Tři měsíce v Barceloně

Rada cestujem po európskych mestách a rada v nich nachádzam krásne miesta nepreplnené davmi turistov, bažiacich po typických instagramových momentkách. Táto knižka je plná tipov práve na také miesta. Architektonické zaujímavosti sama rada vyhľadávam a tu ich autor ponúka neúrekom.

Že bych se od knihy nemohla odtrhnout, říct nemohu. Ale musím říct, že se mi líbila a byla pro mě přínosem. Mám velmi ráda Barcelonu, jednou bych se tam chtěla vrátit a tato kniha mi bude určitě velkým poradcem. Upozorňuji, že na konci knihy je QR kód, který vás odkáže na seznam všech popsaných míst v google mapách. Autor má kliku, že jsem si ho náhodou všimla na začátku čtení, jinak bych byla dost naštvaná. Google mapy jsem velmi využívala pro detailnější prohlédnutí míst.

Je to třetí knížka, kterou jsem od A.G. přečetla a tentokrát mě to moc nebavilo. Dost se tady opakuje, v kapitolách odkazuje na to, že více se objektu bude věnovat v jiné kapitole, dost detaily třeba na to, že zábradlí je kulaté nebo hranaté a tam jezdí dobře autíčka, španělské názvy parků, ulic i muzeí jsou dost dlouhé a pro mne to bylo nepřehledné. Určitě bude mít knížka větší přínos těm, kteří se tam chystají nebo už Barcelonu navštívili.
Hodnocení: 159 / 81%

Za měsíc se vydávám do Barcelony, tak budu moci pořádně hodnotit až potom...
Jak autor píše - zde uvedená místa jsou velmi ovlivněna, tím, že poznává zákoutí Barcelony s malým dítětem. Ale myslím si, že i tak jsou inspirativní jak popsané budovy, ulice, tak vlastně i ten přístup jak město a vše kolem pozorovat ...
nespěchat
nejlepší výhled nemusí být z nejvyššího místa
sekundární vlastnost budovy může být pro většinu návštěvníků důležitější než ta primární
vstupujte do veřejně přístupných prostor ...

Knihu jsem přečetl po poutavé přednášce, kde byl Adam Gebrian hostem, jakožto nenáročné čtení. To nemyslím nijak pejorativně, ba naopak. Gebrianova práce s jazykem je docela úsporná, a přesto (nebo právě proto) se jednotlivé texty příjemně čtou, aniž by působily stroze. Příjemnému pocitu pomáhají i pěkné čisté fotografie jednotlivých míst a historky s malým synem a jeho unikátním pohledem na město. Těch by nemuselo být tolik, vzhledem k tomu, že nevedou k nějakým pointám (či jiným výraznějším momentům) a v průběhu knihy člověku mohou začít splývat. Vyloženě zbytečné mi přišla poučení - ty jsou velmi obecné a svoji hloubkou připomínají tipy na načítacích obrazovkách videoher.

Musím přiznat, že na rozdíl od novějšího Lisabonu pro mě, jako pro člověka cestujícího bez dítěte, Gebrianova Barcelova neměla přílišný význam. To není vysloveně špatně, autor sám na tuto skutečnost v úvodu upozorňuje, na úzké zaměření narativu knihy tedy upozorním i já.

Skvělá inspirace pro cestu do Barcelony. :-)

Přečetli jsme, než jsme se vydali na cestu do Barcelony, ačkoli jsme neměli tři měsíce, inspirovali jsme se. Kniha je velmi čtivá a funguje docela dobře i jako průvodce.

Architektuře upřímně řečeno příliš nerozumím a vlastně raději trávím volný čas spíš cestováním v přírodě než ve městech, ale tahle knížka mě přesto z mnoha důvodů bavila, možná i proto, že je prostě úplně jiná než většina knih o cestování a ukazuje Barcelonu přece jen v trochu jiných obrysech než si ji ze svých třech velmi krátkých návštěv pamatuji já. Obecně jsem s postupujícím věkem čím dál větším příznivcem konceptu "slow travel" a v téhle knize mě fascinuje, jak Adam Gebrian dokáže na první pohled leckdy nenápadná místa v tzv. veřejném prostoru svým popisem zatraktivnit a ukázat jejich potenciální význam v souvislostech, v tomto konkrétním případě tedy především v kontextu pobytu v Barceloně s malým dítětem.

Fajn počin- a asi prvýkrát taký počin, aby som mala vôbec chuť ísť do Barcelony. A po tejto knihe mám. Dokonca si namýšľam, že by som si na to trúfla aj s dieťaťom! ;)

Knížku jsem přečetla, protože Barcelonu mám ráda. Moc informací o městě mi nedala. Ale vím, jak jsou řešené široké ulice, líbí se mi, že nemají koše u laviček, ale u přechodů. Místa ale byla vybrána na přeskáčku, chyběla mi nějaká mapa. Ale vím, jak zjistím, kde jsou ve veřejných budovách WC - prohlédnu si požární plánek.

Tři měsíce v Barceloně jsou takovou sbírkou oblíbených míst A. Gebriana a jeho (tehdy dvouletého) syna v Barceloně. Pokud jste tedy rodič, co rád se svým dítětem/dětmi cestuje, můžete tam najít spoustu tipů na pozoruhodná a neprofláknutá místa, kde by se mohlo líbit jak vám, tak dítěti. Ale najdou si tam určitě i své čtenáři, které baví architektura a urbanismus - autor k tomu má spoustu zajímavých postřehů.

Z prvního odstavce by se mohlo zdát, že jsem z knihy nadšená, ale ne, mám pár výtek. Chybělo mi tam víc obrazového materiálu a kniha byla tak halabala strukturovaná - takovému uspořadání by víc slušela forma blogu, to se mi k těmhle 'náhodným postřehům' hodí víc.

Gebrianovo vidění Barcelony je obohacující i z pohodlí domova. Dotkne se vás architektova láska k veřejnému prostoru, jeho vidění, smysl pro detail i vztah k malému synovi. Když se nepoštěstí dost času na Barcelonu, proč nezpomalit a dívat se jeho očima, kdekoli jinde . . . příjemné čtení, ale hodně mi chybělo víc fotek. A jasně, že ta struktura, co píše papada výše!
4/3

Určitě knihu doporučuji každému, kdo se chystá do Barcelony. A to klidně i na jen několik dní, nemusí to být nutně 3 měsíce. Autor díky delšímu pobytu vytipovává nebo určuje místa, která jsou zajímavá nejen na první, ale také na druhý a třetí pohled, upozorňuje na různé dvorky, náměstíčka, výhledy, které běžný návštěvník těžko odhalí. Naopak na známých místech hledá další dimenze, které jsou atmosférické, pocitové, které jsou skryté v nějakém pozoruhodném detailu. Protože ty tři měsíce strávil chozením po Barceloně s malým synkem, je to vhodný seznam nápadů i pro rodiče s dětmi. Ale pozor - není to klasický průvodce, jak sám autor píše. Takže tahle volnost, zpomalení tempa, které kniha nabízí, je výborná.
Každého, kdo chodí do normální práce a utrhne se na jen několikadenní výlet, může rozčilovat, s jakou svobodou si autor chodí po Barceloně a nemá nic na práci, (jen se starat o kluka), zatímco jeho žena tam pracuje. To se to zvolňuje tempo, když autor asi na to má, řeklo by se. To je rovina, která knize trochu ubližuje. Těžko se lze pro každého naladit na takovou svobodomyslnou báječnou plavbu po báječném městě. Moje hlavní výtka však směřuje k formě - kniha ji prostě nemá. Má začátek a konec, pak je zcela náhodně (chronologicky, jak je ty tři měsíce navštěvovali!) vybráno 66 lokalit, a kdyby to někomu nestačilo, ještě další jsou online. Tato naprostá nevázanost ve mně budí dojem, že forma knihy je zbytečná. Je to skvělý blog, webová stránka, instagramový účet, všechno je moc zajímavé a autor má spoustu postřehů a je znalý kontextů architektury, ale jako kniha, která má držet pohromadě nejenom vazbou, je to podle mě škoda papíru.
Přesto se mi to moc líbilo, když na to neuplatňuji ani požadavek cestopisu, ani reportáže, ani čehokoliv, co má formu a někam vede. Tady to nevede nikam. Asi jako propagované svobodné pobývání po městě. Ale - to na to musíte mít ty tři měsíce. A jsme v kruhu.

Knížku jsem si přečetla s radostí, mám moc ráda Španělsko a taky jsem na tohoto „netradičního průvodce“ byla hodně zvědavá. Má krátké kapitoly doplněné řadou krásných fotografií, zavede vás na netradiční místa, autor vám je krásně vykreslí i architektonicky i lidsky, je to opravdu slast pro oči. Ale je pravda, že pokud se do Barcelony nechystáte na nějaký delší čas, tak nemáte šanci doporučené oblasti prozkoumat a tzv. „nasát“ jejich atmosféru. Knížku jsem si užila, navodila mi dobrou náladu a pohladila mě po mé cestovatelské duši. Pokud máte na něco takového chuť, tak můžu doporučit, knížku jsem doslova „slupla“ během jednoho dne.

Pro mě je knížka malý literární poklad. Líbí se mi Gebrianův styl vnímání i psaní. Vyhovuje mi členění do krátkých kapitol a nasávám atmosféru

Líbilo se mi, že autor ukazuje méně známá místa ve městě, ale praktický význam jako průvodce má pro toho, kdo má možnost strávit v Barceloně delší čas.

Barcelonu mám ráda, tak jsem byla na knihu zvědavá. Na malý počet stran má skoro 70kapitol- jsou na 1-4stránky. Je plná zajímavostí, autor píše jak o historii Barcelony, tak hlavně o architektuře. A komentuje skoro každý chodník.. :) prostě píše o detailech, kterých by si spousta lidí nevšimla. Jen těch zážitků se synem je tam minimum. Rozhodně to není špatná kniha, ale jak se nezajímám o architekturu, tak mě moc nenadchla.
Líbilo se mi, kolik bylo v knize fotek, na druhou stranu bych u nich ocenila popisky.

Mě se kniha moc líbila, jistě ocenila bych více fotek (Instagram v současnosti nepoužívám), ale je to do jistý nadhoz pro ty, co se rozhodnou místa skutečně navštívit. Taková ochutnávka.
Pokud si je chcete aspoň mírně prohlédnout nepochybuji, že Google pomůže (alespoň vizuálně).
Taky mě moc baví ta stavařská degenerace, většinou by každý napsal: Je tam nízký strop. a ne stavební výška ale já jsem stavař, já tomu rozumím :)
Jako velmi zajímavé zjištění je, že autor se narodil ve stejný den jako má maminka a tak z zítřejším narozeninám hodně štěstí a zdraví.