Tatra znovu doma

29.10.2021

Tohle rozhodně není kniha pro širší masy lidí, ale pro ty, kdož ví, co můžou čekat... Ostatně, co řekne neznalému termín "Ostrý II"?? Příběh návratu jedné z prvních soutěžních "dakarských" Tater, dohledané po 30 letech kdesi ve Francii, zpět do majetku automobilky a její pečlivé renovace je zpracován opravdu precizně a široce.

Autoři čtenáře seznámí s tím, jak vlastně dakarské závodění v Tatře vzniklo, co provázelo vývoj prvních vozidel, z čeho tyto vozy vzešly a jejich velmi podrobný technický popis. Nechybí ani kapitola o legendárním tatrováckém vynálezu - šlapadlech, popis jejich konstrukce, výkresy, fotky z testování i ostrého nasazení v závodech.

Další část se zabývá popisem první účasti společného týmu Tatry a Liazu pod hlavičkou Motokovu v roce 1986, který sice vinou zapadnutí v solisku skončil dojetím obou Tater do cíle mimo pořadí, i tak ale zanechaly posádky obou Tater v soutěži svou výraznou stopu a předznamenaly své budoucí úspěchy.

Ihned po Rallye Paříž - Alžír - Dakar 1986 byly oba vozy prodány do Francie, jejich dalším osudům, zvláště toho s označením "Ostrý II", který vystřídal několik majitelů, se věnuje další kapitola. Pátrání na Internetu dovedlo Radomíra Smolku až k jedné fotografii (ta samozřejmě v knize nechybí), která byla klíčová k objevení "Ostrého II". Další z kapitol tvoří reportáž z první návštěvy ve Francii po nalezení vozu a ověření jeho původu a pravosti.

Nedílnou součástí knihy pak je pečlivé fotografické zdokumentování postupu renovace "Ostrého II" po jeho znovuzískání do majetku automobilky. A také zdokumentování slavnostního představení zrenovovaného vozu veřejnosti a ukázky z několik akcí, kterých se zrenovovaná Tatra zúčastnila zhruba v prvním roce po své renovaci.

Celou knihou se prolínají medailonky a rozhovory s členy původní posádky, konstruktérem závodních vozů, ale i s několika jinými, kdo se podíleli na renovaci vozu.

Kniha zaslouží jistě velkou pochvalu za grafickou úpravu, je v ní množství pečlivě vyvedených kreseb a výkresů, od základních konstrukčních skupin - motoru, podvozku, převodného ústrojí, až po podrobné nákresy nástavby a umístění jednotlivých věcí na korbě. Stejně tak velké množství - nepočítal jsem je, ale jistě stovky - fotografií, ať už současných, z renovace vozu či z představení veřejnosti, na kterých je vidět, že se nejedná jen o statický exponát tovární sbírky, ale také fotek archivních, z různých testů v době vývoje obou vozů či přímo z rallye samotné.
Co už se tolik pochválit nedá, je pravopis. Čárky ve větách opravdu nebyly silnou stránkou autorů (či korektorů), i ta hrubice se sem tam našla, s tím jak jsem knihou postupoval dál, se začaly množit chyby v podobě chybějících či přebývajících koncovek slov. A speciálně v jednom rozhovoru byly tvary slovesa "být" opravdu loterií (já jsme, byl jsme atd...). Poměrně rušivým elementem bylo i nevhodné rozdělování slov ve stylu "mnoha leté, dlouho dobé" a podobně. Z tohoto hlediska docela bída, hlavně v cca druhé polovině knihy.

Na závěr si ještě neodpustím jednu poznámku. Jelikož znám knihu J. Kaliny Dlouhá křivolaká cesta, ve které mimo jiné popisuje, jak k celé československé účasti na Dakaru došlo, tak jsem hned při čtení úvodu malinko pozvedl obočí. V úvodníku této knihy o Tatře 6x6 je to podáno dost výrazně odlišně, což mě docela pobavilo hned na začátku:). Krom toho se na několika místech knihy vyskytují poznámky o tom, jak to v Tatře mysleli se závoděním vážně, jak pro to byli všichni zapálení, jak ten tovární tým skvěle fungoval s plným nasazením všech zúčastněných... No nevím, J. Kalina to ve své knize popisuje dost často poněkud jinak a už samotný fakt, že továrna své historicky první dva ostré soutěžní vozy bez mrknutí oka obratem prodala, taky kdovíjakému zápalu pro závodění moc nenasvědčuje... Ale to jen tak na okraj, i přes výše zmíněné chybky převážně pravopisného charakteru nic nebrání plnému hodnocení knihy, tohle je hlavně pro svou grafickou stránku jedna z perel každé technicky zaměřené knihovny.