Škvár
Charles Bukowski
Škvár je posledním dílem Charlese Bukovského. Byl vydán krátce po autorově smrti a vyvolal příznivé kritiky i v médiích, která oslovují širokou veřejnost a jež Bukowského po celý život až okázale ignorovala. Škvár je stejně drsný a satirický jako jeho ostatní díla, avšak díky svému meditativnímu charakteru, vyvolanému vědomím neodvratně se blížícího konce, rozeznívá i jiné struny – elegickou lyričnost a spirituální hloubku největších autorových básní.... celý text
Přidat komentář
Na závěr knihy me zcela zalila husí kůže a slzy, poslední Bukowskiho tvorba avšak zcela odlišná jeho předchozím. Tady není co dodat, snad jen že i náš milovaný Charles našel červeného vrabce.
Chtěla jsem si od tohoto autora "něco"přečíst......buď jsem sáhla po špatném titulu nebo primárně nejsem (a nejspíš nikdy nebudu) cílová skupina.
Pro mě kniha nemá žádnou hodnotu, nic mi nepřinesla, žádné hluboké zamyšlení nad životem se nekoná, ani žádná zábava, ani žádné napětí, ani žádné slzy......
Ale věřím, že mnozí si z knihy nějaký dojem odnesou.
Tohle je prostě úplně jiný Bukowski, ale neméně skvělý.. a jestli někdo jeho tvorbu úplně nemusí, tak právě tuto knihu by si oblíbit mohl.
Konečně jsem se dostala k tomu, abych si přečetla možná neznámější dílo Bukowskiho. Ačkoliv je to druhá kniha, kterou jsem od autora četla, tak musím říct, že jeho ryze chlapskej styl psaní miluju a určitě se dostanu k jeho dalším knihám.
Kdybych neznala bukovu předchozí tvorbu, skoro bych si myslela, že Škvár napsal někdo jiný. Škvár je opravdu jiný, ale je to pořád ten starej dobrej Hank, s kterým jsem toho "prožila" tolik, že jsem si hrozně přála, aby nikdy neumřel. Pro mě osobně jeho nejsilnější dílo.
Začal som jeho poslednou novelou a je to špica. Absurdnosť a iracionalita vládne svetu presne tak, ako to mám rád. Jednu hviezdu som si ušetril na iné Bukowského klenoty.
Tak nějak si řikám, jakoby už rezignoval na svou představu, že umře v osmdesáti až bude píchat dvě osmnáctky. Jako kdyby věděl, že ten konec přijde dřív. A rozhodně to už není tak okázale šokující. Vždyť nač už. Zajímavý rozloučení.
Dočetla jsem včera a byla jsem zklamaná. Nečekala jsem žádný hluboký román (byť mnohé z jeho povídek mají myšlenku/y), ale na rovinu říkám, že jsem se už skoro ani nezasmála, což je pro mě u tohoto autora standard, řekněme. Tohle bylo slabé. Jsem zvyklá na trošku jinou laťku co se Bukowského týče a tohle... Bylo to o ničem a úplně bez kapky napětí. "Vyplňující" kapitoly o posedu v baru nebo zastavení na dostizích byly úplně zbytečné a v této knize i nudné, V jiných knihách to nepatří do částí, které bych očima jen přelétla, tady bohužel.
Zatím pro mě nejslabší Bukowski. Jakoby mu docházel dech. Chyběl tomu šmrnc, jiskra, elegance, který normálně Bukowského zdobí.
Ale pořád to je kvalitní věc s výbornými postřehy, skvělými hláškami, nadhledem nad naší existencí.
Jedno velké plus je občas Bukowského bilancování nad jeho životem. To mě bavilo hodně.
Potřeboval jsem nějaké lehčí čtivo k vodě a co může hodit lépe než opravdový Škvár ? Kniha se čte lehounce, utíká rychle a opravdu jsem se nasmál. A přitom jsem se několikrát musel vážně zamyslet. Silné ****
Jednou se ke Škváru vrátím a jsem si jistá, že mi dá mnohem víc. Ještě není můj čas.
Škvár mě jednoduše nadchl. Má všechno, co má správná kniha mít. Veškeré ty přesahy do absurdna a Bukowského literární experimentování, ke kterému ke konci života inklinoval.... Zkrátka super věc.
Za ten konec ubírám jednu hvězdu, to z toho moc snadno bučina vycouval. Má první kniha autorova, doufám, že další budou stejně zábavné. Místy jsem se válel smíchem. Doporučuji audiozpracování od Zdeňka Loníčka, ten jeho hlas se k tomu hodí víc než k čemukoliv jinému:-)
Od Chinaskiho jsem doposavad četl z prózy jen Příběhy obyčejného šílenství a Škvár mě nadchl. Lehce noir detektivka plná sebereflexe před očekávaným koncem, samozřejmě doplněná klasickým autorovým stylem, plný peprného sarkasmu a hořkosti života, abusrdní zápletka...prostě to má všechno. Sjeto jedním dechem. Ovšem nutno poznamenat, že je to vlastně nuda. A vy jste taky nudní.
''Čekali jsme a čekali. Všichni. Nevěděl snad ten psychiatr, že čekání je jedna z věcí, které dohánějí lidi k šílenství? Lidé čekají celý život. Čekají ve frontě na toaletní papír. Čekají ve frontě na peníze, čekají v ještě delších frontách. Čekáte, až půjdete spát, a pak čekáte, až se probudíte. Čekáte na svatbu a pak čekáte na rozvod. Čekáte, až začne pršet, a čekáte až přestane pršet. Čekáte, až se najíte, a pak čekáte, až se budete moci znovu najíst. Čekáte v čekárně u psychiatra s bandou cvoků a přemýšlíte, jestli jste také cvok.'' - Rozhodně jedno z mých nejoblíbenějších děl Ch. Bukowského. Nacházím částečné ztotožnění s filozofickými úvahy detektiva Belana (který zajisté nese autobiografické rysy).
Škvár je prostě dílo, které musí rozesmát i mrtvolu. Duet Fanteho a Danteho, rozhovory Smrtky s Belanem a v neposlední řadě Hal Grovers a jeho dominantní mimozemšťanka, toť valící se povodeň nápadidosti humoru.
Bukowskeho posledná kniha, ktorá je odlišná od jeho predchádzajúcej tvorby. V podstate žiadne vulgarizmy a nechutnosti, ale viac filozofie a uvažovania nad životom a smrťou. Predsa sa autor nezaprie a z knihy je cítiť jeho typickú iróniu a bezprostrednosť. Dovoľujem si tvrdiť, že je to jedna z najlepších kníh čo napísal.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1995 |  Šunkový nářez |
| 2013 |  Všechny řitě světa i ta má |
| 1996 | Poštovní úřad |
| 2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
| 2005 | Zápisky starého prasáka |
Posledný Bukov román - úžasný a predsa iný. Hĺbavý, občas smutný, niekedy má človek pocit, akoby to ani nebola jeho tvorba po tých všetkých poviedkach o chlaste, defkách, dostihoch a úderoch osudu. Akoby autor sám cítil, že sa mu kráti čas.