Tamařino souhvězdí
Anna Musilová
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414869/bmid_tamarino-souhvezdi-NTn-414869.jpg
4
371
107
Život devatenáctileté Liv se ani trochu neubírá směrem, kterým by si přála. Přijímačky na vysněnou fotografickou školu nevyšly, místo toho studuje práva, přivydělává si jako servírka v kavárně a těžko hledá společnou řeč s rodiči. A pochybuje. O sobě, o tom, co cítí, o své budoucnosti. Jedinou spřízněnou duší je její nejlepší kamarádka Johana, sarkastická mladá novinářka, která má navzdory drsné fasádě sama problémů až dost. Všechno se ale začne obracet vzhůru nohama, když v kavárně potká o několik let starší Tamaru. Tamara ji fascinuje a zároveň děsí – její tajemnost i náhlý příval citů, který k ní Liv začne chovat. Tehdy ještě netuší, jak moc měsíce strávené po Tamařině boku ovlivní zbytek jejího života…... celý text
Přidat komentář
Děkuju především za komentář Pistácie - věkově jsem rovněž úplně jinde, načteno už něco mám, ale tenhle příběh mě zaujal a překvapil. Najít, nebo spíše potkat v životě spřízněnou duši, to se zřejmě nepoštěstí každému. (Nepokračuj, pokud jsi nepřečetl!)
Ovšem ještě složitější to může být, když tu správnou osobu potkáte v době, kdy už máte rodinu. Na rozdíl od mladších ročníků, kterým je zřejmě kniha primárně určena, mě napadaly trochu jiné otázky. Třeba kdyby se Tamara rozhodla jinak, jak by dopadlo její rodinné uspořádání? Měla by naději aspoň na střídavou péči? Pokud je mi známo, někteří muži tohle "přepólování" považují za největší urážku své osoby a pána tvorstva obecně. Jakou jistotu v novém vztahu by měla, když vezmu v úvahu, že druhá polovina dvojice tuhle situaci zažívá poprvé; vytrvá?
Překvapilo mě, že se kniha ani zmínkou nedotkne sexu - ne že by mi to vadilo, spíše naopak. Dost často mám totiž pocit, že příběhy, jimž dominují stejnopohlavní dvojice, jsou téměř redukovány na sexuální uspokojení, jako by společný život a touha po blízkém člověku, partnerovi, byla vlastní jen heteropárům.
A nesmím zapomenout na zajímavý jazyk knihy, velká poklona autorce.
"Co zůstane, když vyložíme na stůl všechny karty, jež jsme měli, a pořád to není dost? Co říct víc?"
Do knihy jsem se pustila hned po přečtení autorky prvotiny a musím říct, že je zde vidět velký posun, co se čtivosti týče. Černooká se mi moc líbila, a dobře se mi četla, ale Tamařino souhvězdí bylo ještě někde jinde. Je to ta knížka, ke které si sednete a najeden nádech přečtete, protože se čte sama. Velice oceňuji, jak se autorka věnuje myšlenkám a pocitům postav, protože i když v tomto příběhu není žádná velká zápletka, tak ho prostě chcete číst kvůli tomu, jak dobře napsaný je. Téma deprese je tady opět moc hezky zpracované, a je vidět, že autorka ví, o čem píše. Tamařino souhvězdí je hrozně miloučká knížka, která nemá nějak uspěchaný děj, ale naopak se vyžívá i v maličkostech okolního světa. Za mě je to jedno velké ano, a jsem moc ráda, že jsem se k oboum knihám konečně dostala.
Za mě povedená YA kniha. Hezky a rychle se četla, děj neuspěchaný a tak akorát vyprávěný. Určitě se mi líbila víc než Černooká.
Často si lidi stěžovali, že v knize nenajdete moc akce, důraz je kladen hlavně na pocity, což mně ale vůbec nevadilo. Ráda se ke knížce vrátím, dá se v ní najít spousta krásných myšlenek a při každém přečtení si z ní odnesete něco jiného.
Četla jsem v rámci společného čtení a jsem za to ráda, protože jinak by mi pravděpodobně trvalo ještě dlouho než bych se k ní dostala. O knize jsem nevěděla nic kromě toho, že se jedná o LGBT knihu a částečně se odehrává v Praze. Ostatní od ní podle mě měli až moc vysoký očekávání, a proto se velké části z nich nelíbila.
Kniha se mi líbila, pravděpodobně kvůli tomu, že jsem na ni narazila ve správný čas a nevím jak bych ji hodnotila kdybych ji přečetla třeba za rok. Líbily se mi myšlenkové rozpory hlavní hrdinky. Nejedná se ale o nic velkolepého, je to spíše kniha na odpočinek a tuhle roli podle mě splňuje s přehledem.
Celkově hodnotím 4,5/5 * nemám co vytknout, ale právě kvůli jednoduchosti nechci dávat všech 5*.
Tenhle příběh se mi hodnotí těžko. Věděla jsem, že zrovna na tento typ knihy nemám náladu, už když jsem se do ní pouštěla.
Nicméně i tak - nejvíc mi vadilo, že se tam vážně nic neděje. Všechno bylo jen o pocitech. Hrozný problém mi dělalo i střídání ich a er formy, vždycky mi chvíli trvalo se přepnout.
Celý příběh je poněkud depresivní a bohužel si mě nezískal. Asi jsem čekala něco trochu jiného.
Já a LGBT romány nejsme moc kámoši… až doteď. Tamařino souhvězdí mi totiž ukázalo, že se mohu zamilovat i do příběhu, kde není hetero pár.
Knížka se opravdu krásně četla a to nejen díky příběhu, ale i stylu psaní, kterým je příběh vyprávěn. Bylo to takové pohlazení po duši. Já moc poetický a květnatý jazyk nemusím, ale tady mi to neskutečně sedlo. Příběh je sám o sobě miloučký, ale není vůbec přeslazený jak u LGBT knih bývá. Hlavní myšlenka není coming out, jak to tak taky bývá, ale spíše sebepoznání. A to se mi opravdu líbilo.
Všechny postavy byly opravdu krásně vykreslené a promyšlené a proto jsem neměla problém si k nim utvořit vztah.
Tohle je za mě jednoznačně nejlepší příběh z tohoto žánru a jak už jste určitě pochopili, tak vám knížku jen a jen doporučuji.
P. S. na ig Aničky jsem viděla, že bude – snad už i píše, příběh z pohledu Johany a na ten se tedy zatraceně těším!
4,5/5
Ač je kniha určena primárně pro mladší cílovku než jsem já, vůbec mi to nevadilo. S Liv, hlavní postavou, jsem se dokázala ztotožnit v mnoha věcech. Protože, kdo se nikdy nehledal? Kdo se nezamýšlel nad tím, kým vlastně je a kam chce směřovat?
Autorčin styl mi neskutečně sedí, dobře se četla už Černooká, ale tohle je jinej level. Práce s jazykem je opravdu úžasná a já měla tendenci si nějaké ty věty i podtrhávat a vypisovat. Navíc je vše popsáno velice citlivě a nenuceně. Všechno do sebe přirozeně zapadá.
Tamařino souhvězdí bylo moc milé překvapení, někdy se k němu vrátím a těším se až Anna Musilová zase něco napíše.
Nedočteno, děj v knize neplyne, vleče se, na povídku by to bylo fajn, ale na knihu příliš. Doporučuji pro věkovou skupinu max. 25 let.
Moc krásná kniha ❤. Od necelé půlky jsem se od ní nemohla odpoutat. Moc hezký nápad. Autorka má nádherný styl psaní. Ty věty v knize. Wow.
Je to má první kniha na téma LGBT, ale bylo to všechno naprosto nenucené, pěkné. Láska je prostě láska! Krásný epilog, který příběhu dal tu správnou třešničku na dortu. 4,5 *.
PS: miluji focení ❤
Tahle knížka mě jednoduše okouzlila. Autorka má krásný, čtivý, lehký a kouzelný styl psaní, díky kterému mě kniha bavila od první stránky až do té poslední, což se mi často nestává. Na celém příběhu můžu vyzdvihnout to, že byl hodně inspirativní a zároveň realistický, což je skvělá kombinace. Postavy byly skutečné a nebyly vyumělkované, já si je vážně oblíbila a příběh s nimi prožívala. Johanu bych si vzala domů hned. Romantická linka mě neskutečně bavila, byla pozvolná a roztomilá. Dokázala mi vykouzlit i úsměv na tváři, což prostě chcete číst. Líbil se mi LGBT prvek, který tu byl a o kterém jsem v podání holek ještě nečetla, zároveň ale oceňuju, že ani zdaleka není hlavní náplní knihy – zkrátka nám jen tak nevinně připomíná, že ať milujeme kohokoliv, je to správné, láska je láska bez ohledu na pohlaví, náboženství,… Téma odhodlání, zmařených snů a nadějí, hledání sebe sama a jakési životní síly, které kniha zpracovává, bylo naprosto skvělé. Z čeho jsem ale vážně unešená, je to, jaké v sobě tohle dílo nese poselství v tom, že si člověk má jít za svými sny, i když ta cesta k nim je trnitá a nemá smutnit nad tím, že něco krásného skončilo, ale být rád za to, že se to vůbec stalo. Našla jsem tu spoustu krásných myšlenek o bolesti, životě, dospívání, lásce,…které mě vyloženě braly za srdce. V průběhu čtení jsem uronila i nějakou tu slzičku. Konec byl špičkový. Tohle byla tedy vážně pecka za mě a všem můžu s rukou na srdci říct, aby si ji přečetli, protože jak je napsáno na zadní obálce, určitě vám něco předá a to to ani nemusíte postřehnout.
Mám hodně čerstvě vystudovanou výšku v Praze, takže některá témata v této knize mi rozhodně nebyla cizí - také hrdinka této knihy, Liv, studuje v Praze na vysoké škole a pěkně se se vším trápí, protože tak jako spousta lidí v jejím věku je donucena studovat, co ji nebaví a pochybuje o všem a hlavně o svých hodnotách a životních rozhodnutích. Kniha je prodchnutá myšlenkovými kolotoči Liv, a je nádhernou sondou do psychiky nešťastné studentky, která nejenže bojuje se školou, svým tátou, ale také s poznáním sebe sama... Kniha byla napsaná krásně, jazyk byl úžasné procítěný a poetický, samozřejmě ne se vším nezbytně s Liv souhlasím, tedy s jejími počiny a rozhodnutími, ale to je právě to, každý jsme originál a děláme vlastní chyby. Také jsem v knize hodně často narážela na krásné úryvky k zamyšlení a to se mi líbilo. S hlavní hrdinkou jsem sympatizovala a doufala, že vše pro ni skončí dobře. Také musím velmi ocenit naťuknuté téma deprese, které bylo podle mě zpracováno velmi vkusně a myslím, že je to jedno z témat, kterým by se mohlo dát v knihách (hlavně pro mladší čtenáře) více prostoru.
4,5/5
Tento příběh je krásný, něžný a nový, ale zároveň tvrdý surový a reálný.
Bavilo mě příběhem pomalinku putovat spolu se skvěle napsanými hlavními hrdiny. Myšlenka o strachu z budoucnosti, o představách o budoucnosti a o odvaze plnit si své sny, které zde Anička vypráví se mě nejednou dotkli a spoustu vět jsem si musela vyznačit.
Mé hlavní mínus, bylo ale to, že prostřednictvím dopisů od začátku knihy víte, jak to celé skončí. A já bych byla radši, kdybych na to postupně přicházela v průběhu čtení.
I tak mi ale kniha přirostla k srdíčku a budu na ní ještě dlouho vzpomínat.
V tomto příběhu je vidět neuvěřitelný pokrok od debutové knihy spisovatelky. Černooká mě především svým stylem psaní až tak nezaujala, ovšem tady jsem hltala každičký řádek. Konečně někdo dokázal skvělou nenucenou formou podat téma LGBT komunity. Ačkoli je hlavní hrdinka lesba, není to zde ani jednou přímo řečené a nedělá se z toho drama století. Spousty lidí totiž prohlašuje - pojďme normalizovat LGBT skupiny - jenže právě tyto „bojovníci za práva“ z toho celého dělají něco odlučitelného, až to ve mně vyvolává dojem, že homosexuálové jsou nějaký samostatný stát se svou vlastní národní vlajkou. Ovšem Anička Musilová to dokázala podat tak nenuceně, že i když jsem knihu četla, tak i teď zpětně když na knihu vzpomínám, cítím z ní pouze nepochopení. To myslím vystihuje celý příběh - nepochopení ze strany někoho hodně blízkého. Na spoustě stránkách jsem objevila myšlenky, pro které bych sama nikdy nezvládla najít slova. Soucítila jsem s autorko a bylo mi jasné, že některými okamžiky si musela projít sama. Zároveň však ze mě odpadla malá část břímě s pocitem, že na to nejsem sama, protože vždy se můžu vrátit k této knize, jež mi s jistotou porozumí.
„ Na dobu, kdy sny měly ještě sladkou chuť příslibu, že se jednou splní.“
Asi mne porad nepřestane bavit číst o mladých lidech a číst o dospívání, navíc tady se ten příběh odehrával v malostranských uličkách, současné Prahy, které běžně procházím. Navíc Liv bavilo fotografovaní a to mne bavilo jestě víc..
Každopadně zajimavě vymyslený trochu tajemný příběh který se snoubí s realitou dnešního živo
Od tejto knižky som mala veľmi vysoké očakávania a bohužiaľ, až tak nechápem ten hype okolo nej. Kniha má dve dejové línie (jedna je z Prahy, ďalšia z Edinburghu) Prvých 80 strán bolo veľmi sľubných. Kniha sa mi páčila a jej čítanie som si veľmi užívala. Ale potom sa dej začal tiahnuť. Situácie v knihe mi prišli jednotvárne a dej mi neprišiel až tak zaujímavý. Knih sa na podobný štýl je strašné veľa a myslím si, že táto je rovnaká ako desať ďalších. Postavy som si však obľúbila. Hlavnú postavu som mala veľmi rada, ale vôbec som nechápala správaniu jej otca. Takto sa správa otec ? Medzi hlavnou postavou a Tamarou vzniká romantická linka, ktorá sa mi páčila a bola pomerne realistická. Akurát sa mi do príbehu nehodilo, že Tamara má asi tak 32. Aj keď romantická linka bola lgbt, prišla mi od ostatných kníh iná. Možno viac uveriteľná. Čítanie knihy som si nesmierne užívala, vďaka autorkinemu štýlu písania. Ten bol jedným slovom bomba. Do príbehu autorka vložila neskutočne veľa krásnych myšlienok, ktoré by sa dali zaznačiť. Koniec som očakávala, takže ma neprekvapil a takisto som očakávala ak zvraty. Moc nerozumiem, čo ľudí na tejto knihe dojalo, pretože vo mne nejaké extra veľké emócie kniha nezanechala. Avšak každý sme iný, preto verím, že pre niekoho bude táto kniha jedna z ich top. 3,5/5✨
Knižku som čítala vramci projektu spoluprác od @knizny_klub_pre_baby a za knihu ďakujem @breathless_books
Anna Musilová umí psát a víc než to - umí člověka nadchnout pro něco čemu třeba sám nerozumí, píše tak moc čtivě a poutavě až zírám. Jsem se trochu rozvášnila - je to moje prvotina od autorky.
Autorka výborně vykresluje jak se člověk cítí, když se zamiluje a pak také, když se v někom zklame nebo prožívá zakázanou lásku. Když to čtete, máte stažený žaludek a dokážete se pomocí slov vcítit do postav.
Moje první "young adult" literatura a vlastně i má první kniha s tématikou lgbt. Na to, že jsem měla trochu strach vykročit vstříc neznámému a asi i proto jsem zvolila knihu, kde hlavní protagonistka část knihy studuje stejný obor jako já, jsem byla nadšená. Moc jsem Tamaře a Liv fandila, postava otce mi sice také "nesedla"-ale ten kontrast byl v rámci knihy dobrou "taktikou" (vůbec by mě nenapadlo, že otec a Zita budou mít takový postoj, jaký k Livinu vztahu měli) a tolik zajímavých myšlenek v knize...nebo spíš i takových, že nezbývalo, než pokývat hlavou, že část textu je pravdivá (např. to, jak se cítíme "uháněni" sociálními sítěmi a emaily natolik, že občas se jen bojíme je otevřít s obavou, co špatného se dozvíme-á la urgentní úkol od nadřízeného, který je třeba splnit ihned /i po pracovní době/, počty "like" na Instagramu poté, co jsme umístili novou fotografii s popiskem jako příspěvěk,...).
Knihu hodnotím 4 z 6.
Ze zacatku dost pomalá a mela jsem chuť ji odložit, ale držela jsem se, protože ze zadní strany bylo napsáno jak si někdo hodně pobrečel.
Po pulce se to rozjelo, ale ke konci zase bída.
Slzicka ani jedna.
Štítky knihy
přátelství Praha homosexualita umění novináři fotografie lesby, lesbismus pro dospívající mládež (young adult) Edinburgh LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2018 |  Černooká |
| 2019 |  Tamařino souhvězdí |
| 2020 | Hrdinky: Příběhy významných českých žen |
Postava Oliv byla tak mila a dobra, proste si prejete aby bylo vse skvele. Na druhou stranu Tamara mi moc nesedela, od zacatku jsem od ni cekala nejaky podraz. Nemuzu rict, ze by me Tamara rozcilovala, ale nemela jsem z ni takovy hřejivý pocit, jako z Oliv. Pribeh je ctive napsany a poskytuje mnoho nametu k zamysleni.