Tisíc polibků
Tillie Cole
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/322063/bmid_tisic-polibku-wLE-322063.jpg
4
587
218
„Možná jsme jako ten třešňový květ. Jako padající hvězdy. Možná jsme se milovali příliš moc, příliš mladí a zapláli tak jasně, že musíme zaniknout. Extrémní krása, rychlá smrt.“ Jeden polibek trvá okamžik. Tisíc polibků však může vydržet na celý život. Jeden chlapec, jedna dívka. Pouto mezi nimi je ukováno v jediném okamžiku a střeženo v srdci celou dekádu. Jejich pouto vydrží navždy. Nebo tomu alespoň věří. Když se sedmnáctiletý Rune Kristiansen po dvou letech vrací z rodného Norska do ospalého městečka Blossom Grove v Georgii, kde se v dětství spřátelil s Poppy Litchfieldovou, vrtá mu hlavou pouze jediné: Proč mu dívka, která byla druhou polovinou jeho duše a která mu slíbila, že bude věrně čekat na jeho návrat, přestala před dvěma lety odpovídat na jeho dopisy a telefonáty? Poppyino mlčení zlomilo Runovi srdce. Zatrpkl a zatvrdil se. Když však odhalí pravdu, zároveň zjistí, že ještě větší bolest ho teprve čeká. Samostatný román pro čtenáře od 14 let. Přichystejte si kapesníky.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Yoli (ČR)Originální název:
A Thousand Boy Kisses , 2016
více info...
Přidat komentář
Byl to krásný příběh, jen té lásky bylo už někdy příliš, myslím, že bychom pochopili, jak moc se milují i bez toho, aby to bylo na každé stránce napsáno, někdy i dvakrát...
Některé části byly opravdu krásné (stopy v písku, ples, lampiony), ale jiné bohužel už méně (Runeho chování po návratu, jak jednal s otcem a bratrem, až nepřirozený optimismus atd.), navíc se pořád nedokážu rozhodnout, jestli se mi líbil ten závěr nebo ne...
Největší mínus má ale nakladatelství za zadní obálku, takový neskutečný spoiler, myslím, že nejednomu čtenáři zkazili překvapení, které by se jinak dozvěděl až v třetině knihy :/
Atmosféra celého příběhu je milá, romantická a také melancholická a velmi emotivní. Láska obou postav je čistá, naivní, je to prostě ta úplně první láska, která v nás zanechá tu největší stopu. Je to hrozně krásné sledovat nejprve jejich bezstarostnost a pak ten přerod z dětství do dospělosti. Je však pravda, že na to, že když se Rune vrátil z Norska, tak jim oběma bylo sedmnáct let, chovali se na jejich věk moc racionálně a já mívala problém jim to chování občas věřit. Možná to byl taky důvod, proč mě kniha nedokázala rozbrečet.
kniha mi připoměla něco jako čistou představu o zamilovanosti a prvních láskách, uplně mě to vrátila zpět do doby, kdy by člověk udělal cokoli pro druhého a kdyby mohl, tak by za něho i dýchal.
Tato knížka si získala mé srdce - hlavně díky Runemu, který je neskutečný ♥. Ano, je to snad až přehnané, dost možná i nereálné - ale není pěkné se v deštivém počasí zasnít, odpoutat se od reality a ponořit se do světa fantazie a velké lásky?
Úžasná knížka! Velmi čtivá, rozbrečela mě...život je krátký a je potřeba si užít každý den jakoby byl poslední...
"Měsíční paprsky v srdci a v úsměvu slunce"
Tisíc polibků byla úžasná knížka. Rozbrečela mě, rozesmála a tak trochu změnila můj pohled na svět. Díky ní se teď snažím víc si život užívat. Jsem ráda, že nebyla tlustší, protože některé věci se lehce opakovaly a příběh byl poměrně jednoduchý. Přesto to bylo skvělé čtení a určitě doporučuji.
Pozor, spoiler!
O téhle knize jsem slyšela samé superlativy. Knihu jsem tedy zakoupila a začala číst. Po chvíli jsem se koukla na zadní stranu knihy a podle anotace jsem si řekla: To nevypadá dobře. Čtu a čtu, a najednou si říkám, někdo okopíroval z mojí hlavy mého vysněného muže. Jak se příběh chýlil ke konci, trochu to začalo drhnout, ale i tak moc pěkná kniha. ALE: Ten konec, jako vážně? To si nikdo, a už vůbec Rune, nezaslouží. Jdu si pro další kapesníky a chci film. I když je to sladkobolná růžová knihovna, kterou drsní muži a lepé intelektuálky pohrdají. Howgh!
Nooo, jak to jen...nebrečela jsem, ani trošku. Nevím, jestli to může být tím, že jsem četla už Hvězdy nám nepřály (a tato knížka mě teda dostala a rozbrečela) nebo proto, že mi řada těch věcí přišla až absurdní, fakt nevím. Řada lidí přikládá této knize velkou váhu, ale za mě teda ne-e, samozřejmě krásná, milá, romantická, smutná, dobře se četla, ale někdy mi to přišlo až úsměvné jak strašně "obří" ta láska dvou 17letých byla, neříkám, že nemůže být, to ne, ale toto bylo až opravdu absurdní.
Knihu jsem si užila a konec jsem emocionálně nezvládla :D
Bylo to opravdu krásné čtení. Na mě moc přeslazené a upovídané. Posledních 100 stran jsem si užila asi nejvíc. A konec byla pak velká opakovačka, kde se dělo dokola to samé. Opravdu jsem si oblíbila hlavní postavy. Co mě ale štvalo, bylo, jak se Rune choval ke své rodině.
Rozkaz zněl jasně, napsat knihu, která vás rozpláče. Autorka v tomto případě tlačila až moc na pilu. Ze začátku jsem byla nadšená, ale s postupujícím koncem jsem přeskakovala víc a víc stránek. Neustále se opakující fráze a pukající srdce téměř každé stránce u mě nakonec vyvolávali jiné pocity než ty dojímavé...
Bylo to čtivé, uslzené a vlastně se to dalo čekat. Přirovnala bych k Nezapomenutelné cestě od Sparkse tím plněním přání, pak PS: I love you od Ahern těmi dopisy po smrti manžela a Hvězdy nám nepřály od Greena tou rakovinou u mladých. Mělo to spoustu hezkých myšlenek, dvě spřízněné duše a lásku s velkým L. Mám výhrady, ale to tu nechci spoilerovat :)
"Měsíční paprsky v srdci a v úsměvu slunce."
Kniha je čtivá, děj zajímavý. Na můj vkus je však až moc přeslazený a hlavní hrdinové se na svůj věk chovali nereálně dospěle. Kdyby jim bylo o pár (desítek) let víc, byl by pro mne celý příběh uvěřitelnější..
Kniha, o ktorú som doslova zakopávala na každom kroku, ma nakoniec dostihla. A tak som ju otvorila a nechala sa príbehom pohltiť...
Keď nazerám na príbeh ako celok, musím uznať, že bol čtivý a určite nezanechal jedno oko suché, no vadili mi zdĺhavé popisy vzájomných pohľadov do očí, popisy dotykov a filozofických a vrelú lásku popisujúcich dialógov ťahajúcich sa cez x strán. Mám len ja pocit, že hlavní hrdinovia celých cez 300strán prežívali iba svoju lásku a nežili bežný život teenagera, ktorí majú domáce povinnosti, kamarátov, záľuby alebo učenie do školy? Keďže som čítala knihu v originále, mohla som si ju dávkovať v rozumných množstvách, bohužiaľ som mala nutkanie ju niekoľkokrát odložiť. Nakoniec som ale dospela k úspešnému koncu, ktorý prekvapil. Myslím, že by postačilo, keby autorka zakončila príbeh tak, ako sme všetci očakávali, no ona tam vtlačila happyend, ktorý sa mi zdal už prehnaný a mohla si ho odpustiť.
Každopádne tým, ktorí si chcú oddýchnuť pri niečom sladkom, knihu odporúčam. Verím, že si svojich nadšených čitateľov nájde
No, dlouho jsem v knihkupectvi vahala, jestli si tu knizku vzit nebo ne.. Na prstech nespocitam, kolikrat mi skoncila v kosiku a zase zpet na polici. Naprosto presne jsem totiz tusila, co me ceka. Zlomene srdce. To se ovsem s realitou neda ani v nejmensim porovnat. Nepamatuji si na knihu, kterou bych doslova probrecela od zacatku do konce. Nicmene, tady je. Z literarniho hlediska naprosto obdivuji tu bolest, kterou autorka dokazala vyjadrit. Takze ano, kniha dokonala.. Ale pripravte se na to, ze to bude bolet jako cert, jeste ted to roztristene srdce skladam dohromady. Navic pokud jste o nekoho blizkeho prisli, muzete cekat, ze se to vrati. Tisickrat hur. Jsem trosku rozpolcena, jestli knihu doporucit dal. Je dobra, clovek si uvedomi, co vsechno vlastne ma, ale to zoufalstvi.. Stoji to za to? Mozna by se melo zacit psat o hezcich vecech.. Spatnych veci je vsude kolem dost.
Vsude jsem na knihu videla kladne recenze a ac jiz nejsem v cilove skupine, zajimala me a zaujala me hlavne i obalka. Ti, kteri nekoho blizkeho ztratili, chapou proc prvni slzy prichazeji se zminenou 17 strankou. Take me to ihned dojalo. Celkove byla knizka hezka, ale chvilkama jsem si rikala, ze je tam te sladkosti az presprilis. Brala jsem knizku i jako ponauceni do zivota. Je tam plno silnych momentu, pri kterych Vam dojde, ze opravdu nema cenu resit nesmysly, ale radeji vnimat krasne malickosti kolem sebe, at uz z prirody ci od nekoho blizkeho. Nebrat krasna slova automaticky, ale zamyslet se nad nimi a vychutnat si je. Vychutnat si opravdu kazdy krasny okamzik, ve kterem se citime nadherne. Myslim, ze pokud ctenari vnimaji i tuto podstatu z te knihy, bude se libit.
Pane bože to byla tak krásná kniha. Nikdy jsem se u žádné knihy nerozbrečela až na tuhle. Zamilovala jsem si ji hned na druhé stránce. Prožívala jsem to s Poppy a Runem. Doufám že autorka napíše další nejakou takovouhle knihu. Přemýšlím ze si knihu přečtu znovu. Srdce mi málem puklo.
Měsíční paprsky v srdci a v úsměvu slunce
První slzy už na straně 17 ... uffff ... a pak další a další a další...a konec jsem sotva dočetla jak jsem přes slzy neviděla (přiznám se, že si mohli odpustit ten úplný závěr - poslední dvě stránky, ten už mi přišel dost zatažený za vlasy... ale ok)
Je to krásný příběh plný lásky, citu, porozumění, boje dětí proti rodičům, ztracená a nalezená láska, přátelství spolužáků... Je to romantika každým coulem. Je to spíš young adult čtení, ale i tak jsem si jí moc chtěla přečíst a nelituji. Nelituji ani jedné minuty, kterou jsem strávila s touto knihou.
Také nepatřím do cílové věkové skupiny. Ale jsem romantik celým srdcem. Kapesník jsem potřebovala až od 311 stránky. V této knize je úžasně popsán pohled na smrt. Úplně s ním souhlasím a už dávno se smrti nebojím. Vracíme se všichni domů. "Měsíční paprsky v srdci a v úsměvu slunce." Knihu každopádně doporučuji.
tahle knížka byla pro mě neuvěřitelná a já od té doby nejsem schopná přečíst jinou knihu, protože ona ve mě pořád zanechala stopu.
pokud aspoň trochu uvažuješ o přečtení této knihy a rozhodl jsi se si ještě před koupí, přečíst názory lidí, já jí určitě doporučuji.
nikdy jsem nečetla lepší knihu než Tisíc polibků, Rune a Poppy vás chytnou za srdce.
Štítky knihy
nemoci první láska rodinné vztahy pro dospívající mládež (young adult)
Tisíc polibkůKniha Tisíc polibků je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 741x |
| Čtenářské výzvě | 71x |
| Doporučených | 92x |
| Knihotéce | 346x |
| Chystám se číst | 417x |
| Chci si koupit | 124x |
| dalších seznamech | 10x |
I mé srdce téměř puklo. Myslím, že více jsem brečela jen u "Psího poslání" a srovnatelné emoce ve mně vyvolala kniha "Všechny malé zázraky" od J. Niven.
Nemám moc co dodávat. Navěky. Troufám si tvrdit, že je to přesně ta kniha, která si najde místo ve Vašem srdci a už ho neopustí.