Sága rodu Forsytů II.
John Galsworthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113183/bmid_saga-rodu-forsytu-ii-uKv-113183.jpg
4
62
6
Sága rodu Forsytů série
< 2. díl >
kniha II. - V pasti V druhém dílu trilogie, v románu V pasti, i v obou mezihrách se Galsworthyho kritický postoj k Forsytům postupně mění v jakousi zdráhavou sympatii a v sentimentální soucit. Hlavním představitelem rodu se stává Jolyon Forsyte, který již ve Vlastníkovi projevoval odchylky od stroze majetnického forsytovského typu svou přemýšlivostí a lidskými city. Jolyon opouští své podnikatelské aktivity a užívá si svého majetku ve venkovském sídle na Robin Hillu, který koupil od bratrance Soamese, kde postupně podlehne kouzlu nyní již rozvedené paní Ireny, která unikla z tísnivého manželského svazku a přišla na Robin Hill vzpomínat na mrtvého Bosinneyho. Změnil se i Soames. Silná otcovská láska k jeho dceři z druhého manželství Fleur i narůstající životní moudrost v něm přemáhají bohatce a vlastníka ve prospěch člověka. Soames se pro Galsworthyho stává ztělesněním anglické spolehlivosti a pevnosti v období, kdy se celý svět otřásá v základech pod nárazy takových děsivých událostí, jakými je první světová válka. Autor sice i nadále pokračuje v zobrazování rozkladu a neodvratného pádu kdysi monolitního rodu, ale do jeho líčení proniká stále silnější nostalgie a stesk po starých časech. (http://cs.wikipedia.org)... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1970 , OdeonOriginální název:
The Forsyte Saga (In Chancery) , 1948
více info...
Přidat komentář
Zaboha nemožno se odtrhnouti, nežli všechny osudy dolouskány budou! A nemožno mi pomoci, avšak Soames mi jako tak hrozný hrozivec nepřipadal, ale asi budu jediná... :-)
Autorovy další knížky
| 1972 |  Moderní komedie |
| 2001 | Sága rodu Forsytů 1-3 |
| 1991 | Sága rodu Forsytů I. díl - Vlastník |
| 1956 |  Venkovské sídlo |
| 1970 | Tmavý květ |
Druhý díl V pasti pro mě jednoznačně zachraňoval Soames. Jednak mi jeho charakter přijde nádherně spletitý a plný kontrastů, tedy na sebe strhne veškerou pozornost takřka bez námahy, druhak mi mladý Jolyon a Irena byli duševním naladěním vždy nesmírně vzdáleni a nezdá se, že by se na tom s lety něco měnilo. Dynamika jejich trojúhelníku je však plně funkční a stále stejně dobře slouží jako zobrazení autorových postojů. Pokud jde o základní gró příběhu, důraz se nám z vymezení jedince vůči společnosti v díle prvním přenesl na střet dvou individualit. Společnost, ať už všeobecná nebo zosobněná rodinou Forsytů jako jednou entitou, zde sice doposud figuruje, její úloha je ovšem již poněkud bezzubá. Dávné rozpory a nepřátelství mezi jedinci ale setrvaly a naopak ještě zesílily. Pokud jde o duševní rozpory v rámci jedné osoby, ty i ve druhém díle zůstaly významným faktorem a motivem.
Linii s mladší generací schválně ponechávám stranou. Beru ji čistě jako prostor pro zdůraznění toho, kam až mohou spory pra/rodičů vést a jak se mohou zcela neplánovaně a nevědomky podepsat na životech potomků. Jejich životní příběhy jdou však již naprosto mimo mě. Což je také důvod, proč se na třetí díl v tomto re-readingu opět nedostane. Mladý Jolyon měl totiž pravdu. Jako by skuteční Forsytové vymizeli s jeho generací…