Smrtholka
Lucie Faulerová
Hlavní hrdinka druhého románu Lucie Faulerové se vyrovnává s několika tragickými rodinnými událostmi, které se mohou zdát nepochopitelné, a snaží se najít jejich příčinu. Cestu vpřed však nelze zvládnout bez ohlédnutí. V důsledně rytmizované próze vycizelované do mimořádné stylové čistoty nás mladá dívka, zasažená rodinnou tragédií i vlastním svědomím, uvádí do prostředí tří sourozenců, které nevysvětlitelně opustila matka, zasáhla nemoc, a přesto v uzavřené buňce rodiny zůstalo díky otci i sourozeneckému poutu prostředí nabízející východisko pro toho, kdo je ochoten je přijmout. Zdá se, že nejtěžší boj je třeba vybojovat ve vlastní hlavě, nabízenou lásku akceptovat, a spolu s ní i vyrovnání s vnitřními démony odmítání a viny. Přestože nastíněný děj nevzbuzuje příliš optimismu, i na takto dramaticky vykolíkovaném poli dala autorka vyrůst humoru, který charakterizuje postavy, jejich vztahy či nepřeberné množství sebepoznávacích metod a návodů na ideální život.... celý text
Přidat komentář
![Davidin Davidin](https://www.databazeknih.cz/img/users/36_/369222/m_davidin-hZ2.jpg?v=1632925679)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Pokud víte o někom, kdo se ocitl na dně a vydržel... nepřešel na druhou stranu... přežívá... dýchá... a dal se na cestu návratu... snaží se v sobě znovuobjevit naději, tuto knihu mu darujte. Smrtholka otevírá dveře, oči i srdce. Mluvím z vlastní zkušenosti.
![Jirikk Jirikk](https://www.databazeknih.cz/img/users/17_/179721/m_179721-zgt.jpg?v=1486814898)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Kniha není moc lehká na čtení, lehce zmatená a vůbec ne odpočinková ale určitě dobře napsaná.. Rozhodně ji nečtěte pokud mate špatnou náladu, nebo špatný období.. Musíte se na knihu soustředit a číst ji v klidu, což se u mne nestalo... Jeto kniha která je těžká na pochopení.
Lapači prachu se mi líbily daleko víc,,,
Daleko víc doporučuji divadelní hru, u ty se i pobavíte... a bude srozumitelnější..
![lynxir lynxir](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Překvapení. Po opakovaném zklamání z úrovně současných českých autorů jsem si říkal, že fakt dobří mladí autoři vymřeli po meči i přeslici, možná se postupem času různými způsoby zasebevraždili. Beru zpět.
Lucii Faulerovou miluju, ač ji doopravdicky neznám. Stejně jako Máry, které je možná ne vlastní vinou o několik kousků míň. A pana Ročestra, který vlastně není Ročestr. A Majdalenku, která není už vůbec. A tak v souhvězdí Velkého vozu, které není žádným souhvězdím, září pět jasných hvězd.
A nakonec: Všechny kouzla jsou jenom jako, néasi!
Tadam.
![Yoh Yoh](https://www.databazeknih.cz/img/users/77_/77325/m_77325-cA4.jpg?v=1459855057)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Zase se mi potvrdilo, že u nás máme v nejmladší generaci hodně nadějný autorky. Tereza Sematomová, Anna Cima a teď i Lucie Faulerová. U všech se mi líbí hodně osobitej styl, skvělá stylistika a fajn humor. Myslím, že česká literatura se i díky nim má do budoucna na co těšit! :)
![Eridan Eridan](https://www.databazeknih.cz/img/users/41_/41456/eridan-oEy.jpg?v=1542135810)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Nic podobného jsem asi nikdy nečetl. Knihou jsem totálně pohlcen. Hlavní příběh je rozstříhán a vynořuje se jako zdánlivě nesouvisející příhody (asociace paměti). Postupně je ze střípků vzpomínek utkáváno hlavně spousta otazníků - o absurditě života, smrti ale i o přátelství a (ne)svobodě. Autorka má neuvěřitelný přesah a některé myšlenky ve mě ještě budou doznívat. Oslovilo mě i střídání žánrů - kniha se tváří na začátku jako nostalgická komedie, přechází do hororu (scéna z lesa mi dodnes nahání hrůzu), otře se o lovestory i ezo-psycho filozofie. Přesto je to konzistentní a nic mě nerušilo. Naopak příběh graduje a vzájemně se doplňuje. Každý střípek má své místo a nepřišla mi ani jedna vzpomínka zbytečná. Naopak bavilo mě jejich vzájemné prolínání, doplňování a obohacování. Bravo! Tuhle autorku určitě budu sledovat.
![certik003 certik003](https://www.databazeknih.cz/img/users/40_/40811/certik003-EfC.jpg?v=1541011797)
Hlavní hrdinka se potýká s nelehkými událostmi ve svém životě, které řeší sebepoškozováním. Popravdě se mi v ději zpočátku dost těžko orientovalo, protože autorka pořád skáče v čase, napřed jsem myslela, že si některé události jenom představuje, ale bohužel ne. Jedná se určitě o zajímavou knížku, jenomže po jejím dočtení ve mně zůstalo tolik smutku, že bych ji rozhodně nikdy nechtěla číst znovu.
![Clara_C Clara_C](https://www.databazeknih.cz/img/users/17_/172948/m_clara-c-1Pg.jpg?v=1572876745)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Totálně rozporuplná kniha. Tápala jsem co je realita, co jsou sny či představy. Tápala jsem v minulosti, v přítomnosti. V polovině knížky jsem s knížkou chtěla praštit a nechat jí nedočtenou. Ale říkala jsem si, dvěstě stran, to dáš. A na posledních stránkách se mi to začalo líbit, ale to už bylo prostě trochu pozdě. Nicméně Marii na jednu stranu chápu, každý se občas potácíme mezi sny a realitou, snažíme se uvědomit si, jestli ještě žijeme nebo už se spíš jen tak potácíme životem, ale těch depresí na mně bylo na tak málo stránkách strašně moc. A že jich momentálně v životě mám taky. Mít povahu Marie, asi už si to hodím :)
"Pak jsem taky četla, že hodně z těch, který se o sebevraždu pokoušej, se pohybujou mezi touhou žít a touhou zemřít. Jejich postoj je k výsledku jejich sebevražednýho jednání provázenej silnou ambivalencí. Jsou od sebe sama oddělený. Jedna jejich část chce žít, ta druhá je sebedestruktivní. Třeba lidi, kteří přežili skok z Golden Gate, pozdějc uvedli, že v okamžiku, kdy skočili a padali dolů z mostu do vodu, litovali svýho rozhodnutí. Zatoužili žít."
![Ossisa Ossisa](https://www.databazeknih.cz/img/users/81_/81651/m_ossisa-66311ddb024f3.jpg?v=1714494939)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Tak tohle je vážně zvláštní knížka. Líbil se mi styl psaní, ale obsahově mě to teda moc nenadchlo. Téma je dost depresivní, takže celkový dojem spíš rozpačitý.
![LooneyCZ LooneyCZ](https://www.databazeknih.cz/img/users/44_/4481/m_looneycz-mpQ.jpg?v=1678016044)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Začetla jsem se celkem rychle, rytmus jedoucího vlaku mi vyhovoval (však jsem taky většinu knihy přečetla právě ve vlaku). Zhruba v polovině knihy mě to ale začalo trochu nudit. Stejné schéma, kdy autorka naznačí něco z Mariiny minulosti, já si část domyslím, abych si to o pár stran dál potvrdila. Nebo vyvrátila. Další obskurní akce v sokolovně. Další statistiky o sebevraždách. Čím dál tím divnější způsoby sebepoškozování (pastelka sic!), které působí méně a méně uvěřitelně. Až moc násilně, jaksi navíc. Závěr vztahu s panem Ročestrem (romantika+erotika). Zkrátka, dobře rozehrané motivy, zajímavý jazyk (lehký dvojsmysl, kdo četl, pochopí), několik skvělých pasáží (vztah s Adamem a tátou), krapet vtipu (s Madlou), ale výsledek trochu nedotažený, potenciál plně nevyužitý. Cosi tomu chybělo. Tři a půl hvězdy.
![sgjoli sgjoli](https://www.databazeknih.cz/img/users/13_/13145/sgjoli-K7p.jpg?v=1540819697)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Smrtholka je niterným příběhem mladé ženy Marie, která se v životě musí vypořádat s mnohým - s nevysvětleným odchodem matky od rodiny, s nemocí sestry, úmrtím, ale i s démony usazenými ve vlastní hlavě. Oddalování se od nejužší rodiny se pak sice ukazuje jako zdánlivě snadné řešení, o to těžší pak je se vracet a přijímat nabízenou lásku a ukotvení...
Jelikož autorčin debut Lapači prachu mne dost bavil, chtěla jsem samozřejmě vyzkoušet i další dílo z pera této autorky. Bohužel mi však Smrtholka neseděla tolik, jak jsem čekala.
Autorka tu pracuje s dost vážnými a tíživými tématy (odchody, nemoc, smrt, sebevražda, deprese, sebepoškozování) a celá ta kniha se nese v dost neutěšeném duchu. To samo o sobě mi samozřejmě nevadilo. Myslím, že tato témata tu jsou naopak zpracována velmi dobře a pro mne zajímavým způsobem.
Problém jsem měla však s hlavní hrdinkou, s níž jsem bohužel nedokázala nějak víc souznít a vnitřně se na ni napojit. Což samozřejmě není chybou knihy, ale mým subjektivním prožíváním. A bohužel to mělo celkem vliv na prožití knihy jak celku. Zvlášť když je to vyprávěné v ich formě z pohledu právě Marie. Nějak jsem se s hlavní hrdinkou prostě minula. To se holt občas stane...
Jazykově i literárně se však jedná o zajímavé dílko, kdy si autorka opět hezky hraje s jazykem a čtenářům předkládá hravě pojaté vyprávění v rytmu projíždějícího vlaku. Tadam-tadam!
Celkově hodnotím 3 hvězdami z 5. Pokud vás zajímá současná česká literatura, autorku určitě doporučuji. Těžko odhadnout, komu by to mohlo sedět. Podle mne jde o dost specifické čtení, které si musí každý ozkoušet sám.
![erik385 erik385](https://www.databazeknih.cz/img/users/22_/226637/m_226637-9Qh.jpg?v=1525296138)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Do polky som bol z knihy uhranutý, hlavne zo štýlu akým je písaná, pretože mám pocit, že väčšina CZ a SK autorov píše formou alá slohová práca. Ale u Faulerovej som cítil fakt vymakaný a špecifický štýl, dokonca mi to chvíľami pripadalo ako akýsi moderný Hrabal...Lenže od druhej polky ma čosi na knihe začalo iritovať. Zdalo sa mi,že sa v tej téme smrti a samovraždy "nimrá" až tak moc, že mi to prišlo viac na efekt než osobná výpoveď. Hlavná postava pre mňa čoraz viac strácala na hodnovernosti a začala trochu šušťať papierom. Ale rozhodne oceňujem štýl, potom pasáže s rôznymi ezoterickými guru predvádzajúcimi sa v dedinskom kulturáku, a občas sa ma dotkol aj príbeh otca rodiny, a vlastne aj vzťah dvoch sestier v spomienkach. Myslím si, že autorka má rozhodne talent, len by mala ísť asi viac do seba, než na efektíky...
![petra_slunicko petra_slunicko](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![4 z 5 4 z 5](img/content/points/4.png)
Ufufuf. Ve svém životě jsem se tématu dotkla. A bohužel nejednou. V různých pohledech... jó, zlámaná ruka/noha je vidět, když bolí myšlenky, to vidět není... Občas jsem se trochu ztratila, proto ta hvězdička dolů.
![david6273 david6273](https://www.databazeknih.cz/img/users/31_/312587/m_david6273-HFO.jpg?v=1615804816)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Kniha, která vás nutí přemýšlet o smrti jako o normální součásti života. Jasně, není to úplně veselá kniha, ale zároveň jsou, zde i vtipné pasáže, kdy je zkrátka nutné se nad všechny ty rány osudu povznést...
![Vikomtka Vikomtka](https://www.databazeknih.cz/img/users/18_/18675/18675.jpg?v=1381127919)
![1 z 5 1 z 5](img/content/points/1.png)
Ach jo, tenhle literární trend se mi zdá poněkud nešťastný. Pozérství a prázdnota urputně předstírající nějaké sdělení, které se ale nekoná. Koncentrát pseudomoudra.
![klara.franta klara.franta](https://www.databazeknih.cz/img/users/32_/321737/m_klarka-franta-8ZZ.jpg?v=1596459215)
![1 z 5 1 z 5](img/content/points/1.png)
Když vidím a slyším, kolik má kniha pozitivních recenzí, tak se začínám zamýšlet nad sebou, co dělám špatně. Prvních 25 stran pro mě bylo utrpením a prostě jsem se nezačetla. Ponechávám jako nedočtenou, třeba se k ní někdy vrátím.
![JP JP](https://www.databazeknih.cz/img/users/53_/5346/m_jp-660809e59a471.jpg?v=1711802853)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Není to špatný. Nechci Lucii nějak hanit, působila sympaticky a beztak se jí to vynahradí všema těma nomincema a výhrama těch zbytečně existujících ocenění. Je ne sais pas. Tématicky o sebevraždě, koncept jedoucího vlaku a některý části měly potenciál, ale bylo to vždycky pár odstavců tu a tam za desítky stránek a dojem toho zbytku - vlažný. Podle mě, jestli z tohohle vlhnete, nebo máte ťuknutí v buřtíku, asi jste ještě nic pořádnýho nepřečetli. Tři. Ale solidní. A jen tak mimochodem, str. 101: Testről és lélekről.
Štítky knihy
sebevražda deprese česká literatura psychologické romány identita rozhlasové zpracování ztráta blízkých Magnesia Litera vyrovnání se se smrtí
Souhlasím s názory pode mnou, tuto knihu by opravdu neměl číst ten, kdo je v depresi. Kniha je to bolavá, smutná, těžko se zpracovává, ale na konci přece jen bliká světýlko naděje. Lucie Faulerová, mladá, nadějná, česká autorka, která mě touto knihou překvapila. Doporučuji i přes těžká témata jako sebevražda nebo smutek po odchodu nejbližších. 5/5