Stříbrný vítr

11.01.2016

Kdysi jsem tuto knihu dostala k 12-13 narozeninám , od rodičů a naprosto jsem ji nerozuměla, Až po skoro 40 letech jsem ji znovu dostala na světlo a já se začetla. A pěkně jsem si pobrečela, neboť jen ten, kdo se občas vrací - byť jen na návštěvu-do svého rodného města, ten ví, že ta veliká první láska na něj pořád čeká na tom stejném místě, jako čekávala před 40 lety a pořád se u toho stromu usmívá stejně , jako se usmívala před těmi 40 lety. Neodešla, trpělivě tam při každé návštěvě stojí a čeká až se tím směrem podívám. Snad když jsem tam jezdívala s kočárkem s mými dětmi mi to tak nepřišlo, možná jsem ji neviděla , ale teď, když tam chodím s vnučkou a ukazuji , kde jsem měla školku, kde školu, kde jsem chodila do cvičení tak až teď už ji vidím a čekám jestli mi ten můj Stříbrný vítr napoví, co a proč se tak všechno stalo???

19.11.2015

Velice pěkný klasický román s lyrickým nádechem. Četl se velice dobře a docela často jsem se viděla v hlavním hrdinovi :)

17.11.2015

Tuto knížku Fráni Šrámka jsem četl již kdysi dávno, snad na střední škole. A pamatuji si dodnes, že ve mne vyvolala silný dojem a myslím si dokonce, že ovlivnila moji mladou romantickou duši, i když si obsah a děj již příliš nedokážu vybavit. Ale ten dojem ano! Proto, když jsem knihu v knihovně zahlédl, vzal jsem si ji domů - prožít znovu ten romantický pocit náctiletého zamilovaného kluka. A opravdu tam byl - ten stříbrný vítr...!
I s odstupem času je to rozkošné, pociťovat tu rozpolcenost, rozervanost hledajícího mládí, vzdor vší nespravedlnosti, bolestivé prožívání prvních lásek, bouřlivá oslava mladosti, síly a nadšeného očekávání velkých věcí - tam někde, již snad za obzorem, nádherný zítřek.
Trochu patetické? Ano, rozhodně - protože pro Jeníka Ratkina, stejně jako pro mnoho dalších mladých lidí, život takový prostě je - bílý nebo černý, nic mezi tím. To až později, mnohem později se černá s bílou začínají mísit. Bílá zešedne a černá vybledne častým praním v každodenním životě, dalšími láskami a rozchody, povinnostmi, starostmi, prací, opojením a vystřízlivěním - prostě dospěním! A Stříbrný vítr je pak taková připomínka a vzpomínka, jaké to bylo kdysi, jaké byly naše sny a lásky a jaké to bývalo, když jsme ještě mohli slyšet ten stříbrný vítr...

23.01.2015

Inspirativní dílo. Fráňa Šrámek v této knize vystihl přesnou podstatu a krásu rozbřesku života. Poselství celé knihy je v tomto úryvku:

"Mládí by mělo zavolat takovým výkřikem, který by se zabodl do prsou jako nůž. Po špičkách má se choditi kolem mládí, neboť tam, kde je skutečné, krásného života schopné mládí, tam se stále leží v bolestech; po špičkách chodit a ne řinčeti železy. Mládí klesá a trpí, vstává a trpí. Spikli se proti mládí: zdraví se mrzačí, ranění se neobvazují a zbloudilým neukazuje se cesta ... Mládí má zápasit, netřeba mu však zápas ztěžovat. Mládí má zápasit, snad má i krvácet z ran, padne-li znova se vztyčovat, musí i leccos ztratit - jen dokud stále slyší z dálek svůj stříbrný vítr -"

22.10.2014

ne moc dobrá kniha, ani bych ji nečetla kdybych ji neměla na povinnou četbu

13.09.2014

Jak hodnotit klasika české literatury a jedno z jeho vrcholných děl. Nezpochybnitelně dovedl vystihnout trýznivou předpojatost a krutou křehkost mládí. Nemůžu tvrdit, že bych Ratkinovi rozuměla, stejně jako si nerozuměl on sám, a přeci mi byly jeho myšlenky blízké tak, jako by byly kdysi mými. Nemůžu ani tvrdit, že by mě ten příběh bavil, dokonce se přiznám, že jsem si od něj odskočila k frivolnějším žánrům. Přesto mě ten proud probouzejícího se vědomí sebe sama, erotiky, vzpoury i bolesti nakonec strhl. Přesto jsem přesvědčená, že jsem jej četla v nejhorším možném věku. Stříbrný vítr už sama dávno neslyším, ale ještě po tom ani opětovně netoužím. Povede-li má cesta až do stáří ... ještě se Ratkine setkáme.

25.01.2014

Neuvěřitelný talent a to mu neupřu ani za nic.
Velice subtilně napsaný příběh, ovšem přes křehkost je v tom náležitá síla. Žádná ospalost, spíš preciznost a styl kterým se autor může klidně mohl se světovými autory.

08.06.2013

Vím, že bysme si měli našich klasiků cenit, ale nemůžu si pomoct, pro mě byla četba Stříbrného větru utrpením, pustila jsem se do něho kdysi dávno na základce a to jen proto, že mi češtinářka rozmluvila ať se nepouštím do Kafkova Procesu (který byl dle ní asi vzhledem k mému tehdejšímu věku hůře stravitelnější než výše zmíněná klasika). No nevím, jak je Proces stravitelný, ale Stříbrný vítr byl masakr. Absolutně mi nesedl styl, jakým je napsaný. Já vím poetika první lásky, radosti studentského života, klidné plynutí děje... ale já to dočítala silou vůle, protože mi bylo líto nedočíst, když už jsem se dostala tak daleko...

26.04.2013

Pěkně a citlivě napsané, avšak pro mě mnohdy nepchopitelné, přehnané a neúměrné situaci (až hysterické :-) reakce hlavního hrdiny..... vysvětluji si teno popis vnímaní světa jinou dobou... dnes kdybychom hroutili při každém překvapení, tak bychom se nedožili puberty - dnes je svět plný zvratů, tak se spíše cítím jako více pasivní přihlížeč (alespoň více pasivní než hrdina této knihy) velice aktivního dění.

04.03.2013

Po letech si už přesně nevzpomínám na děj, ale řesně se mi vybavuje dojem, který jsem při čtení a hlavně pak po dočtení knihy měla. Jan Ratkin na mě silně zapůsobil, klobouk dolů, pane Fráňo Šrámku!

20.09.2012

Fráňa Šrámek mi byl vždy nějakým způsobem sympatický. Je to rebélie!? Kromě velkých popisů přírody se objevuje popis dospívání chlapce, který je pro dívky možná trochu nepochopitelný. I tak je to pěkné čtení pro chvíle klidu.

06.05.2011

Cukrová vata, nimrání v pocitech. Čtení pro puberťáky

04.01.2011

Při poznávání literatury a toho co nabízí, tak jsem byl už jako dítě překvapen, co vše může život dospívajících přinášet a co si mohou dospívající a dospělí užívat.
Čas mého života sice ukázal, že jedna věc jsou představy a druhá pak realita, ale co zůstává, tak je třeba tato kniha, její obsah, její atmosféra, jako práce člověka, který obohahacuje světy druhých, tedy ty světy, co se obeznámí třeba i s touhle knihou.
Každá kniha, s výrazným obsahem je originál, který si já jako čtenář po čase pamatuji především jako originální zážitek.