Šantaram
Gregory David Roberts
Hlavní hrdina převážně autobiografického románu Šantaram přilétá do Bombaje, aniž kdo tuší, že jeho příjezdu předcházel útěk z přísně střežené australské věznice, kde si odpykával devatenáctiletý trest za loupežná přepadení. Loupil, aby ukojil svou závislost na heroinu, kterou si vypracoval po rozpadu rodiny. Už to samo o sobě by stačilo na několik životů, ale pro Gregoryho Robertse je to teprve začátek. Do Indie přijíždí s trochou peněz, falešnými doklady, s nulovými plány do budoucna a potkává svoji osudovou životní lásku. Poté co přijde o peníze i o pas, se nastěhuje do obřího ilegálního slumu a začne provozovat „lékařskou praxi“. Zná sice jen základy první pomoci, ale díky svým stykům s mafií dokáže sehnat peníze na léky. Další životní zvraty ho ale opět dostávají do vězení a posléze na cestu mafiána, pašeráka i bojovníka v afghánské válce. Gregory David Roberts se narodil v roce 1952 v australském Merlbourne, kde vystudoval filozofii a založil rodinu. Porozvodové trauma a ztrátu možnosti starat se o dceru řešil pomocí heroinu, což vyústilo v sérii ozbrojených přepadení bank. Za mřížemi měl strávil dvě desítky let, ale v roce 1980 se mu podařilo uprchnout do Bombaje. Po deseti letech byl dopaden v Německu při pokusu o pašování heroinu do země. Odtud ho deportovali zpět do Austrálie, kde si odpykal zbytek trestu, z toho dva roky na samotce. Ve vězení začal psát autobiografický román Šantaram, dozorci mu však dvakrát zničili rukopis, což představovalo léta práce navíc. V roce 2003 jeho „novodobý Motýlek“ konečně vyšel a okamžitě získal mezinárodní věhlas a uznání.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Biografie a memoáry
Vydáno: 2018 , Kristián EntertainmentOriginální název:
Shantaram , 2003
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha, divoký příběh (a upřímně řečeno pro mě dost často hodně přitažený za vlasy, ale to autorovi nevyčítám, čtivosti to jen pomohlo), pro Evropana hodně exotické prostředí. Ze začátku jsem byla nadšená, ale v průběhu čtení mi začaly vadit filozofické proslovy některých hrdinů. Konec jsem dočetla s vynaložením zvýšeného úsilí. Určitě jde o nadprůměrný román, nelituji, že jsem ho četla, ale vracet se k němu nebudu.
Krásně přímočaré, věrohodné, chvilkami strhující. Pak už hodně dokola to samé, ale určitě velký palec nahoru.
Mně se kniha líbila, jsem z ní unešena a je mi zcela fuk, co je dle skutečných událostí, a co je jen fikce. Jako celkek je kniha báječná, zavedla mě na spostu míst, která nikdy neuvidím, představila mi kulturu, která je zcela odlišná naší a ne zcela jí rozumím, obohatila mě o spoustu vědomostí a donutila mě zamýšlet se společně s autorem nad mnoha otázkami lidského bytí. Lin mě dokonale provedl cizokrajným světem, někdy lehkou procházkou, jindy náročným výšlapem, prožila jsem spalující žár slunce i nevlídnost ledové zimy, brečela jsem, smála jsem se....
Jak tuto knihu hodnotit? Cte se vyborne, cehoz hlavnim dukazem jsem ja, jelikoz tluste knizky nesnasim, ale tohle jsem precist zvladl cele :-) Atmosferu indickeho slumu i afganskeho bojiste dokaze autor vylicit velmi zdarile a obrazne. Rekl bych, ze nejvic se povedly akcni sceny, to se cte samo. Ale ty lyricke a zvlastne milostne pasaze, tolik klise se jen tak nekde nevidi, mozna v cervene knihovne.
Jsem zvedavy na film, jestli se nekdy natoci (ci mozna serial). Ten by mohl byt povedeny. Taky by mne zajimalo, vzhledem k paralelam s autorovym zivotopisem, kolik z toho opravdu autor zazil na vlastni kuzi, to by mohlo vydat na dalsi knizku.
Jen tak ze zvedavosti jsem se ptal jednoho indickeho kolegy jestli nahodou nezna tuhle knizku, jestli by mi neosvetlil nektere realie. Ale i kdyz se poptaval kolegu tak nic. Zrejme to v Indii zadny bestseller nebyl :-) Nicmene po zkouknuti nekolika videi na youtube, kde autor vypravi o svych realnych zazitcich, musim konstatovat, ze je to skvely vypravec. Jeho historky jsou snad jeste zajimavejsi nez samotna kniha. A navic jeho jazykove znalosti a schopnosti jsou fantasticke. No a podle toho co vypravi v rozhovoru pro CNN tak fakt skoro vse o cem pise opravdu i zazil (jsou tam ukazana i mista kde je umisten dej knihy).
Dvě třetiny díla mě unášely do indického světa barev, vůní i smradu, svobody i vězení, skryté lásky i identity na vlnách košatého jazyka, který si mě podmanil. Filozofické úvahy na pozadí mafianského byznysu byly neotřelé a naprosto originální popis erotických scén hází laťku vysoko. Avšak s válkou v poslední třetině kouzlo vyprchávalo až jsem měla chvílemi pocit, že někdo v psaní původního autora nahradil.
Rozštěp románu o pěti částech do tří svazků je prakticky obhajitelný, ale dramaturgicky divný. Jenže dát 750 stran naráz, malinko riskujete infekci dosavadního čtenářského vkusu. Proto jsem každou „knihu“ terapeuticky prokládal mnoha jinými.
Zda autor vše zažil, resp. kolik si nadsadil a vyfantazíroval, toť otázkou, poněvadž by se z toho asi sotva vylízal (viz drsné scény ze slumu, z vězení, z války, z drogového rauše). Nicméně jeho doménou zůstalo dětinské poetizování všeho, co poetizovat lze, a kvazi filozofování o kdečem, co se komu nakouří do palice. Některé myšlenky mají hlavu a patu, ale v jádru jde o zpomalený a zastaralý přenos všelijakých pozorování na tuny papíru.
Pro ženský by to mohlo zafungovat jako červená knihovna z Indie (ach ta láska k té tajuplné Karle...vyloženě trapné), soudnější knihomolové odhalí reklamně nabobtnalou nudu. 12, 34/17, 21/18
Dílo Šantaram je pro mě kontroverzní a ač jsem hodnocení odložil o několik dní a nechal jsem příběh doznít a uzrát, jsem pořád rozpolcený. Začnu životem v Indii, ten je popsaný reálně a barvitě. Život na ulicích, ve slumu, na indickém venkově, cizinci versus domácí obyvatelstvo atd. Jedná se o zajímavý vhled do místního koloritu. Co se týká hlavního hrdiny Lina, ten mi připomíná spíš Všeználka říznutého Broukem Pytlíkem a Chuckem Norrisem v jedné osobě. Nepostradatelný, nesmrtelný hrdina...ale budiž. Ostatní postavy se rozdělily na dvě poloviny, negativní mafiání s filozofickýmy sklony a klaďasové obzvláště ze slumu, prostí a čistí jako ovětní plátek lilie. Myslím, že i život ve slumu si autor krapet přibarvil, ale pořád se dá popisu alespoň částečně věřit. V knize můžete také narazit na filozofické myšlenky a ty nejsou vůbec špatné i když vesměs pocházejí od záporáků, ale přesto je lze připsat ke kladům této knihy. Nakonec jsem se podíval na youtube na besedu s autorem a ano autor je charismaticky a zábavný, takže jsem mu část jeho výmyslů odpustil a přidal jsem k celkovému hodnocení jednu hvězdu :)
Jak jsem psal, Šantaram je kontroverzní kniha, ale pokud se odprostíte od všeználkovství a "gerojství" hlavního hrdiy, je Šantaram potom zábavný a poučný počin.
Úžasná kniha. Četla jsem ji před několika lety a ještě ji nedostala z hlavy. Silný příběh. Nové vydání rozdělením do tří knih fakt dobrý nápad. Doporučuji všem s dobrodružnou duší.
Raději si dojděte pro nápoj a pozor budou spoilery. kniha začala pomalu a rozvláčně, až jsem si říkala, proč ten humbuk kolem knihy. Všichni jen tak plkali v hospodě jako kavárenští povaleči. Pak se kola roztočila...
Začátky ve slumu jsou zářivé a jasné, lidé milující, všude samé naděje a jednorožci. Do toho začnou záblesky temnoty, jako opravdu TEMNOTY. Lin se otáčí opravdu špatným směrem a dělá pochopitelné chyby.
A vy se s ním radujete a jste šťastní a vyděšení a nenávidíte a milujete a jste milováni a podváděni a zase se zvedáte.
Moc jsem se zasmála u šití ran ve slumu. Johnny Cigar je studnice optimismu.
Dále pasáž s Lisinými stehny - nádhera!
Pak pojetí absolutní komplexnosti - jednoduché, hladké a tak srozumitelné.
A hlavně Vikramova pasáž:
"Chlap si musí najít dobrou ženskou..."
Samozřejmě také Prabhákar.
"Chválit lidi za jejich zády je hrozně nefér, protože jediné, čemu se nemůžeš bránit, je dobro, co o tobě lidi napovídají."
"Muži vedou války kvůli zisku a zásadám, ale bojují v nich o ženy a území.
"Existují jen tři typy hrdinů: pobití, potlučení a pochybní."
"Jediná síla, jež má nějaký reálný smysl, je síla usilovat o lepší svět."
"Žádný člověk a žádné místo není bez války."
"A takhle to s námi je. Klademe jednu nohu dopředu, pak druhou. Vzhlížíme vždy znovu a znovu ke světu, který se na nás někdy zaškaredí a jindy usměje. Myslíme. Konáme. Cítíme. Přispíváme svou troškou k přílivům a odlivům dobra i zla, které zalévají svět a zase se z něj stahují. Vláčíme svůj kříž vstříc naději další noci. Ženeme svá odvážná srdce vstříc příslibům nového dne. A to vše s láskou: s vášnivým hledáním pravdy jiné , než je ta naše. S touhou:čistou, nevýslovnou dychtivostí po spáse. Dokud osud čeká, žijeme. Bůh nám pomáhej. Bůh nám odpusť. Žijeme dál."
Vím, že je Lin zločinec a udělal spoustu chyb, ale ten příběh je skvělý a čistý.
§
Kniha je to strhující a zajímavá, ale nedočetl jsem. Čím dál víc jsem si připadal jako divák béčkového akčního filmu s ohromným rozpočtem: hrdina, který má tisíc životů, z největších s..č.k se za pár chvil dostane na vrchol a zase zpět, za dva tři měsíce se naučí marátsky, hindsky, paštunsky, hází filosofickými moudry, ze slumu do báru a mezi mafiány a zamilovat se a do basy a do Zairu:-/ Postavy takové umělé, neviděl jsem za nimi živé lidi, nedokázal jsem s nimi cítit. Prostě jsem to autorovi nemohl věřit, snaží se toho do knihy nacpat, že by to vydalo na deset takových. Bod dávám za naturalismus některých pasáží, naopak srážím za občasnou přepjatost;-)
Moc se mi příběh líbil. Jeho čtivost pro mě ještě navíc umocňovala skutečnost, že autor většinu svého vyprávění zažil. Nejsem velký cestoval a přiznám se, že taková exotika jako je právě Indie mě nikdy moc nelákala. Ovšem po přečtení této knihy, bych ráda tuto zemi poznala blíže. Myslím, že autor dokázal velmi barvitě zachytit atmosféru města a mentalitu obyvatel. Taky pro mě bylo zajímavé podívat se na postavy zločinců z jiného úhlu pohledu, jako na hrdiny poutavého příběhu a nahlednout do té části jejich osobností, kde sídlí zásadovost, moudrost, dobro a láska. Jednoduše nic není černobílé.
Mrzí mě však technické zpracování knihy, které zavání amatérizmem. V knize jsou textové chyby, nebo takové do očí bijící nedostatky jako je chybné rozdělování slov na konci řádku. Korektor své práci moc nedal. Taky se mi nelíbila grafická úprava, necitlivé rozdělení do tří knih, ne příliš logické uspořádání číslování kapitol a stran, a nesympatický materiál použitý na vazbu. Za to ale příběh nemůže. Ten se mi líbil moc!
Zajímavá kniha, nejvíce se mi líbil popis indické kultury, života ve slumu a prostředí vězení.
Četla jsem ji už tak dávno, úplnou náhodou a byla skvělá! Hltala jsem každé slovo!
Knížka byla mnohem méně akční, než jsem čekal. Vlastně se tam toho moc neděje a je to spíš o popisu kultury a života v Indii. Což je ale popisováno velmi zajímavě. Místy je tam trochu moc "životních mouder a filosofie", ale i tak to udrželo moji pozornost.
Zajímalo by mne, zda to má nějakou pointu a jak to skončí.
Přečetl jsem jen 2 ze 3 svazků, protože jsem to už musel vrátit do knihovny.
Strašně napínavý a čtivě napsaný román. Začátek je poněkud rozvleklý, ale od druhé třetiny se to skvěle rozjelo a knížka nešla odložit. Psáno realisticky, místy až tak moc realisticky, že to hraničilo s naturalismem a kdyby se to dělo v běžném životě, odvracela bych oči. Text jsem ale musela přečíst, proto se do mě vryly všechny hrůzy, všechna špína, všechen smutek, ale i láska, krása a přátelství obsažené v knize. Doporučuji.
Štítky knihy
Indie mafie útěk vězení, věznice autobiografické prvky zločiny slumy
Kniha Šantaram je v
| Právě čtených | 29x |
| Přečtených | 344x |
| Čtenářské výzvě | 61x |
| Doporučených | 57x |
| Knihotéce | 125x |
| Chystám se číst | 294x |
| Chci si koupit | 57x |
| dalších seznamech | 2x |
Román jsem četl cca před 13 lety jako jednosvazkové vydání. Díky covidu jsem najednou neměl co číst, tak jsem se k němu vrátil. Myslel jsem, že do něj jen tak lehce nakouknu a odložím jako dávno vyřízenou věc, ale k mému překvapení jsem se začetl znovu a zhltnul ho jako malinu. A čtenářská malina to skutečně je, ať si tady v recenzích chytře píše, kdo chce, co chce. Napsaný je bravurně, má všechno, co má dobrý román podobného rozsahu obsahovat. Není to ale pro slabé čtenáře odkojené brakovými thrillery. To ale platí o krásné literatuře obecně. Vyzdvihuji i překlad a kvalitní redakční práci bez překlepů v textu. Otázka pravdivosti není důležitá, i když pravděpodobně se velká část z toho autorovi skutečně přihodila. Pro mě osobně je Šántarám, kromě jiného, i vzpomínkou na Indii, jaká byla cca ještě před dvaceti, třiceti lety - tj. neznámá a exotická - než se nám svět smrsknul na internet v mobilu :-)