Urážka císaře a prezidenta
Adam Strašák
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/417508/mid_urazka-cisare-a-prezidenta-NFR-417508.jpg
3
2
2
Kontinuita a diskontinuita kulturních stereotypů se zabývá tématem kontinuity a diskontinuity kulturních stereotypů týkajících se vnímání hlavy státu v diskursu nižších společenských vrstev mezi obdobím pozdní habsburské monarchie (1890–1918) a první Československé republiky. Činí tak na základě záznamů soudních procesů s osobami, které za obou režimů stanuly před Krajským soudem v Uherském Hradišti pro urážku hlavy státu. Diskurs je zkoumán v kontextu s dobovou politikou, etikou či hospodářstvím. Práce přichází s překvapivými zjištěními ohledně politizace diskursu nižších společenských vrstev. (oficiální text nakladatelství)... celý text
Přidat komentář
Diplomová práce se všemi negativy, které k tomu patří, jež však nelze přičítat autorovi ale obecně požadavkům, jež jsou na diplomové práce kladeny obecně, a jež ve svém důsledku autorské bádání, a zejména jeho projev v příslušném textu, dle mého názoru dosti považují. Zejména jde o přílišnou sešněrovanost textu s velkým množstvím kapitol, jež však mnohdy nemají téměř o čem být, ale je třeba lpět na tématu (jinak by diplomka nemohla být úspěšná), stejně jako v podstatě vyvozovat jednoznačné důsledky z podle mého názoru dosti chabých podkladů. V diplomce není příliš místo pro nějaké spekulace. Ovšem asi jediné, co můžu přičíst k tíži přímo autorovi je přílišné zjednodušování, jež někdy přeroste ve vyloženou chybu. Naproti tomu, a to je zcela zásad klad, je třeba ocenit autorovu ochotu a odvahu se pustit to tohoto nepříliš probádaného, zato však na výsost zajímavého, tématu. Někde je třeba začít.
Urážka císaře a prezidenta
Téma ihned upoutá, není mu však věnován takový prostor, jaký by si zasloužilo a jaký čtenář očekává. Je nutné se k němu prokousat mnoha stranami hodně zjednodušených, suchopárně psaných úvodů, vysvětlivek a výtahů, které s ním souvisí někdy více, mnohdy však jen okrajově. Rušivě působí časté opakování některých tezí. Sama interpretace soudních spisů zdá se býti příliš úzce a striktně pojata. Myslím, že urážky autorit nebyly a nejsou projevem jen jedné určité společenské vrstvy, ale spíše souvisejí s povahou jednotlivců, jejich prchlivostí, aktuálními okolnostmi a mezilidskými vztahy. Zcela jistě zde platí, že kde není žalobce, není soudce. Škoda, že se autor nevěnoval více jednotlivým případům. Na knize je cenné to, co je originální, v tomto případě představení nepublikovaných archivních materiálů, které se každý nevydá studovat. Velmi zamrzí závěrečná věta: „Výši trestu neuvádím, neboť se touto tematikou v práci nezabývám.“ Údaj o výši trestu má v případě odsouzení velkou vypovídací hodnotu, přitom časová náročnost jeho vypsání je minimální. Na diplomové práce lze pohlížet s jistou benevolencí. V případě knihy vydané nakladatelstvím Academia je však měřítko hodnocení přísnější.