Sebe ve mně hledat musíš

Sebe ve mně hledat musíš https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275480/sebe-ve-mne-hledat-musis-iUP-275480.jpg 5 3 1
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Básně sv. Terezie od Ježíše. „... Duše tehdy neví, co dělat. Neví, zda má mluvit nebo mlčet, ani zda se smát nebo plakat. Jde o slávyplnou hloupost, nebeské bláznovství, kde se učí opravdové moudrosti. Mohutnosti mají schopnost zabývat se věcmi jen v Bohu. Pronáší se tu mnoho slov chvály na Boha, a to bez jakéhokoli řádu, pokud je neuspořádá sám Pán. Duše by chtěla propuknout v chválu a je celá bez sebe: líbezný nepokoj! Těmito uchvacujícími slovy nám sama Terezie dává nahlédnout do okamžiku vzniku své poezie. Byla to v první řadě její mystická zkušenost, která ji takřka „nutila“ alespoň částečně vyjádřit nevyjádřitelné. Tak vznikají básně velmi intimní, v nichž světice odhaluje své ženské srdce, které je zamilované do svého Snoubence a zároveň trýzněné touhou po Něm. Kromě tohoto typu poezie jsou ještě známé různé příležitostné a didaktické Tereziiny básně, v nichž autorku můžeme poznat jako učitelku a matku svých sester. O tom, že uměla „veršovat“ a že to dělala často, existují mnohá svědectví; například Julián z Ávily popisoval, že světice během cest při zakládáních ráda „skládala popěvky, a to velmi dobré, protože to dobře uměla“. Tyto verše Terezie tvořila pro pobavení svých spolusester při rekreacích a na vánoční svátky nebo proto, aby jim jednoduchou formou předala – jako například na začátku řádového půstu či při slibech sester – svůj ideál života bosých karmelitek. Na konci tereziánského jubilea, pětistého výročí narození světice, vám je předkládáme v hodnotném přebásnění pana Miloslava Uličného. /vybráno z předmluvy Sr. M. Milady od Spasitele světa/... celý text

Poezie Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: , Karmelitánské nakladatelství
Originální název:

Santa Teresa de Jesús: Obras completas ... , 1964


více info...

Komentáře 1

Recenze 0

Hvězdičky 3

Přidat komentář
mirektrubak
29.09.2022 5 z 5
mirektrubak

„Láskou bylas vytvořena
krásná, sličná duše, tušíš,
žes v mém nitru zobrazena;
zabloudíš-li, přemilená,
sebe ve mně hledat musíš

Já vím, že se uvidíš
v mojí hrudi zpodobená
a tak živě vytvořená,
že se velmi potěšíš,
jak jsi dobře vykreslena.

Mimo sebe nehledej mě,
jsem tam, aniž hledat musíš;
kdykoli jen zavolej mě,
přijdu ihned samozřejmě,
hledej mě jen ve své duší.“

Terezii z Ávily se někdy říká také „velká Terezie“ (taky aby se tím odlišila od La Petite Thérèse – naší malé Terezky z Lisieux) a ona opravdu velká je. Je tak velká, že se do ní, do jedné jediné nemocné ženy, vejde organizačně schopná a praktická církevní reformátorka, mystička s přímým zřením Krista i empatická představená svých řeholních oveček. A aby toho nebylo málo, tak ji tato drobná sbírka představuje také jako lyrickou básnířku.
Svatá Terezie od Ježíše byla sečtělá a chytrá žena s bohatou slovní zásobou a vyjadřovacími schopnostmi. Je to poznat z jejich dalších spisů, ale ... ale není to poznat z její poezie! Což ale Tereziině poezii neškodí, naopak.
Tereziina poezie je prostá, v dobrém smyslu jednoduchá, monotematická. Ve svých básních se s láskou dívá na Boha, zaměřuje pohled svých sester karmelitek na Boha, nebo zobrazuje Boha, který se s láskou dívá na ni, Terezii, a nechává se hledat a objevovat v jejím srdci. Pomáhá tím hledat a objevovat Boha i nám, jejím prostorově i časově vzdáleným čtenářům.

„Ničím se nermuť
a nic tě neděs,
pomine všechno.
Bůh navždy zde je;
pro pokorného
všechno je snadné;
nic, kdo má Boha,
nepotřebuje;
stačí, že Bůh je.“