a vazbou k jednomu rodu a jednomu místu skládají do románu, a tak jde současně o kapitoly – a všechny jsou velmi silnými lidskými příběhy. Určitou ženskou moudrostí a intuitivním vhledem do charakterů a prožitků postav mi to připomnělo mou jinou oblíbenou knihu "Čarování s láskou" od Louise Erdrichové z úplně jiného konce světa. Líbilo by se mi, kdyby kniha byla vybavena rodokmenem postav pro snazší orientaci napříč kapitolami / generacemi, i když na druhou stranu ta přesná genealogie tu není tak důležitá a není důvod se v tom příliš utápět. Nevím, co víc k tomu napsat, prostě kniha, která má obtížně pojmenovatelné kouzlo a nedá se dostatečně vynachválit: 110%.
Krásné poetické čtení o jedné rodině. Kniha se mi četla velmi dobře, hodně se mi líbil popis přírody a všední život na usedlosti. Kdo si chce opravdu u čtení odpočinout, tak tato kniha bude to pravé.
Rodová kronika, příjemně se čtoucí kniha, některá období mě bavila hodně, že bych jim věnovala více prostoru.
Usedlost je poetická, povznášející, originální. Přečtěte si ji, protože ta kniha je prostě kouzelná. Vím že moje vyjádření je nedostatečné, za což se omlouvám, ale stále nenacházím vhodných slov, která by vypověděla o její jedinečnosti.
Pěkný baladický příběh z mokřad finského severu....
V 17.století přichází do kraje voják Mats - a stává se zakladatelem usedlosti Nevabacka....
A také po návštěvě zlatovlasé lesní víly dostává dar v podobě svého syna ....
Ovšem tento dar je podmíněn slibem nezasahovat do přírodních blat....
Dále se odvíjí historie pokračovatelů na Divomeší .... zachycuje osudy jednotlivých postav a století ubíhají ...
A promítají se zde i místní mýty a báje .... i změny ve světě až do závěrečné kapitoly - kde v usedlosti dožívá osmdesátiletá Doris .... a zanechává dědictví ....
mé kroky na této půdě se rozléhají
a půda naslouchá
a šeptá
vnímám tvé kroky
poznám hned čí jsi dcera ....
Krásné sdělení o lásce a úctě k zemi, přírodě a dědictví předků ....
Ač hlas každého z nás
ztichne a umlkne
nové zazpívají zas
/Mikael Wiehe /
Pro mě asi nejlepší román severské literatury, který jsem četla (a četla jsem jich hodně). Skrývá nejen mnoho příběhů nebo úrývků a nastínění osudů jednotlivých osob spojených s usedlostí Nevabacka a krajem Pohjanmaa, ale také - a především - propojení s krajinou, lesem, blízkými blaty a jejich bytostmi. Každá postava tento domov vnímá jinak, jeden nedokáže žít jinde, jiný se zde uprostřed temných lesů trápí... někdo bytosti vnímá, jiný odmítá... A přestože s žádným z obyvatel Nevabacky většinou nezůstaneme déle než kapitolu, většina osudů (těžkých, jak jinak) se mi hodně zapsala do duše (především Ptačí dívka Alina a "mapař" Ant). V závěrečných kapitolách mi chyběly bytosti z blat, ale je to přirozené, málokdo dokáže ve 21. století vnímat...
Také musím vyzdvihnout krásné grafické zpracování knihy.
Krajina domova JE důležitá.
když se sní poslední mámina brusinková marmeláda
to je ta chvíle, kdy přestáváš být něčí dcera...
Román o několika generací, těžké lopoty, války, ale taky spjatost s nádhernou přírodou a její popisy, mytologie se špetičkou fantasie. Nejvíce se mě dotkly Kopřivy.
Krásný román, nad kterým musíte při čtení i po uvažovat.
Doporučuji.
Štítky knihy
venkov nadpřirozené bytosti finská literatura člověk a příroda ságy rodinná historie, dějiny rodu 17.-21. století finskošvédská literatura
Usedlost
Jedno místo, několik staletí a generací, a stále jiné a nové příběhy, které vypráví Usedlost. Za zapůjčení a doporučení moc děkuji mé milé @marketa_kom_books.
Kdysi dávno, v 17. století, se vysloužilý voják usadil poblíž mokřadu a založil si zde své obydlí a obživu. Jeho spojení s přírodou mělo až magický nádech, který provází toto místo napříč staletími.
Tato netradičně pojatá kronika jednoho místa mi často připomínala vyprávění o legendách a mýtech spojených s pradávnými kulturami.
Vyprávění jednotlivých postav se prolíná a navazuje na předchozí generace, a vše se propojuje právě díky domu zvanému Usedlost, která byla domovem pro mnohé.
Poutavé zamyšlení nad vlastními kořeny a také nad odkazem pro budoucí pokolení. Doporučuji!