Komentáře knihy Rozbité světy

Přidat komentář

petula22
04.11.2026

Rozbité světy - okupace a totalita. Jak stručné a přitom tak výstižné.
Strašně krásně smutná knížka. Je třeba připomínat oběti a skutky z té doby, díky nim vděčíme za svět, ve kterém žijeme a svobodu, kterou máme.

evask
30.10.2026

V knize se připomíná působení organizace Orel. A jak se opravdoví věřící nedali zlomit totalitními režimy, byli pro ně nebezpeční, a tak patřili mezi nejvíc pronásledované. Dobře, že o tom autorka napsala. Ale jinak mě knížka moc nebavila. Zdlouhavé poučování a popisování života za okupace, málo uvěřitelný příběh hledání šifry a nalezení skrýše, dvěma stbákům velí ta ženská, atd. No ale dočetla jsem.


Pepa0216
28.10.2026

Markéta Prášková vytvořila neskutečné dílo. Svou autentičností je to nejlepší válečný román, jaký jsem kdy četl. Prostředí je správně stísněné a přitom historicky věrné. Kniha mě několikrát doslova rozbila na kousky a zaroveň i složila zpátky, protože vše není jen negativní. Příběh je však naprosto uvěřitelný, postavy detailně propracované i vzhledem ke svému občas nízkému věku včetně jejich specifického myšlení. Psychologie postav je dotažena do dokonalosti. Po druhé světové válce je výborně zpracována i historická část a to hlavně bombardování Prahy, či boje s Němci. Závěr možná lehce připomíná červenou knihovnu, ale takové milostné dilema občas ženy řeší a to jak se hlavní hrdinka rozhodla má smysl. Kniha je velice čtivá, postavy detailní, prostředí autentické a výborně zpracované. Slabinu žádnou nevidím.

Srovny
25.09.2026

1. Úvodní hodnocení a rešerše Román Rozbité světy považuji za podrobněji zpracovaný příběh z českých dějin 20. století. Kniha je rozdělená do čtyř částí a hned její začátek mě překvapil. Začíná scénou ze Slovenska, kde se rodina snaží ještě před válkou schovat rodinné bohatství, aby jim ho nesebrali. Ta scéna je psána slovensky, což bylo zajímavé a ze začátku lehce matoucí, než jsem se zorientoval. Její rozuzlení se dozvíme až na konci knihy. Cením si na knize práce s reáliemi, sledování toho, jak se postavy rozhodují v běžných situacích, a důkladné rešerše, která je pro autorku typická. Kniha se mi četla plynule a vtáhla mě velice rychle, protože autorka nepíše heslovitě, ale nechává vyniknout drobné detaily.
Autorka se drží konkrétních detailů běžného života, jako je shánění potravin, topení v kamnech, vyzvedávání lístků nebo chození do školy. Její styl působí věcně a soustředí se na to, jak fungovaly úřady, zásobování a vztahy v domě, jako by tu dobu sama zažila. Právě tahle důslednost dělá příběh uvěřitelným.
2. Rok 1952 a rámec vyprávění Po slovenské scéně se kniha přesouvá do roku 1952, kdy se Daniela po letech znovu potkává s Oskarem, kterého poznala už za války. Přesun zpátky do jejího dětství mi ze začátku nedával smysl, pořád jsem si v hlavě říkal, proč to ten druhý vlastně pokazil a proč si přestali psát. Až později mi došlo, proč autorka začíná právě tady. Vrací se otázky, které postavy považovaly za uzavřené, a otevírá se téma toho, co zbylo po rodině strýčka. Tahle část funguje jako rámec, který drží zbytek knihy pohromadě a dává smysl tomu, proč se vůbec vracíme do válečné Prahy.
3. Leden 1945 – tragický zlom Příběh mě poté zavádí do lednové Prahy roku 1945. Město je sevřené zimou, napjaté a ve vzduchu je cítit, že se blíží konec války. I když už německá vojska ustupují, jejich kontrola a represe nepolevují. Hromadné transporty z Prahy proběhly už v letech 1942 a 1943, tady jde o ojedinělé předvolání, které přichází na poslední chvíli. Zaujalo mě, jak autorka popisuje, že tatínka už dřív odvedli a teď přišlo předvolání i mamince. V tu chvíli jsem si pořád říkal, jak by se asi chovala moje rodina. Svět dvanáctileté Danušky se zúží na jeden byt kousek od Staroměstského náměstí. Nikdo ze známých si ji nevezme domů ze strachu z udání. Právě ta praktičnost a řešení každodennosti mě u čtení držela. Musela se rychle osamostatnit, jako mnoho dětí v té době, a naučit se fungovat bez pomoci dospělých.
4. Poslední měsíce války – Pelikán Tahle linka pro mě byla nejzajímavější. Skupina, která si říká Pelikán, protože Orel byl zakázaný a nechtěli budit pozornost, funguje jako zázemí, kde se řeší, kdo donese jídlo a kdo kde může pomoct, a ukazuje soudržnost a také přátelství. Není to žádná velká odbojová buňka, spíš parta mladých lidí, kteří si pomáhají přežít a drží při sobě.
Danušku do Pelikána přivede Cyril. Je to ten kluk v zelené čepici, který ji doslova srazí na ulici a v tu chvíli pro ni byl jako padlý anděl z nebe – světlo na konci tunelu. Oskara poznává v rámci téhle party později a oba se pro ni stanou důležitou oporou, každý jinak. Měl jsem pocit, že se opravdu procházím válečnou Prahou, kde se mísí všudypřítomný strach a zmatek s drobnými, ale důležitými projevy lidské odvahy. A právě tady autorka ukazuje hlavní myšlenku celé knihy – jak dokáže válka a pozdější politické zvraty roztrhat lidské osudy na kusy, a přesto v lidech zůstává naděje a potřeba znovu se spojit.
5. Květen 1945 – Pražské povstání a láska k městu Květen 1945 na mě působil jako krátké nadechnutí, ale zároveň jako silná ukázka vztahu k městu. Oslavy, barikády, snaha uklidit ulice a obnovit provoz, odhodlanost bránit svobodu a nenechat si ji vzít. Je to pro mě příběh nejen o lásce mezi lidmi, ale i o lásce k městu. Oba, Cyril i Oskar, společně brání Prahu na barikádách, což je pro mě nejsilnější obraz jejich přátelství z války. U Danušky jsem vnímal úlevu, že to nejtěžší je za ní, ale i to, jak lidé drží při sobě na barikádách. Autorka tu část drží věcně, přes chování lidí na ulici, přes hluk, zmatek a snahu udělat něco smysluplného.
Na knize oceňuju, že se obejde bez popisů násilí a ukazuje situaci přes hlad, zimu a to, jak se shání základní věci. I malá pomoc měla velkou váhu a dokázala zachránit den.
6. Poválečné období – nová totalita a dospělá Daniela Po válce mě zajímalo, jak se mění pravidla – vyhlášky, prověrky, otázky, kdo kde byl a koho zná. To, že skončila válka, neznamená, že přichází šťastné období, to Daniela pocítila na vlastní kůži. Poválečný vývoj v Československu velmi rychle ukázal, že radost ze svobody měla jen jepičí život. Do společnosti se vkrádá nová vlna strachu a ideologického tlaku, které ohlašují příchod totalitního režimu. Znovu přichází beznaděj, strach a perzekuce lidí jiného přesvědčení. Z malé, vystrašené Danušky je mezitím dospělá Daniela a s děsem zjišťuje, že je ve stejném ohrožení jako za protektorátu.
Právě v téhle době se naplno ukazuje, jak moc se vztahy prověří a co vydrží. Oskar pro Danielu představuje jistotu, zázemí a rodinu, která jí má dát klid v nejisté době, kdy se nedá spolehnout na úřady ani na okolí. U Cyrila je naopak velmi silně vidět, jak moc ho to, čím si prošel, poznamenalo. Už to není jen ten hodný a pozorný kluk z Pelikána, působí mnohem uzavřeněji a odtažitěji a je na něm znát, že si s sebou nese následky toho, co zažil. Ten kontrast mezi jistotou a proměnou mě na poválečné části bavil nejvíc.

Celou recenzi najdete na Instagramu: pribehy_stranek

konicekbily
14.09.2026

Hlavní hrdinka vypráví svůj příběh - nejdříve jako dívka za druhé světové války a potom jako slečna a mladá žena po válce - zejména po roce 1948. Prožívá těžká období mladého života a na závěr musí přijmout nelehké rozhodnutí. Spíše román pro ženy, pro muže bude děj působit jako neúměrně natahovaný.

BroučekKar.
10.08.2026

Skvěle napsaná kniha, malá holka během války rychle dospěla, ale to asi všechny děti v této době. Nedovedu si představit, co prožívala, starat se o sebe v nejistotě...co bude zítra. Doba osvobození se trochu táhla, ale samozřejmě to bylo nutné. Opět jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí, ale tu dobu bych zažít nechtěla.

čef
07.08.2026

Generace narozené v 1. republice se narodily do špatné doby – nejdříve velká hospodářská krize, potom Hitler, pak Stalin a komunisti. Vše je velmi barevně podáno na osudech dívky a ženy, která si to i se svými židovskými příbuznými pěkně vyžrala. Měl by číst každý Čech, lépe si však vše vychutná každá Češka.

katasukivasukim
15.07.2026

Tak za mě zatím nejslabší kniha.Ale pro někoho kdo chce vědět víc o konci války a dalším období to bude jistě přínosné.
Pro mě toho bylo až moc. A takové tahací..
Nicméně knihu, která ma vyjít určitě neopomenu.

Kanimůra2
06.07.2026

Námět skvělý. Čte se to samo. Ale konec trochu připomínal červenou knihovnu. Celkově mě kniha neoslovila

Thamilka
28.06.2026

Knihu jsem tak nějak přelouskala, moc mě nebavila, ten závěr byl takový divný, jak z červené knihovny…

Pivka1
22.06.2026 audiokniha

Popravdě, Ester se mi líbila víc. Hvězdičku ubírám za trochu rozvleklý děj, ale příběh je určitě zajímavý.

Mandlevest
12.06.2026

Dojemný příběh, skvěle napsaný, od kterého jsem jen těžko odcházela. A musím Markétě Práškové poděkovat za tyto příběhy, které popisují důležité historické okamžiky naší vlasti. Ten příběh dívky Daniely, která prožívá sama poslední měsíce války v bytě nedaleko Staroměstského náměstí, ta část posledních týdnů války a následného Pražského povstání, to byla, pro mě, asi nejsilnější část knihy. A myslím, že dost čtenářů bude překvapeno, jakou roli v osvobození naší metropole kdo hrál, moje generace se to učila významně jinak:-). A potom roky po válce, stejná beznaděj, strach, hlad a likvidace lidí jiných vyznání, názorů a přesvědčení. Na tomto historickém pozadí autorka vystavěla uvěřitelný příběh jedné osamělé dívky, které náhoda přivede do života mladého muže Cyrila a jeho kamarády ze skupiny Pelikán. A to jí, ač to v té chvíli netušila, změnilo život. Možná je poslední část knihy trochu melodramatická a méně věrohodná, ale mně to vůbec nevadilo, ta doba byla tak absurdní , že se mohlo stát ( a i se často stalo) všelicos. A tak jsem otáčela stránku za stránkou a konec byl takový, jaký jsem si moc přála. Krásná kniha, plná emocí, odvahy, statečnosti, touhy po životě a lásky. Moc děkuji autorce za její knihy, čtou se opravdu jedním dechem. Těším se na novou knihu Synové noci, kterou si určitě přečtu a vyhlížím i novinku, které se brzy dočkáme. Důležitá kniha, bez násilí a popisovaných drsných scén a přece vzbudí tolik emocí. Přečtěte si ji.

Lichnovačka
18.05.2026

Kniha se odehrává ve více časových rovinách: příběh z války,kdy malá holčička zůstává sama v bytě v Praze, je velmi čtivá, ale závěrečná část, kdy už dospělá hrdinka hledá poklad od židovského strýčka, je tak nevěrohodná,směšná a trapná, že shazuje celou knihu na úroveň červené knihovny.

malýčtenář
03.05.2026

Působivý příběh inspirovaný skutečnými událostmi z období strhujicich dějinných změn v Československu, kde osamocenà 12 letá dívka sama přežívá konec války ,kdy se musí spolehnout jen sama na sebe a každý den statečně bojovat o přežití. Kniha nám odhaluje období, které je dobře známé, přesto s napětím čteme, jaké hrůzy se přežívaly v těchto časech.

Hanka27
02.04.2026

Autorka píše tak přesvědčivě, jakoby dobu, do které zasadila děj příběhu, sama prožila. Klobouk dolů, těžké téma je zpracováno čtivě a poutavě. Po Synech noci je to druhá kniha, kterou jsem od paní Práškové četla a těším se na další.

Janka7
25.03.2026

Téma knihy je zajímavé, velmi dobře se četlo, je až neuvěřitelné a děj mě dokázal okamžitě vtáhnout. Autorka píše dobře a umí skvěle pracovat s emocemi, přesto mě opět u této spisovatelky ruší její černobílá optika. Příběh je nahlížen zkušeností dnešního člověka, který už zná poválečný vývoj. Postavy tak jednají s nedůvěrou a skepsí, kterou by v roce 1945 bez znalosti budoucích dekád (včetně roku 1968 či současnosti) stěží měly. Tento historický anachronismus a absence dobové nejistoty bohužel ubírají na autenticitě jinak silnému a čtivému zážitku.

mariva
07.02.2026

Pro mě dosud neznámá autorka, ale kniha mě chytila a doufám, že si od ní ještě něco přečtu. Měla jsem obavy z válečné tématiky, takové knihy nevyhledávám, ale nebyl důvod. Osud malé holky, která prožívala konec války bez rodičů, musí dojmout každého.

Potvurka735
13.01.2026

Trošku rozvláčné, zkrátila bych to, ale jinak pěkná kniha.

Acquenta
25.12.2025

Nádherná knížka. Příběh Daniely byl tak těžký, hlavně v době, kdy ji bylo 12 let stejně jako moji dceři. Neumím si ani představit, že by tohle prožívala. Tehdejší děti byly opravdu silné. Opravdu krásný příběh, i když ten konec se mi zdál přetažený za vlasy a nemusel tam vůbec být..

Evaho73
25.12.2025

Pôsobivý román prinášajúci silnú hlavnú myšlienku o tom, ako vojna a následné politické zmeny dokážu roztrhnúť ľudské osudy, ale zároveň v nich pretrváva nádej a túžba po spojení. Atmosféra knihy je hutná, napätá a autenticky zachytáva posledné mesiace vojny aj povojnové roky. Pri čítaní som sa preniesla do pražských ulíc plných strachu, chaosu a zároveň drobných prejavov odvahy. Postavy, najmä mladá Danuška, sú vykreslené s citom a psychologickou hĺbkou, takže ich vnútorné zápasy pôsobia presvedčivo a ľudsky. Autorka pracuje s opisným štýlom, ktorý je detailný, no zároveň plynulý, a dokáže prepojiť historické fakty s emocionálnym prežívaním postáv. Výsledkom je román, ktorý pôsobí realisticky, dojímavo a zanecháva silný pocit pretrhnutých, no stále túžiacich svetov.


Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:

Zavřít

Vypněte si reklamy na Databázi

Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:

Chci vypnout reklamy

Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium