Smutek poručíka Borůvky
Josef Škvorecký
Poručík Borůvka série
1. díl >
Dvanáct kriminálních povídek navzájem spojených postavou hlavního hrdiny, sympatického stárnoucího vyšetřovatele. První z řady Škvoreckého detektivních knížek se vyznačuje perfektní kombinací, plně respektuje pravidla detektivního žánru a splňuje všechny nároky na logický základ i řešení zápletky. Další z předností této povídkové sbírky je autorův příjemný nadhled a smysl pro dobromyslný humor.... celý text
Přidat komentář
Škvorecký je skvělý vypravěč a příčiny poručíkova smutku by samy vydaly na román. Jenže když vidím vodítka, jakmile se objeví, a všichni podezřelí přestanou být podezřelí dlouho před odhalením, tak to detektivce marná sláva ubírá na kráse.
Pokud je detektivka zajímavá i tehdy, když už jste ji četli, a víte tedy, který zahradník je vrahem a jak to celé proběhlo, svědčí to o její kvalitě. To je pro mě případ i téhle povídkové knížky. Co naplat, Škvorecký to s perem uměl. Jen mi bylo při čtení nějak víc a víc smutno...
I po nějakých pětadvaceti letech, co uplynuly od chvíle, kdy jsem Borůvku četla poprvé, kniha neztratila nic ze svého půvabu a (dů)vtipu.
Výborná sbírka povídek, pan poručík je takový sympatický český človíček. Jen některé zápletky jsou tak nějak až absurdně zapletené... Jen teď uvažuji, jestli se pustit i do dalších případů - co jsem zatím o nich slyšel tak jsou postižené politizací a velmi vzdáleným odstupem - oboje dané autorovou emigrací. Uvidíme.
Jeden z mála detektivů zrozených za totáče, za kterého se česká literatura nemusí stydět.
Soubor, který začíná dvěma podprůměrnými příběhy, první detektivka Nadpřirozené schopnosti poručíka Borůvky je nudně táhlá a plánovaná, leč otravná ukecanost ubíjí i dobrou absurdní pointu. Pak už se téměř rytmicky střídají lepší a slabší příběhy. Borůvka je postavou v kriminálním prostředí sympatickou. Nedokonalý, poctivý policista, místy zahnaný autorem do bažin trapné nerozhodnosti a dementního chování. Kniha nezklamala, k některým povídkách se ráda vrátím.
Ještě dodám, že detektivní příběhy Vědecká metoda a Smrt na Jehle patří k těm nejlepším ve sbírce.
+ vzájemné propojení jednotlivých případů a osudů hlavních postav
+ překvapivá vyústění
+ velmi živě a věrohodně popsané postavy
- občas až moc přitažené za vlasy (ale do celkového stylu knihy to vlastně zapadá)
Můj oblíbený soubor vtipně napsaných detektivek z 60. let, ke kterým se lze opakovaně vracet. Pozdější příběhy poručíka Borůvky - to už nebylo ono.
Povídky napsané pěkným stylem, poručík Borůvka byl frajer a nenechal se šikanovat západními policisty a to se psala léta šedesátá!
Autorův vypravěčský styl nemá chybu, jeho hrdina naopak nějaké ty chyby má, ale tím právě je člověčí a čtenáři sympatický. Povídky nepostrádají vtip a logiku a rád se k nim občas vrátím.
Poručík Borůvka řeší případ za případem a vede si dobře.
12 povídek, některé byly zfilmovány.
Podtitulem je - detektivní pohádka.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno detektivní a krimi povídky české krimi české detektivky
Část díla
- Aristotelská logika 1966
- Čí dedukce? 1966
- Dobrá stará daktyloskopie 1966
- Horizontální vražda 1966
- Jeho nejlehčí případ 1966
Autorovy další knížky
1964 | Zbabělci |
1990 | Prima sezóna |
1990 | Tankový prapor |
1991 | Mirákl |
1965 | Legenda Emöke |
Ale jo. Kapitán Exner to není, ale laskavý mistr pera rozhodně. Celé je to takové pohádkově starosvětské, ale asi to úplně nevadí. Je spíš naší chybou, že necháváme svět tolik běžet úprkem :o)