Svitek březové kůry

05.07.2020

Seton byl už od mala mým oblíbeným autorem. Dva divoši byla od něj první a dodnes má oblíbená kniha, pak jsem začal postupně hledat vše, co bylo v češtině vydáno. Svitek březové kůry je kniha o lásce k přírodě a správném životě nejen v lese. Samozřejmě, Seton to psal před více než sto lety a tak některé části je třeba brát s lehkou rezervou, přesto je to jeden z nejhodnotnějších titulů v mé knihovně.
Je to jedna z těch knih, které se podílely na mé povaze. Jsem milovník přírody, zvířat, lesa a klidu v něm. Záleží mi na životním prostředí a pokud možno, chovám se podle toho i když zrovna nejsem v lese. O to víc mě štve lidská tupost a bezohlednost, nejen k sobě navzájem, ale i k přírodě. Když vidím v lese v suchém počasí kuřáka hodit do jehličí hořící vajgl, jsem schopen mu za to rozbít hubu a mnozí se mnou budou jistě souhlasit, že idiot, kterému nevadí zapálit les, si to zaslouží. Takhle to sice Seton určitě nemyslel, ale přírodu i vnitřní zásady je třeba bránit. Čím víc je ta naše planeta v průseru, tím víc je třeba přitvrdit v její obraně.