Těžká hodina
Jiří Wolker
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1090/bmid_tezka-hodina-o2G-1090.png
4
1075
125
Sbírka básní s převážně sociální tematikou nese název úvodní rozsáhlé skladby, kde Wolker prostými slovy a působivými verši vyjadřuje bídu člověka 20. let. V Tribunu EU vyd. 2.
Přidat komentář
Některé balady se mi četly dobře, ale některé jsem musela číst víckrát, abych pointu pochopila. Jinak podle mého názoru je to dobrá kniha s 22 baladami ( někdy i krátkými)....
Jakožto pravicově smýšlející člověk a těžký individualista jsem měl s některými pasážemi této sbírky samozřejmě jistý problém. Vybrané básně jsou téměř nečtivé. Jiné básně se vyvíjejí velmi dobře, načež se objeví dělník, boj proletariátu, význam práce a kolektivismu apod. a úroveň jde rychle dolů.
Naopak básně, jež se nesnaží svým obsahem změnit společnost, jsou krásné. Mnohdy velmi silné a emotivní. Mám na mysli zejména Baladu o nenarozeném dítěti. Také hovořím o básních Oči nebo Muž. I Balada o Snu má své dobré pasáže, tak jako Sloky a dokonce i Balada o očích topičových, která však, společně se samotnou Těžkou hodinou, představuje pilíř autorova odboje.
V doslovu se píše (Bohuš Balajka, 1958), že ve sbírce Host do domu byl Wolker ještě mladý, naivní a plný života. Vlivem zbytkového křesťanského smýšlení zde prý popisuje radostný svět plný lásky a odpuštění. No, to jsem zvědav.
Kdo lidsky cítí, dobře cítí. Wolker cítil a krásně ( leč bolestně) to vyjádřil.
To, že se sociální tématika lehko zprofanovala pro účely zrůdného režimu je věc druhá, ale jaksi vedlejší.
+ Těžká hodina, Tvář za sklem, Oči (O. Lasákovi), Balada o snu (J. Seifertovi), Sloky, Balada o očích topičových
++ Muž
Měla jsem tuhle sbírku básní číst jako povinnou četbu k maturitě, ale nešlo to. Přečetla jsem sotva tři básně a vzdala jsem to. Pro mě to bylo absolutně nepochopitelné a krkolomné.
Kniha přečtená do jedné hodiny, krásně napsané verše, které na sebe navazují. Srozumitelnost a lehká čtivost tuto knihu podtrhuje!
Právě jsem zjistila po přečtení téhle útlé knížečky, že některé básně i znám. Jako školní četbu vřele doporučuji!
Mnohdy až dechberoucí momenty a verše... občas prostřídané proletářskou kýčovitostí. Ale to k tomu patří a celkově byla tato sbírka velmi dobrá a srozumitelná. :)
Pro pesimistu dokonalé.. Na to, jak byl mladý to všechno tak krásně napsal.. má můj veškerý obdiv!
doporučuju!
Básně se daly pochopit a některé byly dost povedené, nejlepší byli o lítosti vojáků, motivy lásky ... nejvíce se mi líbila Balada o nenarozeném dítěti.
Lidé by neměli umírat ve 23. letech. Ještě k tomu když to jsou takoví umělci. Těchto básní se asi nikdy nenabažím.Tak mladý člověk a dokázal pochopit, vylíčit, vysvětlit tolik věcí a pocitů a ještě k tomu v tak nádherných verších.
Ach ano, náš rodák.
S Těžkou hodinou vlastně člověk prožívá nic než těžkou hodinu s někým, kdo zemřel mlád (necelých!) dvacet čtyři let...:-(
Něco jo, něco ne...Škoda, že Wolker umřel tak mlád, vždycky jsem přemýšlela, jak by se jeho poezie vyvíjela nebýt té zákeřné nemoci...
Ve mne nechala nezapomenutelný dojem Balada o očích topičových, vždy když slyším jméno autora hned se mi vybaví smutný příběh z tohoto díla.
Ač poezii moc nečtu, tato sbírka se mi zdá jako nejlepší sbírkou vůbec. Velice dojemná a krásně napsaná.
Od Jiřího Wolkera mám proštudovaného Hosta do domu. S Těžkou hodinou a poezií z této sbírky, jsem se setkávala méně často. Nyní jsem si ale knížku vzala k rozboru na český jazyk.
Řekla bych, že od Hosta do domu se velice liší. Autor poukazuje na špatnost světa, zaobírá se skoro neřešitelnými otázkami a nabádá nás, co máme dělat. Také se ale sám sebe ptá, co jak bude.
Nyní již víme, že se z něho nestane takový Muž, jakým byl jeho dědeček (věkově ne). Podle mě, ale umřel silný, protože když si člověk už napíše svůj epitaf, tak to skoro říká to, že je se svojí smrtí vyrovnán.
Nikdy jsem se nad verši nezamýšlela tak často a do takové hloubky, jako tomu bylo dnes. Vše jsem si pečlivě proštudovala a když jsem pochopila (doufám) všechny básně, tak mě okouzily ještě víc, než jsem čekala.
Jedná se však o poměrně smutné kousky a myslím si, že autor to nemohl ani líp vystihnout.
Nejvíc mě zasáhla asi Balada o nenarozeném dítěti. Já sama tedy děti nemám, ani vlastně zatím neplánuji, ale příběh zamilovaných, kteří se svého dítěte musejí vzdát kvůli penězům, to zabolí.
A dále ještě stojí za zmínku Mirogoj (otázku o smyslu válek si kladu opravdu často) nebo také Fotografie.
Asi nemá smysl tu všechny básně rozvádět. Myslím si, že tohle dílo opravdu stojí za přečtení a všem vřele doporučuji, aby se nad každou básní trochu pozastavili. Já osobně na básnickou tvorbu moc nejsem, ale když jsem si to vše pečlivě rozebrala, tak mě to opravdu nadchlo.
Štítky knihy
lyrika chudoba, bída 20. léta 20. století sociální problémy poezie proletářská poezie angažovaná poezie klasická literatura
Část díla
Autorovy další knížky
| 2008 |  Těžká hodina |
| 2008 | Host do domu |
| 1999 |  Básně |
| 2004 | Balady |
| 1964 | Balada o námořníku |
Výborně jsem se u toho bavila. Obzvlášť komunistické pasáže pro mě byly jako groteska, např. tohle:
Stateční jako montéři, chytří jako inženýři,
jež stavějí mosty z básní a tónů, ale hlavně z železobetonu.
Nebýt toho rudého smýšlení, možná by to bylo dobré.