Srdce

Srdce https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23768/mid_srdce-F2f-23768.jpg 4 94 26

Příběhy žáků třetí třídy obecné školy Barettiho vypráví osudy rodiny Alberta Bottiniho, hlavní postavou je jeho syn Enrico. Děj se odehrává v italském městě Turíně v jednom školním roce od října 1881 do července 1882. V té době je Itálie již sjednocená jako Italské království (Regno d'Italia) a vládl tu Umberto I., syn krále sjednotitele Viktora Emanuela II. Jeho vláda spadá do let 1878–1900, kdy byl zavražděn. Turín (italsky Torino) je hlavní město kraje Piemontu v severozápadní Itálii. Leží na úpatí Alpských hor, má překrásné okolí a množství památek. V příběhu se odrážejí dobové sociální rozdíly, které autor výstižně popisuje. V několika samostatných kapitolách jsou zde popsány také tehdejší podmínky života slepých a hluchých dětí, dětí stižených křivicí a nejmenších dětí z opatrovny, obdoby jakýchsi obrovských jeslí. V knize je také vykresleno několik charakterů učitelů i učitelek, jejich autorita, vztah a láska žáků k nim, zároveň však i život v existenčních potížích.... celý text

Přidat komentář

babicka_amalka
16.02.2017 5 z 5

komentář Lachenauerin plně vystihuje i moje pocity a můj vztah ke knížce!

Mercatino
12.05.2015 5 z 5

Italie jak jí dnes už neuvidíme.


MichelleS
30.03.2014 4 z 5

S knihou jsem se potkala až v dospělosti, škoda, že ne dřív. Ani se mi nechce věřit, jak se svět za těch 130 let změnil. Jaké hodnoty vyznávali lidé tehdy a za čím se honí dnes. Úcta, respekt, soucit a samozřejmá pomoc druhým, hrdost a láska k rodině a vlasti... toho všeho je kniha plná.

Lachenauerin
06.03.2013 5 z 5

Jedna z nejdojemnějších knih, co jsem kdy četla. Plná nestrojeného citu, soucitu, lásky a úcty k bližním. Taky je mi líto, že u nás zatím nenašla tolik čtenářů, kolik by si zasloužila.

FrantaHr
19.08.2012 5 z 5

Tahle knížka mi v dětsví dala základy toho, jak by se asi měl člověk chovat, co to jsou morální zásady. Je mi trochu líto, že není tak známá a lépe hodnocená.

kamibe
24.05.2012 5 z 5

Na internetu jsem o knize našla ještě toto:
Deníkové záznamy žáka italské základní školy se ihned po svém prvním vydání staly pro desítky generací dětských čtenářů „nejkrásnější knihou jejich dětství“. Pro mnohé se tento příběh plný obětavosti, ušlechtilosti, příkladnosti, lásky a přátelství stal celoživotním vzorem. Kniha byla erbovním titulem Masarykovy první republiky.
Já sice nejsem TAK stará, abych pamatovala první republiku, ale knihu jsem kdysi také četla a musím říci, že mě příznivě ovlivnila a že patří mezi ty, na které se nezapomíná.