Noc trifidů
Simon Clark
Sci-fi román volně navazující na Wyndhamův Den Trifidů. Fabule knihy se zaobírá nejenom hrozbou mimořádně agresivních rostlin, ale také vrozenou rivalitou lidí. Čtvrtstoletí po globálním oslepnutí lidstva se nevidomí i vidomí lidé neustále potýkají s hrozbou trifidů. Jak se zdá, trifidi se nejenom rychle učí, ale i mutují do nových forem a druhů. Lidé se brání, ale jedna lidská enkláva po druhé se hroutí pod náporem trifidích mas. Boj o existenci lidského druhu navíc přiostřuje náhlá ztráta slunečního světla. Hlavním hrdinou je pilot David Masen, jeden z mála letců komunity na ostrově Wight. David má za úkol dopravit do oblak Meteorologa, který má neznámému úkazu přijít na kloub. Letadlo však havaruje a Masen se po mnoha peripetiích dostává na průzkumnou loď newyorské komunity. Ta jej dopraví do New Yorku. Masen je oslepen vnějším pozlátkem komunity, záhy je však unesen a seznámen s pravým stavem věcí. Statečně se postaví na stranu odboje a bojuje proti uzurpátorovi, který hodlá ovládnout svět. 2. vydání... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , PolarisOriginální název:
The Night of the Triffids , 2001
více info...
Přidat komentář
Co k tomu dodat, ze začátku mě Noc Trifidů možná bavila víc než Den Trifidů, ale postupem času jsem si už jenom řikal že to musim dočíst abych se mohl vrhnout na něco nového. V průběhu se nestalo nic co bych neočekával, téměř u všeho jsem si dokázal domyslet jak to asi dopadne.... nevím chtělo by to víc autorů jako je George R. R. Martin.
Jedno z lepších neautorských pokračování příběhu, které stálo za to si přečíst. Škoda jen, že poslední třetina knihy začíná postupně upadat k „brakové literatuře” .
Pořád zajímavé, stejně jako Den trifidů, ale je vidět, že se změnil autor. Ačkoliv mě to bavilo, pohltilo, v porovnání s předchozím dílem je to slabší odvar.
Chválihodné pokračování mé oblíbené knihy. Chybělo mi pár narážek a postav se Dne trifidů, ale co se dá dělat. Někdo mi měl napsat třetí díl a dokončit celý příběh.
Je to už delší čas, co jsem knihu četl, tak je v pár bodech. Noc trifidů není špatná záležitost, ale oproti původní knize má přesně opačnou křivku kvality, což je hodně špatně. První polovina knihy má všechno, co by člověk mohl chtít. Byl jsem mile překvapen, jakým způsobem autor převedl zápletku minulé knihy do této, aniž by to působilo lacině, nebo příliš samoúčelně. Druhá polovina knihy se brodí jistou béčkovostí. Jako by nebylo co psát a autor spojil dobrý příběh s akční slátaninou. Hlavní záporná postava, a její původ v originální knize, je pak tím nejvyšším klišé, které bych od tak dobrého autora nečekal. Kvůli skvělému začátku hodnotím knihu průměrně, ale s čistým svědomím ji doporučit nemohu.
Od pokračování jsem čekala kompletně nový příběh zasazený hodně mimo původní Den Trifidů. Opak byl pravdou a pokračování je opravdu pokračování. Děj začíná o pár let déle, než končil DT. Autor hezky shrnul předcházející události, krátce ale výstižně, takže kdo nečetl Wyndhama, rychle pochopí, no, a kdo četl, tak malá rekapitulace neuškodí. Poté, co se seznámíme s hlavním hrdinou, jsme vhozeni do víru událostí, kde jedna následuje druhou a dojde na čekané i nečekané zvraty. Děj ubíhá, nenudí a najednou je konec, ani nevíte jak. Jediná výtka, která mě napadá a během čtení mě trochu mrzela, bylo nevyužití zmutovaných Trifidů. Když už je autor nakousl, mohl jim dát mnohem větší prostor. Takhle v příběhu působili jako jedna nepříliš důležitá linka.
Simon Clark předvedl skvěle zpracované pokračování a to v perfektně napsaném stylu J. Wyndhema.
Když jsem začala číst, řekla jsem si, že jazyk Clarkův se velmi podobá Wyndhamovu...hodně mě to začalo bavit, postupně se ale kouzlo vytrácelo a bylo jasné, že jde o jiného autora. Samozřejmě vím, že to je jiný autor, ale vzhledem k námětu jste nuceni srovnávat....Přesto je to důstojně napsané pokračování a rozhodně stojí za to si jej přečíst.
Na Den trifidů to rozhodně nemá :) Ale bylo příjemné usměrnit svou fantazii po přečtení prvního, tak trochu neuzavřeného dílu. Řekla bych, že osnova obou těchto knížek je až příliš podobná, proto jsem na hodnocení druhé knížky trochu ubrala ...
Zajímavé a čtivé pokračování, i když už to nemělo takovou hloubku jako Den trifidů, a bylo to celkově trochu přitažené za vlasy. Ale ráda jsem si početla a i se celkem dobře bavila.
Noc trifidů nezklame. Klasický post-apo románek se vším všudy co k němu patří. Hlavní hrdina, klaďák s názory Václava Havla a naproti němu arciďábel v podobě záporáka, silného jako stehno Sereny Williamsové. Do toho smrtelně jedovaté chodící rostliny, které mají zálusk na ovládnutí Modré planety - všechno umocněné civilazačním úpadkem, smíchané do jednoho poháru, dává čtenáři ochutnat dokonalý koktail, u kterého bude jen a jen spokojeně vrnět. Pokud ještě vezmu v potaz, že jste fanoušci Wyndhemova originálního prvního dílu, tak vás toto pokračování nezklame. Samozřejmě jsou zde i stinné stránky, děj se občas zbytečně vleče a všechno je až moc lineární. Zvratů a nečekaných momentů je poskrovnu a celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že čtu pohádku Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni, kde žádná voda neteče nahoru a nakonec se Stázinka dostane Kubovi za ženu. Podtrženo sečteno: hezkých 80 procent.
Napriek tomu že Noc Trifidu ako pokračovanie Dňa Trifidu napísal iný autor a s pomerne veľkým časovým odstupom, na deji to nie je takmer poznať. Simon Clark ako autor tohoto pokračovania sa svojej úlohy zhostil takmer dokonale. Kontinuita aj tempo príbehu zostali zachované, takisto aj odkaz knihy. Príbeh sa začína odvíjať trochu pomaly a dosť opisne, zato asi od tretiny knihy dej graduje a je pretkaný množstvom akcií a toto trvá až do konca.
Na Zemi zostalo žiť odhadom asi len milión ľudí, ľudstvo opäť začína... Aby ľudstvo prežilo, zostávajú mu na výber vpodstate 2 cesty - rano-demokratická až anarchistická spoločnosť so svojimi neduhmi alebo militantná otrokárska spoločnosť korystiaca zo slepcov a tých slabšich. Alebo existuje aj iná cesta? Ale to všetko je v knižke, kde svet je zahalený zo začiatku do absolútnej tmy a neskôr do červenkastého šera postkatastrofického sveta v ktorom sa masívne rozmnožujú rôzne mutácie inteligentných mäsožravých rastlín zvaných Trifidi a útočia na ľudí. Dávam plný počet bodov.
Trochu slabší než 'Den trifidů', ale na pokračování od jiného autora velmi dobré. Přečtení určitě doporučuju!
Další ze zbytečných dílů. A co mě doopravdy točilo, byly ty klišovatý obraty o lásce a přátelství. Dále pak rostliny, kterým stačilo pár let na to, na co jiné dtruhy potřebovaly tisíce let. Měnily se téměř před očima a přitom nebyly schopné zmodifikovat svůj jed a zatočit s hrstkou indiánů. Rozvleklý začátek a uspěchaný konec.
Jo, jo - tak to jsem si znovu užila čtení, to bylo pro mě stejně vzrušující jako Den Trifidů!
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie eugenika Cena Augusta Derletha sci-fi ostrov Wight postapokalyptické romány
Výborný příběh kvalitou srovnatelný s prvním dílem, což jsem, přiznám se kvůli změně autora nečekala. Naopak jen čekám, kdy si reálné lidstvo vyrobí nějaké reálné "trifidy", kteří se pokusí zničit civilizaci. Při tolika experimentech s viry, bakteriemi, geny a klonováním mi to připadá jen jako otázka času