Snář mého cvrčka
Čang Sien-ming
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522090/bmid_snar-meho-cvrcka-wlN-522090.png
3
1
1
To sny tvoří svět, praví čínský autor Čang Sien-ming ve své knize Snář mého cvrčka, která je však více než záznamem jeho vlastních snů. Snové vyprávění používá i k otevření našeho podvědomého světa, k zmírnění vnitřních hrůz, i k pokusu o specifickou duchovní očistu. Buduje a spřádá jedinečný fantaskní prostor, kam může utéct duše zkroušená a strádající. Předmětem těchto jeho pokusů je tak svět pomyslný, na hony vzdálený skutečnosti, nebo od ní zcela oddělený — je to stín a přízrak světa reálného, svět surreality. Dělá to však v přesvědčení, že právě tento svět přináší mnohem víc podnětů a sdělení než svět skutečný. Tyto informace se nám odkrývají prostřednictvím dlouhé řady asociací — oživováním osobních životních zkušeností, vzpomínek, objevováním netušených zásob vědomostí, všemocné představivosti. Literární průzkum snů a nevědomí autor vede hlouběji a dále, než bylo kdy běžné. Z jeho snů se stal samostatný tvůrčí akt, z halucinační materie klasické literární dílo. Sny — to jest nevědomí — vědomě pojal jako předmět literatury a svůj postup začal nazývat „snové vyprávění“. Také proto budou mít různí čtenáři při setkání s jeho dílem různé, dokonce protichůdné pocity. V tom ovšem spočívá jedinečné kouzlo literatury a všeobecně umění iluze.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Čína surrealismus sny čínská literatura absurdno
Snář mého cvrčkaKniha Snář mého cvrčka je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 1x |
| Knihotéce | 1x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 2x |
Prokousal jsem se tím spíše s nezájmem. Kniha je taková kompilace snů, rozdělena do svitků a knih (Svitek první - Kniha božstev a duchů, sv2 - Kniha těla, sv3 - Kniha proměn, sv4 - Kniha dobrodružství, sv5 - Kniha her, sv6 - Kniha života a smrti, sv7 - Kniha převtělování), autor občas surrealisticky komponuje (interpretuje) nějaký motiv, ale skoro vždycky jsem se přistihl, že mě to nezajímá a odvádí myšlenkami jinde, byla tam jen hrstka snů, co mě skutečně zaujala. Všechno je dnes produkt, uvědomuji si u čtení čínského autora (mimochodem věta "...kdybych se čajovnářovi znelíbil a on si mu na mě stěžoval, jsem v rejži." od Číňana je pro mě věta par excellance, nebo skvělá překladatelská perla). Více si uvědomuji plýtvání časem. Tohle je asi spíš pro specifickou skupinu lidí, takový to ezo na pomezí čehosi. Jednou za pár stránek je tam solidní surreálný přechod, transformace, fantaskní myšlenka, ale i když má autor v oblibě Kafku a Junga, nevědomí a ke snům má blízko (už jeho otec se snům věnoval, oblast, ze které pochází), což je všechno můj jam, ale je to pořád jaksi jen příliš náhodné, nicneříkající. Věčným problémem u snů je jednak nedostatečný kontext, kdy sny dané osoby jsou samozřejmě vividní, mnohem víc než to, co jste schopni o nich napsat, stejně tak se dotýkají vás a vašich osobních zkušeností, takže co pro vás bude bomba, už taková bomba není ve světovém měřítku - nikdo není vámi lépe, než vy. Někde jsem četl, že nejlepší je sny zachytit takové, jaké sou, nesnažit se v nich příliš pitvat nějakým uvažováním, analýzou, přemýšlením. Takhle nějak to víceméně dělá Čang Sien-ming, je to spíše popisné. A určitě je to spíš něco, o čem bych si rád pokecal, mezi čtyřma očima, nebo u piva (tady ještě jít na čaj asi není společensky přijatelnou normou), ale nejsem si jistý, jestli je tohle ideální forma pro jaksi sdílení těchhle snů, možná jako obrazy by tyhle zápisky fungovaly lépe, přitom se o tomhle psaní hovoří jak kdyby to málem mělo spustit literární revoluci a všichni by to měli začít napodobovat. Jeden motiv tolik neudrží pozornost, ani váš zájem, když je většina textů jen stránka a něco, většinou vás to buď hned chytí, nebo si brzy řeknete "áále, za chvíli je konec" a už to moc nevnímáte. Ne zrovna kniha, kterou bych nějak extrémně doporučoval.