Špičkou jazyka
Sarah Waters
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32745/bmid_spickou-jazyka-UmK-32745.jpg
4
305
305
Román od autorky, jež bývá označována za novodobého Charlese Dickense, nás zavádí do viktoriánské Anglie a Londýna. V 80. letech 19. století se mladinká Nancy Astleyová, dcera venkovského obchodníčka s ústřicemi, zamiluje do hvězdy londýnského kabaretu Kitty Butlerové, jež se na svá vystoupení převléká za muže a zpívá mužské písně. Nancy nevynechá jediné představení, až si jí Kitty všimne, a Nan se stane její garderobiérkou. To jsou počátky jejich společného milostného života i společné kabaretní kariéry, ale jejich osudy propletené s mnoha sociálními prostředími, dobovými hnutími a dalšími postavami představují v podání Sarah Watersové, stejně jako v případě její Zlodějky (vyšlo v r. 2008), jízdu na horské dráze s ekvilibristickými výkony.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2010 , ArgoOriginální název:
Tipping the Velvet , 1998
více info...
Přidat komentář
Čtenář postupně zažívá pocity s hlavní hrdinkou, zamiluje se do Kitty, u které doufá ve šťastný konec, ale tuší, že tomu tak nebude. Je rád, že neskončí na ulici a najde si stálou “partnerku” a jde na ní vidět, jak si zvykne na to pozlátko okolo a propadne mu. A zároveň je pak čtenář na na konci šťasten, že zakotvila v tom stávajícím prostředí, upřímnějším a laskavějším, aniž by se musela za něco stydět. V průběhu čtení jsem měla stejný pocit jako třeba u čtení Gejši (Arthur Golden) – že se vyvíjím s hlavní postavou a jako by její začátky s Kitty bylo něco tak vzdáleného, ale přitom se to událo třeba před rokem a půl, u mě pak před padesáti stránkami. Kniha byla ještě lepší, než jsem čekala. Obzvláště pak, když se jedná o autorčinu prvotinu. Autorka je rozhodně velmi schopná, vtáhne do děje a vyplivne čtenáře až na konci. Zvraty jsou přirozené, nejsou šroubovány na sílu, postavy jsou skvěle vystavěné, uvěřitelné a upřímně mě nenapadá nic, co by se mi na knize nelíbilo.
#co jsem prece
Každý odstavec, každá věta a myšlenka mi brala dech. Kniha se mi dostala pod kůži se vším všudy. Prožívala jsem příběh společně s hlavní hrdinkou včetně zlomeného srdce a pádu na dno. Zažívala jsem s ní radost, překvapivé poznání sebe sama, těžkost rozhodování, osamělost, naivní lásku, první milování, těžkou zradu, slzy i boj o samotnou existenci v 19.století, kdy to ženy neměly vůbec lehké, a pokud se něčím vymykaly, měly to ještě horší. Velice se mi líbil konec, protože byl reálný a ne jako nějaká pohádka z televize. Knihu moc doporučuji, ovšem ne pro lidi s předsudky o homosexuální menšině, a pro puritány (erotické detaily v knize zaplňují hodně stran). Nenechte se ovšem mýlit, není to jen o sexu, ale hlavně o lidských hodnotách a boji jedince o vlastní místo v životě, který chce prožít šťastně a spokojeně.
Kniha, která neomráčí, ale rozhodně zaujme. Barvitý příběh o životních a milostných eskapádách jedné anglické dívky v Londýně na konci 19. století. Mladá Nancy je stále jako na houpačce: je zrazována a zrazuje, žije si dobře a žije si bídně, je šťastná a je zoufalá...
Tohle je velice decentně erotický, nikterak pohoršlivý román, ačkoliv v něm jde výhradně o lásku mezi ženami. Podstata této knihy je v tom, že Nancy hledá a pokaždé nachází východiska ze svých, občas složitých životních situací, a že v závěru najde (doufejme) svou poslední a opravdovou lásku.
Pěkná kniha, pokud však nemáte rádi lesbickou tématiku, tak ji rozhodně nečtěte.
Pro puritány to taky rozhodně není.
Začátek byl poutavý, střed jsem protrpěla snad víc než hlavní hrdinka, bylo mi jí hrozně líto a bez Kitty to nebylo ono. Ke konci to však bylo dojemné a vtáhlo mě to zpět. Díky rozmanitým popisům spisovatelky jsem všechno procítěně prožívala s hrdinkou.
Moc se mi to líbilo. Popis staré Anglie byl též úchvatný. Na závěr musím pochválit i ten překlad. Některé postarší výrazy mi však daly zabrat (Ještě, že ten gůgl existuje :D).
No a že někomu příjde, že na světě jsou podle knihy skoro samé lesby... To protože je hrdinka sama vyhledávala. Navíc měla sama typický vzhled lesby, tak se k ní hlásily. Nevidím na tom nic zlého.
Na to, že jde o prvotinu, tak je to teda dost dobré. Sarah Waters si nasadila laťku hodně vysoko a naprosto s přehledem ji překonala. To teda smekám. Knížku stavím na pomyslný piedestal před Studnu osamění. Nic lepšího jsem s danou tématikou ještě nečetla. Horská dráha to teda fakt byla. S Nancy jsem vylétla do oblak, následně s rachotem sletěla do pekla a pak se zase vyhrabala k nebesům, kde jsem si uvědomila svou vlastní cenu. Dokonce jsem měla při čtení pocit, že cítím i špinavé ulice Londýna a ústřice. Takhle zaplést příběh a rozplést ho umí snad jedině Sarah Waters a já jí za to děkuju, že si ho můžu zas a znovu přečíst, protože mě hodně baví.
Kniha bola zaujímavá, miestami však veľmi zdĺhavá a nudná. Čo mi však veľmi nesedelo, boli pasáže s lesbickým sexom (popis na mňa až mooooc) a to, že v podstate všetky ženy, ktoré v živote Nancy stretla boli lesby alebo aspoň mali tieto sklony, zdalo sa mi to nereálne. Celkovo to nebolo zlé, ale asi si to už viackrát neprečítam. Napriek tomu som zvedavá na autorkine ďalšie knihy.
....odpočinková kniha, jako stvořená pro horké prázdninové dny. "Pohádkové čtení"
i když je to autorčina beletristická prvotina.............
mých oblíbených 321%
Knížka byla zajímavá, příběh mě zaujal. Jen mi přišlo z pohledu příběhu, že na světě žijí jen samé lesby..
Styl psaní mi „lahodil“, nenapadá mě pro to jiný výraz. Celou první třetinu jsem si připadala, jako bych popíjela vaječný likér. A to nemyslím nijak špatně, mám ho moc ráda. Popis kabaretu a první něžné lásky byl pro mou romantickou duši to pravé. Lesbické téma jsem vnímala jenom okrajově, pořádně se rozvine až tak v půlce. Hlavní hrdinka není zrovna obdivuhodná, ctnostná a odvážná a proto možná může působit nesympaticky, ale (zřejmě díky tomu, že má kniha přes 500 stran a člověk tak má vcelku dlouhou dobu na to, se s ní sžít) o to pro mě byla reálnější. Nezachovala se vždy správně, ale o to uvěřitelněji. Přesto ale nedávám plný počet. Knížka to byla skvělá, ale něco mi tam chybělo – něco, co by mě dojalo, nebo naštvalo, nakoplo, nebo podkoplo, nevím. Je to takové čtení pro klidné večery.
Tak nevím, knížku jsem docela dlouho sháněla, těšila se na ni, protoze Zlodějka se mi moc líbila, ale po přečtení jsem dosti na rozpacích. Ale jak napsal již někdo přede mnou, hlavní hrdinka mi vůbec nesedla, nedokázala jsem ji fandit ani litovat, prostě mi lezla na nervy. V podstatě jedine dvě sympatické postavy byly okrajove (Dave a Ralf). Ještě tu mám připraveného Malého tyrana, tak jsem zvedava ...nebo si přečtu znovu Zlodějku, protože tam jsem fandila Maud i Susan:-)
Watersová a její knihy z viktoriánského období jsou geniální. Je vidět, že autorka má reálie v malíku (psala diplomovou práci na téma pornografie ve viktoriánské Anglii). Přečetla jsem za dva večery a mohu jen navázat na oslavné komentáře mých předchůdců.
Nejlepší kniha co jsem kdy četla na lesbické téma..strašně krásně psané,že to člověka úplně pohltí a v táhne do děje,a neví kdy má přestat číst..už se Těšín na další takovou knihu...jinak komu nevadí homosexuálové,tak mohu jen doporučit.
Moc zajímavá kniha ze staré Anglie, k tomu historický pohled na homosexualitu. Mně se to moc líbilo, hltala jsem příběh Nancy a její osudy. V posledním díle jsem ale již politické pasáže vynechávala.
Nevím, co napsat v úvodu, protože všechna superlativa byla již napsána. Knihu jsem přečetla doslova jedním dechem a klidně se k ní po určité době zase vrátím. Narozdíl od toho film není tak povedený, proto bych všem doporučila, aby si nejprve přečetli knihu. Tímto dílem si mě Sarah Waters získala i do jejích dalších velkolepých děl.
Na dané téma jedna z nejlepších. Filosofické, sexuální a přidá tomu i prostředí Anglie, přímořského města.
Vraj som kritická, ale pri tejto knihe nemôžem byť opak, nakoľko ju tak veľa ľudí chválilo, a ja som sa do nej púšťala s veľkou chuťou. Postavy plastické, opis scén nudný, jazyk vôbec nie zastaralý, ale súčasný, správanie postáv moderné. Neverila som ani jednému slovu, a hlavné postavy mi vyslovene liezli na nervy.
Jako obvykle dobře napsané a skvěle přeložené, ale zbytečně zdlouhavé, ta poslední část, kdy se přidala k odborářům, už mě moc nebavila, ačkoliv se tam všechno pěkně uzavřelo.
Příběh o tom, jak velice snadno se člověk může ocitnout až na samém dně společnosti, odkud se jen s obtížemi dostává zpět k normálnímu životu.Viktoriánská Anglie je zde popsána tak umně, že čtenář přímo cítí její chuť na špičce jazyka.I když se kniha zabývá láskou mezi ženami, není to paradoxně hlavním tématem příběhu.Tím je sociální nerovnoprávnost tehdejší Anglie.Život dcery obchodníčka s ústřicemi ( jak příznačné ) je doslova jako horská dráha a i když je ke konci kniha poměrně předvídatelná, stále je velice čtivá.
Štítky knihy
Anglie homosexualita 19. století anglická literatura feminismus lesby, lesbismus sufražetky zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2008 |  Zlodějka |
| 2010 | Špičkou jazyka |
| 2010 |  Malý vetřelec |
| 2013 | Náklonnost |
| 2015 | Platící hosté |
Povodne som to ani nemal v plane zhanat, ale niekde som nasiel ebook zadara. A bliklo mi ze to je ta spisovatelka co som uz o nej pocul, tak vyskusam. (takych o ktorych som pocul ze su dobri/e, a nezhanam a necitam mam cely zoznam) Nuz ale fakt je ze od prvej strany som bol zaujaty stylom. Akoze netahal ma ten hlavny motiv, ze tam snad bude opisovana nejaka lesbicka laska, na internetom oslahaneho cloveka je to uz dnes trochu malo :) Skor to ze spisovatelku prirovnavaju a vychvaluju do neba. Je to naozaj talentom obdarena zenska. Boze, to jej rozpravanie je tak plne farieb, voni, chuti, zvukov, nalad, detailov, ako by mala odzitu viktoriansku dobu. Co by samozrejme znamenalo ze je nejaky stary upir alebo co. Nie, je to naozaj dobra literatura. Ze kontroverznejsi motiv, to je len bonus. Po prvotnom nadseni samozrejme nastala faza ze som si vravel "o sto stran menej by ani nevadilo" ale to ja mam u kazdej knihy, pretoze ved viete... cakaju dalsie. Je to teda za 4/5, znova to mozno uz citat druhy raz nebudem, ale je to skvele citanie, skvely zazitok. Zatial najlepsi roman co som tohto roku cital...no dobre, je februar. A uvedomil som si dve veci. Laska dvoch zien ma neuraza a nepoburuje. A druha vec, ake je pritazlive prostredie kabaretov starych cias.