Stigmata
Colin Falconer (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/175266/bmid_stigmata-izG-175266.jpg
4
59
17
Krveprolití a ukrutnosti války. Píše se rok 1205 a rytíř Filip de Vercy bojuje s nevěřícími ve Svaté zemi. Po dlouhých měsících strádání a krvavých bitev se vrací domů, ale ani ve Francii ho nic příjemného nečeká. Jeho milovaná žena zemřela při porodu a jeho malý syn je vážně nemocný. Jakmile se Filip doslechne o léčitelce z Languedocu, neváhá ani na okamžik. Křížová výprava proti katarům, s nimiž se Filip zaplétá stále víc, je krutá a nemilosrdná. Krveprolití, která ji provázejí, připomínají peklo na zemi. Ani sebevětší hrdinství však nemůže zadržet papežské vojáky navždy.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2013 , BB artOriginální název:
Stigmata , 2012
více info...
Přidat komentář
...ten průšvih začal,když někdo pochopil,že když ostatním zatančí,zachrastí kostěným chřestítkem,pomaluje obličej a popřeje dobrý lov,bude si v bezpečí jeskyně užívat úlovky těch,co nasadili svoje úsilí a životy...
Další příběh kde je v hlavní roli hlavně náboženský fanatismus a ve jménu boha se omlouvají i ty největší zvěrstva které jsou lidi schopni udělat, v tomto románu se jedná o Albigenskou křížovou výpravu která měla vymýtit katary v Languedocu v jižní Francii. Většina lidí má v povědomí že křížové výpravy se týkají bojů křesťanů a muslimů na Blízkém východě o tom kdo ovládne svatou zem, ale většina křížových výprav byla vyhlášena proti jiným Evropanům, například proti polabským Slovanům, Pomořanům, Prusům a jiným baltským národům, Finům, jak jsem již zmínil proti katarům a také což se týká nás Čechů proti kališnickým Husitům, jen těch bylo i s výpravou proti Jiřímu z Poděbrad pět.
Křesťané se od těch dob naštěstí z civilizovaly, ale jiné nám známé náboženství dosud bohužel dlí stále v temném středověku.
Romantický historický román z doby albigenského křižáckého tažení proti katarům ve 12. století. Tedy velké city, rytířské souboje a tak. Hlavní je však podle mne otázka víry - co to je a k čemu slouží. Různé koncepty jdou skoro proti sobě, a i když už dnes nemůžeme všemu z té doby porozumět, z příběhu jasně vidíme, že i vznešené myšlenky jsou pravidelně zneužity jen k honbě za majetkem a mocí třeba i přes hromady mrtvol.
Moje první setkání s Falconerem a musím říci, že jsem si z toho čupnul na zadek.
To jak popisuje dobu a lidi v ní, je opravdu nádherné. dějové zvraty, které Vás neustále udržují ve střehu, které spěje k neodmyslitelnému finále.
To byla opravdu jízda. Popis osob, jejich vnitřního světa, a tak jenom mimoděk na pozadí se odehrávající souboj s heretiky, kteří hledali svojí pravdu a chtěli očistit církev, což samozřejmě narazilo na krutý a nemilosrdný boj na život a na smrt. Ano ani děti a ženy nebyly ušetřeny. "zlo" muselo být zniščeno.
A do tohose jen tak připletl Filip rytíř, který chtěl pouze zachránit svého syna, ale bohužel se ocitl ve špatný čas na špatném místě, ale on ten boj nakonec nevzdal, bojoval...
Moje třetí kniha o tohoto autora a musím říct, že naprosto úžasná... Rozhodně si přečtu i další...
Zajímavý historický exkurz do Francie 13. století, hlavní hrdina je takový rytířský všeuměl typu Martina ze Stvolna (od Vl. Vondrušky), idealista, něcista, rozervanec, romantik, osvícený filosof. Autor používá (tak jako VV) osvědčených klišé a zjednodušení (kněží, kacíři, rytíři, prostý lid), tak aby se to líbilo širokým vrstvám. Nicméně čte se to hezky a to mi stačí.
Falconer je skvělý vypravěč, vybírá si zajímavá témata (typicky obestřená aspoň nějakou záhadou - zde stigmata) v kombinaci s reálnými historickými skutečnostmi a vždy se také dočkáme opravdu jedinečných hrdinů, amorálních i morálních, přičemž ti poslední naštěstí vítězí. Svižnost vyprávění mě ale tentokrát nedonutila číst všechny krutosti a hrůzy, kterých se dopouštěli křesťané na křesťanech, většinou bez nějakého "vyššího" poslání, nebo jiného důvodu (pro víru to určitě nebylo). Zabíjení a ubližování je zavrženíhodné vždycky.
Má první kniha od autora- mně se líbila, má všechno, co by podle mě měl historický příběh mít (rytíře pořádnýho klaďase, ženskou, která se hned tak nesesype, nějaký ten boj, lásku a samozřejmě sex :D )
Nevím, proč se ta knížka tolika lidem nelíbí? Vždyť je výborně napsaná, o něco v ní jde, svědomí, pocit odpovědnosti, hledání smyslu života...možná trochu vadí, že se to odehrává v Evropě a chybí exotické prostředí. Je taky potřeba si ujasnit historické skutečnosti, vědět něco o pronásledování katarů. Já autora pokládám za skutečného mistra pera a doufám, že toho ještě hodně napíše. Dávám plný počet hvězd, protože mu není co vytknout. No, a teď si seženu Soucit s ďáblem, abych se dověděla, proč ho tu čtenáři vzpomínají a autorovi vyčítají, že z něj čerpal.
Dost podobný knize Soucit s ďáblem, ale přesto jsem knihu četl a musím napsat, že i tak mě děj bavil.
Moje první kniha od Falconera a až na delší začátek velmi milé čtení. Opravdu až na začátek nemám co dodat. Ale hold, nějak se musíte dostat do příběhu.
Moje první kniha od Colina Falconera a na dlouhou dobu taky poslední... :-/
Do knihy jsem se musela přemlouvat. Každou otočenou stránkou jsem si říkala, že to bude lepší a lepší, až jsem došla ke konci. Zaklapla knihu, přejela pohledem i prstama po nádherným přebalu a řekla si UŽ NIKDY :-/
Zklamání! Knížka mě nalákala anotací a tudíž jsem se těšila na "něco velkého". Knížku jsem se snažila číst týden a skončila jsem něco málo za polovinou. Víc s ní ztrácet čas nehodlám. Nezaslouží si to. Příběh mě nezaujal, popis scén je přehnaný, nic z toho autorovi nevěřím. Opravdu má pocit, že když je mladá dívka znásilněná knězem - něco naprosto šokujícího! - tak se jen oklepe a řekne, že se vlastně tak moc nestalo? A co kdyby byla těhotná? Tak za hradbami žije bába, co "toho" umí holky zbavit, než to na nich začne být znát??? Tohle je naprosto absurdní! A bohužel, se to objeví v recenzi. Snažila jsem se najít něco pozitivního - fakt jsem se snažila... :(
(Uwaga spoilery!) Můj milý Coline, hořce jsi mě zklamal. Signál, že vyšla nová kniha velkého borce Falkouše, kterého stále žeru i po těch několika méně povedených knihách, plus pozitivní recenze na goodreads způsobily, že jsem se vrhla do dlouhé fronty v knihkupectví, protože jsem Stigmata musela bezpodmínečně mít. Hned. A potom..
Je pravda, že Colin už jednou psal o zrzavé zelenooké dceři jihofrancouzského kameníka, která má zvláštní znamení – stigmata na rukou a na nohou, ale to mě nerozhodilo. Ovšem zjištění, že čtvrtina knihy jako by z oka vypadla Soucitu s ďáblem, bylo velmi hořké. Ona trapná záležitost začíná už tím, že mistr kameník se zase jmenuje Anselm (Všichni kameníci jsou Anselmové, viď, Coline?), jeho jediná dcerka chce vstoupit do kláštera a kněz, který jí má od tohoto svatého rozhodnutí odradit, se s ní vesele vychrápe u nich doma. (Církev je prohnilá, ale co je moc, to je moc.) Všechno je stejné, rodina opět zdrhá do Saint Ybars (Bejt inkvizitorem, už tu vesnici vypálím. Evidentně se kacíři nikam jinam nestahují.), dialogy se od Soucitu nezměnily a jen tu a tam se objeví věta navíc. Jednou na stěně nevisely česneky ale sušený jabka. Paráda, Coline. Skoro sto stran jsi okopčil. Proč? A ještě se k jednou popsaným věcem drze vracíš v závěru knihy a párkrát v jejím průběhu. No, aspoň jsi Madeleine de Peyrolles přejmenoval na Fabricii a kněze Bernarda jsi překřtil na Simona. Hosana, velkej kluku.
Přitom Stigmata mají skvělou zápletku a byla by to zcela jistě žůžo kniha. Falkouš už se vyhrabal z nepovedené série o lovcích perel a ještě vybrousil styl argentinské brutality ve Zmizelých. Jenže.. Nedá se nic dělat, zlaté časy Anastázie, Hedvábné stezky nebo Soucitu s ďáblem jsou už definitivně v kelu. Paráda. Prostě nevím, jak Stigmata hodnotit. Pro někoho, kdo zatím nečetl Soucit, je to zcela nový a zajímavý příběh na pět hvězdiček. Zklamání z toho, že se Colin sám vykradl, mě přivádí na myšlenku nuly. Průměrově jsou to baj voko tři, ale tři hvězdičky mají Perly nebes, který byly dost hrozný. Takže ve výsledku čtyři, ale jsem z toho zklamaná a smutná. Milej Falkouši, bohu mých náctiletých let: nevím, co měla ta eskapáda s opisováním znamenat. Nemáš to zapotřebí. Pořád umíš psát skvěle a nápady v mozku na poutavý příběhy ti taky nechybí. Nebo jestli ti vlezly prachy až moc do hlavy a každý dva roky naprosto nutně musíš vydat knihu, i kdyby to byla kdovíjaká sračka, tak už nejsi ten Falkouš, kterýho jsem znala předtím. Sorry, koťáku.
Štítky knihy
13. století Francie křížové výpravy stigmata kataři historické romány
Autorovy další knížky
| 2008 |  Harém |
| 2004 | Anastázie |
| 2003 | Hedvábná stezka |
| 1993 | Zběsilost |
| 2008 |  Soumrak bohů: Román o Kleopatře |
Námět sám o sobě se mi líbil moc. Problém jsem měla s postavami, občas mi unikalo, kdo je na čí straně. Co mi ale úplně kazilo požitek ze čtení, je spousta chyb, které v knížce jsou. Copak to nikdo před vydáním nečetl?