Sebevraždy panen
Jeffrey Eugenides
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/165030/bmid_sebevrazdy-panen-lrO-165030.jpg
4
297
57
První román jednoho z nejoceňovanějších amerických spisovatelů současnosti, autora bestsellerů Hermafrodit a Hra o manželství. Podmanivý příběh pozoruhodných, předčasně zemřelých sester Lisbonových je vyprávěn s něhou i humorem. Když matka pouštěla svých pět dcer na jediné rande jejich života, všechno se zdálo být téměř v pořádku, přestože tragédie visela ve vzduchu. Na záhadné dívky vzpomínají dvacet let po jejich úmrtí chlapci ze sousedství. Tehdy, v křehkém období dospívání, je obdivovali a zbožňovali a ještě po tak dlouhé době si vybavují útržkovité podrobnosti, které s nimi mají spojené: podprsenku promiskuitní Lux přehozenou přes krucifix, úchvatné vzezření sester na plese, dům, který pozorovali z opačné strany rozpálené, ospalé ulice, aniž by tušili, že v něm dochází k postupnému rozpadu rodiny, jenž vyvrcholí vyhasnutím několika životů. Román dosáhl kultovního věhlasu a dočkal se také filmové podoby v režii Sofie Coppolové.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , HostOriginální název:
The Virgin Suicides , 1993
více info...
Přidat komentář
Sebevraždy panen jsou spíše abstraktnějšího charakteru, je nutné se nad nimi zamýšlet, nejsou knihou, kterou spolknete na jeden zátah, ovšem pokud přistoupíte na její hru, nenechá vás v klidu spát. Po celou dobu čtete o životě mladých dívek, ale tak nějak neustále tušíte, že za těmi slovy a řádky vězí něco víc. Něco mnohem většího. Příběh odráží, kam se celá naše společnost ubírá honbou po mamonu a materiálním bohatství, což zapříčiňuje naši čím dál větší duševní chudobu. Náznakem míří i k tomu, kam člověka vede jeho touha zvítězit nad přírodou a přebírat a měnit její přirozené principy. A v neposlední řadě ukazuje i sílu médií, jakožto hybné síly našeho lidského společenství. To vše můžete vidět za clonou života pěti sester, které se alespoň v posledním okamžiku svého života rozhodly žít, mít jednou a naposledy možnost volby.
Víze zde: http://pasaz.abysszine.com/knihy/2014080002-jeffrey-eugenides-sebevrazdy-panen/
Ne, ne a ještě jednou ne. Prostě nechápu nadšené komentáře, popisující jak byla kniha úžasná a poetická. Cože? Nebo jsem prostě nepochopila knihu samotnou... Ale popisovat úpadek americké společnosti pomocí příběhu o pěti sestrách, o nichž se vlastně téměř nic nedozvíme, a toho, kterak bůh ví proč spáchaly sebevraždu, mi prostě nepřijde jako brilantní myšlenka hodná velebení.
Doufám, že nám všem je jasné, že nejen naše, ale i ta (a zejména ta) americká kultura se rozpadá. Pod pozlátkem "amerického snu", multikulturní "salátové mísy" nebo svobodné země rovných příležitostí, dřímá latentní hněv, skrytá rasová nesnášenlivost (kterou ani Kingův sen nedokázal přimět vzít roha) a hluboká osobní nespokojenost. Ideály, které produkuje americký televizní a filmový průmysl, paradoxně rozkládají svého stvořitele a hostitele zevnitř. A strhávají i ostatní společnosti, které se s nadšením nechaly strhnout k nápodobě, která přináší jak zlaté vodní kohoutky, tak hluboké deprese a suicidální tendence.
Takže tenhle rozklad krásně ilustruje Eugenidův rozklad maloměšťácké čtvrti, který krásně ilustruje rozklad vybraného obětního beránka - rodiny Lisbonovy, která si to bohužel musela odnést smrtí pěti dcer a pomalým ročním uhníváním. V době, kdy předměstí Detroitu připomíná magicko-realistické kolumbijské dálavy, dokáže i o 2 hodiny překročená večerka zamíchat kartami. Možná je nasnadě otázka - dokáží pubertální, hormony zmítané, depresivní dušičky pěti děvčat skutečně rozpoutat bouři, která by vedla k přiznání, že je něco shnilého ve státě americkém? Osobně si myslím, že lépe než cokoliv jiného. Vysvětlení po mně nechtějte, alesnad ta podprsenka popsána jmény chlapeckých idolů promlouvá zvláště naléhavým hlasem? Nebo snad ta stávka hrobníků, kterou zaskočila Ceciliina smrt?
Ze stylu vyprávění vám bude běhat mráz po zádech, stejně jako se budete melancholicky usmívat. Snad vám to není málo?!
Nejradši bych dala tak 3,5 hvězdičky, ale když to nejde, tak šoupnu víc. Už jen za to neobvyklé téma a styl vyprávění. Chvíli jsem totiž byla nadšená, jak je to vyprávěné z pohledů "ctitelů" a pak najednou mě to zas hrozně vytáčelo a pak zase super a tak dokola. Škoda, že to nemělo trochu větší spád, nebo ty sebevraždy nebyly nějak víc rozložené do celé knihy, takhle to bylo šup šup a hotovo.... Hned se taky chystám na film, tak doufám, že nebudu zklamaná.
No, co tohle bylo?!
Jednou za čas se mi povede vzít do ruky knihu, jejíž námět mě nadchne, nemůžu se dočkat, až začnu číst a nakonec zjistím, že celá kniha je jen nehorázný škvár o ničem. A proč to tady píši? Protože tahle kniha je přesně ten případ. Docela dobrý námět, který autor vůbec nevytěžil, naopak nudil brutálně dlouhými popisy de facto ničeho a stačilo mu na to “pouhých“ 240 stran. Bohužel jsem knihu dočetla, protože jsem se pořád snažila pochopit, o čem že je vlastně řeč a zároveň jsem pořád doufala, že se to zlepší. Nezlepšilo.. Autor vybil více jak půl rodiny s lehkostí uspávače hadů a stejně tak vás u toho stihl znudit. Nehledě na zcela nevysvětlené pohnutky hlavních hrdinek, které skoncovaly se svými mladými životy – proč? Nevíme a během knihy se rozhodně nedozvíme. A že snad by kniha mohla být metaforou úpadku americké společnosti? Nechme metafory, metaforami, protože i ty by se za takové podání sebe sama styděly.
Melancholický příběh, krásně citlivě vykreslený obraz dospívání, důsledky přísné výchovy puritánských katolíků, to vše napsané úžasným jazykem a tak dále, jak tu již mnohokrát zaznělo.
Ale - ale mám ale, nijak konkrétní, přesto vtíravé natolik, že nemohu říci, že by se kniha zařadila mezi ty, kde při hodnocení váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdami.
Mě to prostě nebavilo. Snažila jsem se, ale kromě pár stran mi to přišlo o ničem, bohužel.. Knihu jsem dočetla, asi jsem pořád nemohla uvěřit, že nic víc nebude :) A nebylo :(
Vlastně jsem z toho měla stejný dojem jako z dříve čteného Hermafrodita - příběh na mě nezapůsobil. Ale vychutnávala jsem si způsob, jakým je kniha napsaná.
Bohužel mě kniha trochu zklamala, od čtení dalších autorových děl ale neodradila. Moje recenze: http://psaniocteni.blogspot.cz/2014/02/sebevrazedne-panny-zaujmou.html
Zajímavé je, že i když není příběh kdovíjak obsáhlý ani strhující, není příliš vykreslená charakteristika jednotlivých postav, a proto se do nich těžko vžívá, přesto jde o poměrně čtivou knihu. Vyzvedávám zejména autorem skvěle popsanou a vystiženou atmosféru, skoro máte pocit, že to všechno vidíte, slyšíte, cítíte a můžete si na to sáhnout. V tom byla kniha opravdu jedinečná. A teď si konečně můžu pustit film:)
Čtivá kniha, psaná z nadsázkou. S velmi dobře vykreslenou atmosférou. Styl psaní autora mi plně vyhovuje (ikdyž to samozřejmě záleží i na překladu).
Kniha me bohužel zklamala, poetiku si představuji jinak. Od začátku víte, jak vše dopadne, ale přesto musíte číst dál, protože vás zajímá, jak se s tím autor vypořádá. A pak přijde zklamání, protože to, na co celou dobu čekáte, autor shrne do jedné vety. Vše ostatní je jen bezobsažná vata. Kdyby mela kniha víc stran, pravdepodobne bych ji ani nedočetla.
Citace z knihy:
Víš, jaké to je, vážně si přát,
aby tě měl ten druhý rád?
Možná že mám hlavu v oblacích
a jsem teď z toho v rozpacích.
Sny jsou pro ty, co chtěj jen spát,
život je pro ty, co se uměj prát!
Po dlouhé době kniha, která má co říci...
Pozoruhodný román, podmanivý, lákající číst dál a dál. Pohled zvenčí na tragédii... Konec je předem zřejmý a přesto čtenář touží znát: "PROČ"? Zdá se, že důvod není známý, není ani po letech odhalen, ale když pozorně čtete, je tam! Není to jen rodinná tragédie, ale i společenská, existenční. Kniha pojednává o vážném tématu, ale je vyprávěna jemně, s něhou, nostalgií i s humorem.
Mám pocit, že román musím číst podruhé! Něco mě uniklo? Znovu se ponořit do příběhu, do atmosféry...
Přečteno jedním dechem a i když se člověk vlastně nedozví odpověď na základní otázku proč, tak je to naprosto úžasná knížka. Hned druhý den jsem si musela pustit film.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno americká literatura USA (Spojené státy americké) 60. léta 20. století psychologické romány sestry dívky
Autorovy další knížky
| 2009 |  Hermafrodit |
| 2013 |  Sebevraždy panen |
| 2012 | Hra o manželství |
| 2018 | Z první ruky |
Můj dojem z knihy je velice rozpačitý. Od tohoto autora jsem četl již Hermafrodita a z něho jsem měl úplně jiné pocity, i když čtivost románu rovněž nebyla kdovíjaká. Sebevraždy panen jsou dílem zajímavým, ale rozuzlení se táhne nekonečně dlouho. Minimum přímé řeči četbu okrajuje od šťavnatosti a vlastně se na mnoha listech řeší pořád to samé dokola. Ani postavy vystupující v knize mě nezaujaly. Tuto knihu nemohu doporučit.