Strieborný záliv
Jojo Moyes
Lizu McCullenovú stále máta minulosť, no nepoškvrnené pláže a súdržní obyvatelia austrálskeho prímorského mestečka jej aspoň ponúkajú slobodu a bezpečie, po ktorých toľko túži – ak nie kvôli sebe, tak aspoň kvôli svojej malej dcére Hannah. Ale potom sa v spustnutom hoteli jej tety, legendárnej lovkyne žralokov, ubytuje Mike Dormer a zo Strieborného zálivu sa pokoj razom vytratí. Uhladený Angličan v drahom obleku plánuje vybudovať v známom útočisku veľrýb prvotriedne turistické letovisko, čím by ohrozil všetko, čo Liza tak veľmi chráni – rodinný podnik a záliv, ale aj záväzok, že sa už nikdy nezamiluje do muža, ktorý si to nezaslúži.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Silver Bay , 2007
více info...
Přidat komentář
Nádherná kniha, po dlouhé době se mi opět stalo, že je mi líto, že kniha skončila. Nejhezčí z třech titulů autorky, které jsou momentálně v češtině (bohužel jen tři...) k mání.
Nejslabší kniha autorky, a to jsem se do ostatních šíleně začetla a pohltily mě. Tato bohužel ne tolik, i když prostředí bylo krásně popsáno a hned bych se do Austrálie rozletěla.
Jak jen to Jojo Moyes dělá, že pokáždé osudy jejích hrdinů doslova prožívám na vlastní kůži? Výborný příběh, australské městečko se svéráznými postavičkami a kouzelnou přírodou...a ten závěr na letišti! Doják na druhou.
Pro mě krásný příběh z úžasného prostředí, úplně jsem cítila slaný mořský vzduch, všechno dokonale popsáno, děj mě vtáhnul, moc hezké.
Kdyby bylo možné ohodnotit knihu milionem hvězdiček, rozhodně bych je této knize dala.. Po přečtených komentářích jsem si říkala, že to asi bude slabší dílo této autorky.. ale opak je pravdou.. Pro mě stejně silný příběh jako u předchozích dvou knih, které jsem přečetla.. Pro mě je Jojo Moyes tou nej autorkou..
Nádherný příběh, okouzlující prostředí - čteno jedním dechem - jojo velmi povedené :-)
Né, že by se mi kniha nelíbila, byla opravdu jiná, ale hrozně těžko jsem se prokousávala první polovinou a trochu jsem měla problém s postavami. Nevadí mi střídání postav po kapitolách, ale nějak jsem se v nich ztrácela. Jinak příběh sám osobě pěkný, ale celkově pro mě slabší.
Musím říct, že všechny knihy od Jojo Moyes jsem zhltla jedním dechem, až i na spánek jsem mezi stránkami zapomínala. Než jsem tě poznala mi zlomila srdce....
Ale nevím, tahle kniha je prostě jiná, jako by jí ani nepsala Jojo Moyes.
Jsem vášnivá knihomolka a ještě se mi nikdy nestalo, že bych nějakou knihu nedočetla, ale tentokrát jsem měla namále. V první polovině knihy jsem knížku asi třikrát odložila, ale nakonec jsem se dokopala k tomu, že jsem jí dočetla.
Přes úvodní rozpaky (asi 150 stran) jsem se přece jen začetla a druhá polovina knihy se četla sama.
Asi nejvíce mi vadilo, že kapitoly vyprávěli různé postavy. A bohužel mi přišlo, že nejméně prostoru v nich dostala Lisa, která v sobě skrývá nejvíce bolesti a tajemství.Hodně málo jsme se doslechly o jejich pocitech, o její bolesti o citech k Nickovi.... většinou to bylo zprostředkovaně přes jinou postavu. Zato do Hanny a Nicka jsem se zamilovala hned, ty nám své emoce, myšlenky, bolesti předkládali na stříbrném podnose...
Nemohu se dočkat další její knihy...
Ze začátku mě knížka moc nenadchla, přišla mi zbytečně popisná a chvílemi mě i nudila. Postupně se to však zlomilo a začal se z toho klubat hezký příběh. Knížka mě však opravdu dostala až ve chvíli, kdy vyšel najevo příběh Lisy a Hanny. To celé dějové linii přidalo opravdu na váze. Konec byl takový... no, řekněme, že milovníci velkých happy endů si zde přijdou na své. :) Na mě působil asi až moc pohádkově a v průběhu děje mě i napadlo, že by to tak dost možná mohlo dopadnout.
Velké plus dávám za prostředí, ve kterém se příběh odehrává. V hlavě jsem si dokázala vykreslit každičký detail toho překrásného místa. :)
Trvalo mi nějakou dobu, než mě kniha vtáhla do děje. Četla jsem od autorky už lepší knihy. Když se člověk prokouše začátkem a zorientuje se v postavách, tak se začte. Nakonec jsem se od knihy nemohla odtrhnout, i když konec byl na můj vkus až moc překotný.
Ze začátku jsem byla z knížky trošku rozpolcená, každá kapitola (ne nějak dlouhá) je vyprávění jiné osoby a až postupem času se v tom člověk začal orientovat a zjišťovat (spíš pamatovat tedy), jak jsou postavy spjaté. Hned po zapatování si, kdo je kdo, mě ale knížka uchvátila a přečetla jsem jí během dvou dnů. Očekávala jsem tedy chvilku trošku jiný konec, takže pro mě byl malinko překvapující:-) První knížka od této autorky a určitě si budu chtít přečíst další.
Všem nadšeným se omlouvám, ale pro mě to byl Doktor Hollywood, pixarovský Cars a všechny tomu podobné příběhy. Aneb jak napravit zkaženého (ale ne až tak moc zkaženého!) velkoměšťáka.
Bez nápadu, příliš zdlouhavé, nijak zvlášť vykreslené postavy. Černo-bílé vnímání světa.
Tahle kniha měla neuvěřitelnou atmosféru. Když jsem ji četla, jako bych tam byla, v městečku Silver Bay, jako bych sama jela na Izmaelovi a pozorovala velryby. Jako bych cítila vítr ve vlasech a slanou vůni moře. Byl to krásný zážitek a ten dobrý konec jsem si opravdu vychutnala.
Nejdříve jsem se nemohla dostat do děje, nemohla jsem se pořádně začíst a to mě docela odrazovalo, ale nakonec se to tak po šedesáti stránkách přehouplo do moc pěkného a hrozně milého příběhu. Na první dvě knihy to určitě nemá, toto je spíše taková oddechovka pro ženy, ale jsem moc ráda za info o delfínech a velrybách. (Ještě, že nemáme moře, jinak bych tam už stála s cedulkou Zachraňme velryby:) ) A hvězdu navíc, za to krásné překvapení na konci.
Zrovna jsem potřebovala oddechovou knihu s dobrým koncem a do výběru jsem se přesně trefila. Dojemné, plné romantiky a lásky. Dobře popsané postavy i prostředí, že vás to vtáhne do děje. Máte pocit, že jste součástí týmu při záchraně velryby.
Nádherná kniha, sice úplně jiná jak třeba Než jsem tě poznala, ale taky mě naprosto uchvátila. Líbilo se mi, jak Jojo v knize klade velký důraz na velryby a celkově na mořský svět. Miluju moře, tak jsem byla ve svém živlu. I já obrečela smrt malé velryby, záchranu Hanny na moři a hlavně setkání Letty s rodinou na letišti.
Jediné s čím jsem měla tak trochu ze začátku problém bylo, že každá kapitola byla psaná pohledem jiné osoby a psaní ich-formou. To mě ze začátku trochu mátlo, ale zvykla jsem si. Všem doporučuji!
Jak jsem už několikrát zmiňovala, miluju šťastné konce!!! :-) Tato kniha ho má úžasný, velkolepý a jsem ráda, že to všechno dobře dopadlo. Děj je samozřejmě zas úplně o něčem jiném a nemůžeme porovnávat s ostastními knihami od Jojo. Sice jsem měla trošku problém se ze začátku začíst, ale jak se začalo o velrybách, úplně mě to pohltilo a zas jsem o trošku moudřejší, moc krásně svět velryb Jojo popsala, až jsem úplně zatoužila zavítat do Austrálie :-) Slzy jsem taky ronila, hlavně, když museli uspat mládě, které uvízlo na mělčině, potom když Mike zachraňoval Hannu (Hanna je úžasná :-) ) a hlavně, když jeli pro Letty na letiště. I když trošku jsem to tušila, že všechno není tak, jak se zdálo a jsem ráda, že se mi to potvrdilo :-) A vůbec mi nevadilo, že je kniha z více pohledů, o to mě to víc bavilo. Za mě tedy zase plný počet a vřele doporučuji!
Knížka se mi líbila, ale příběh byl o něco slabší něž dvě předchozí knížky: Poslední dopis od tvé lásky a Než jsem tě poznala. Knížka se mi četla krásně jako ostatně vše od této spisovatelky. :)
Štítky knihy
Austrálie láska společenské romány velryby
Autorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Pro mě, je tato kniha od autorky nejslabší. Nemohla jsem se vůbec začíst, až od poslední třetiny knížky, se to pro mě rozjelo a konečně se začalo něco dít. Není to vyložené špatná kniha, příběh je pěkný a především prostředí kde se odehrává, ale čekala jsem od ní daleko víc. Čekala jsem poutavější příběh, jako předchozí dvě knihy od autorky.