Smutek poručíka Borůvky

01.08.2019

Příjemné čtení, ovšem při tom všem, jak mám Škvoreckého rád, musím říct, že některé povídky dosahují kvalit Čapkových obou kapes, některé jsou možná i o kousek lepší, ale jsou zde i povídky, které jsou slabší (třeba ty z Itálie...). Při dalším čtení, které bude, už budu vynechávat. Osobně mě nejvíc uchvátila ta s tím otráveným prokurátorem - tady se Josefu Škvoreckému podařilo napálit leckterého čtenáře asi nejvíc. Každý čekal nějakou "politickou" záležitost a ejhle (pozor spoiler) ona to byla léty týraná manželka...jinak mě nesmírně baví, jak i zde se dokonale ztotožňuje Josef Škvorecký se svým hlavním hrdinou a protože díky Databázi knih čtu Mirákl jako e-knihu, potěšilo mně třeba, jak je zde poslední povídka jakoby vystřižená ze začátku Miráklu, kdy Danny přichází učit do Kostelce na Hospodářskou školu. Přesto (zcela výjimečně a pouze v rámci Josefa Škvoreckého) 89%...

20.01.2019

Pohodové čtení. Určitě se pustím i do dalších dílů.

30.12.2018

Ale jo. Kapitán Exner to není, ale laskavý mistr pera rozhodně. Celé je to takové pohádkově starosvětské, ale asi to úplně nevadí. Je spíš naší chybou, že necháváme svět tolik běžet úprkem :o)

27.05.2017

Škvorecký je skvělý vypravěč a příčiny poručíkova smutku by samy vydaly na román. Jenže když vidím vodítka, jakmile se objeví, a všichni podezřelí přestanou být podezřelí dlouho před odhalením, tak to detektivce marná sláva ubírá na kráse.

17.07.2016

Pokud je detektivka zajímavá i tehdy, když už jste ji četli, a víte tedy, který zahradník je vrahem a jak to celé proběhlo, svědčí to o její kvalitě. To je pro mě případ i téhle povídkové knížky. Co naplat, Škvorecký to s perem uměl. Jen mi bylo při čtení nějak víc a víc smutno...

04.06.2016

I po nějakých pětadvaceti letech, co uplynuly od chvíle, kdy jsem Borůvku četla poprvé, kniha neztratila nic ze svého půvabu a (dů)vtipu.

15.02.2016

Výborná sbírka povídek, pan poručík je takový sympatický český človíček. Jen některé zápletky jsou tak nějak až absurdně zapletené... Jen teď uvažuji, jestli se pustit i do dalších případů - co jsem zatím o nich slyšel tak jsou postižené politizací a velmi vzdáleným odstupem - oboje dané autorovou emigrací. Uvidíme.

18.08.2015

Jeden z mála detektivů zrozených za totáče, za kterého se česká literatura nemusí stydět.

27.06.2015

Soubor, který začíná dvěma podprůměrnými příběhy, první detektivka Nadpřirozené schopnosti poručíka Borůvky je nudně táhlá a plánovaná, leč otravná ukecanost ubíjí i dobrou absurdní pointu. Pak už se téměř rytmicky střídají lepší a slabší příběhy. Borůvka je postavou v kriminálním prostředí sympatickou. Nedokonalý, poctivý policista, místy zahnaný autorem do bažin trapné nerozhodnosti a dementního chování. Kniha nezklamala, k některým povídkách se ráda vrátím.

Ještě dodám, že detektivní příběhy Vědecká metoda a Smrt na Jehle patří k těm nejlepším ve sbírce.

22.05.2015

+ vzájemné propojení jednotlivých případů a osudů hlavních postav
+ překvapivá vyústění
+ velmi živě a věrohodně popsané postavy
- občas až moc přitažené za vlasy (ale do celkového stylu knihy to vlastně zapadá)

28.04.2015

Můj oblíbený soubor vtipně napsaných detektivek z 60. let, ke kterým se lze opakovaně vracet. Pozdější příběhy poručíka Borůvky - to už nebylo ono.

01.04.2013

Povídky napsané pěkným stylem, poručík Borůvka byl frajer a nenechal se šikanovat západními policisty a to se psala léta šedesátá!

12.11.2011

Autorův vypravěčský styl nemá chybu, jeho hrdina naopak nějaké ty chyby má, ale tím právě je člověčí a čtenáři sympatický. Povídky nepostrádají vtip a logiku a rád se k nim občas vrátím.