Sharpova rota
Bernard Cornwell
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/131775/bmid_sharpova-rota-pDv-131775.jpg
5
112
17
Historický příběh volně na sebe navazujících válečných románů z doby napoleonských válek. Zima roku 1812 je krutá sama o sobě, ale pro Richarda Sharpa se stává nejkrutějším obdobím, jaké kdy zažil. Velitel jihoessexského regimentu podplukovník Lawford je těžce raněn a Sharpe tak dostává nejen nového velitele, ale navíc přichází o svou nepotvrzenou kapitánskou hodnost, kterou si koupil jiný důstojník. A k dovršení všeho zlého přichází z Anglie k jihoessexskému regimentu Sharpův úhlavní nepřítel, nejhorší, jakého kdy měl, Obadiah Hakeswill, který začne dělat vše, aby Sharpa zničil. Sharpe je však rozhodnutý nepřízeň osudu zvrátit a nejlepší cestou k tomu je, vést útok proti nedobytnému pevnostnímu městu Badajozu. Je to však cesta, která ho může dovést stejně tak ke slávě, jako k jisté smrti.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2012 , OldagOriginální název:
Sharpe's Company , 1982
více info...
Přidat komentář
Za mě napínavá knížka, trochu zvláštním závěrem, který mi úplně nesedl. Sharpovi jsem držel palce, určitě bych je držel více, kdybych si už na začátku přečetl, že je kniha založena na reálných událostech, to mi trochu uniklo:)
Začátek roku 1812, Poloostrovní válka pokračuje bitvou u Badajoz. Díky Cornwellovi a jeho Sharpovi se ze mě stává odborník na Napoleonské války. Třinácté pokračování a v každém jedna skutečná, historicky doložená bitva, přesně popsaná, za nitky v ní obvykle tahá lord Wellington. Sharpova psychika je znovu pod bodem mrazu, což je normální stav na začátku každé nové epizody. Vypadá to, že ztratí hodnost kapitána a na scéně se objevuje jeho odvěký nepřítel, doposud nejhnusnější postava celé série, takže Sharpe musí tentokrát vybojovat několik bitev současně, zvlášť když se ještě ke všemu náhle objeví jeho femme fatale. Zajímavý je autorův pohled na spojence Britů; Portugalci, Španělé, Němci, ne všichni jsou spolehliví. Obzvlášť jeden z těchto národů se u Cornwella často ocitá v roli lenochů a zbabělců. Vrátil jsem se k sérii po několika měsících a časová prodleva se ukázala jako dobrý tah, zase mě to bavilo o něco víc.
90 % (zatím 76 hodnotících s průměrem 94 %).
…
Sharpe viděl na zárubních dveří, jak často armády touhle cestou procházely. Intendanční důstojníci na nich označovali křídou, kde bude kdo ubytovaný, takže třeba SE/L/6 znamenalo, že v domě se ubytuje šest vojáků jihoessexské lehké roty. Jenže na každých dveřích bylo takových značek spousta, i když časem bledly, a to vypovídalo o rocích, po něž válka tenhle kout země obšťastňovala. Byly tu značky anglických, irských, waleských, skotských, německých a portugalských regimentů, a dokonce i podivná označení, která tu zůstala po francouzských batalionech. Teprve až bude Badajoz dobyt, přesune se válka do Španělska a zanechá Portalegre jeho klidu a míru.
Sharpe se tentokrát účastní dobývání Badajozu (březen až 6.4.1812) a zažívá kariérní pád. V lednu je při dobývání pevnosti Ciudad Rodrigo těžce zraněn podplukovník Lawford, k jihoessexskému přichází nový velitel podplukovník Windham se svými lidmi, Richard přichází o svou nepotvrzenou hodnost kapitána a je uklizen k mulám, krumpáčům a ženám (zásobovací trén). Ke všemu se na scéně objevuje zvrhlý Hakeswill, který jde všem po krku (viz chudák nově povýšený kapitán Robert Knowles). Sharpovi střelci dokonce přicházejí o bakerovky i zelené kabáty. Vše vyvažují chvilky rodinného štěstí, kdy se vrací Tereza s nečekanou novinkou. Richard je nezničitelný a i s prostřeleným stehnem skáče po hradbách do průlomu jako kamzík.
Sharpův osud si sním zahrává podle jiných not než by si přál.K jenotce přchází nepřítel číslo jedna,který hned začal pracovat na znčení Sharpa.Sharp se rozhodl pro bitvu která může znamenat i jeho smrt.
Sharpe nemá zrovna dobré dny v tomto díle - přijde o hodnost, o svou rotu, za to se musí vyrovnat se svým dávným nepřítelem Hakeswillem. I on touží vyrovnat své dluhy se Sharpem. Ale nebyl by to Sharpe, aby nenašel cestu, jak vše získat zpět. Vždyť má pro co žít - něco nového, nečekaného a tajně vysněného.
A jeho muži ho opětovně neváhají následovat a jít do zdánlivě neúspěšné situace a zvrátit ji ve svůj prospěch a pro svého velitele Sharpa.
Jedna z najlepších kníh celej série. Konečne sa vyskytuje silná záporná postava, ktorá dodáva už aj tak vynikajúcemu deju lepší spád. Dokonca samotný Sharpe prekvapil s tým, že dokázal mať rád vysokého dôstojníka Runcimana. V podstate celý dej sa odvýjal od toho, že Sharpovi odmietli povýšenie a musí si ho zaslúžiť v bitke a to poriadne krvavej. Okrem Francúzov sa musí vysporiadať so starým známym Hakeswillom, ktorý mu život komplikuje.
Trošičku šablonovité, ale válka je prostě taková, jen místa a lidé se mění, ale jinak je to pořád stejné. Mrtví, ranění, vítězové, poražení. Kapitán Sharpe si zakusil svoje. Setkal se se starým známým a až na ten, řekl bych překombinovaný konec, jsem byl nadmíru spokojen.
Hvězdičku musím ubrat za Hakeswilla, jehož variace na ruského legendárního Kostěje Nesmrtelného činí z kvalitního historického románu poněkud pokleslou fantasy. Škoda...
Protože čtu sharpovskou sérii chronologicky podle děje, nikoliv podle roku vzniku, taky mě náhlé znovuobjevení Hakeswilla trochu zaskočilo. I zapátral jsem na autorových webových stránkách, mimochodem velmi zajímavých a dobře dělaných, ale komplet téměř k nepřečtení, jen sekce dotazů a odpovědí čtenářům má skoro 1100 stran. A už jen z letmého nahlédnutí je jasné – Hakeswill je jeho oblíbený padouch, poprvé ho umístil právě do tohoto románu, přestože jeho předchozí výskyt v Indii předjímal, i když tuto „dřívější“ (indickou) část série psal vlastně až o 10 let později. Dokonce si pohrával s myšlenkou, že by Obadiah měl bratra-dvojče, což nakonec nepoužil. A že Hakeswill přežil ve třetím dílu jámu s hady? Je to takový padouch, že se ho i hadi štítili kousnout… Spíš obdivuju, jak autor dokázal dodržet kontinuitu sharpovských příběhů, přestože jsou psány napřeskáčku v čase. Každá kniha je samostatným příběhem, který stojí za přečtení, a nějaké menší nesrovnalosti (a že jich je minimum) mu rád odpouštím. Není to historické pojednání, třebaže historických faktů se čtenář také dozví spoustu. Konkrétně v tomto dílu o dobývání Badajozu a o zvěrstvech, kterých se dopouštěli britští vojáci v dobyté pevnosti, ale také o důvodech, které je k tomu vedly. Kromě závěrečné historické poznámky je tady velmi důležitá orientační mapka Badajozu, bez ní by byla orientace v ději obtížnější.
Skvěle napsáno, ke konci jsem to zhltl a ani jsem skoro nedýchal. Jen to faux pas s Hakeswillem, který už tady neměl co dělat. Ale celkově doporučuji všemi deseti.
Zcela nepochopitelně zde vstal seržant Hakeswill z mrtvých.Při tom byl ve třetím díle zabit,když byl vhozen do jámy s hady(ještě v Indii).Někdo,zde psal,že autor nepsal díly chronologicky,ale tím bych autora neomlouval,jde docela o zásadní postavu v románu o Sharpovi a jestliže napsal dřív 13 díl než 3 díl,tak měl děj 3 dílu přizpůsobit.Pro mě je to zcela fatální chyba v jinak velmi dobrém a historicky přesném románu o Sharpovi.
Osobně bych řekl, že asi jeden z nejlepších dílů z řady o Sharpovi. Každý díl je skvělý, ale k tomu bych viděl tak dva či tři stejně lepší. Akce, intriky, po dlouhé době opět Hakeswill. Co více si přát. Po přečtení jsem si musel najít obrázku Badajozu, abych viděl, co to muselo být. Muselo to být něco hrozného, kam se hrabe dnešní válčení.
Garik: Sharp říká, že neví, jaké to je vést zoufalce do průlomu, ne, že by v něm ještě nebyl...
Tak jsem se domníval, že Bernard Cornwell nechal Obadiaha Hakeswilla ve třetím dílu Sharpova penost - napospas smrti u hadů... A ejhle, on je zpět!!! Sharpova rota je další z Cornwellových skvělých kousků... Mohu jen a jen doporučit!!!
Další pecka od vynikajícího autora. Opět vynikající, napínavé a věrné převyprávění dějin. Všechna další superlativa jsem už vyčerpal na jeho ostatních dílech. V předcházejícím komentáři Garika bych polemizoval s výrokem o útoku do průlomu. Stačí se podívat na stranu 14, kde je věta: "Sharpe už poznal, co to je útočit do průlomu, a bezděčně se zachvěl". A podobné náznaky lze vysledovat i v dalším textu. Možná, že jsou někde nějaké nedomyšlenosti (já jsem je však neobjevil), ale uvedený příklad není zrovna nejšťastnější.
Tento diel Sharpovej série napísal Cornwell o mnoho rokov skôr, než väčšinu častí, ktoré ju chronologicky predchádzajú. To, myslím, vysvetľuje výskyt detailov, ktoré sa s dejom niektorých predošlých kníh rozchádzajú a autor ich buď opomenul, alebo ich bol nútený ignorovať (napr. tu Sharpe premýšľa a jedná, akoby ešte nikdy predtým do prielomu neútočil). Našťastie takých miest nie je veľa a ten, kto jednotlivé diely série číta s väčším časovým odstupom, si to možno ani nevšimne. Príbehu samotnému to ale na čítavosti nijako neuberá a ja, aj napriek krátkemu zaváhaniu (najmä kvôli koncovke – ale nebudem prezrádzať), dávam plný počet bodov.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Poslední království |
| 2007 | Bledý jezdec |
| 2004 | Lučištník |
| 2010 | Hořící země |
| 2006 | Sharpův tygr |
Britská ofenziva proti francouzským jednotkám pokračuje. Tentokrát se jedná dobývání dvou pevnostních měst již za hranicemi Španělska. Ciudad Rodrigo je tou první na řadě. Ale až pevnost Badajoz prokáže, zda je britská armáda natolik silná, aby mohla ve válce proti Francouzům na španělském území pokračovat.
Sharpe se opět setkává se svou milenkou Terezou, což je příjemné setkání i pro čtenáře, kteří jsou zvyklí, že má Sharpe v každé knize novou ženu. Nepříjemným setkáním je pak Sharpeova nemesis seržant Obadiah Hakeswill, který dokáže umně využívat toho, že Sharpe dočasně ztratí kontrolu nad svou věrnou rotou. Hakeswill pak v tomto díle svou úroveň odporné zrůdy pozdvihne ještě více, než v předchozích dílech, a to nejenom svou schopností rozložit dobře fungující jednotku. Zda mezi ním a Sharpem dojde ke konečnému zúčtování, nebudu prozrazovat.
Z celé série se jedná o díl, který se nejvíc zabývá pořádnými bitevními střetnutími. I proto tenhle díl hodnotím pěti hvězdičkami.