Ti, kterým se narodíš

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Když se mladým manželům narodí dcera, nemají ponětí o tom, že jim zároveň do rodiny přibyla i malá glosátorka jejich každodenních radostí a strastí. Očima dítěte, které svět kolem sebe komentuje vyspělým vnitřním hlasem, nahlížíme na životy dvou lidí, kteří žijí spolu, a přesto každý sám. Tehdy ještě netuší, že o devatenáct let později bude v tom velkém světě, kde jí dřív všechno připadalo tak okouzlující, stejně ztracená jako její rodiče. V poutavé novele autorka nevšedním způsobem nahlíží na všední problémy nás všech a vtipně vypráví o hledání sebe sama, stereotypech, snech, o rodičích a jejich dětech....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445894/big_ti-kterym-se-narodis-PNx-445894.jpg 3.432
Nahrávám...

Komentáře (20)

Kniha Ti, kterým se narodíš

Sigurd_Lesandi
07. listopadu

Kniha se skládá ze 3 částí. První vyprávěná batoletem, jak vám řekne anotace. Druhou vypráví kluk, co o 19 let později s hrdinkou randí a třetí, ve které vypráví sestra hrdiny z druhé části o své krušné pubertě.
První část se mi moc líbila. Byla vtipná, milá a hezky napsaná. Působí, jako by byla vyprávěna dospělou osobou, ale stále očima dítěte.
Druhá byla nejslabší. Humor zmizel, a nezůstalo tak nic poutavého. Nápad zaměřit se na utváření charakteru dospívajícího kluka není špatný, ale nefungovalo to. O postavách se nic pořádného nedozvíme, takže je vše jen povrchové a za mě nudné.
Poslední část už byla lepší. Četla se lépe a postava byla propracovanější. Bohužel se příjemná vlna humoru nevrátila.
Je velká škoda, že se autorka od první části tak silně odchýlila. Humor mě bavil a hrdinka byla povedená. Kdyby celou knihu věnovala jen jí, bylo by to lepší.
Jedná se o obyčejnou knihu se zajímavým nápadem, ale nic vám nedá. Pokud vás mine, o nic nepřijdete.

Jajiinka
05. října

Hodnocení 3⭐/5⭐

Začátek a první ze tří příběhů byl povedený, zábavný a svěží. I když samozřejmě vyprávění skrz oči novorozeně bylo trochu přitažené za vlasy, ale bavila jsem se. Další dva příběhy mě až tak nenadchly i když se zajímavě prolínaly. Naprosto chápu myšlenku této knihy, ale musím přiznat, že žádnou postavu jsem si moc neoblíbila. Mají chyby, ale ono to tak prostě má být, člověk je plný chyb. Tato kniha úplně přesně ukazovala chování moderní společnosti a také jak se chováme sami ke svým nejbližším. Jak jsme lehce ovlivnitelní a snažíme se před veřejností vypadat nejlépe jak jde. A ono to jde, ale je to protkané pavučinou lží všech postav. Je to o manipulaci a ústupcích, je o moci a slabosti. Je to taková 160 stránková jednohubka, která je za chvíli přečtená, ale nějak extra nezaujme ani neurazí. Každopádně se mi líbí poselství, které tato kniha nese (alespoň pro mě) jaký vliv má narození dítěte do bezdětné rodiny. Vliv chování rodičů a jejich výchova a pohled na svět. Jako odpočinková a relaxační kniha super.


Slepýš24
28. července

První část mě opravdu hodně bavila a měla jsem ji za chvíli přečtenou. Bohužel ty zbylé dvě části už tak skvělé nebyly. Asi hlavně kvůli hrdinům. Z roztomilého miminka se stala taková nesympatická persona, které je snad všechno lhostejné, její kluk byl takový nezajímavý a se sestrou zmiňovaného jsem se moc neztotožnila. Otcové hlavních postav byli neskuteční ****, co jen ponižovali svoje manželky.

Nejvíc mě u knížek této autorky mrzí, že nemají žádné vyvrcholení. Na konci (ani nikde jinde) se nestane nic, na co bych si třeba za týden vzpomněla. Tady byla aspoň taková malá snaha o "šokující odhalení", ale i tak nic moc.

Co čtenáře ovšem nutí číst dál a dál, je to, že kniha je čtivě napsaná, má jen 156 stran a skládá se z krátkých kapitol.

Také jsem ráda, že se mluva postav aspoň trošku lišila, že všichni nemluvili úplně stejně.

myšpa
13. července

První část nejlepší, kniha se mi líbila.

LenkaV.1
05. července

Jak už tu zaznělo, jde trochu o "slepenec" několika kapitol. Bavila mě v podstatě jen první část, vtipně psána pohledem plodu, novorozence, batolete. V dalších se sem tam doplnily informace, načrtnuté v první části, ale jinak už to pro mne bylo nezáživné čtení... A román to tedy není zcela určitě.

Knihomedvěd
05. května

Na začátek asi musím říct, že jsem od toho čekala trochu víc. Kniha byla rozdělená na tři části, první se mi docela líbila, bylo vtipné číst z pohledu malého dítěte, ale ostatní mě už tolik nebavily. Myslela jsem, že bude z pohledu dítěte vyprávěná celá kniha, ale po chvilce se to useklo. Další část byla o nějakém muži a třetí část, jak jsem si domyslela, o jeho sestře. Děj nebyl nijak zvlášť zajímavý, vlastně se tam nic moc nedělo, jenom jsme nahlíželi do jednotlivých životů.
Ale nejdivnější na knize bylo, že se tam vůbec nepoužívaly jména. Za celou dobu jsem nezjistila, jak se hrdinové jmenují, když chtěla ta dívka pojmenovat svého přítele, řekla "ten můj" a jediný, kdo se oslovoval jménem byla paní Smejkalová. Jinak mi byly postavy docela nesympatické a za těch pár stránek jsem je nemohla ani více poznat.
Nakonec bych tuto knihu zhodnotila spíše záporně, protože nevím, co mě na tom mělo upoutat. Jako první část dobrá, ale ten zbytek nic moc. Ale jestli vás tahle kniha láká, klidně si ji přečtete, těch 150 stran nikoho nezabije.

Lexikon.knih
25. dubna

Chvíli jsem přemýšlela, jak tuhle knihu vlastně ohodnotit. Kniha je svým zlůsobem originální, ale obyčejná. Originálně vypráví o každodením životě. Kniha byla poklidná a odpočinková. Svým způsobem mě kniha bavila.
Dělila se na tři části. V každé z nich jiný vypravěč a jiné časové pásmo. Já osobně jsem si nejvíce oblíbila první a zároveň nejdelší část, která byla z pohledu novorozeněte. Další dvě části dávaly jakésy souvislosti. Jaké to bylo před narozením malé jolčičky nebo jaký je její dnešní život. Každá část měla svůj styl psaní - spisovný, nespisovný nebo směsku. Styl psaní autorky mi velmi sedl. Kniha nám vtipně ukazuje, jaký vliv může mít narození děťátka do bezdětné rodiny. Vliv výchovy děťátka na jeho budoucí život. Smýšlení lidí okolo nás a jejich předsudky. Nebo jak může být těžké se rozhodnout a že musíme něco obětovat, abychom mohli získat něco jiného. Je to vlastně každodenní život každého z nás. Kapitoly byly krátké a ještě k tomu dělené na malé odstavce což mi vyhovovalo. Ale co mě na knize trochu vadilo bylo, že tam nebyla skoro žádná přímá řeč. Kniha si plyne svým tempem. Střídali se ve mě emoce k jednotlivým hrdinům. K některým jsem cítila sympatii a k jiným zase vztek. Dobrá volba, ldyž si chceme přečíst něco odpočinkového. Čte se to samo a vždy, když jsem si ke čtení sedla, tak jsem toho přečetla moc. Stránky se totiž obracely samy a než jsem se nadála, tak jsem měla přečteno. Za mě byla nejčtivější a nejzajímavější první část.

Dixinka
31. března

Taková psychologická oddechovka. Některé pasáže vedly k úsměvu, mnohé k zamyšlení.

1