Robinson Crusoe (převyprávění)
Josef Věromír Pleva
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155293/robinson-crusoe-prevypraveni-155293.jpg
4
1924
235
Světoznámý dobrodružný román o osudech trosečníka Robinsona vystaveného životní zkoušce v těžkých podmínkách na opuštěném ostrově. Podle románu Daniela Defoa vypráví autor František Novotný příběh Robinsona, který se proti vůli svých rodičů vydává na moře. Jednou, po strašné bouři, však ztroskotá. Robinson se ocitá na pevnině, aby záhy zjistil, že se jedná o opuštěný ostrov. Tady začíná zápas Robinsona o přežití. Shání potravu, zařizuje si jeskyni, sestrojí sluneční hodiny a zřizuje si kalendář. Snaží se také rozdělat oheň, vyrábí si oblek a začíná pěstovat i zvířata. Do jeho života na ostrově zasahuje příchod lidožroutů. Nakonec Robinson nachází přítele. ... celý text
Přidat komentář
Též se přidávám jako ostatní k povinné četbě na základní škole. Kniha je dobrodružná, čtivá a moc ráda jsem ji četla. Zfilmovaná verze byla též pěkná, myslím, že tento příběh je pěkný v jakékoliv podobě.
Originální verze z 18. století, čteno kvůli studiu. Vzhledem k jazyku a stylu se to moc dobře nečte, nicméně není vyhnutí. Zajímavé postřehy stran vztahu kolonizátor x kolonizovaný, diskutuje se vztah k bohu (poslušnost) a také ekonomické aspekty kolonizace.
Za mě průměr. Klasický Robinson Crusoe, tj. nepřevyprávěný od D. Defoa se mi líbil víc.
Pokud znáte Robinsonův příběh a chtěli byste si přečíst dobrodružnou knížku, nevyberte si původní vydání, ale vyhledejte převyprávěnou verzi. Ta originální podoba je více o debatě s Bohem. Není to špatné, ale moc dobře se to nečte.
Jedna z knih po tátovi, kterou čtou už i moje děti.
Robinson patří mezi povinnou četbu dobrodružné literatury, Plevovo převyprávění je čtivé a krásné.
"Z doby kamenné"
Čteno v brněnské nemocnici, kde mě převezli po pádu z lezecké zdi. Nic příjemného , ale ani vážného. Četla jsem ji sestřičce tehdy ještě na dětském. Dokonce i teď ve dvaceti pořád šíleně ráda někomu čtu :-)
Rozepsaná recenze čeká , nebudeme zdržovat: bohatý pán ztroskotá na ostrově. Nejen samota a nedostatek jídla ho donutí se o sebe postarat.
Pokud bych měl vybrat jen jednu knihu, která by charakterizovala mé dětství, váhal bych mezi Robinsonem a rychlonohým Džarem. Obě knihy jsem četl mnohokrát, Robinsona v různých verzích přece jen vícekrát, dohromady snad více než desetkrát, nicméně převyprávění pana Plevy je jednoznačně nejčitelnější a nejpoutavější. Četl jsem i obrovsky rozsáhlý nejstarší český překlad a přes jiný příběh, jak jsem znal a archaický styl to stálo za přečtení, i když znovu říkám, že verze p. Plevy je mému stále klučičímu srdéčku nejbližší. Jako kluk jsem dělal cihly a hrnce z hlíny, lovil oštěpem a ve svahu si hloubil zaručeně pravou jeskyní a vůbec si užíval dětství, až mi zrak vlhne, když na to dnes vzpomínám. Krásné to bylo.
U mne se s věkem okouzlení knihou neztratilo, možná je to i tím, že ji budu číst už s pátým vnoučetem. Pro děti je převyprávění panem Plevou a ilustrované panem Burianem velkým dobrodružstvím.
Četla jsem i dvoudílný překlad, bylo to zajímavé, přednost však dávám převyprávění. I když ilustrace Adolfa Borna jsou také úžasné.
V dětství se mi tato knížka docela líbila, obdivovala jsem Robinsonovu zručnost a schopnost přijít na to, jak leccos vyrobit a podobně (to ostatně obdivuji dodnes). Nejvíce se mi však líbily akčnější scény v druhé části knihy. S věkem se však většina kouzla ztratila, stále stejně se mi líbí pouze závěr.
Kniha, která pořád ještě funguje i na dnešní děti. Mám zkušenost, že se dá předčítat už od pěti let věku.
Právě jsem dočetl dvě vydání Robinsona, abych je mohl porovnat. První je převyprávění od J. V. Plevy, druhý je překlad originálu. Velmi mne překvapily některé velké rozdíly ve faktech v obou knihách. (Namátkou: délka jeho pobytu na ostrově, co všechno zachránil po ztroskotání a další.) Originál také obsahuje druhý díl, o jehož existenci jsem dosud nevěděl. V něm je líčen návrat Robinsona na ostrov, osudy lidí, které zde zanechal a jeho další cesty po moři i po souši, především do Číny a Ruska.
Pokud si chcete přečíst známý dobrodružný příběh, jako odpočinkovou četbu, pak volte Plevu, jehož převyprávění je skvělé. A s ilustracemi od Zdeňka Buriana je to jedna z knih, které mají čestné místo v mé knihovně. Doporučuji všem.
Chcete li znát příběh, jak byl původně napsán, sáhněte po překladu, který je zajímavý, obsahuje však dlouhé úvahy o bohu, křesťanství a prozřetelnosti, které připomínají filozofický spis a mne vyloženě nudily. Asi bych doporučil spíš starším čtenářům a hodnotím ho o hvězdu a půl hůře.
Jednou, když jsem se jako malá nudila na návštěvě u babičky, mi táta vložil do ruky „Robinsona". Varoval mě, že začátek bude nudný (ačkoli nebyl!), ale pak prý mě to bude strašně bavit. Bavilo. Přečetla jsem všechno včetně socialistické předmluvy o soudruhu Plevovi. Dodnes si pamatuji své rozhořčení: proč proboha Robinson učí Pátka angličtinu a katechismus, aniž by se o to nebohý domorodec prosil? Proč se sám nenaučil karibsky? Étos britského imperialismu ani civilizační misie mi tehdy nic neříkaly. :)
Jako patnáctiletá jsem si „Robinsona" přečetla znovu, abych si osvěžila, o čem byl. Tehdy mě zaujalo, jak v sobě hrdina nechává vyklíčit a vzrůst zárodek civilisace, obsažený podle osvícenské představy v každém člověku (ehm, Britovi?). Defoeův originál byl prý oblíbenou četbou Adolfa Hitlera proto, že rekapituluje antropogenezi a vznik kultury. Souhlasím, že právě v tom tkví působivost příběhu.
Jistě, ve světové literatuře existuje množství knih, které s „Robinsonem" z různých hledisek polemizují (od Goldingova „Pána much", kritizujícího idealizaci člověka, po Giraudauxovu „Zuzanku a Tichý oceán", vyčítající hrdinovi těžkomyslnost a úzkoprsost). Přesto v sobě má Robinsonův boj o civilisaci archetypální sílu a nepřestane lidi okouzlovat. Ať už jako dospělé v originále, nebo jako děti v Plevově převyprávění.
Ač Plevovo převyprávění může v určitých částech působit trošku zastarale, u mě vyhrává na plné čáře. Robinsonova vytrvalost, s níž krůček po krůčku vítězil nad nástrahami, které mu kladla jak divoká příroda, tak absence jakýchkoli civilizačních výdobytků, mě fascinovala od dětství. A navíc mi právě Plevův Robinson otevřel dvířka k dalším “robinsonádám” všeho druhu.
Robinsona v dětství lákaly lodě a námořnictví, ale jeho rodiče mu to zakazovali. Když povyrostl, rozhodl se, vydat na moře tajně se svým kamarádem a jeho tátou. Řekl, jim že tatínek je nemocný a potřebuje léky ze země za mořem. Zpátky plul s obchodníky, kteří ztroskotaly kvůli bouři. Robinson se probudil na pláži vedle ztroskotané lodě. Pak si začal hledat přístřeší, našel jeskyni a začal se zabydlovat. V jeskyni si postavil postel, pec, stůl a vše potřebné k životu. Vedle jeskyně si postavil stáj pro kozy. Při zkoumání ostrova zjistil, že většina ostrova je prales. Po několika dnech se rozhodl, že prales vypálí. A jestli Robinson vypálí ostrov nebo se stane něco jiného, to se musíte dozvědět sami.
Štítky knihy
boj o přežití ostrovy trosečníci převyprávění
Autorovy další knížky
| 1955 |  Malý Bobeš |
| 1970 | Robinson Crusoe (převyprávění) |
| 1984 | Budulínek |
| 1968 |  Hoši s dynamitem |
| 1960 | Kapka vody |
Též jsem četla jako povinou četbu a líbil se mi film.