Balada o pilotovi

13.12.2023

Tak tato kniha se mi teda moc dobře nečetla. Příběh se ztrácí v krátkých odbočkách a místo, aby napětí gradovalo, tak k závěru tak nějak doklopýtáme a jsme rádi, že kniha není delší. Možná kdybych si dal tu práci ještě jednou, našel si čas a v klidu ji celou přelouskal, byl by zážitek jiný, ale do toho se mi už nechce.

20.09.2022

Posloucháno jako audiokniha. Nemůžu se ubránit dojmu, že film je lepší i když to tak často nebývá.

21.03.2022

,,V každé válce umírají lidé. Ale oni nemysleli na to, jak zahynout. Mysleli na to, jak se nedat."

Příběh muže, jehož smyslem života bylo létání.
Příběh elitního dopravního pilota RAF, pro něhož Holandsko znamenalo po válce bezpečí.
Příběh muže, kterého dohnala minulost. Člověk míní, NKVD mění.

Příběh o nelehké době, v které si válkou vyčerpaná země ,, zdivočele" zvykala na podivné praktiky nejenom ,,přátel" z východu.

Moje pocity: Chaotičnost a zmatenost na začátku příběhu. Trpkost, smutek na konci.
Vztek přetrvává.

P.S.: Pravda byla vyslovena, je tedy čas na odpuštění...?

Audiokniha: jednoduše, přirozeně vcítěně, navzdory ostrému ,,S" podmanivě čte Luděk Munzar

18.03.2022

Posloucháno jako audiokniha - zajímavé.
Film jsem zatím neviděla, ale určitě zhlédnu.

11.06.2019

Většina komentářů vystihuje i moje dojmy z knihy. A pro ty, kteří mají rádi filmová zpracování - Balada o pilotovi se myslím hodně povedla.

09.04.2019

Emil Balík byl tchánem pana spisovatele Jiřího Stránského, který v 50.letech sdílel jako MUKL vězení s jeho kolegy - letci RAF… Osudy statečných lidí se až neuvěřitelně prolínají ve víru dějin…

25.03.2019

Kniha se mi velmi dobře četla. Jenom si myslím, že takto zajímavý příběh mohl pan Stránský popsat na více stránkách. Romány o Maděrovi (Zdivočelá země, Aukce) považuji za výrazně lepší počin spisovatele Stránského.

03.02.2019

Pilot, ktery letal v Britanii se stava po valce nepohodlnym. Pribeh podle skutecne udalosti, dobre napsany, objektivni pohled na politicke udalosti. V knize se promita i osobni zivot, dobre se cetlo.

10.01.2018

Vánoční dárek, který jsem tak trochu čekal, protože jsem si o něj řekl. Dojmy z knihy jsou rozporuplné- dostává mě do kolen, jak na tuhle dobu všichni ( i moji vrstevníci) zapomněli a tak hurá do demokracie a po nás potopa. A vše minulé zapomenuto - přesně to vystihl komentář pode mnou chamyl- je dobře, že pan Stránský na naší " zdivočelou zemi " nenechává zapomenout.

30.03.2017

Civilní příběh o lidech a událostech o kterých jsme neměli nic vědět a o kterých mnozí (stále) ani vědět nechtějí. Pod vlivem svých osobních zkušeností věnuje Jiří Stránský těmto tématům prakticky celou tvorbu a je dobře, že na naši "zdivočelou zemi" nedává zapomenout. Tato krátká balada je pouze jedním ze střípků naší historie a autorův epilog jí navíc zasazuje do zajímavých reálií.

03.04.2015

Krátká povídka vyprávěná tak trochu mezi řádky... Ale trpělivý čtenář, který těch pár slůvek vydrží a dočte až na konec, je odměněn nejen napínavým závěrem, ale i zajímavým epilogem, který se týká osobně samotného autora... Na to už jsme u pana Stránského tak trochu zvyklí a právě proto, že píše o reálných věcech, které se skutečně staly, si jeho knížky vždycky moc ráda přečtu...
U mě dobrý, takže tentokrát za 3:-)

18.06.2014

Jsem ráda za každý takový příběh, který vypráví o "obyčejných lidech" a na jejich osudech ukazuje "jak to všechno tenkrát bylo". Myslím, že to člověku dá víc, než sebeobsáhlejší encyklopedie.

05.06.2014

Další z knížek, které stojí za to číst.
Nejvíc mě rozčiluje, že když už chtěli hlavního hrdinu zlikvidovat, muselo s ním umřít dalších skoro patnáct lidí.

25.12.2013

Knihu jsem přečetl jedním dechem. Příběh správně graduje, ukazuje,
jak je důležité studovat archivy. Dle mého názoru asi nejlepší kniha Jiřího
Stránského.

26.09.2013

Kniha mě dost zklamala, všechno tam bylo spíš jen v náznacích, jednotlivé linie nebyly pořádně dotažené do konce nebo spíš do hloubky. Na tak malém množství stránek asi člověk těžko může čekat druhou Zdivočelou zemi, ale i přesto se dal příběh určitě zachytit jinak a hlouběji. Pro ty, kdo o této době již něco četli, viděli nebo se učili, byl závěr vcelku předvídatelný, takže ani na konci se žádné překvapení nekonalo, ikdyž to opět bylo nedotažené v souvislosti s jeho rodinou.

28.06.2013

Knihu jsem i přes těžkopádný styl přečetl. Naštěstí, protože posledních cca 5 stran (včetně epilogu) dává předchozímu mozaikovitému vyprávění trošku smysl. Jiří Stránský se inspiroval přímo příběhem ze svého nejbližšího okolí, ovšem volí způsob vyprávění, který mi jako čtenáři vadil.
Podobně jako v Oblouku jsem měl dojem, že mi někdo vypráví o TOM hrdinovi a TĚCH jeho příbuzných, který v TÉ chvíli má kvůli TOMU režimu TY problémy, ale TY potíže měl už v TĚCH válečných letech.
Slovní zásoba průměrná, množství zájmen je až neúnosné, ovšem ještě větší potíž mi činily některé větné konstrukce: "Brzy se z toho vlastně stalo cosi jako stolní hra, které se mohl účastnit každý, kdo přišel a byl jen trochu zvědavý, a zvlášť ti, co věděli, že ten pán, co kreslí ty lodě a tlustou tužkou obkresluje Afriku a kolem ní rýsuje čáru, co vedla od Port Saidu do Bombaje a z Bombaje Arabským mořem a Indickým oceánem směrem na keňskou Mombasu na východním pobřeží Afriky a pak dolů na jih, pořád na jih, je jeden z těch letců, co za války bránili Británii a kterému se říkalo milionář, podle milionu kilometrů nalítaných už před válkou, který vozil prezidenta Beneše a snad i Winstona Churchilla, ale to vlastně nikdo neví, protože tyhle lety byly pokaždé strašně utajené a nikdo nikdy nesměl vědět, ani posádka ne - jen její šéfpilot, tenhle pan Emil Malík, který teď dělá taky šéfpilota u Československých aerolinií."