Strom čarodějnic

Po absolutním nadšení z ‘Jezerní paní’ jsem si od EC/JL okamžitě pořídila i tento titul – a jsem znovu nadšená! Od knihy jsem se opět nemohla odtrhnout, čte se jedním dechem.

Příběh je rozdělen do dvou časových rovin, které dělí 300 let.

V té historické sledujeme smutný a nespravedlivý osud Grace - mladé ženy žijící v kruté a příšerné době 17. století, kdy po celé Evropě probíhaly hony na tzv. “čarodějnice”. Desítky tisíc (převážně) žen tehdy přicházely o život kvůli pověrám, strachu a lžím. Bylo hodně těžké číst o tom, jak bezmocná a zranitelná byla žena v tehdejší společnosti.

V současnosti se díváme na život Seleny, malířky z Londýna, která po bolestném rozchodu odjíždí na venkov do chatky Trnka, aby zde znovu našla klid, inspiraci i samu sebe. Touží po tom si zahojit všechny rány a začít znovu.

Obě linie, kdy ta z minulosti zasahuje do současnosti, jsou emocionálně velmi silné. Musím přiznat, že pár dní jsem se z toho ještě vzpamatovávala.

Jediná drobná výtka a souhlas s @Niu: škoda, že součástí knihy není příloha v podobě Seleniných obrazů. Také bych je ráda viděla namalované nejen v mé hlavě.

Kniha smutná, ale hezká. Dvě časové linie, ale bohužel obě snadno předvídatelné. Kniha se mi líbila, ale wau se nekonalo.

Dvě časové linie - dávná minulost a současnost - mě více oslovil příběh z minulosti, dějová linie ze současnosti byla kapku taková nudná a předvídatelná. Za mě se teda žádné WAU nekoná - ale nic proti vkusu - na podzimní čtení těm čtenářkám, které milují obdobné příběhy - knihu doporučuji.

Kdybych nečetla Divé ženy, tak bych z této knihy byla asi více nadšená. Takhle mi to připadalo méně zajímavé, místy až nudné...

(SPOILER) Nádherná kniha. Hodně bolavá. Hodně laskavá i nadějeplná. Viděla jsem se v postavách, proto mě to asi tak zasáhlo, že na konci knihy mě rozplakala jedna pasáž s levandulí. A pak to jelo ... Chvilkama jsem měla problém číst, protože jsem se bála, kam se to bude ubírat, to mě mučilo. Tak hodný člověk ... tolik bolesti si musela vytrpět a přitom pro všechny měla jen lásku. Bylo mi moc líto i Neda, jak jinak by vypadal ten jejich život. Ano, v jistých chvílích to bylo takové sluníčkové a úplně nevím, který chlap je jako Nick (zato spousta Davidů by se našla). Rozhodně mě vždy na knížkách krásně zahřeje, když vznikají tak přátelské vztahy jako tady v lince ze současnosti. Obálka mě přitáhla, ale malá výtka - hlavní hrdinka byly zrzka. Selena a její malby, nebo spíš jejich popisy, to bylo samo o sobě - škoda, že součástí není i obrazová příloha ;-), moc ráda bych se nechala vtáhnout.

Vím, že podobných knih bylo napsáno hodně a také jsem jich dost přečetla, ale tato mi z nějakého důvodu neuvěřitelně silně rezonuje v duši. Bolí mě srdce a myslím na všechny ty ženy a jejich děti. Jakoby mi něco říkalo, že je ten příběh pravdivý... Strom čarodějnic je jednou z nejlepších a pro mne nejemotivnějších knih, co jsem kdy v životě četla.

Kniha mně vůbec nezaujala. Děj plyne tak nějak sám o sobě, bez žádných výkyvů. Styl a pojetí mi silně připomíná knihy od skvělé spisovatelky Barbary Erskine, ale tato ji nesahá ani po kotníky. Plytka a nezajímavá.

Velmi čtivá knížka se silným příběhem - dvě časové linie dvou žen s těžkým životním osudem.

Knihu jsem naprosto vdechla! Úžasný příběh a velmi dobře napsané. Na konci knihy jsem se neubránila slzám. Doporučuji :)

Příběh starý, jako sám čas. Duše, která nenalezla klid.

Selena - současnost: Po nevydařeném vztahu se zničená Selena uchyluje k rozjímání na venkově, kde touží nalézt svou vnitřní sílu a věnovat se malbě a tak si na pár měsíců pronajímá chatu Trnka. Netrvá dlouho a nalézá zde nové přátele, kteří jí nakonec donutí přehodnotit plány na budoucnost.

Grace - 1682: Mladá svobodná děvečka Grace touží po lásce a spokojeném životě plném dětí. Má zlaté srdce a ke všem je velice laskavá. Jelikož je polosyrotek, stará se o domácnost, o stárnoucího otce a ještě chodí vypomáhat s dojením. Vzhledem k době a souhře nešťastných náhod se ale její sny rychle rozplývají...
.
.
.
V knížce se střídají dvě dějové linky a zhruba od 3/4 se pomalu protínají. Příběh se četl neskutečně snadno, během dvou večerů jsem měla dočteno, visela jsem na každém slově, přitom už po přečtení prvních pár kapitol jsem si domyslela, jak to asi skončí a ano, vše bylo velmi předvídatelné. I když, tady mi to zrovna vůbec nevadilo, během posledních pár kapitol jsem se sevřeným hrdlem taktak zadržela slzy. Pokud jste četli Divé ženy od Emilie Hart a zaujaly vás, tohle je přesně to, co potřebujete. Nedokážu teď říct, která z těchto dvou knih se mi líbila víc, každá má něco do sebe a já mám zase před spaním o čem přemýšlet.

Dvě dějové linie, jedna současná o malířce Seleně, která odjíždí na venkov do domku Trnková chata, aby mohla tvořit a zahojit své šrámy. Druhá linka se odehrává o více než tři sta let dříve, o dívce Grace, která žije v nelehké době a která bydlela ve stejném domě, tehdy zvaném Trnná chýše, odkud neodešla ani po své smrti. Klidný a poutavý příběh s krásným koncem.

Jakobych četla o sobě....

Přečteno za 6.5 hodiny. Kniha mě naprosto pohltila, mám pocit, že v tom příběhu stále zůstávám.

Střídají se části ze současnosti a z minulosti.

Hlavní postavou ze současnosti je SELENA, která je malířka. Bohužel se rozejde s jedním mužem, protože ji hodně zklamal a rozhodne se pronajmout chatu Trnka a užívá si klidu a přitom maluje obrazy. Seznamuje se s lidmi, kteří bydlí v tomto okolí.

Minulost se odehrává v na konci 17. století, to je v roce 1682. Hlavní postavou je GRACE COTTEROVÁ, která touží po muži a rodině. Její mamka umřela, žije v chaloupce se svým tátou, který tvrdě pracuje. Setkává se s bábou BETT, která ji seznamuje s bylinkami. Pracuje na statku, práci má ráda, chová se pěkně ke zvířatům.

Od 15. století do 18. století docházelo v Anglii k čarodějnickým procesům. Jejich výsledkem byla smrt 500 – 1000 lidí, z nichž 90 % byly ženy. Ženy, které se odlišovaly nějakými drobnostmi na těle nebo se chovaly odlišně od jiných žen, byly častokrát označeny za čarodějnice. Z dnešního pohledu to vnímáme jako zpátečnický přístup, ale taková byla bohužel realita oné doby, ve které žily ženy.

Očekával jsem, že mě kniha bude bavit mnohem více. Knihu jsem četl poměrně dlouho a bylo to hodně natahované. Závěr se dal očekávat a všechno do sebe zapadlo.

Na přebalu je uvedeno, že „kniha jako dělaná pro fanoušky Barbary Erskine“. Asi bych s tímto konstatováním souhlasil, i když od této autorky jsem četl jenom jednu knihu – Nejtemnější hodina.

V závěru se nachází POZNÁMKA AUTORKY, PODĚKOVÁNÍ a EDIČNÍ POZNÁMKA.

Kniha má pěknou obálku.

Kniha mě vůbec nedokázala vtáhnout do děje. Vlastně mi bylo jedno, jak celá dopadne.

Dobře napsaný příběh, který má dvě časové linie. Všichni asi víme, jak to dopadne. Jen mi trošku neseděl konec.

Příběh velmi podobný Jezerní paní . Takže mi to teď už bude stačit , ale čte se to moc dobře , obě knihy

Wau, tak to byla kniha s velkým K. Tak ctiva,.. jedním dechem, neváhejte a pustte se do ni!

Wau, tak tohle bylo super.