Tichá bolesť
Táňa Keleová-Vasilková
Milena, učiteľka materskej škôlky, ktorá je práve na materskej dovolenke, si vždy o sebe myslela, že je len taká „obyčajná". Rovnaké boli aj jej dievčenské sny - túžila stretnúť muža, s ktorým by sa mohla deliť o starosti i radosti všedného života, mala svoju vlastnú domácnosť a deti. Ich smiech by zapĺňal kúty novučičkého bytu. To všetko sa jej aj splnilo. Obrázok puzzle sa začal rúcať v čase, keď manžel prišiel o prácu. Rodina musela zápasiť s každou korunou. Milenin malý súkromný svet začal gniaviť nedostatok... a ničivé hádky. No čoskoro zistila, že to nie je najboľavejšie, čo jej osud nadelil...... celý text
Romány Pro ženy Literatura slovenská
Vydáno: 2004 , Ikar (SK)Originální název:
Tichá bolesť , 2004
více info...
Přidat komentář
Dlouho jsem neměla takové pocity jako podočtení této knihy. Tichá bolest si jednoznačně svůj trefný název zaslouží. Protože tichou bolest jsem po čas celého čtení prociťovala i já sama.
Čtení je náročnější, dostáváme se do velmi neveselého a pochmurného příběhu. Milena, ačkoliv se zpočátku zdá, že má bezproblémový život se dostane do situace, kterou by nechtěl zažít nikdo z nás hádky, bolest, emocionální samota. A do toho manžel, který pro ni, dle mého názoru, absolutně neměl pochopení. Nesčetněkrát jsem kvetla z jeho chování a toužila do příběhu vstoupit a vše mu hezky vysvětlit za Milenu!
Příběh je napsaný opravdu poutavou formou a myslím si, že necelých 300 stran budete mít, stejně jako já sama, přečteno během chvilky.
Ačkoliv, jak jsem psala, se nejedná o jednoduché čtení, tak Vám musím knihu doporučit všemi deseti. Sama po dočtení pochybuji, že na tento příběh někdy zapomenu.
Když jsem si četla anotaci této knihy, měla jsem určitou představu, jaká by to tragédie mohla být, ale byla jsem vedle jak ta jedle. Naprosto vůbec jsem nečekala toto téma, o to více jsem potěšena, byť čtení této knihy tentokráte vůbec nebylo odpočinkové, byl to velice smutný příběh. Ale mám i nějakou výtku, myslím si, že kdyby poslední třetinu knihy autorka pojmula trochu jinak, bylo by to všechno uvěřitelnější a reálnější.
Nicméně četlo se to krásně, je to přesně ta Táňa Keleová-Vasilková, jak ji máme s mamkou rády. Dokázala ve mně vzbudit spoustu emocí, radost, smutek, bolest, vztek nejen nad tím, co se Mileně stalo, ale strašným způsobem mě tam vysírala její matka a kamarádka Patricie. Ty dvě se teda autorce povedly.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Tichá bolest je mým prvním čtenářským setkáním s tvorbou Táňi Keleové Vasilkové.
Vypráví o manželském páru Mileně a Michalovi, kteří spolu vychovávají dvě malé děti a až na nějaké drobné partnerské neshody žijí vcelku spokojeným životem. Jenže Michal přijde o práci a před Milenou náhle vyvstává řada existenčních nejistot. A co víc, osud pro ni připraví velmi bolestnou zkušenost, která do velké míry ovlivní její dosavadní život.
Tempo příběhu je pomalé. Sledujete každodennost jedné rodiny a vnímáte vnitřní rozpoložení hlavní hrdinky. Možná se dokonce neubráníte srovnávání. Já se v některých momentech a pocitech poznala. A bylo vcelku zajímavý podívat se na všechno zvenku, trochu jinýma očima. Na druhou stranu po přečtení první kapitoly jsem zvažovala, že knihu odložím. Jediné, co mi běželo hlavou, byla otázka Opravdu to tam muselo být?
Začetla jsem se později, než jsem původně čekala. A možná to tak bylo správně. Pomohlo mi to lépe vstřebat vývoj hlavní hrdinky, pochopit ji a prožít s ní všechno až do konce.
Tichá bolest je příběhem, který na první pohled nijak výrazně nevybočuje. I tak dokázal zarezonovat na těch správných místech a zanechal ve mně spoustu dojmů.
Knížku můžu určitě doporučit. Doufám, že se vám bude líbit, a i vy si v ní najdete to svoje :)
Hodnotím 3,5 */ 5* a ráda si přečtu něco dalšího :)
Milena je úplně běžná žena, která miluje malé dětičky a proto pracuje jako učitelka v mateřské škole. V současné době je ale na mateřské dovolené a užívá si chvíle se svými dvěma dětmi. S manželem mají krásný a harmonický vztah, nedávno dodělali rekonstrukci části bytu a Milena je prostě šťastná, jak skvěle se jim vede. Do doby, než manžel ztratí práci, protože podnik ve kterém pracoval, zkrachuje. Milena věří tomu, že si Michal najde rychle novou práci, ale tomu se pobyt doma docela zalíbil....a tak míjejí dny a týdny a Michal je stále doma, peníze dávno došly a Milena se ocitá v neskutečném stresu. Klidná atmosféra je pryč, přibývá hádek a výčitek. Milena proto začne chodit na brigádu, aby se alespoň částečně postarala o rodinný rozpočet a doufá, že tohle Michala nakopne k tomu, aby se začal starat i on. Milena uklízí po večerech v jedné ordinaci a její dny jsou najednou velice hektické. Zjišťuje, že manžel není ten typ muže, který by se dokázal postarat a psychicky jí to ubíjí. Začíná k němu cítit až odpor. Jednoho večera při návratu domů se jí ale přihodí něco, co její život naprosto překope a život celé její rodiny se změní tak, jak si nikdy nepřála.
Autorka mě dokázala od prvních písmenek do příběhu vtáhnout. Milena mi byla chvílemi sympatická, chvílemi jsem kroutila očima, pak je měla plné slz a ve výsledku jsem jí fandila. Byla houževnatá, přesto si toho naložila na moje gusto strašně moc a divím se, že vše tak ustála. Říká se, že ženy toho vydrží víc jak kůň. Neměla ani nikoho v blízkém okolí,komu by se svěřila nebo vybrečela na rameni. Její kamaráda, mimochodem člověk s kterým bych já osobně absolutně nevyšla, uměla mluvit jen a pouze o sobě a chlubit se co vše má. I přesto, že věděla, že její kamarádka je v obrovských potížích. Rodiče, hlavně maminka generál zasypávala Milenu svými problémy a její přehlížela a nebo nevhodně komentovala. A tak Milena věděla, že nezbývá nic jiného než se zapřít a postarat se sama, aby se odrazila ode dna.
Nechtěla jsem, aby vše skončilo tak, jak skončilo. Ani nevím proč, ale prostě jsem tomu závěru tak úplně nevěřila a hlavně si myslím, že to co Milena celé ty měsíce dokázala utajit, by v realitě nešlo, už jen proto,že měla dcerku docela rozumbradu. Přesto jsou v knize popsané životní situace, které může zažívat kdokoli z nás.
zapalte si svíčku nebo krb a otevřete nový román Táni Keleové a vlastně máte krásnou a milou náplň na několik večerů. Milena, maminka na mateřské si musí sáhnout na dno, aby vyšla po traumatických zážitcích silnější a vyrovnanější. Tak by to mělo být i v životě, tak si to pojďme chvíli myslet .... :-)
Opět nádherná knížka, která odkryla i velmi depresivní téma, ovšem i přesto krásný rodinný příběh. Moje oblíbená autorka opět nezklamala!
Těším se má další a další knížky, zatím mi v češtině neunikla ani jedna.
Knihy Táni Keleové-Vasilkové se dobře čtou,jsou o problémech žen.Tentokrát si to hl.hrdinka svým postojem hodně zkomplikovala.
Knihu jsem objevila u tchýně , autorku jsem předtím neznala, ale ráda si přečtu další knihu. Líbilo se mi to.
Hlavní hrdinka Milena o sobě říká, že je obyčejná ženská a má obyčejné sny. Chce hodného manžela, krásné děti a spokojené manželství. To všechno se jí plní, ale jen do té doby, než manžel přijde o práci a oni musí obrátit každou korunu. V životě se však dějí i horší věci a jedna taková Milenu bohužel potká.
Už dlouhou dobu jsem si od autorky chtěla něco přečíst, jelikož je to velice plodná autorka, její knihy na mě často někde vyskočí. Tato mě navíc zaujala svou anotací, protože o těžkých lidských osudech a životech čtu moc ráda. Bohužel, moje první setkání je zároveň i posledním, neboť jsme se s autorkou vůbec nepotkaly.
Postavy pro mě byly nesympatické, žádná z nich není moje krevní skupina, nedokázala jsem se do nich vžít. Milena byla ufňukaná ženská, na druhou stranu byla v tolika věcech až tak dobrá, že mi přišlo, že to ani nemůže být jedna a ta samá osoba.
Ze začátku byl příběh zdlouhavý, opakovalo se tam stále to samé. Asi ve třetině přišel zvrat, který jsem rozhodně nečekala, zaujalo mě to, ale bohužel později z toho byly jen myšlenky typu: co by, kdyby. Celkově to vážné téma pro mě bylo málo uvěřitelné.
Autorka si své čtenáře rozhodně najde (a našla!), její knihy jsou chválené, jsou ze života, spousta čtenářů se v příbězích najde. Já to bohužel nejsem, další autorčinu knihu rozhodně zkoušet nebudu.
2,5*/5*