Stáčení temného piva

Docela příjemná oddychovka. Jen by se v anotaci neměli chlubit, jak je to strašně vtipné. Dvakrát jsem lehce pozvedla koutky. Toliko k té vtipnosti.

Zaujal mě ten neobvyklý název... a už to jelo.
O čem jen tohle vlastně bylo? Bůh suď!
Ale aspoň něco: je tam jeden sympatický Ir středního věku a potom hafo hodně divných postav... Ať to jen propáníčka zase není spoiler! Už mlčím...
... protože trochu níž to skvěle napsal místo mě hotovson :-).

Četlo se to pěkně, jen hlavní hrdina mě občas rozčiloval svým vztekáním a netrpělivostí, ale na druhou stranu, kdo by se mu v jeho situaci divil

Trochu fantasy i historie záchrana piva v obležené Vídni Artuš........ . Jo dobrá kniha která stojí za přečtení.

Neskutečně jsem se u toho bavil! Ze začátku se to tvářilo vcelku normálně, Brian Duffy je najat obchodníkem Aurelianem, aby dělal vyhazovače v pivovaru ve Vídni. Už to, že si ho Aurelianus najal v Benátkách, mohlo svědčit o tom, že to nebude jen tak ledajaký dobrodružství. Začlo se to potvrzovat při cestě přes Alpy, ale to, co nastalo pak, to byl jeden velkej galimatyáš :D Turci se sultánem Sulejmanem a jeho velkovezírem Ibrahimem obléhají Vídeň, ale jde jim primárně o pivovar, co neni jen tak obyčejnej pivovar, kterej brání právě Aurelianus, kterej není tím, kým se zdá být a dokonce i Duffy je rozpolcen, abych tak řek. Do toho všeho do Vídně připluje banda prošedivělejch Vikingů na dračí lodi, všude kolem je magie a podivný bytosti...no je toho dost, až z toho jednomu přechází hlava kolem, ale opravdu jsem si to užil a moc mi to bavilo a o to by mělo jít především.

Tim Powers vás vezme na výlet do historie, na programu je rok 1529 a první obléhání Vídně. A je to jako vždy velkolepá jízda. Tentokrát se nedostane na promyšlené časové smyčky jako v románu Brány Anubisovy, ale magie, šermířských soubojů, úkladů a intrik si užijete dosyta. Pivovar v srdci Vídně a zároveň centrum západního světa, v boji proti tureckým vojskům sultána Sulejmana I. Východní magie a postavy z Artušovské legendy se prolínají s příběhem stárnoucího,prošedivělého žoldnéře Briana Duffyho.
Když jsem knihu četl před léty bezprostředně po dočtení Bran Anubisových, byl jsem trochu zklamán. Teď jsem si ten příběh užil mnohem více. Dobrá práce a rozhodně doporučuji.

Příjemná oddychovka, kterou si určitě sem tam opět vytáhnu. Musím přiznat, že me knížka párkrát překvapila, není to sablonovita klasika, cestujeme od bodu A do bodu B, získat C a porazit D. Od té doby, co jsem přišla do styku s Abercrombieho tvorbou, nemám ráda čaroděje a tady to platilo obzvlášť :) Tři hvězdy dávám, protože i přes překvapivé momenty, zde nebyl silny zážitek, který by mne emocionálně dostal do kolen. Prostě čtete a najednou je konec.

Powersovo Stáčení temného piva stojí někde na pomezí mezi humornou a historickou fantasy. Autor zvolil poměrně atraktivní a neokoukaný úsek dějin, do jehož rámce pak zasadil svůj veskrze magický příběh. Ke své hanbě však musím přiznat, že jsem u knihy dvakrát usnul jako špalek. Dokud prostě nepřitáhnou Turci sultána Suleymana I. k branám Vídně a město neoblehnou, je to více než co jiného bezobsažná slovní pošťuchovaná. Když jsem doprovázel Briana Duffyho na jeho cestě z Benátek do Zimmermannova hostince, divže jsem se neukousal nudou, a ani první Brianovy kroky v novém působišti situaci nijak nevylepšily. Hlava to jednoduše neustála, a tak oči nad tím mávly víčky a zavřely se. Dramatičnost se zvedla až s příchodem Turků a velkovezíra Ibrahima, nicméně stále jsem měl pocit, jakoby mi někdo stál na brzdě a nechtěl ji za žádnou cenu pustit. Také asociace Merlina a Artuše mi přišla zcela zbytečná a nevyužitá. Když už je autor vzkřísil, měl je naplno vytěžit, což neudělal. Ať se na to dívám z které chci strany, fanoušek chmeleného moku ze mě nebude a raději zůstanu u šlechtěného vína.

Četl jsem Brány a pak teprve Stáčení. Obojí má svou kvalitu a odlišuje se od běžného průměru. Přiznávám ale, že mě pivo nezaujalo.

Vcelku slušná fantasy, čtivá ač ničím zvláštním neoslní...Jako plus beru historický pohled, dal bych možná tři a půl hvězdy v hodnocení leč to zde nejde a na čtyři to fakt nevidím. Neurazí, pobaví, nenadchne. Howgh.

Ďalšia originálna a famózna vec od T. Powersa. Pivný mok, tajomno, nadchádzajúci vojenský stret a vy ako čitateľ. Nič viac netreba, možno iba otvoriť dobré pivko a nechať sa preniesť do Viedne r. 1529. Autor opäť vsádza na neotrepanosť a postupné budovanie deja. Niekomu možno príde prevedenie diela ťažkopádne, no mne nie. Dávam plný počet. Kiež by podobnej fantasy literatúry bolo viac.

No, já mám pivo ráda. ;-) Taky mám ráda fantasy, kde je nějaká ta alternativní historie, aneb jak to bylo "doopravdy". Tady jsem si oboje užila a místy to byla i dost sranda. Asi mi autor i kápnul do noty hrdinou, který hned radostně nepřijme své alter ego, ale paličatě se drží svého "reálna". Jen ten konec by si zasloužil líp propracovat, a za to ta ubraná hvězda.

Několikrát jsem při čtení této knihy dostal chuť na točené pivo. Děj jsem čekal více mystery, ale je to dobré, oddychové čtení, ikdyž mi v příběhu chybí trochu emocí.

Mém rád dobrou fantasy a pivo. Tohle byla dobrá, zábavná fantasy. Doporučuji.

Lepšie čítanie z dvojice Stáčení temného piva a Plout na vlnách podivna alebo možno bola chyba čítať to onoho času za sebou.

Děj knihy je zasazen do poměrně zajímavého historického období Evropských dějin a jeho hlavním protagonistou se stává nám dobře známý mok, avšak to je asi jediné, co mi na knize přišlo zajímavé a originální.

V knize je hned od počátku patrné, že autor klade velký důraz na děj. To by samo o sobě nebylo na škodu, pokud by ovšem tyto dějové pasáže něco přinášeli a nějaký způsobem ovlivňovali směřování hlavního děje, což se však u většiny situací nestane, spíše naopak. Jejich vypuštění by čtenář nejspíš vůbec nezaznamenal.

Další výtku mám k postavám, které neprochází téměř žádným vývojem a jsou až na výjimky ploché a nezajímavé. Obdobně je to se vztahy mezi postavami, celou dobu čekáte zda a jestli se vůbec nějak rozvinou a ono pořád nic. Pořád je to stejné bezobsažné klábosení jako v telenovele.

Poslední věc, kterou bych zmínil je propojení s legendou o králi Artušovi, které snad jako jediná oživuje celý děj. Toto téma však již bylo zpracováno v jiných knihách a například v Králi duchů od Davida Gemmela mi přišlo mnohem lépe uchopené a využité.

Celkově tak na mne tato kniha působí jako odpočinkové čtení někam do autobusu, ale dát jí na obálku titulek "mistrovská díla fantasy" to je opravdu špatný vtip a nebo spíš dobrý marketingový tah. Za mě jedna hvězda, ale s odřenýma ušima.

Po delší odmlce další přečtená kniha, která mne naladila na další čtení, ( tak tady držím Plout na vlnách podivna a mám podivný pocit, že jsem tam, kde jsem byl - totiž na vlně čtenářského opojení ).
Krásný překlad od Richarda Podaného a ještě krásnější přebal Patrika Krásného. Tam to pro mne na chvíli skončilo.
Kniha se mi četla z počátku trochu z tuha, než jsem zase uvykl a některé pasáže jsou holt napsané obratně, i když dost složitě ( já ten problém sice neměl až na jednu pasáž :D ) ale znám lidi co kňourají. Na druhou stranu je Powers dobrým vypravěčem a i když ponoření bylo postupné a pomalé, o to větší jsem z něj měl radost.
Bohužel byla vykoupená po tom příjemném zážitku nepříjemným koncem, který mi přišel odbytější, než kolik si příběh zasloužil. Škoda. Na pět hvězd to není... ale ty čtyři si zaslouží.

Odtočil jsem prvních pár stránek, než jsem si zvyk na chmelovitost a začlo mi chutnat. Kopnul jsem tam pár dalších kapitol, ale pak mi to začlo připadat nějaký zvětralý. Na úplný dno jsem se podíval jen se sebezapřením a protože jsem to vzhledem k referencím nečekal, měl jsem pořádnou literární kocovinu.

Již třikrát jsem četl knihu Tima Powerse o rakouském klášterním pivovaru
stačejícím černé pivo Herzwesten.
Co roku 1529 vedlo Turky k tomu aby zaútočili na Videň?
Legendární temné pivo a jeho magické schopnosti.
Velice povedená kniha, kterou si nejednou ještě rád přečtu.
Stáčení temného piva prostě musím doporučit.

A tady jeden moc poučný citát:

Važte si piva, křesťané až dojde, zlý čas nastane. (sir William Ashbless)