Svědkové z továrny na smrt
Eric Friedler , Barbara Siebert , Andreas Kilian
Členové zvláštního židovského oddílu, známého jako "sonderkommando", byli jedinými očitými svědky masového vraždění ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Brzezinka. Nikdo jiný – kromě pachatelů samotných – nesměl vědět, co se v osvětimské továrně na smrt odehrává. Členové sonderkommanda nebyli však pouhými svědky – museli vykonávat tu nestrašnější práci, kterou si lze představit, byli totiž nuceni udržovat mašinerii smrti v chodu: prováděli přípravy pro hromadné vraždy nevinných obětí, statisíců lidí, včetně dětí a žen.... celý text
Literatura faktu Historie
Vydáno: 2007 , Rybka PublishersOriginální název:
Zeugen aus der Todeszone , 2005
více info...
Přidat komentář
Při čtení jsem si často kladla otázku, co bych dělala na místě členů sonderkomanda já. Bylo určitě těžké bojovat za někoho jiného než za sebe, a přesto se tito lidé snažili šířit kolem sebe alespoň poslední zbytky lidskosti. Jako matku mě některé pasáže rozbrečely, byly srdcervoucí až odporné. K SS nemám, co bych řekla. Nemůžu je ani nazvat zvířaty, protože bych urazila všechna zvířata na světě. Byli nejhoršími monstry, špínou a sotva se mohli nazývat lidmi. O to hrůznější mi přijde, že mnoho z nich vyvázlo bez trestu, a někteří si žili krásný a spokojený život. Hnus!
Hvězdu dolů dávám za konec. Oproti předchozím částem mi přišel takový... hm, trochu spíchnutý horkou jehlou.
Tuhle knihu bych zařadil jako povinnou četbu na školách. Je neuvěřitelné, co všechno ty lidé museli ztrpět. Člověka místy až mrazí, co se tam dělo, a že to ty lidé přežili.
Knihy a filmy o holocaustu jsem nevyhledávala. Nahlodala mě až Hra s ohněm od Tess Gerritsenové. Jsem ráda, že jsem pro začátek zvolila tuto knihu. Bojim se, co mě čeká v těch dalších, které jsem si pořídila. Moje fantazie asi těžko předčí fakta :(
Vždy,když čtu další novou knihu na téma holocaust,dozvím se něco nového. "Svědkové" nejsou vyjímkou. Je pravda,že jsem četla knihu,kde vše po svém popisuje Schlomo Venezia a i další publikace o lidech,kteří byli v knize zmíněni,ale to jí samotné na ničem neubírá. Naopak jsem nahlédla do dění z vícero pohledů. Doporučila bych knihu těm,kteří začínají se čtením na toto téma,jelikož je zde všechno pěkně vysvětleno. Jsou tu k dispozici seznamy vězňů sonderkommanda (kdo,co,kde dělal),seznam SS nasazených v krematoriích a následky "jejich práce" po válce,fotografie i mapy,poznámky autorů a mně osobně se líbilo vyjádření manželek dvou přeživších vězňů ze zvláštního komanda. Neváhejte,přečtěte si tuto publikaci,stojí to za to a poté se pusťte do čtení "V pekle plynových komor",kde vše popisuje již zmíněný Schlomo Venezia a nebo "Útěk z tábora smrti",kde je vše z pohledu Ericha Kulky.
Fakta a popis prolínaný výpověďmi svědků. Ti buď přežili nebo jejichž zápisky byly nalezeny. Poutavé, drsné.
Toto je mé "oblíbené" téma. Uvozovky použity samozřejmě jelikož spojovat slovo oblíbený s holocaustem vlastně nelze. Naprosto realistycky popsány praktiky v sonderkommandu, neuvěřitelně smutné, a co je nejsmutnější, že to není fikce ale historie. Fujtajbl
Musím souhlasit s "Dera" vzhledem k tomu, že kniha byla od několika autorů spousta informací se často opakovala. Kniha působila neuspořádaně a hodně povrchně. Lepší kniha je určitě Shlomo Venezia - "V pekle plynových komor". Nebo z druhé strany "Smrt je mým řemeslem" - Robert Merle. Tato kniha není špatná, určitě patří k těm lepším. Nic méně je lepší si přečíst příběh každého autora zvlášť.
Kniha díky, které jsem si uvědomil jak moc zrůdný byl nacistický režim. Škoda, že není v povinné četbě.
Jedna z nejlepších knih na dané téma. Je až jakýmsi zvráceným způsobem fascinující, co všechno je schopen člověk provést jinému člověku. Možná by tohle měla být ve školách povinná četba.
Co dodat k obsahu ... neuvěřitelně hrůzné příběhy ze kterého se zcela vytratilo "lidství" zůstalo jen obrovské neštěstí a slzy ... a odvaha se o tyto události podělit. Jak vyplývá i ze současné situace, lidstvo se nepoučilo (rozbombardujeme sever Afriky a pak tady uprchlíky, kteři se nechtějí nechat podřezávat nechceme). Ale to bych se pouštěl do politiky a to nechci.
Neškodí si připomenout rozsáhlý antisemitismus i MEZI VĚZNI a v současném Polsku (pokud mluvím o zavěrečné kapitole manželek přeživších trestného komanda).
Jinak technicky brilantně sepsáno, viz třeba soupis použité literatury. Neškodilo, by pouze přidat rozsáhlejší fotopřílohu.
Neskutečně silná, strhující, čtivá a hlavně smutná a ubíjející kniha. Jak textem, tak fotografiemi......
Osvětim, kde Bůh asi musel odvrátit svou tvář, aby se nemusel dívat, co člověk člověku dokáže udělat. Členové ze sonderkommanda nám zanechali hrůzostrašné svědectví o hromadném vraždění statisíců lidí při kterém museli udržovat smrtelnou mašinerii v chodu a je jen na nás, abychom nezapomněli na tohle svědectví, protože jak se zapomene, historie se může zopakovat.100%.
Neuvěřitelně silná kniha, která vám vhrne slzy do očí ač stále nevěříte, že se takové obludnosti mohli vůbec stát.
Jedna z najsilnejších kníh, čo sa týka koncetračných táborov, náboženského antisemitizmu, genocídy a holokaustu. Strašné a kruté svedectvo väzňov patriacich k sonderkommandu, ktorí doslova prešli peklom na zemi. Bola to špeciálna skupina, ktorá mala na starosti priebeh lákania židov do plynu, následne odpratávanie mŕtvych tiel, spaľovanie, šacovanie ošatenia, vyberania zlatých zubov, strihanie vlasov pred spálením a všetkého najhoršieho a najhnusnejšieho, čo si z nás nikto nevie ani predstaviť. Podrobne zaznamenáva nie len udalosti, ale aj psychické rozpoloženie tých, ktorí do sonderkommanda patrili a podarilo sa im prežiť. Veľmi silná kniha.
Další kniha o holocaustu tentokrát formou reportáže několika autorů. Trochu to na mě působilo neuspořádaně a povrchně. Pokud chcete číst lepší knihy o sonderkommandu v Osvětimi, čtěte: Miklós Nyiszli- "Byl jsem Mengeleho asistentem", nebo: Shlomo Venezia- "V pekle plynových komor". Jsou to očitá svědectví a vyprávění těchto autorů a ne posbírané reportáže a rozhovory. Tím nechci tuto knihu degradovat, ale zmíněné knihy jsou podle mě lepší.
Tato kniha není pro slabé povahy...nemuseli by to dočíst.Jedna věc byla pozitivní a to ta, že pár lidí ze sonderkommand (těch co obsluhovali pece krematoria) přežila.Jelikož se tato obsluha časem měnila a skončila také v peci,jen proto, aby nemohla podat svědectví o spáchaných zločinech, tito měli štěstí a přežili.Ovšem co všechno museli prožít, aby to dokázali....brrrrr.
Kniha, jejíž obsah zůstává bolestně hluboko v mysli, dlouho, dlouho, předlouho, podobně jako kniha Belzec, Sobibor, Treblinka /Jicchak Arad/.
Kniha přibližující každodenní život členů tzv. sonderkommand. Židé vybráni na tuto práci měli sice několik privilegií, například co se stravy týče, ale museli odvádět jedny z nejhorších prací v koncentračních táborech. Jejich největším úkolem bylo zbavit zplynované všeho, co je ještě použitelné. Oblečením počínaje, vlasy, chlupy či zuby konče. Svědkové z továrny na smrt rozhodně nejsou knihou pro každého. Nejen slabší postavy mohou mít problém se vstřebáním všech informací, které tato kniha nabízí. Čtení je v mnoha momentech otřesným svědectvím o hrůzách druhé světové války.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) holokaust, holocaust
Viděno dnešní optikou je naprosto nepochopitelné co všechno museli vězni "zvláštního komanda" vydržet. Počínaje nelidskými podmínkami a konče tím že byli přinuceni podílet se na vražedném běsnění nazvaném konečné řešení. Všem zájemcům o toto téma mohu jen doporučit.