Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/409653/bmid_ruze-bila-cerny-les-9BP-409653.jpg
4
1222
1222
Píše se rok 1943. V letech před Hitlerovým vzestupem k moci byl domek Gerberových plný smíchu. Ale to je minulost. Franka je nyní sama, otec i bratr jsou ztraceni ve víru války a ona sama nemá důvod žít. Pak však v lese objeví tělo parašutisty v uniformě Luftwaffe. Rozhodne se neznámému pomoci, ale brzy zjistí, že není tím, za koho se vydává. Dokáží k sobě najít cestu a důvěru, když je proti nim gestapo i sama příroda?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
White Rose, Black Forest , 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha tak za slabší čtyři hvězdy. Asi jsem očekávala víc. Podobně jako u předchozí autorovy knihy "Najdi Rebeccu". Měla jsem z ní ty samé pocity. Škoda. Anotace velmi lákavá, ale samotné zpracování příběhu cosi postrádalo.
Vyprávění o minulosti hlavních hrdinů, mi přišlo takové strohé. Věcné. Bez hlubších emocí, a nedokázalo mě moc strhnout. Přestože to byla minulost smutná, tragická a plná bolesti. Jak říkám, tvorba tohoto autora asi nepadne mezi mé oblíbené. Možná je to tím, že je to chlap :-)
Přítomný děj se už četl lépe. Ale asi mi v knize scházela nějaká ta romantická linka, na pozadí válečných hrůz, která by příběh oživila. Některá místa těžko uvěřitelná....
Přečetla jsem spousty hezčích a silnějších knih z tohoto období, a proto vím, že k této knize se v budoucnu asi nevrátím. Bohužel.....
Zajímavý a poutavý příběh, kniha se čte hezky. Po dlouhé době válečná kniha, kde není v hlavní roli koncetrák. Doporučuji.
Nádherný příběh, víte jak to myslím. Na válku se díváme z jineho pohledu, než je spousta knih a o to to bylo dechberoucí.
Do příběhu jsem se pohltila po pár stránkach.
Oblíbila jsem si hlavní hrdiny, kteří mi byli sympatičtí.
Neskutečně se mě příběh dotkl a dlouho po dočtení ve mě zůstal.
Knihu můžu jedině doporučit.
Až na ten koniec pritiahnutý za vlasy ma príbeh celkom zaujal. Niekedy je k prežitiu potreba i veľká dávka šťastia, ktoré hlavná hrdinka rozhodne mala .A nie raz. Bolo mi sympatické prostredie zasneženej chaty i zamotaný vzťah medzi Francou a Danielom, ktorý nemohol skončiť inak. To, že sa k tejto chvíli dopracujeme, je jasné hneď od ich prvého stretnutia. Mrzí ma ale, že autor umelo vytvoril milostnú linku tam, kde sa vôbec nehodila. Nemohol tento príbeh pokračovať bez nej? Ako jednohubka je táto kniha fajn.
Tahle kniha z úplně jiného pohledu o druhé světové válce se mi velmi líbila. Způsob jakým byla napsaná byl čtivý a měl spád. Ačkoliv kapitoly byly poměrně dlouhé, tak se mi četla dobře. Hlavní hrdinku jsem si oblíbila. Děj mě velice snadno vtáhl, až jsem i přejela zastávku, kde běžně vystupuji. :-)
Na knize mě ale občas vadily úseky, které nebyly podle mně dobře přeložené, a pak se tam našlo i pár pasáží, kdy jsem si říkala, že je to až „přitažené za vlasy“.
Ale můj celkový dojem je rozhodně na pět hvězdiček (dala bych 4,5 ale to tu nejde).
"Výslech na gestapu byl mírnější, než si představovala. Po několika minutách si uvědomila, že ji považují za příliš něžnou, příliš krásnou a příliš dívčí, než aby se doopravdy zapletla s tak zavrženíhodnou organizací jako Bílá růže."
Ne, věřte tomu, že gestapo s*alo na to, jak kdo vypadá a zda se na to, co domněle spáchal, vizuálně hodí či ne.
To, jak se z toho podvratně vyvlíkla a hodila je přes palubu bylo hnusný a proto mi byla nesympatická. Taky to, že je to vlastně o lásečce a bandě fakanů, jak z ochozu hážou letáčky s nabádáním proti režimu, to mě fakt jakože nebralo.
Váhala jsem mezi 4* a 5* a nakonec stejně zvolím to nejvyšší hodnocení-za námět, za čtivost, za spád knihy. Jediné, za co jsem chtěla tu jednu hvězdu strhnout, tak to byly občasné chyby překladatele a někdy trochu nereálné chování SSáků... Ale jak říkám, četlo se to parádně a dost jsem si to užila, takže to promíjím :)
Krásná kniha o strašné době. Tentokrát z pohledu němky, krásné árijky.
Ta chce ukončit svůj život, ale namísto toho zachrání jeden cizí. Začíná příběh, ve kterém popisuje jak se nechala strhnout i jak prozřela. Příběh, ve kterém se objevuje udavačství, povýšenost, nespravedlnost, nedůvěra.. ale i láska a hlavně odvaha.
Hlavní hrdinku Franku jsem si oblíbila hned na začátku a s každou stránkou jsem se těšila na tu další. Občas jsem se přistihla, že mě kniha vtáhla a já přestala vnímat okolí. Trochu mi vadily delší kapitoly, ale kniha se mi špatně odkládala. Byl by z ní krásný film. :)
Je-li téma 2. Světové války vaším oblíbeným, tuto knihu byste si neměli nechat ujít.
Všude sníh, utrápená mladá žena. V ruce zbraň a myšlenky, že za tamtím stromem to ukončí. Možná až za tím dalším. Bylo by lepší jít ještě dál. Ještě kousek. V tu chvíli mezi stromy muž. Uniforma Luftwaffe. Žena chce jít dál, takový zachraňovat rozhodně nebude. Svědomí zdravotnice ji to však nedovolí a pro muže se vrátí.
A mezi nimi nedůvěra, postupné odkrývání životů. Kdo je ten muž, kdo je ta žena? Co je tohle za svět?
Válečná témata nevyhledávám, většinou to totiž neumím zpracovat. Touto knihou se mi ale jeden moment zaplavil instagram, tak jsem po čase neodolala a půjčila si ji. Příběh vás vtáhne ihned. A nechce pustit. Všechno to udavačství, gestapo, hyenismus! Pro mě bylo hodně zajímavý sledovat proměnu německé dívky, která s nacisty z počátku sympatizovala a před mnoha věcmi přivírala oči.
Chvílema mi to přišlo přitažený za vlasy, trošku akčnák ke konci, ale i tak pět hvězd a neskutečnej vděk, že se mám sakra dobře.
Nejlepe je nemit od knih velka ocekavani, hlavne u tech s nalepkou :-) Nekdy totiz prijdou zklamani. U teto knihy jsem zadna vysoka ocekavani nemela, a zklamani take neprislo. Naopak, pribeh odehravajici se za druhe svetove, v Nemecku, v horach v zime, jsem si uzivala. Nechybelo napeti, a co me bavilo, tak to bylo psychologicke mysleni Franky. Sice se v knize najdou pasaze, u kterych jsem si rikala, ze tak by to asi neslo, ale vysledny pocit ze cteni mi to vubec nezkazilo. Urcite mohu doporucit k precteni.
Knihu jsem dlouho měla na seznamu k přečtení. Nepamatuju si přesně, jak se tam dostala, ale vím, že si místo v něm zasloužila svou anotací, která slibovala jeden z těch zásadních, mrazivých válečných románů, ke kterým se pořád dokola vracím a načítám to téma znovu a znovu. Podle anotace jsem zkrátka čekala něco jako je Slavík nebo Sophiina volba.
Před časem jsem se dostala k audioknize. Předně musím říct, že už po pěti minutách mě štvala protivně namluvená dějová linka, nějak mi to v té audioknize vůbec nesedlo už od začátku... Možná jsem v tu chvíli měla audioknihu odložit a přečíst si raději knihu, třeba by můj dojem byl jiný. Ale když nad tím tak přemýšlím, závěrečné hodnocení by se tím asi tolik nezměnilo. Zprvu mi kniha přišla "ukňouraná", nemohla jsem se do hlavní postavy vcítit a litovat ji. Tyhle kňouravé pasáže střídaly naopak dost mechanické, odosobněné popisy. Asi po třetině knihy mi přišlo, že se to všechno relativně zlepšilo. Franca mi začala přirůstat k srdci, letec byl opředen relativně příjemným tajemstvím, Danielovi by člověk nejradši zakroutil krkem hned na místě. Ale po druhé třetině knihy jsem začala tušit, že už se v knize nic nezmění a dopadne přesně tak, jak čtenář očekává vlastně od samého začátku. Progres postav... nula. Vývoj vztahů mezi nimi... nula. Všichni se chovají stejně jako na začátku, takže mi chybí nějaká jasná spojnice k tomu, jak mezi nimi mohou vznikat nějaké hlubší vazby a proč tak najednou mění své postoje k životu, smrti, lásce, nenávisti. Konec byl vysloveně "trapný". Mainstreamověji končí už jen pohádky pro děti s typicky okřídlenou větou "a žili šťastně až do smrti". "Růže bílá černý les" nemá ani historicky zajímavou zápletku Slavíka, ani emoční závažnost Sophiiny volby. Chybí v ní jakákoli hloubka, návaznost, vývoj postav, historicky přesnější fakta, dokonce i větší rozsah, přestože jsem obecně spíš toho názoru, že ve spoustě knihách je až dost "omáčky", která pro příběh není vůbec podstatná a autor by udělal svému dílu službu, kdyby ho seškrtal. Ale tady chybělo tak asi sto stránek, které by zpomalily uspěchaný děj, nabídly by autorovi víc prostoru některé zmínky dovysvětlit a příběh "tak vůbec" ucelit. Nějaké ty hvězdičky sesbíral snad jen autorův styl, který je celkem příjemný, pěkně plyne, snadno se čte - říkala bych tomu nejspíš "milé tramvajové čtení" - je to přesně ten typ knihy, který můžete číst v tramvaji, protože je to čtení tak odlehčené, že mu nevadí tu a tam nějaké přerušení hlasitým cestujícím nebo přestupy, můžete knihu odložit, aniž byste na ni mysleli každou vteřinu až do večera, kdy se KONEČNĚ budete moci zase začíst, a přelousknete ji za chviličku. Dlouhý úvod, krátký závěr - už jsem četla i horší knihy, ale četla jsem skutečně spoustu lepších. Spíše než tag "Válečné romány", s nimiž "Růže bílá" nemá společného skoro nic, by kniha zasloužila tagy "romance", "fikce" a "nepříliš zdařené prvotiny". Na druhou stranu si myslím, že za další dvě, tři knihy, až se Dempsey trochu rozepíše, by z něj mohl být nakonec vcelku slušný autor.
Kdo hledá v této knize historický román, hledá marně. Troufám si říct, že mnoha znalcům druhé světové války by při čtení této knihy vstávaly vlasy na hlavě z toto, jak moc je příběh historicky neautentický. Jedná se o pohádku, jejíž příběh je zasazený do válečného prostředí. Autorův styl psaní je velmi čtivý a dá se říct, že knížku doslova zhltnete (ona taky zas tak moc stránek nemá). Po přečtení mě trošku mrzelo, že autor nešel více do hloubky, příběh mi přišel hrozně nereálný a plochý. Konec je přesně takový, jaký čtenář celou knihu očekává, takže ani tady se překvapení nekonalo. Celkově se mi kniha líbila, akorát moje očekávání u ní bylo poněkud větší.
Na knihu jsem se hodně těšila a bohužel po přečtení přišlo trochu zklamaní.. Kniha se čte sama, za začátku vás příběh hned pohltí, ale konec je trochu ve stylu hollywoodu.. Škoda
S hodnocením jsem váhala. Příběh není uvěřitelný, je tam moc náhod. Postavy taky nejsou moc reálné. O Johnově misi ani nemluvím. Jen atmosféru v nacistickém Německu si představuji podobně
Ale četlo se to dobře. A takové konce knížek si člověk někdy vysloveně přeje.
Pokud chcete pohádku s potenciálem na béčkový hollywoodský film, doporučuji. Pokud chcete věrohodný příběh z války, raději si vyberete jinou knížku.
V tomto měsíci již druhý příběh z pera Eoina Dempseyho...
Musím říci, že románem NAJDI REBECCU si autor nasadil laťku hodně vysoko. Ta kniha mě vtáhla do děje od první strany a já byla nadšená z příběhu, kterého se mi dostalo.
Na RŮŽI BÍLOU, ČERNÝ LES jsem se velmi těšila a nepociťuji ani hrstku zklamání. Naopak. Jsem okouzlena vypravěčským umem a nasáklá atmosférou Schwarzwaldu.
Z obou knih tohoto autora je cítit jeho láska k historii a velká znalost druhé světové války. Čtenáře provádí hrůznými dějinami tak, jako by o nich čtenář předem neměl potuchy. Dokáže z pár stran vykouzlit nesmírně obohacující čtení o nacistickém Německu, které dá člověku mnohem víc než učebnice dějepisu. Kdyby se těch pár kapitol, ve kterých Franka popisuje své dospívání s Hitlerem za zády, četlo ve školách, myslím, že by mělo velký ohlas a děti by získaly mnohem větší představu o tom, jak život v takovém období vypadal.
Nesmírně se mi to líbilo. Je to příběh, kterému nechybí hrdinové s velkým H.
Franka je nesmírně silná a odvážná žena, která si ovšem nehraje na hrdinku v situacích, kdy jde o holý život. Riskuje, ale zároveň ví, kdy přestat. Zůstává lidská. Je inspirativní, ale není ten typ literární postavy, který vás svou dobrotou a nepřirozeným jednáním za hranicí reality štve.
John je zase prototypem opravdového chlapa, člověkem zodpovědným a disciplinovaným, věrným a odvážným.
Příběh je nasycený neočekávanými zvraty. Prostředí, ve kterém se odehrává, je nádherně uklidňující a nesmírně stresující zároveň. Baví vás v příběhu pobývat a vše vidíte v jasných barvách.
Po dočtení vnímám, že tato kniha je silnou adeptkou na zfilmování. Obsahuje tolik scén, i velmi zajímavých akčních obrazů, které by s povedenou výpravou a především charakterními herci, mohly být velkolepé. Úplně to vidím a ráda bych na takovýto film šla do kina.
Netrpělivě očekávám, že Ikar bude dál vydávat knihy tohoto nesmírně dobrého spisovatele. Tak nějak jsem se do nich zamilovala...
Přála jsem si trochu jiný konec, ale vlastně celá kniha k přesně takovému konci směřovala... Nicméně zajímavě a kvalitně zpracovaný příběh.
„Nenech nikoho, aby ti diktoval kdo jsi nebo co máš v duši. To víš jen ty sama.“
Příběh, ve kterém mládí dychtilo změnit svět, kde Herr Hitler rozhodoval o všem a myšlenka svobody projevu byla stejně mrtvá, jako císař.
Příběh fanatismu, zaslepenosti, posedlosti, ale i statečnosti a silné vůle.
Příběh, ve kterém hloubka trýzně přesahovala vše. Život však jde dál, navzdory nespravedlnosti a hrůzám, které se z Německa šířily do celého světa.
Příběh dívky, která zůstala věrná sama sobě a nenechala si od nikoho poskvrnit duši a příběh muže, který tu její duši přišel zachránit.
Nacismus je svět, kde pro anděly není místo.
Cesta ke svobodě je dlouhá 80 km a v jeho útěku bylo i její vítězství.
P.S: Tímto autorovi děkuji za happy end, i když II. světová válka rozhodně happy endem nebyla.
Růže bílá, černý les
Fajn dobrodružný príbeh z obdobia vojny, ale ozaj tomu chýba hĺbka. Pôsobí to na mňa, akoby som čítala novinovú správu na pokračovanie.