Tichá pošta
Jiří Stránský
Čtyři povídky známého českého prozaika se odehrávají za druhé světové války, v padesátých letech dvacátého století a v současnosti. V titulní novele Tichá pošta české i německé děti ze Sudet zachraňují na konci 2. světové války zraněného francouzského partyzána. Novely Zelenolhotská Venuše a Piknik se odehrávají v současnosti, ale připomínají - každá po svém - osudy politických vězňů z padesátých let, Stránského nejvlastnější téma. Nezdůrazňují však jejich křivdy a utrpení, ale přátelství a soudržnost, díky nimž dokázali onu hrůznou dobu přežít. Závěrečná novela Rozhovor přináší skoro detektivní příběh z padesátých let 20. století z obce, kde i přes ostře střeženou železnou oponu pokračovalo pašování lidí přes hranice. ... celý text
Přidat komentář
Ta víra v lidi, ten poučený optimismus, stejně jako věcnost a smysl pro atmosféru mě fascinují - přestože mě čtení této útlé knížky z poloviny vůbec nebavilo. Velmi souhlasím s komentářem Kakho-Ota stran povídky Piknik, Rozhovor jsem spíš prolistovala. Ale Tichá pošta byla skvělá a Zelenolhotská Venuše jakbysmet.
Zdlouhavá povídka Piknik mě vůbec nebavila a měl jsem co dělat, abych jí dočetl. Stejnojmenný film je mnohem lepší, poněvadž obsahuje linku, která v povídce chybí (jeden z muklů byl v padesátých letech na lágru udavačem a kamarádi-muklové to zjistí až během pikniku okolo roku 2000). Povídka Tichá pošta nebyla špatná, ale více se mi líbily povídky Zelenolhotská Venuše a Rozhovor. Ty hodnotím čtyřmi hvězdičkami, Tichou poštu třemi a Piknik slabými dvěmi. Celkově vychází hodnocení na tři hvězdičky.
Občas je třeba si něco takového přečíst a uvědomit si, že svoboda není jen nějaké heslo z volebních letáků. Bereme ji jako samozřejmost a zapomínáme, co to s lidmi dělá, když svoboda chybí.
Povídky opravdu stojí za to si přečíst. Hodně se mi líbila úvodní Tichá pošta. Taky mi přijde fajn, že se osoby v povídkách jsou provázané a najdete je i v jiných spisech pana Stránského.
Jedna přenádherná česká kniha
Občas se to poštěstí a vy z naprosto obyčejné záležitosti získáte neskutečný zážitek. Přesně tak to mám já s touhle knihou. Koupil jsem ji tehdy za směšných 50 korun na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě a vlastně jsem si ji koupil jen proto, aby mě s ní už neotravovala neodbytná prodavačka. Kupodivu jsem při jejím čtení prožil nebývale skvělý kulturní zážitek.
Sečteno podtrženo tato kniha mě naprosto dostala. Při čtení jsem z ní cítil tolik lidskosti, pravdy a boje za pravdu až jsem tomu nemohl uvěřit. Neskutečně precizně sepsaná kniha na které je vidět, že si na ní autor dal záležet. Je na ní prostě vidět, že si s ní autor vyhrál a neplácal slova jedno vedlo druhého, jen aby měl prostě nějaký text. Na knize je zároveň krásné a mrazivé právě ta její uvěřitelnost. Co také velice rád kvituji jsou skvěle popsané postavy.
V dnešní době čteme převážně cizí autory a možná je to škoda a tak někdy zkuste i českého autora. Já to takhle zkusil s panem Stránským a z Tiché pošty se vyklubala jedna z mých nejoblíbenějších knih.
Část díla
Autorovy další knížky
| 2006 |  Zdivočelá země / Aukce |
| 1991 | Zdivočelá země |
| 1998 | Štěstí (10 povídek) |
| 2013 |  Balada o pilotovi |
| 2004 | Tichá pošta |
Kniha Tichá pošta je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 27x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 29x |
| Chystám se číst | 22x |
| Chci si koupit | 2x |
| dalších seznamech | 1x |
Určitě nejlepší povídka byla s názvem Tichá pošta, u ostatních povídek jsem měla maličko pocit, že se ztrácím. Bylo to psané, jako bych všechny postavy už dávno znala a já jen naskakuji do rozjetého vlaku. Později jsem pochopila, že takto byla napsaná i Aukce, ale u té bylo dostatek času si na postavy zvyknout, to povídky vzhledem k délce moc neumožní.
Z toho důvodu dávám pouze 3*/5