Tvůrčí restart: Lázně pro spisovatele v krizi
Martina Heš
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472324/bmid_tvurci-restart-lazne-pro-spisovatel-HEE-472324.jpg
4
39
23
Jaké to je, najít ve schránce poukaz na pobyt v lázních pro spisovatele v krizi? Jakubovi se to přihodilo. Opustila ho múza i životní partnerka a teď se těší na tvůrčí restart s podobně naladěnými dušemi. Představu o saunění, láznění, sklenkách vína při západu slunce a přibývajících stránkách rukopisu ovšem rozmetá strach, dávno zapomenuté pravdy a bolavé pády na dno vlastní duše.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Hvězda za vizuál.
Jinak paskvil jako český filmy a seroše z týhle doby.
Opravdu poznávám víc a víc, že věci z týhle doby mě neuspokojí.
Hlavně když je píše ženská hlasem chlapa, to prostě nejde.
Přemýšlím co jsem vlastně čekala...tajemno? Stíny v duši? Nervy? Nevím, asi. Ale rozhodně ne smotaninu vztahů a rodinných pout a to vše zabalený do fňukání dospělýho chlapa a fantasmagorie scén, kdy nevíte jestli se to teda stalo nebo ne.
Že ležel v bio pyžamu je hustý. Že nenapsal roky ani řádku a teď mu tužka prýští an cvaj taky...ale fakt mě nezajímá jaký vege blafy žere a jaký vidiny má ve snech ohledně vztahu nebo rodiny, že se bude stále furt a furt nípat jako ženská (protože to ženská psala tak to bude mít co? No typicky ženský ráz) v minulosti a ségra vs. rozchod vs. spolužáci a domnělá šikana a furt dokola...já tyhle fňukny nesnáším takže mě to prostě sr.alo...
Tak v pubertě mu hodí kluk čepici do kolejiště a tak on proto ve 30 už čepici na hlavu nikdy nedá protože je duševně raněn?? Magor ufňágané:))))
Sorry je to trapný a nudný a pokud se to někoho dotýká tak jako...neřešil asi v životě skutečnej problém.
To by se potom nepodělal z takový cypoviny.
(SPOILER) Mě se kniha líbila moc. Bavila mě, děj příjemně plynul a já byla v neustálém napětí "co teda..." Líbilo se mi, že mě nenechala odpočinout, že jsem musela zůstat pořád ve střehu a že toho spoustu zůstalo skryto mezi řádky. Taky se mi moc líbí obálka a ilustrace. P.S. A Jakubovu knihu bych si přečetla... Děkuji za super zážitek!
Tohle byla první knížka, o kterou jsme se doma doslova poprali, od doby, kdy Dan Brown vydal svoji Šifru. ️ je jedním slovem boží. Vtipná i k zamyšlení... a když už si myslíte, že jste pochopili... je zase všechno jinak.
Je zajímavá, zábavná, chytlavá a skoro ji nejde nemilovat.
Půjdu tu trochu proti proudu, když jsem si přečetla většinu předchozích komentářů. Ano, kniha je zajímavá a vyniká autorčiným svébytným stylem, který mi ale příliš nesedl. Občas jsem se zasmála, ovšem co se týká jiných emocí, hlouběji mě kniha nezasáhla. Přišlo mi to všechno nějak umělé, včetně občasných vulgarismů, které mi připadaly na sílu. Lehká tajuplnost byla fajn, ale byly tam i nelogičnosti. Oceňuju čtivost, grafické zpracování a absenci pravopisných chyb.
Marti, dočetla jsem tvou knihu právě v době, kdy jsem ji měla dočíst. A jsem moc ráda za to, že jsem si na to počkala.
Má to totiž úplně jinou sílu číst knihu až po osobním setkání s tvou krásnou křehkou duší, po kterém cítím, že jsem tě prostřednictvím tvé novely mohla poznat mnohem blíž.
Ta knížka je tak tenounká a přitom v sobě skrývá tolik!
Grafické zpracování je skvělé, ty černobílé stránky jakoby otisknuté do následující strany neskutečně přesně vyjadřují atmosféru samotného příběhu.
Celkový příběh na mě působil zajímavě, ale nedokončeně, podněcuje mě přemýšlet pořád dokola o lázních - jak to všechno vlastně bylo a co to Jakubovi vlastně přineslo.
Nutí mě přemýšlet o všech dalších postavách, které byly pouze lehce naznačeny a působily na mě tak zvláštně a přesto netuctově a odlišně od nějaké dokonalé normálnosti, že byly nakonec vlastně natolik lidské, jako jsou opravdoví lidé ve skutečném životě.
Líbí se mi (nebo mě to štve?), že píšeš tak surově, přesně tak, jak se může jevit opravdový život.
Že nejde o žádnou vymyšlenou dokonalou realitu, která v našich životech neexistuje.
Že je to často až smutně nebo tragikomicky normální, až mě to zamrzí.
Že je to místy i smutné a jakoby hořce vtipné.
Že vše nevysvětluješ a nepopisuješ do posledního detailu.
Že se samotná hlavní postava ani čtenář vlastně nedozví všechno.
Že si musím domýšlet a je tam stále kousek tajemna a nevyřčeného.
Že nevím, co se s postavami stalo a moc bych si to přála a mám nutkání se tě zeptat, jak to máš v hlavě ty.
Oproti tomu v novele byly pasáže, které
šly neskutečně do hloubky.
Které mě dojaly a díky kterým mi zvlhly oči a prožila jsem si hluboké pocity spolu s Jakubem a plynoucím příběhem.
U kterých jsem se smála, i přesto, že v tom konkrétním místě to vlastně k smíchu vůbec nebylo. U věty “Masáž. To je úlet.” Jsem se začala nahlas smát a nedokázala jsem se zastavit.
Bavily mě absurdně vtipné myšlenky, které Jakubovi servíruje jeho mozek, ale i jeho ponoření se do hloubi vlastních bolavých vzpomínek, které byly jemu samému dlouho ukryté.
Byla tam spousta skvostných vět, které stojí za uložení do mé paměti. A já si je v knize chci osrdíčkovat a dát ti o tom vědět.
Protože vím, že každý čtenář si v knize najde to své, že každého se dotkne něco jiného, každý si díky těm větám může otevřít a zpracovat právě to své, co zrovna potřebuje.
A taky vím, že knížka zůstane navždy v mé knihovně, nejen proto, že tam mám věnování od tebe, ale hlavně proto, že se k ní chci vracet a číst ji znovu.
Takové knihy miluju. Ty, které v sobě mají skryté hluboké poselství a pokaždé, když si je přečtu znovu, najdu v nich něco pro mě nového.
Baví mě to tvé naznačování a nedokončování myšlenek, nad kterým já sama vůbec nepřemýšlím a píšu úplně jiným stylem. A to mě o to víc láká si přečíst všechno další od tebe.
Děkuji za další nový zážitek, který mi otevírá nový druh vnímání světa.
Renča
Přečteno za dvě hodiny. Až mi bylo líto, že jsem si nedala víc času.
Strhující, zábavné, lehké, přesto ale napínavé, neotřelé, originální a hluboké čtení, protkané půvabnými obraty (to bych se posral, zelenina i v dezertu) a krásnými myšlenkami (statečně plakat). Knížka mě bavila a šokovala od začátku do konce. Navíc je plná inspirace a zajímavých postřehů. Rychlé, nenáročné čtení (třeba na letní cesty nebo pod slunečník), při kterém vás spolehlivě zamrazí.
(SPOILER)
Takovou knížku jsem ještě nečetl. Velmi zajímavý výlet do duše zaseknutého autora. Surrealistické vyprávění, příjemně depresivní, s nádechem příslibu erotiky, sebenenávisti, zoufalství, s nadějí lásky přivede čtenáře do sanatoria pro zablokované autory a provede je až po úspěšné vydání knihy.
Nejvíce jsem přemýšlel o pocitech, jaké mám vůči hrdinovi Jakubovi, zda-li je mi ho líto, nebo se s ním ztotožňuji, nebo je mi nesympatický, nebo ho nesnáším, nebo chci aby skončil špatně - opravdu jedinečný hrdina/antihrdina
Autorka nenechá čtenáře odpočívat, neustále mu předkládá nové a nové možné cestičky a všechna očekávání, která jako čtenář má vždy smázne šmahem několika větami. Jízda od začátku až do konce!
Každopádně 6/6
Martina Heš má dar překvapit. Ať už barvitým slovníkem, plným kudrlinek, nenucenou erotikou a příjemnými vstupy do minulosti Jakuba.
S postavami si autorka hrála do detailu, což se na první pohled nezdá u tak tenké knížky. Hodně v tomto pohledu pomáhají povedené ilustrace, které skvěle ladí s leitmotivem a obálkou jako takového. Jakub má duši šíleně rozervalou a působí na mě jako Hemingway - jenom s tím rozdílem, že hodně pije a nemá na rozdíl od slavného spisovatele úspěch.
Příběh nabízí jemné thrillerové budování tajemna, které obestírá Lázně. Neustále jsem přemýšlel nad tím, kdo chtěl Jakuba obdarovat tajemným poukazem do lázní.
Velmi si cením absence vaty, i když mě mrzí krátká délka díla. Určitě by šlo přidat pár humorných situací navíc, které autorka velmi dobře zvládá.
Celkově na mě kniha působí tak, že má jednoznačné pozitivní poselství pro někoho podobně zatraceného, melancholického a nemusí to být nutně spisovatel. Může to být prostě jednoduše řečeno vyhořelý smutný člověk, který potřebuje do kupy.
Doporučuji, nenáročné čtení u sklenky vína!
Báječná knížka na nedělní večer, přečetla jsem opravdu jedním dechem. Hodnotím výborný, nevšední nápad, příjemně a vtipně napsané situace, propracované postavy. Těším se na další knihy!
Velmi příjemné čtení na dovolenou a pro psavce spousta postřehů, s nimiž se nelze nesrovnávat. Kniha obsahuje pár moc hezkých míst, která jsem ocenila, stejně jako zajímavý námět. Občas nebylo nutné věci tolik opakovat (při každém dalším "nebyl si jist, jestli to řekl nahlas" jsem úpěla, ale i tak byla kniha příjemným překvapením.
Jestli máte pocit, že víte o čem knížka bude, může vás mile překvapit mnoho-vrstevnatostí prostřednictvím příběhů postav, kterou poukáže na pár událostí přííímo z vašeho života. Možná procítíte, že pokora a tajemství mají tak jasné místo, že život se bez nich neobejde. Děkuju za čtení, které propojuje pocity krutosti i lásky v celek, kdy se vám chce řvát a děkujete zároveň.
Smekám svůj pomyslný klobouk. Neskrývám svůj obdiv k podobě tohoto dílka, spádu děje, terapeutickým "pochodům", náhledům do sebe sama a naprosto brilantnímu podání. Přiznávám se, že mě knížka naprosto "vyhákla". Nemám ve zvyku číst knížky od konce, neuměla jsem si představit příběh na základě toho, co se kde o ní psalo, netušila jsem do čeho jdu. Skvělé, brilantní, napětí, vnitřní i vnější změny, emoce. Děkuji za nádherný zážitek!!! Přeju autorce, aby každé další její dílo dělalo lidem takové krásné radosti, jako tahle mně.
Originální, tajuplná, čtivá, emotivní! Lépe snad knihu vystihnout neumím. Nemůžete popadnout dech. Přečetla jsem dvě stránky a věděla, že už nechci dělat nic jiného než číst, číst, číst...
Tato kniha mě naprosto dostala. Čtivá tak, že jsem nechtěla číst dál, protože jsem se moc bála, že kniha někdy skončí a zároveň mě to nutilo číst dál.. Autorky prvotina a přece tak vyspělá. Moc se těším na další knihy autorky. Jdu si zkrátit čas jejími povídkami.
Moje cesta k tomuto příběhu byla trošku komplikovaná - název, obálka i anotace jsou pro mě něco jako přibouchnuté dveře, do kterých musíte strčit nohu, pokud chcete opravdu vejít. A to jsem chtěla, protože: za á zvědavost, za bé Martina, za cé náš mnohaletý vztah přes net. Nakonec se mi "uvnitř" podařilo pobejt tři dny a ven se mi vlastně ani moc nechtělo. Tenhle styl psaní mám ráda, baví mě. Krásná čeština. Originální fabule. Žádná klišé. Žádná knižní chyba... Za mě je to hodně povedená prvotina!
Tvůrčí restart je svižný a svěží čtení, který ve mně zanechalo nečekanou stopu. Martina umí skvěle popsat vnitřní pochody hlavního hrdiny, kdy není na první pohled jasný, co se vlastně děje a to je skvělý. Vlastně jsem byla celou dobu napajatá a příběh si vážně užila.
Pokud mate zajem o nalezeni nove talentovane spisovatelky, tak toto je jeji povedena prvotina s jejim originalnim stylem (znamym jiz z jejich povidek). Takze urcite se vydejte na novou spisovatelskou drahu s Martinou a budete svedky jejiho pokroku a vzestupu. A to urcite stoji za to :)
Mám zrovna zoufale málo času na čtení, ale na tuhle knížku jsem se tak těšila, že rozhodně stálo za to si pro ni prostor udělat. Trvalo mi stránku a půl, než jsem se naladila a pak už jsem se dostala do takového toho módu, že nebýt v téhle situaci, čtu až do rána. Prostě se mi nechtělo od ní odtrhnout :-) Přestávky jsem ale dělat musela, protože tolik volného času v kuse prostě nemám a bylo to ještě lepší - mezi čtením jsem měla prostor o příběhu přemýšlet, dokonce se mi o něm často zdálo :-) A stal se mi takový ten stav, kdy se během čtení na knížku tolik naladím, že i během přemýšlení začnu místo svojí běžné mluvy zařazovat vzletná slova, která normálně nepoužívám. Hodně mě bavily slovní hříčky (např. zatracený ztracený kufr nebo tričko sahající do půli půlek). Oboustranné ilustrace považuju za úplně geniální. Já jsem si v tom našla, že Jakub se díval na svoje stíny. Vlastně ani nevím, jestli to tak bylo myšlený, ale to je právě to nejlepší, že si tam najde každý to svoje. Stejně tak v příběhu - tam mě hodně zaujalo pojetí pláče jako projevu síly a odvahy, to byla fakt boží pasáž včetně narážky na výchovu. S knížkami a filmy to mívám tak, že buď dočtu/odcházím z kina a jako dobrý, hezky jsem se odreagovala, ale už o tom ani nepřemýšlím. A pak je druhý druh a to jsou příběhy, o kterých přemýšlím ještě dlouho a pak se k nim i vracím. Ty pro mě maj takovou přidanou hodnotu a Tvůrčí restart byl určitě ten druhej případ :-)
Já jsem nadšenej. Představoval jsem si, jak něco takovýho píšu já a vyšlo mi, že bych napsal asi tak jeden odstavec a bylo by po příběhu. Překvapilo mě, jak dobrý to je. Čekal jsem, že si to přečtu jako exemplární příklad nějaký snahy o knížku, a podle mě jsem si přečetl dospělou profi knihu, která musela dát masakrálně moc práce a je to na tom hrozně znát. Nenašel jsem žádný klišé, kterýmu bych se mohl uštěpačně posmívat, nic, co by mě táhlo za uši nebo za vlasy. Nic, u čeho bych se cítil trapně (jako se bezdůvodně cítíme trapně za účinkující v DO-RE-MI nebo tak něco).
Gratuluju, závidim a těšim se na další! :-)
Kniha Tvůrčí restart: Lázně pro spisovatele v krizi je v
| Přečtených | 43x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 19x |
| Chystám se číst | 10x |
| Chci si koupit | 6x |
(SPOILER) Zajímavé čtení... Autorka nás bere do mysli a života "neschopného alkoholika" Jakuba, o kterém se dozvídáme, že měl život na prd a napsal velké prd. Jeho bývalka Markéta si z něj a literárního "kroužku" udělá pokusné králíky a zavře je na pobyt, kde v nich probouzí "chuť na psaní"... Jakub nakonec knihu vydá, ale...
Až na pár vtipných hlášek o zelenině (mít zeleninu v dezertu, tak z pobytu uteču) je kniha místy dost "meh" a člověk těžko udrží pozornost.
Pokud chce člověk "oddechovku", u které nemusí přemýšlet a vše končí "dobře", tak je to kniha pro něj. Já osobně považuji knihu místy "prázdnou" a strašně povrchní. Paradoxně jsem si nejvíc užila části, které jsou z pohledu Markéty - příjemná změna od ufňukaného Jakuba.
Je škoda, že autorka to trošku nerozepsala. Třeba z pohledu Markéty a Martina.
Knize bych dala 3,5/5.