Sociologie práva

03.01.2024

Asi nepatřím mezi nejchytřejší studenty a proto je můj názor takový, jaký je. Dělalo mi problém se v knize vyznat a chyběla systematičnost.

31.01.2023

Čteno v rámci přípravy ke zkoušce ze sociologie práva.

Dlouho jsem přemýšlela, jestli i knihy, které čtu v rámci studia, si mám přidávat do přečtených a hodnotit je, ale nakonec proč ne. Přečetla jsem to, tak co.

Tato učebnice je základ pro úspěšné složení zkoušky. Nicméně, i vzhledem k tomu, je celkem nešťastně napsaná. Obsahuje velké množství jmen a různých rozdělení... Šíleně se to plete. Přitom to vůbec není podstatné a týden po složení zkoušky už si člověk pamatuje jen hrstku z toho.

Přesto musím říct, že mě Sociologie práva i zaujala. Člověk díky tomu může získat nový pohled na společnost. V tomhle bych ji považovala i za vcelku inspirativní.

Doporučuji všem, které zkouška ze sociologie práva čeká. Určitě si vyhraďte nějaký ten den na přečtení. Vyplatí se to. A samozřejmě doporučuji také všem, kteří by si chtěli rozšířit obzory.

14.06.2022

Inu jedná se o jednu z pěti učebnic povinných předmětů prvého semestru na právech v Brně. Měl-li bych je seřadit podle toho, jak moc mi vyhovovaly, byla by sociologie, pravda, na druhém místě. Pokud vás to zajímá, tak hned po Římském právu.

Nejedná se sice o nijak moc zajímavé čtení (možná proto, že jsem velkou část obsahu jakž takž znal, takže jsem nové zajímavé informace (s důrazem na slovo zajímavé) hledal relativně zřídkavě), ale na druhou stranu je naspána příjemně, lehce se čte, není matoucí a navíc, za což jsem vděčný, obsahuje velké množství ukázek, citací, příkladů a odkazů. Co je však dlužno podotknout, tento fakt je i jednou z problematik publikace. Data v publikaci uváděná jsou sice možná zajímavá, to jistě, ale stará a mohou leckdy zpochybnit autoritu učebnice místo toho, aby ji naopak posilovaly. Abych uvedl konkrétní příklad, v části pojednávající o znalosti práva je uváděna statistika, jejímž výstupem je tvrzení, že až (tuším) 70 % Američanů uvedlo, že se v právu své země neorientuje, nezná jej. Tím bylo podloženo tvrzení, že znalost práva je nevelká a jedná se o obtížnou problematiku. Mno jo… To je patrně pravda, jak všichni intuitivně tušíme, ale má to jeden háček. Ona statistika byla ze 60. let. (Možná 70. abych nekecal, ne že by na tom záleželo.) Doufám, že problém také vidíte. Pevně věřím, že za tu dobu se informační technologie a obecná vzdělanost trochu hnula. (Říkám, že doufám, ale ve skutečnosti je to zkrátka fakt, přenos informací a jejich dostupnost, ať už problematičtěji z internetu, nebo z televize je prostě na extrémně jiné úrovni.) A takových problémů obsahuje publikace mnoho.

Jedná se o relativně solidní úvod do problematiky sociologie, samozřejmě s důrazem na právo, ale neřekl bych, že je kniha pro laika nečitelná. Pravda, něco se bez základní znalosti práva bude patrně chápat hůře, či pomaleji, ale nemyslím, že by to nešlo.

Studentům tento vzkaz: učebnici doporučuji koupit, nebo jinak (neříkám jak) sehnat, protože přednášky pokryjí pouze malou část celkové látky ke zkoušce, o seminářích ani nemluvím. Semináře probíhají s oběma autory, ty moje probíhaly s docentkou Urbanovou. Semináře s ní sice byly příjemné a zábavné (jelikož příjemná je i sama paní docentka), ale nelze tvrdit, že by byly informačně nabyté. Pravda, při přípravě na svou prezentaci jsem si musel přečíst tři knihy, ale to je spíš nějakým mým postižením, než samotným seminářem, že….