Temná zahrada
Tana French
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427734/bmid_temna-zahrada-8Cy-427734.jpeg
4
156
156
Toby je dítě štěstěny, okouzlující, výmluvný optimista, který se právě vyvlíkl z průšvihu v práci a svůj úspěch slaví s přáteli, když události noci naberou nečekaný směr a převrátí mu život zcela naruby – překvapí doma dva lupiče, kteří ho téměř umlátí k smrti a následně ho ponechají napospas osudu. Zatímco se Toby snaží ze svých zranění zotavit, začíná mu pomalu docházet, že už na tom možná nikdy nebude jako dřív, a místo aby se vrátil ke svému dosavadnímu životu, uchýlí se do starého rodinného sídla, aby se postaral o umírajícího strýce Huga. Pak je však na zahradě v kmeni statného jilmu nalezena lebka – a s tím, jak kolem rodiny začínají kroužit detektivové, je Toby nucen čelit možnosti, že jeho minulost je možná zcela jiná, než jak si ji vždycky pamatoval. Strhující román od jedné z nejlepších autorek napínavých psychologických thrillerů dneška pokládá otázku, co se z nás stane a čeho jsme schopní, když přestáváme tušit, kým vlastně jsme.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2019
,
Argo
Originální název:
The Witch Elm , 2018
více info...
Přidat komentář
Dostatečná dávka temnoty, tápání, sebeironie a cynismu a nečekané rozuzlení, byť závěr už maličko překombinovaný. Každopádně je to skvělá knížka. Byla to vůbec první od této autorky, co jsem četla v originále. Její styl je tam docela znát a pokud z toho aspoň trochu mohu usuzovat na předchozí knihy, řekla bych, že i překlad je super a dokáže vyjádřit myšlenku.
Tanu Frenchovou mám ráda a čtu ji s radostí už pro její styl. Kniha V lesích pro mě zůstává jedničkou, ani Temná zahrada mě ale nezklamala, i když závěrečné vyznění tentokrát nebylo (alespoň podle mě) pro autorku typické. Standardně nejlepší zůstává vykreslení vztahů mezi postavami, rodinná zápletka i napětí z postupně odhalovaných detailů příběhu.
Frenchovou mám moc ráda,ale do téhle knihy se ne a ne začíst,na druhou stranu musím opět ocenit výborný a neotřelý příběh ,mistrně vykreslené postavy a zamyšlení nad tím,jestli nás utváří okolností, které nás v životě potkají nebo se už s určitými předpoklady rodíme.Jednu hvězdu tedy strháván za rozvláčnost děje, který mě že začátku nechytil
Toto je to, čo Frenchovej ide vynikajúco - rozohrané psychovzťahy, rodina, spomienky, detektívna zápletka je až v druhom pláne - zdanlivo. Stará dobrá Tana. Ďalšiu knihu, prosím.
Psychologický román s detektivní zápletkou tak jako na okraj. Což u French není nic neobvyklého. Dobře vykreslená atmosféra kolem Břečťanové vily a rodinných vztahů. Zajímavý nápad kam zašít mrtvolu i skvěle napsané postavy detektivů. Snad jediné co bych měl proti, je natahování příběhu a mít to o 150 stránek míň, celé knize to jen prospěje.
Temná zahrada není jen detektivka, je to výjimečně dobře propracovaný psychologický román s mistrně vystavěnou zápletkou. Okruh podezřelých sestává především z členů jedné rodiny a to pro mne vždy představuje perlu mezi detektivkami. Pokud člověk neumí naslouchat, nemůže znát ani ty nejbližší... Příběh je napsaný tak, že místy skutečně donutí čtenáře k zamyšlení, nedá se jím jen tak prolétnout, což u tohoto žánru není časté.
Kniha je rozsáhlá, ale hlavně proto, že vyprávění je pomalé, proložené odbočkami. Tobyho úvahy byly občas obšírné až únavné. Toto rozhodně není zběsilá jízda a mimo posledních asi sta stran neměla pro mne kniha takovou tu úžasnou poutavost, párkrát jsem u ní i usnula, což může být plus i mínus zároveň ;-).
I přes pár výhrad hodnotím plným počtem hvězdiček. Za tu nadstandardně propracovanou psychologii postav a přidanou hodnotu v podobě zamyšlení, prostě musím dát 5*. Pro čtenáře, kteří mají oblíbené pomalejší detektivky bez potoků krve, bude toto naprostá lahůdka.
Já mám hrozně rád Tanu French a její knihy.... zatím sem přečetl všechno a občas mě dokáže dobře naštvat :) ale s touto knihou sem se úplně nebavil.. neříkám že je to špatně napsané, ale... čekal sem od toho prostě víc.... podle mě už je to moc překombinované a ten konec s tím policistou..... nevím, nevím....
Detektivka, co není detektivkou. Jde spíše o psychologický román o jedné irské rodině, jež na první pohled vypadá normálně, ale zdání klame... Knihu doporučuji, Frenchová rozhodně umí psát poutavé a nevšední romány.
Velmi poutavý a do poslední chvíle napínavý příběh jednoho "šťastlivce". Jak moc jsme odpovědní za svoji netečnost? Je třeba si svoji "karmu" užít se vším všudy? Vidíme svět kolem sebe takový jaký je nebo takový jaký jej chceme vidět? Tyhle a další otázky mě napadaly po přečtení tohoto románu...
Čekal jsem napínavou detektivu, ale dostal jsem hlavně psychologický thriller s rozkladem jedné osobnosti jako třešničkou na dortu z lidských kostí.
Kniha je depka od začátku do konce a to myslím v dobrém, pokud to vůbec jde takto vyjádřit. Je hodně zajímavé sledovat hlavní postavu a jeho vývoj z chlápka, který životem proplouvá, vše mu vychází a prochází a vlastně se kolem sebe moc neohlíží v trosku s “totálně rozjebanou hlavou”, když ho budu citovat.
Výborné! Na začátku, ač se mi to dobře četlo, jsem si říkala, že to snad ani není Frenchová, že to není vůbec napínavé, jen čtivé...ale pak se to obrátilo a já se od této knížky nedokázala odtrhnout, jak moc jsem potřebovala přijít na kloub tomu, jak to všechno bylo... Frenchová je prostě mistr napětí, a i když mi ten konec přišel trochu rozplizlý, za mě rozhodně plný počet hvězdiček!
Pozvolný rozjezd, kdy autorka nešetří slovy, ale v podstatě se nic moc neděje. Po prvním zlomu nastupuje další téměř selankovitá část z pobytu v Břečťanové vile. Objevem lebky atmosféra začíná houstnout, děj nabírá spád až k tragickému finále. A jako třešnička na dortu úplný závěr, kdy se nitky spojují a odpovědi přicházejí. Tohle skutečně můžu, ještě ve mně doznívá Tobyho bezmoc, jak fyzická tak psychická. Rozhodně se nejedná o klasickou detektivku, spíš psychologický román s detektivní zápletkou. Připomnělo mi to Ztracený přístav, obě řadím k nejlepším autorčiným knihám. Doporučuji a plný počet!
Vynikající kniha, asi nejlepší od Tany. Zajímavě napsané nedá se od knihy odtrhnout.
Skvělé ! Prvních 100 stran jsem si říkala, co to čtu? Ale jakmile se našla lebka ve stromě, dostalo to neuvěřitelný spád. Tana French umí na výbornou. Psychologický thriller jak vyšitej. Tohle mě bavííí :-)
Tana French umí psát, vygraduje zdánlivě nudný děj až k neuvěření napínavě. Tentokrát trochu natahovala, ale udrží vás v napětí a donutí ke čtení po celou dobu. Kniha je velká, těžká, ale stojí za to.
Po Vetřelci, který mě místy až nudil, je Temná zahrada poměrně chytlavým románem, přestože lze s klidem přeskočit několik desítek úvodních stránek, aniž by to bylo čemukoliv na újmu. Děj ma z hlediska napětí stoupající tendenci, možná až překotně vrcholící v poslední části knihy.
Nicméně Tana French i tentokrát prokázala, že umí psát, a že - v tomto případě - i slabší dějovou linku dovede vyšperkovat a povznést na nadprůměrnou úroveň.
Patřím k oddaným fanouškům psychologických thrillerů Tany Frenchové, ale k tomuto titulu jsem kritická - příběh je neuvěřitelně natahovaný (čtenář za těch několik set stran úplně zapomene, v jaké situaci se nacházel hlavní hrdina na začátku vyprávění). Když opominu skutečnost, že jen málokterá z postav se zrovna nenachází na tripu (dospělí zde hulí, co to dá), je dost obtížné vyznat se v tom, co je v danou chvíli příhodné sledovat s ohledem na rozuzlení zápletky. Nad reálností provedení vražedného činu se raději nezamýšlím. Nápad je to zajímavý, ale myslím, že provedení by s ohledem na věk pachatelů trochu skřípalo. Čtení této knihy nelituji, ale jsem přesvědčená o tom, že to mohlo být lepší.
Už vidím protažené obličeje nejen milovníků detektivek obecně, ale i detektivek Tany French (a mužský rod jsem u milovníků neužila náhodou): vždyť vyšetřování ani pořádně neprobíhá, vlastně se dozvídáme jen jeho výsledky, navíc je to samá psychologie…
A budou mít recht. Autorka k tomu tíhla vždycky - Dublinské oddělení vražd je série detektivek silně psychologicky propracovaných. Temná zahrada je spíš psychologický román s vyšetřovací linkou, založený na proměnách. Proměně zdravého krasavce v muže fyzicky silně poznamenaného a jakžtakž se uzdravujícího, hlavně ale na velmi bolestné proměně miláčka všech (?) v člověka s tak narušeným vnímáním sebe sama i svého nejbližšího okolí, že sledování toho úplně zastíní vyšetřování obou zločinů.
Tana French zariskovala, ale u mě jí to vyšlo. Promyšlené psaní, uvěřitelné postavy, hluboký ponor do jejich hlav a jemný humor. Mě má zatím jistou.
Tak to byla jízda! Až se trochu vzpamatuji, napíšu recenzi, protože tahle kniha si ji zaslouží. Pokud milujete tlusté bichle, které mají co říct, sáhněte po tomto příběhu. Je temný jako zahrada na konci světa, depresivní jako třetí lednové pondělí, rozvláčný jako Jiráskovy romány z doby národního obrození, a přesto byste ho nejraději dali na jeden zátah. Tana French ve své nejlepší formě!
Štítky knihy
detektivní a krimi romány tajemství
Autorovy další knížky
| 2010 |  V lesích |
| 2012 | Na Věrnosti |
| 2013 | Ztracený přístav |
| 2015 | Místo pro tajnosti |
| 2017 |  Vetřelec |
Mám všechny knihy od autorky, ale tato se mezi nimi zřejmě dlouho neohřeje. Naprostá ztráta času. To, ze se autorka odchýlila od detektivního tématu v první linii a opustila všem fanouškům dobře známé postavy z oddělení, by ještě nebylo to nejhorší. Kniha je vleklá, první dvě kapitoly na 100 stranách by mohly byt jedna a o polovinu kratší. Hlavní postava nesympatická od začátku, ani po zásahu ,,ruky osudu" se to nezlepší. Úvahy se neustále opakují, rozhovory primitivní, detektivní práce je snad až mimo vzorec této knihy. Totální zklamání!