Ten, kdo stojí v koutě
Stephen Chbosky
Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskeho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše - máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , BrioOriginální název:
The Perks of Being a Wallflower , 1999
více info...
Přidat komentář
Myslim, ze to bude prvni kniha, kterou si prectu minimalne dvakrat! Jsem totalne ohromena a urcite budu doporucovat dal.
Četla jsem několikrát, knihu mám moc ráda. Líbí se mi, jakým stylem je napsaná a že se čtenář nedozví, kdo je ten "přítel". Film se stal mým oblíbeným, výjimečně mi nevadilo, že se od knihy lehce lišil. Herci si dokonale sedli s hlavními postavami.
Opäť som siahla po knihe, ktorá je mimo moju vekovú kategóriu, ale tentokrát som bola príjemne prekvapená.
Veľmi ma zaujal sofistikovaný spôsob, akým je kniha napísaná. Hneď od začiatku som sa namotala na akúsi “inakosť“ hlavného hrdinu, a potom som už len postupne objavovala, čo ju spôsobilo.
Záhadu som vyriešila až na konci a poviem, že toto som vôbec nečakala... Trauma z detstva, ktorej príčina sa odhalila iba náhodne a nevinne...
Plusom bol aj kladný vzťah hlavného hrdinu k literatúre.
P. S. Chystám sa aj na kontroverzný Zdroj od Ayn Randovej.
Jojojo, silný, dojemný, vzalo mě to, nečekané vyvrcholení, všechno beru.
Samotnej Charlie je pro mě ale faktickou záhadou – kdybych měl vykreslit jeho charakteristiku, tak to bude vcelku vlašskej oříšek. Postava, která měla štítek takového toho "dobráka od kosti"(třeba jeho pozorování lidí mělo vždycky takovej pečovatelskejch nádech :D) a následně je schopen se zhulit do nevědomí, no nevím. Asi mě psychologie některých postav úplně nedošla :D
Třeba se takhle v Americe žije, což zas bylo pěkný nahlédnutí (hlavně literární a filmové odkazy byly příjemným osvětlením).
V knize je taky vykreslován Charlieho vztah k spisovatelství - ale herdekfilek, proč je tedy text psán mnohdy až lakonicky? Někdy mě ale právě tyto strohé fráze dokázaly pobavit, to zas jako ne že ne:
„Pak začal film. Byl v nějakém cizím jazyce a s titulkama, což bylo zábavné, protože nikdy předtím jsem v kině nečetl.”
Zaujala mě osobnost Mary Elizabeth, přišla mi správňácky svérázná!
Čtenářský vjem z toho byl pěkný, ale dám přednost spíš ŽITU než KOUTU :d
Skvělá kniha-stejně jako film.Některé situace jsou tam více rozebrané,tak čtenář pochopí víc než z filmu.
Toto bych klidně zařadila na seznam povinné maturitní četby. Kniha nádherná, palčivá, smutná, ale i plná naděje a dobroty. Závěrečné odhalení o hlavním hrdinovi jsem nečekala a trošičku mi zlomilo srdce. Nemohla jsem knihu odložit a jsem vděčná, že jsem ji přečetla.
„So, this is my life. And I want you to know that I am both happy and sad and I'm still trying to figure out how could that be.“
Ke knize jsem se dostala skrze stejnojmenný film, který je úžasný a patří mezi mé oblíbené. Až mě samotnou překvapilo, jak se film shoduje s knihou...Stephen Chbosky ho totiž sám režíroval. Díky němu jsem taky mimo jiné začala poslouchat kapelu The Smits (film i kniha je plná odkazů na literaturu a hudbu, doporučuji tomu věnovat pozornost). Dějovou linku jsem díky filmu dopředu znala, takže jsem neměla moc velká očekávání. Příběh je rozdělen na 4 části s epilogem a je psán formou dopisu. Hlavní hrdina se snaží, aby všichni kolem něj byli šťastní, přičemž zapomíná sám na sebe – ze svých problémů a pocitů se vypisuje svému imaginárnímu příteli. Charlie na jednu stranu svět kolem sebe nechápe a na druhou stranu ho chápe až příliš dobře. Je schopnen obojího. Být smutný a zároveň šťastný. To, že Charlie stojí většinu času v koutě, má svůj důvod, který se dozvíte v závěru knihy. Tematicky příběh jedinečný rozhodně není (tím poukazuji na Salingerovu knihu Kdo chytá v žitě), ale i přesto autor toto období středoškoláka, který neumí zapadnout, popsal citlivě. Oba dva autoři, ať už Salinger nebo Chbosky, popisují mladé vnímavé hochy, kteří hledají své místo na Zemi a snaží se porozumět svému okolí a hlavně sami sobě. Ten, kdo stojí v koutě je pro mě čtenářsky jednodušší, celkově modernější – přístupnější mladým čtenářům...přemýšlivý Charlie mě bohužel neokouzlil tolik jako Holden plný nenávisti a nepochopení, ale to je pouze moje preference.
Ten, kdo stojí v koutě byla vážně super kniha a patří mezi mé nejlepší přečtené za rok 2019. Podle mého názoru by si ji měl přečíst asi každý, řekla bych, že si z příběhu můžou všichni něco odnést. Kniha byla čtivá, Charlie akorát v dopisech občas psal jako hotentot, ale to vůbec nic nemění na tom, že příběh je skvělý. Charlie psal dopisy na psacím stroji, a možná by dopisy byly ještě autentičtější, kdyby byly napsané fontem “psací stroj”, ovšem to už je opravdu zanedbatelné, jenom já jsem občas takový hnidopich. Jo, a na zadní straně obálky je napsáno 12+. Samozřejmě každý je na tom jinak, ale od dvanácti to fakt není, vzhledem k tomu, že se tam sem tam probírají věci jako drogy. Doporučila bych tak od 14, 15 let, ale záleží na člověku. A na závěr - fakt bych si přála se někdy cítit nekonečně. Můžu jen doporučit a chystám se někdy kouknout i na filmovou adaptaci.
Zajímavá forma psaných dopisů, za kterou přidávám bod. Bohužel kniha mě tolik nevtáhla, asi se neumím empaticky vcítit do přecitlivělého kluka.
Slovo „strhující“ na obálce mne pokaždé varuje a tady navíc i „miliony oddaných čtenářů“. Nepatřím k nim – málo stránek co jde svižně přečíst, ale můj šálek čaje to není. Forma dopisu a čtivost přispěli k hodnocení. Hlavní hrdina Charlie a jeho „dny na prahu dospělosti“ (16 let!) uhranuli a asi i dál uhranou jiné.
Chtěla bych o téhle knížce napsat jak je skvělá, úžasná, nádherná, ale nemůžu. Ne protože by ty věci nebyly pravda, ale protože mi ten příběh jednoduše vzal slova. Úžasné postavy, výborný příběh, prostě všechno, úplně všechno. Nejlepší byl ten pocit po dočtení, kdy jsem si i já připadala nekonečně. A to vlastně šlo.
Tato kniha otevírá několik zásadních témat, ale vlastně se jich jen dotkne, nějak se v nich nešťourá a nechává tak prostor si utvořit vlastní myšlenky. Charlie je sice trochu přecitlivělý, ale zase to není úplně normální teenager. Moc se mi líbily upřímné projevy přátelství, které byly vlastně třeba úplně obyčejné, ale o to lepší. Pro mě je asi poselstvím této knihy to, že nikdo nevíme co si kdo prožil a proč se chová, jak se chová.
Dlouho jsem si nevěděl rady, jak zkusit popsat intenzivní pocity a vztah, které jsem si k Wallfloweru postupem let vybudoval. A nevím to stále.
Psát o tom jak jsme s Charliem spřízněná duše, jak strašně miluju Sam a jak bych chtěl ze všech sil pomoct Patrickovi se štěstím... jak moc bych chtěl jen tak dát brko, skočit si na burgera do Big Boye a pak se hnát tunelem za zpěvu (pro mě) nejlepšího zpěváka všech dob... a cítit se nekonečně...
To všechno by byl jen popis tisíciny toho, co mnou mlátí už sedm let pokaždé, když vezmu do ruky tuto malou zelenou knížku.
Jsem z této knihy trošku rozpačitá. Na jednu stranu jsem se často nudila, na druhou stranu mě něco nutilo dočíst ji do konce. A udělala jsem dobře. Konec byl výborný a pochopila jsem, že já a Charlie máme přece jenom něco společného. Za autorův výborný styl dám 4*
Štítky knihy
přátelství prvotina zfilmováno americká literatura rodina dospívání první láska střední škola fiktivní korespondence pro dospívající mládež (young adult)
Tak jo, vůbec jsem nečekala, že se celý příběh dozvím jen z dopisů. Abych se přiznala, tak jsem toho o knize skoro nic nevěděla. Jen to, že existuje i film a jednou se na něj podívám. Měla jsem nejspíš hodně velká očekávání. I když je příběh nabitý emocemi, ten wow efekt se nedostavil.